Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvVe městě však sídlily důležité úřady, byla zde k dispozici solidní infrastruktura a šlo o prosperující průmyslové centrum. Klíčový byl i přístup k Dunaji, na jehož březích se Bratislava (tehdy stále ještě Prešpurk, maďarsky Pozsony) nacházel.
„Prešpurk nepatřil ani Maďarům, ani nám,“ prohlásil po svém návratu z exilu československý prezident Tomáš Masaryk. „Jedná se o německé město. Ale my na něj máme právo, protože zázemí je slovenské. Bezpodmínečně potřebujeme Dunaj.“
A tak se ještě na konci roku 1918 definitivně rozhodlo o tom, že Prešpurk bude připojen k československému státu. A to bez ohledu na odpor, který požadavek vyvolal mezi místními obyvateli. Maďaři s Němci požadovali nezávislý status města pod správou Společnosti národů, přesně po vzoru Gdaňsku. Odmítali se totiž připojit jak k Rakousku, tak k Maďarsku. Situace v obou zemích byla velmi nestabilní, v plném proudu byly bolševické revoluce ve Vídni a Budapešti a zejména střední a vyšší vrstvy obyvatel se obávaly nejisté budoucnosti.
Mezinárodní společenství však odmítalo parcelovat už tak rozdrobené území střední Evropy a velmoci se přiklonily k nárokům Československa. Záměr „svobodného města“ tak brzy padl, ale dobrovolné připojení Prešpurku k Československu místní občané vytrvale odmítali.
Pražská vláda proto přistoupila k vojenskému řešení patové situace. Na přelomu roku vstoupila československá armáda do města a bez větších problémů ho obsadila. Podle dobového tisku při invazi zahynulo 15 civilistů. Německé a maďarské obyvatelstvo však nekladlo výraznější odpor. Jak 4. ledna 1919 uváděly Lidové noviny, ve městě se objevily pokusy o rabování. Armáda je však rychle vyřešila a „lupiče nechala oběsit“.
Hned po obsazení se začalo diskutovat o tom, zda má být Prešpurk hlavním městem Slovenska. Slovenský Denník shrnul argumenty takto: „Město má skvělé zeměpisné umístění, rozvinutý obchod a průmysl a je navíc největším slovenským městem.“ Noviny argumentují i tím, že ve vyprázdněných budovách po uprchlých Maďarech a Němcích mohou sídlit nové zemské úřady. V Prešpurku se nachází kulturní instituce: divadla a muzea.
V Prešpurku žilo v té době 80 tisíc lidí. Košice měly sice jen o 30 tisíc obyvatel méně, ale nacházely se příliš východně, daleko od Čech a Moravy, daleko od centrálního Slovenska. „Nemáme na Slovensku jiné město, které by mělo aspoň 20 tisíc duší,“ uzavřel Denník. O slovenské metropoli tak bylo definitivně rozhodnuto.
Ve stejné době se začal řešit nový název města. V Lidových novinách z 5. ledna se objevuje název Bratislava, který měl vycházet ze starého slovanského pojmenování. Slováci žijící v USA nazvali Prešpurk Wilsonovým městem. Řada Slováků byla spokojena se stávajícím názvem.
Situace se vyřešila až 27. března 1919, kdy se město stalo definitivně Bratislavou.
