Koncept „V4“ bez Maďarska měl v hlavě Masaryk. Unie zůstala snem

  0:05aktualizováno  0:05
Spolupráce zemí střední Evropy se rodila už na sklonku 1. světové války. Nově vznikající státy spojovala touha po národní suverenitě i odpor k monarchiím, které způsobily jeden z nejkrvavějších konfliktů lidské historie. Na konci října vznikla z iniciativy Tomáše Garrigua Masaryka Demokratická středoevropská unie.

Uspořádání střední Evropy se na konci 1. světové války mohlo jevit jinak z Čech a jinak ze zámoří. Domácí politici připravovali vyhlášení nezávislého Československa a 22. října 1918 se místopředseda Národního výboru Václav Klofáč setkal s císařem Karlem a žádal úřady mocnářství, aby se při revolučních událostech v Praze vyhnuly krveprolití. 

Oproti tomu hlava československého exilu Tomáš Garrigue Masaryk uvažoval v širších souvislostech. Vznik Československa zřejmě považoval za jasný, ale poněkud vzdálenější cíl. Na 23. říjen proto svolal do americké Filadelfie, do slavné budovy, kde byla podepsána o 142 let dříve Deklarace americké nezávislosti, sjezd Demokratické středoevropské unie.

Umělý slepenec?

V té době se na první pohled mohlo jednat o umělý slepenec zástupců středoevropských národů, které doposud nedosáhly na nezávislost a byly součástí Rakouska-Uherska, Německa, ale i Ruska a Osmanské říše. Dosud není zcela zřejmé, zda Masaryk usiloval o vznik jakési federace či konfederace, nebo mělo jít pouze o účelové spojení budoucích samostatných států, které by na předpokládané mírové konferenci hájily společně své zájmy. Masaryk sám byl ve svých prohlášeních opatrný. Kromě spolupráce se Slovenskem prosazoval veřejně pouze těsnější svazek se vznikajícím Polskem.

Každopádně budoucí hlava státu se nechala ještě 31. října 1918, tedy tři dny po vzniku Československa, titulovat „prezident Demokratické středoevropské unie“. Na pensylvánském sjezdu 23. - 26. října předsedal shromážděným delegátům kromě Masaryka také polský klavírista a politik Ignacy Jan Paderewski.

S nápadem přišli Američané

S nápadem na unii přišel už na začátku roku 1918 americký sociolog Herbert Miller. I díky zájmu hostitelského státu se iniciativě dostalo zvýšené pozornosti v amerických médiích a z Masaryka se stal ve Washingtonu i vzhledem k předchozím úspěchům respektovaný státník.

Základem unie byla dohoda mezi Čechoslováky a Poláky. K nim se následně přidali zástupci jižních Slovanů, dále Ukrajinců, Rusínů, Rumunů, Litevců, rakouských Italů, tureckých Řeků a Albánců.

Na poslední chvíli přibyl pod závěrečnou deklaraci z 26. října 1918 i podpis zástupců z Arménie, kteří v předchozích letech prožili krvavou genocidu ze strany Turecka, a také sionistických aktivistů z Palestiny, která se měla záhy stát součástí britské koloniální říše. Řada jejích diplomatů Židům sice přislíbila vznik samostatného státu, ale formování Izraele zatím bylo v nedohlednu, a to vzhledem ke komplikovaným vztahů s místními Araby, kteří Britům pomohli ve válce proti Osmanské říši.

Bez Maďarů s Rusíny

Maďaři se vzhledem k autonomnímu postavení v rámci habsburské monarchie a aktivní účasti v bojích na straně centrálních mocností sjezdu neúčastnili.

Přelomové osmičky

Během sjezdu došlo k důležité události vzhledem k pozdější existenci prvorepublikového Československa. Představitelé rusínské emigrace pod vedením právníka Grigorije Žatkoviče tam definitivně uzavřeli dohodu s Masarykem, na jejímž základě měla být zdejší, do té doby Maďary národnostně utlačovaná oblast Uher, začleněna do budoucího společného státu Čechů, Slováků a Rusínů jako její autonomní část.

Demokratická středoevropská unie však neměla dlouhého trvání. 1. listopadu totiž propukly boje mezi Polskem a Ukrajinou, později i bolševickou armádou, o Lvov. Ty trvaly dva roky, až poté se na 19 let stalo město součástí Polské republiky. Kvůli sporům s Ukrajinci proto Poláci nově vzniklou organizaci opustili a už se do ní nevrátili. Domácí reprezentace zúčastněných národů včetně Československa mezitím vyhlašovaly nezávislost a na pařížské mírové konferenci následně jednal každý stát sám za sebe.

Střední Evropa dnes

Pokusy o ekonomickou nebo vojenskou provázanost zemí střední Evropy pokračovaly i po válce. Asi nejúspěšnější byla „Malá dohoda“ vzniklá pod patronací Francie. Ale ani ta nedokázala zabránit ve třicátých letech rozpínání nacistické říše.

Středoevropské země začaly spolupracovat i po rozpadu sovětského impéria. Nejznámějšími iniciativami jsou Středoevropská zóna volného obchodu a Višegrádská čtyřka, která našla společnou řeč zejména při řešení migrační krize po roce 2015.

Kulometná salva zalila Kadaň krví. Masakr se odehrál před sto lety

Pohlednice s kresbou události ze 4. března 1919, kdy po střelbě do demonstrantů...

Před 100 lety zažilo město Kadaň jeden z nejčernějších dnů své historie. Spor o vlajku při velké...

Vznik republiky slavil Trutnov až v prosinci, německá většina stát odmítla

Symbolem monarchie byla v Trutnově socha Josefa II. Češi ji odstranili v roce...

VIDEO Pouze vyvěšením červenobílého praporu si Češi v tehdy německém Trutnově připomněli 28. října 1918...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Řády Bílého lva dostali generálové a Švehla, Zeman ocenil vědce i umělce

Udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu (28. října...

VIDEO Na Pražském hradě se předávala státní vyznamenání. Řády Bílého lva dostali prvorepublikoví...

Jedinečné gesto. Oslavy 100 let Československa zaujaly i za hranicemi

Oslavy vzniku Československa na Václavském náměstí (28. října 2018)

VIDEO Českých oslav stého výročí vzniku Československa si všimla také zahraniční média. Reuters označil...

Republiku slavili v Dobrušce dvakrát, omylem ji vyhlásili o měsíc dřív

České vlajky a průvod měšťanů oslavovaly vznik Československa v Dobrušce už 5....

Dobruška na Rychnovsku byla před sto lety prvním městem, kde měšťané svrhli Rakousko-Uhersko a...

Zeman devalvuje váhu státních vyznamenání, shodli se političtí experti

Udílení státních vyznamenání - Miloš Zeman při svém úvodním projevu (28. října...

VIDEO Ocenění z rukou prezidenta Miloše Zemana v den výročí 100 let republiky dostalo 41 lidí, nejvíce za...

Před 100 lety v jiný den

23
říjen
1918

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Vítězové si porcovali německé kolonie. Togo bylo pro ČSR jen iluzí

Togo jako kolonie? Pro Čechoslováky to byla jen iluze

Na začátku května 1919 se v Paříži začalo jednat o osudu bývalých německých kolonií. Německo jich mělo před 1. světovou...

Československo bude sousedit s Rumunskem, rozhodlo se ve Versailles

Československo bude sousedit s Rumunskem, rozhodlo se ve Versailles

12. května 1919 se v Paříži rozhodlo o tom, že Československo bude mít společnou hranici s Rumunskem. Ve stejný den se...

Maďaři se před 100 lety chystali na obsazení Slovenska

Před 100 lety vznikla Komunistický strana Maďarska

Maďarská republika rad se na jaře 1919 stala bezpečnostní hrozbou pro své okolí. Komunistická vláda usilovala o...

Najdete na iDNES.cz