Koncept „V4“ bez Maďarska měl v hlavě Masaryk. Unie zůstala snem

  0:05aktualizováno  0:05
Spolupráce zemí střední Evropy se rodila už na sklonku 1. světové války. Nově vznikající státy spojovala touha po národní suverenitě i odpor k monarchiím, které způsobily jeden z nejkrvavějších konfliktů lidské historie. Na konci října vznikla z iniciativy Tomáše Garrigua Masaryka Demokratická středoevropská unie.

Uspořádání střední Evropy se na konci 1. světové války mohlo jevit jinak z Čech a jinak ze zámoří. Domácí politici připravovali vyhlášení nezávislého Československa a 22. října 1918 se místopředseda Národního výboru Václav Klofáč setkal s císařem Karlem a žádal úřady mocnářství, aby se při revolučních událostech v Praze vyhnuly krveprolití. 

Oproti tomu hlava československého exilu Tomáš Garrigue Masaryk uvažoval v širších souvislostech. Vznik Československa zřejmě považoval za jasný, ale poněkud vzdálenější cíl. Na 23. říjen proto svolal do americké Filadelfie, do slavné budovy, kde byla podepsána o 142 let dříve Deklarace americké nezávislosti, sjezd Demokratické středoevropské unie.

Umělý slepenec?

V té době se na první pohled mohlo jednat o umělý slepenec zástupců středoevropských národů, které doposud nedosáhly na nezávislost a byly součástí Rakouska-Uherska, Německa, ale i Ruska a Osmanské říše. Dosud není zcela zřejmé, zda Masaryk usiloval o vznik jakési federace či konfederace, nebo mělo jít pouze o účelové spojení budoucích samostatných států, které by na předpokládané mírové konferenci hájily společně své zájmy. Masaryk sám byl ve svých prohlášeních opatrný. Kromě spolupráce se Slovenskem prosazoval veřejně pouze těsnější svazek se vznikajícím Polskem.

Každopádně budoucí hlava státu se nechala ještě 31. října 1918, tedy tři dny po vzniku Československa, titulovat „prezident Demokratické středoevropské unie“. Na pensylvánském sjezdu 23. - 26. října předsedal shromážděným delegátům kromě Masaryka také polský klavírista a politik Ignacy Jan Paderewski.

S nápadem přišli Američané

S nápadem na unii přišel už na začátku roku 1918 americký sociolog Herbert Miller. I díky zájmu hostitelského státu se iniciativě dostalo zvýšené pozornosti v amerických médiích a z Masaryka se stal ve Washingtonu i vzhledem k předchozím úspěchům respektovaný státník.

Základem unie byla dohoda mezi Čechoslováky a Poláky. K nim se následně přidali zástupci jižních Slovanů, dále Ukrajinců, Rusínů, Rumunů, Litevců, rakouských Italů, tureckých Řeků a Albánců.

Na poslední chvíli přibyl pod závěrečnou deklaraci z 26. října 1918 i podpis zástupců z Arménie, kteří v předchozích letech prožili krvavou genocidu ze strany Turecka, a také sionistických aktivistů z Palestiny, která se měla záhy stát součástí britské koloniální říše. Řada jejích diplomatů Židům sice přislíbila vznik samostatného státu, ale formování Izraele zatím bylo v nedohlednu, a to vzhledem ke komplikovaným vztahů s místními Araby, kteří Britům pomohli ve válce proti Osmanské říši.

Bez Maďarů s Rusíny

Maďaři se vzhledem k autonomnímu postavení v rámci habsburské monarchie a aktivní účasti v bojích na straně centrálních mocností sjezdu neúčastnili.

Přelomové osmičky

Během sjezdu došlo k důležité události vzhledem k pozdější existenci prvorepublikového Československa. Představitelé rusínské emigrace pod vedením právníka Grigorije Žatkoviče tam definitivně uzavřeli dohodu s Masarykem, na jejímž základě měla být zdejší, do té doby Maďary národnostně utlačovaná oblast Uher, začleněna do budoucího společného státu Čechů, Slováků a Rusínů jako její autonomní část.

Demokratická středoevropská unie však neměla dlouhého trvání. 1. listopadu totiž propukly boje mezi Polskem a Ukrajinou, později i bolševickou armádou, o Lvov. Ty trvaly dva roky, až poté se na 19 let stalo město součástí Polské republiky. Kvůli sporům s Ukrajinci proto Poláci nově vzniklou organizaci opustili a už se do ní nevrátili. Domácí reprezentace zúčastněných národů včetně Československa mezitím vyhlašovaly nezávislost a na pařížské mírové konferenci následně jednal každý stát sám za sebe.

Střední Evropa dnes

Pokusy o ekonomickou nebo vojenskou provázanost zemí střední Evropy pokračovaly i po válce. Asi nejúspěšnější byla „Malá dohoda“ vzniklá pod patronací Francie. Ale ani ta nedokázala zabránit ve třicátých letech rozpínání nacistické říše.

Středoevropské země začaly spolupracovat i po rozpadu sovětského impéria. Nejznámějšími iniciativami jsou Středoevropská zóna volného obchodu a Višegrádská čtyřka, která našla společnou řeč zejména při řešení migrační krize po roce 2015.

Vznik republiky slavil Trutnov až v prosinci, německá většina stát odmítla

Symbolem monarchie byla v Trutnově socha Josefa II. Češi ji odstranili v roce...

VIDEO Pouze vyvěšením červenobílého praporu si Češi v tehdy německém Trutnově připomněli 28. října 1918...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Po ruském zajetí jedl polévku už jen horkou, vzpomíná vnučka na legionáře

Antonín Heidrich byl jedním z Moravanů, kteří v řadách československých legií...

Nebýt československých legionářů, nebyla by ani samostatná republika, hodnotí odborníci dobu před...

Řády Bílého lva dostali generálové a Švehla, Zeman ocenil vědce i umělce

Udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu (28. října...

VIDEO Na Pražském hradě se předávala státní vyznamenání. Řády Bílého lva dostali prvorepublikoví...

Jedinečné gesto. Oslavy 100 let Československa zaujaly i za hranicemi

Oslavy vzniku Československa na Václavském náměstí (28. října 2018)

VIDEO Českých oslav stého výročí vzniku Československa si všimla také zahraniční média. Reuters označil...

Vznik ČSR zvěstoval v Olomouci i slovanský prapor, politici málem zaspali

Zpráva o zrození Československa se začala mezi Olomoučany masově šířit 29....

Před sto lety, 29. října 1918, se mezi Olomoučany začala ve velkém šířit zpráva o zrození...

Proč je lípa naším národním stromem? Výročí připomínají také stovky dřevin

Památná lípa v Přerově nad Labem

Nositeli důležitých událostí našich dějin jsou v Česku díky milovníkům přírody také stromy. Některé...

Před 100 lety v jiný den

23
říjen
1918

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Čeští vývojáři vylepšili vláček pro koleje z IKEA. Uhání až 90 cm/s

Intelino tým

Vypadá jako obyčejný vláček, ale můžete ho ovládat přes aplikaci v mobilu nebo jen pokládáním barevných terčíků na...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Další z rubriky

100 let staré fake news. Trockij prý nechal zatknout Lenina

Trockij, Lenin a Kameněv v roce 1919

I seriózní média občas naletí dezinformátorům, případně zveřejní neověřené informace. Na první pohled nenápadná zpráva...

Uznejte náš stát, žádali před 100 lety Lužičtí Srbové

Uznejte náš stát, žádali před 100 lety Lužičtí Srbové

Před zahájením mírové konference v Paříži přicházely vlivným diplomatům z celého světa návrhy na vznik nových státních...

Slovensko dobyla armáda přesně před 100 lety

Bratislavu dobyla československá vojska přesně před 100 lety

20. ledna 1919 se Slovensko definitivně stalo součástí Československa. Armáda a dobrovolníci dokončili obsazení...

Najdete na iDNES.cz