Alexandr Solženicyn poukázal na zrůdnosti sovětské totality

  0:05aktualizováno  0:05
Slavný ruský spisovatel Alexandr Solženicyn svým dílem odhaloval nelidskost sovětského systému, kterou okusil na vlastní kůži. Hrůzy Stalinských koncentračních táborů naplno odhalil ve svém nejslavnějším díle Souostroví Gulag. Po návratu z nuceného exilu na Západě zpět do vlasti ale bývalý disident a neohrožený bojovník za svobodu vzbuzoval kontroverze svou xenofobií a příklonem k ruskému nacionalismu. Od narození Solženicyna, který si kvůli perzekuci komunistického režimu nemohl v roce 1970 osobně převzít Nobelovu ceru za literaturu, uplyne 11. prosince 100 let.

Solženicyn se narodil 11. prosince 1918 v lázeňském městě Kislovodsk v severním podhůří Kavkazu. Na konci druhé světové války, v níž bojoval jako důstojník dělostřelectva a byl dvakrát vyznamenán, byl za kritické poznámky v korespondenci na adresu sovětského vedení zatčen a na osm let skončil v nechvalně proslulém trestném táboře Gulag (Hlavní správa táborů (Glavnoje upravlenije lagerej). V roce 1953 byl ze zdravotních důvodů propuštěn (rakovinu se podařilo vyléčit), další tři roky ale strávil ve vyhnanství v Kazachstánu.

V době přechodného tání za vlády Nikity Chruščova vydal v roce 1962 povídku Jeden den Ivana Děnisoviče, která byla prvním uměleckým dílem z prostředí sovětských koncentračních táborů legálně publikovaným v tehdejším SSSR. Dílo triumfálně obletělo celý svět a Solženicynovi zajistilo světový obdiv.

Po nástupu Leonida Brežněva do Kremlu v roce 1964 se ale situace začala zhoršovat. Solženicyn začal publikovat v rodícím se samizdatu a v zahraničí a konfrontace se sovětskou mocí se zostřovala. V roce 1969 ho vyloučili ze Svazu spisovatelů a v roce 1970 získal Nobelovu cenu za literaturu, ocenění si však kvůli obavám, že mu vláda nedovolí návrat do vlasti, nepřevzal. V této době byl totiž již silně konfrontován se sovětskou mocí, která mu zabavila několik rukopisů, a udělení ceny tehdejší SSSR kritizoval jako nepřátelský čin. Cenu převzal až o čtyři roky později, když byl zbaven občanství a násilně vypovězen.

V roce 1973 vyšel v emigrantském vydavatelství YMCA-press v Paříži první ze tří dílů Souostroví Gulag. „Věnováno všem, jimž život nestačil, aby o tom vyprávěli. A nechť mi odpustí, že jsem všechno neviděl, na všechno si nevzpomněl a všechno nevytušil,“ uvedl autor v předmluvě k dílu, které psal v 50. a 60. letech. Význam publikace Souostroví Gulag byl nedozírný. Byl jedním z posledních úderů naivním představám, které o Sovětském svazu stále chovali někteří západní intelektuálové. 

Popis vězeňského systému od zatčení přes soud, vězení až po vyhnanství byl tak silný nejen ohromujícími čísly popravených, mučených a týraných, ale také brilantním zachycením nesčetných příběhů lidí v tomto pekle držených. Česky vyšlo Souostroví Gulag oficiálně v roce 1990, předtím vyšlo v exilu, v curyšském nakladatelství Konfrontace v roce 1974 a 1976.

Po zveřejnění výzvy Nežít ve lži byl Solženicyn v únoru 1974 zatčen, zbaven občanství SSSR a vypovězen na Západ. Jednalo se o první vypovězení občana SSSR od Lva Trockého v roce 1929. Poté žil pak v Německu, ve Švýcarsku a v roce 1976 se usadil v americkém státě Vermont. Postupně na Západě vyšly všechny jeho romány Souostroví Gulag, V kruhu prvním, Rakovina. Po okupaci Československa v roce 1968 prohlásil, že „je ostudné být Sovětem“.

Do Ruska se vrátil v roce 1994. Jeho návrat byl velkou událostí. Solženicyn nejprve přiletěl do Vladivostoku a poté dva měsíce putoval po Rusku vlakem. Do Moskvy dorazil 21. července.

K vývoji ve vlasti ale zůstal kritický. Vydal několik esejů o budoucnosti své země a v roce 2000 publikoval svou poslední velkou práci Dvě stě let pospolu o postavení židů v ruských dějinách a jejich roli v bolševické revoluci. Tehdy se musel bránit nařčení z antisemitismu, které se objevilo v tisku.

Solženicyn zemřel v srpnu 2008 ve věku 89 let na infarkt. Byl dvakrát ženatý, z druhého manželství měl tři děti. Jeden z jeho synů Ignat Solženicyn (46), úspěšný pianista a dirigent, bude dnes dirigovat ve Velkém divadle premiérové představení opery podle Solženicynova románu Jeden den Ivana Děnisoviče.

Autor:

Před 100 lety v jiný den

11
prosinec
1918

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Čeští vývojáři vylepšili vláček pro koleje z IKEA. Uhání až 90 cm/s

Intelino tým

Vypadá jako obyčejný vláček, ale můžete ho ovládat přes aplikaci v mobilu nebo jen pokládáním barevných terčíků na...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Další z rubriky

Atentát na premiéra Kramáře spáchal sedmnáctiletý mladík

Sedmnáctiletý mladík spáchal atentát na Karla Kramáře

9. ledna 1919 byl spáchán atentát na ministerského předsedu Karla Kramáře. Střelec se nejprve netrefil, druhá rána se...

Výmarská republika nahradila císařství, vydržela do Hitlera

Němci si zvolili svůj první parlament před 100 lety

Právě před 100 lety Němci poprvé volili své poslance tzv. Výmarské republiky. Začala existence prvního demokraticky...

Masarykovi přál v roce 1919 úspěch celý demokratický svět

Kominíci, snad si vymetete, vyzávaly Lidovky před 100 lety

13. ledna 1919 uznala Belgie československou vládu a psalo se o tom před 100 lety i v pondělních Lidových novinách. Ty...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz