Potřebujeme Dunaj, tvrdil Masaryk a nechal vojensky obsadit Bratislavu

  0:05aktualizováno  0:05
Ještě na konci roku 1918 nebylo jasné, které město se stane novou slovenskou metropolí. Ve hře byla Nitra, Martin, Žilina, Banská Bystrica, ale i Košice nebo Liptovský Mikuláš. Bratislava totiž byla etnicky maďarská a německá. Obě národnosti čítaly v největším městě Horních Uher 80 procent obyvatel, Slováků byla menšina.

Ve městě však sídlily důležité úřady, byla zde k dispozici solidní infrastruktura a šlo o prosperující průmyslové centrum. Klíčový byl i přístup k Dunaji, na jehož březích se Bratislava (tehdy stále ještě Prešpurk, maďarsky Pozsony) nacházel.

„Prešpurk nepatřil ani Maďarům, ani nám,“ prohlásil po svém návratu z exilu československý prezident Tomáš Masaryk. „Jedná se o německé město. Ale my na něj máme právo, protože zázemí je slovenské. Bezpodmínečně potřebujeme Dunaj.“

A tak se ještě na konci roku 1918 definitivně rozhodlo o tom, že Prešpurk bude připojen k československému státu. A to bez ohledu na odpor, který požadavek vyvolal mezi místními obyvateli. Maďaři s Němci požadovali nezávislý status města pod správou Společnosti národů, přesně po vzoru Gdaňsku. Odmítali se totiž připojit jak k Rakousku, tak k Maďarsku. Situace v obou zemích byla velmi nestabilní, v plném proudu byly bolševické revoluce ve Vídni a Budapešti a zejména střední a vyšší vrstvy obyvatel se obávaly nejisté budoucnosti.

Mezinárodní společenství však odmítalo parcelovat už tak rozdrobené území střední Evropy a velmoci se přiklonily k nárokům Československa. Záměr „svobodného města“ tak brzy padl, ale dobrovolné připojení Prešpurku k Československu místní občané vytrvale odmítali.

Pražská vláda proto přistoupila k vojenskému řešení patové situace. Na přelomu roku vstoupila československá armáda do města a bez větších problémů ho obsadila. Podle dobového tisku při invazi zahynulo 15 civilistů. Německé a maďarské obyvatelstvo však nekladlo výraznější odpor. Jak 4. ledna 1919 uváděly Lidové noviny, ve městě se objevily pokusy o rabování. Armáda je však rychle vyřešila a „lupiče nechala oběsit“.

Hned po obsazení se začalo diskutovat o tom, zda má být Prešpurk hlavním městem Slovenska. Slovenský Denník shrnul argumenty takto: „Město má skvělé zeměpisné umístění, rozvinutý obchod a průmysl a je navíc největším slovenským městem.“ Noviny argumentují i tím, že ve vyprázdněných budovách po uprchlých Maďarech a Němcích mohou sídlit nové zemské úřady. V Prešpurku se nachází kulturní instituce: divadla a muzea.

V Prešpurku žilo v té době 80 tisíc lidí. Košice měly sice jen o 30 tisíc obyvatel méně, ale nacházely se příliš východně, daleko od Čech a Moravy, daleko od centrálního Slovenska. „Nemáme na Slovensku jiné město, které by mělo aspoň 20 tisíc duší,“ uzavřel Denník. O slovenské metropoli tak bylo definitivně rozhodnuto.

Ve stejné době se začal řešit nový název města. V Lidových novinách z 5. ledna se objevuje název Bratislava, který měl vycházet ze starého slovanského pojmenování. Slováci žijící v USA nazvali Prešpurk Wilsonovým městem. Řada Slováků byla spokojena se stávajícím názvem.

Situace se vyřešila až 27. března 1919, kdy se město stalo definitivně Bratislavou.

Před 100 lety v jiný den

4
leden
1919

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Statisíce posluchačů přišly o svá internetová rádia, náprava je pomalá

DAB rádio Pure Oasis Flow

Mnoha posluchačům internetových rádií zmizely předvolené stanice i jimi přidané streamy. Největší výrobce čipů pro...

Další z rubriky

Smrtelně nemocnou Evitu musel na poslední manifestaci podpírat manžel

Smrtelně nemocnou Evitu musel na poslední manifestaci podpírat manžel.

Její podobiznu mají i dnes mnozí Argentinci na domácím oltáříku vedle Panny Marie. Evita Perónová, která podlehla 26....

Mocnosti podvedly Čínu, ta se po válce vydala vlastní cestou

Mocnosti podvedly Čínu, ta se po válce vydala vlastní cestou

Právě před 100 lety se Číňané odvrátili od liberální demokracie západního typu. Obrátili se k myšlenkám komunismu i k...

Vítězové si porcovali německé kolonie. Togo bylo pro ČSR jen iluzí

Togo jako kolonie? Pro Čechoslováky to byla jen iluze

Na začátku května 1919 se v Paříži začalo jednat o osudu bývalých německých kolonií. Německo jich mělo před 1. světovou...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz