Alexandr Solženicyn poukázal na zrůdnosti sovětské totality

  0:05aktualizováno  0:05
Slavný ruský spisovatel Alexandr Solženicyn svým dílem odhaloval nelidskost sovětského systému, kterou okusil na vlastní kůži. Hrůzy Stalinských koncentračních táborů naplno odhalil ve svém nejslavnějším díle Souostroví Gulag. Po návratu z nuceného exilu na Západě zpět do vlasti ale bývalý disident a neohrožený bojovník za svobodu vzbuzoval kontroverze svou xenofobií a příklonem k ruskému nacionalismu. Od narození Solženicyna, který si kvůli perzekuci komunistického režimu nemohl v roce 1970 osobně převzít Nobelovu ceru za literaturu, uplyne 11. prosince 100 let.

Solženicyn se narodil 11. prosince 1918 v lázeňském městě Kislovodsk v severním podhůří Kavkazu. Na konci druhé světové války, v níž bojoval jako důstojník dělostřelectva a byl dvakrát vyznamenán, byl za kritické poznámky v korespondenci na adresu sovětského vedení zatčen a na osm let skončil v nechvalně proslulém trestném táboře Gulag (Hlavní správa táborů (Glavnoje upravlenije lagerej). V roce 1953 byl ze zdravotních důvodů propuštěn (rakovinu se podařilo vyléčit), další tři roky ale strávil ve vyhnanství v Kazachstánu.

V době přechodného tání za vlády Nikity Chruščova vydal v roce 1962 povídku Jeden den Ivana Děnisoviče, která byla prvním uměleckým dílem z prostředí sovětských koncentračních táborů legálně publikovaným v tehdejším SSSR. Dílo triumfálně obletělo celý svět a Solženicynovi zajistilo světový obdiv.

Po nástupu Leonida Brežněva do Kremlu v roce 1964 se ale situace začala zhoršovat. Solženicyn začal publikovat v rodícím se samizdatu a v zahraničí a konfrontace se sovětskou mocí se zostřovala. V roce 1969 ho vyloučili ze Svazu spisovatelů a v roce 1970 získal Nobelovu cenu za literaturu, ocenění si však kvůli obavám, že mu vláda nedovolí návrat do vlasti, nepřevzal. V této době byl totiž již silně konfrontován se sovětskou mocí, která mu zabavila několik rukopisů, a udělení ceny tehdejší SSSR kritizoval jako nepřátelský čin. Cenu převzal až o čtyři roky později, když byl zbaven občanství a násilně vypovězen.

V roce 1973 vyšel v emigrantském vydavatelství YMCA-press v Paříži první ze tří dílů Souostroví Gulag. „Věnováno všem, jimž život nestačil, aby o tom vyprávěli. A nechť mi odpustí, že jsem všechno neviděl, na všechno si nevzpomněl a všechno nevytušil,“ uvedl autor v předmluvě k dílu, které psal v 50. a 60. letech. Význam publikace Souostroví Gulag byl nedozírný. Byl jedním z posledních úderů naivním představám, které o Sovětském svazu stále chovali někteří západní intelektuálové. 

Popis vězeňského systému od zatčení přes soud, vězení až po vyhnanství byl tak silný nejen ohromujícími čísly popravených, mučených a týraných, ale také brilantním zachycením nesčetných příběhů lidí v tomto pekle držených. Česky vyšlo Souostroví Gulag oficiálně v roce 1990, předtím vyšlo v exilu, v curyšském nakladatelství Konfrontace v roce 1974 a 1976.

Po zveřejnění výzvy Nežít ve lži byl Solženicyn v únoru 1974 zatčen, zbaven občanství SSSR a vypovězen na Západ. Jednalo se o první vypovězení občana SSSR od Lva Trockého v roce 1929. Poté žil pak v Německu, ve Švýcarsku a v roce 1976 se usadil v americkém státě Vermont. Postupně na Západě vyšly všechny jeho romány Souostroví Gulag, V kruhu prvním, Rakovina. Po okupaci Československa v roce 1968 prohlásil, že „je ostudné být Sovětem“.

Do Ruska se vrátil v roce 1994. Jeho návrat byl velkou událostí. Solženicyn nejprve přiletěl do Vladivostoku a poté dva měsíce putoval po Rusku vlakem. Do Moskvy dorazil 21. července.

K vývoji ve vlasti ale zůstal kritický. Vydal několik esejů o budoucnosti své země a v roce 2000 publikoval svou poslední velkou práci Dvě stě let pospolu o postavení židů v ruských dějinách a jejich roli v bolševické revoluci. Tehdy se musel bránit nařčení z antisemitismu, které se objevilo v tisku.

Solženicyn zemřel v srpnu 2008 ve věku 89 let na infarkt. Byl dvakrát ženatý, z druhého manželství měl tři děti. Jeden z jeho synů Ignat Solženicyn (46), úspěšný pianista a dirigent, bude dnes dirigovat ve Velkém divadle premiérové představení opery podle Solženicynova románu Jeden den Ivana Děnisoviče.

Autor:

Před 100 lety v jiný den

11
prosinec
1918

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Letos začíná velké vypínání televize. V DVB-T se nejdřív odmlčí Praha

Mapa pokrytí signálem DVB-T2 na konci roku 2018.

Letos se budou vypínat první vysílače, které šíří signál první generace digitálního pozemního televizního vysílání,...

Kolik je 4 % ze 75? S tímto primitivním trikem to spočítá každý zpaměti

Proč by měl vůbec ještě někdo počítat něco zpaměti, říkáte si možná. Tento...

Proč by měl vůbec ještě někdo počítat něco zpaměti, říkáte si možná. Tento jednoduchý trik vám ale usnadní každodenní...

Na Ulož.to naleznete firemní hesla, faktury, e-maily i lékařské zprávy

Výsledek hledání výrazu „faktury“ na serveru Ulož.to

Analýza více než dvanácti tisíc souborů na serveru Ulož.to odhalila překvapivý problém. Někteří jej využívají pro...

MySpace ztratil všechna data, co na něj uživatelé za dvanáct let nahráli

Aktuální homepage MySpace.com.

Kdysi to byla největší sociální síť na světě. Začínající umělci na ni nahrávali svoji tvorbu, odstartovala tu sláva...

Více autistů našla největší studie mezi neočkovanými. Příběhy ale děsí dál

Nová studie dánských vědců mapovala skupinu očkovaných a skupinu neočkovaných...

Očkování nezpůsobuje autismus. Nová studie, která sledovala více než půl milionu dánských dětí, dokonce ukázala, že...

Další z rubriky

Hudební sága Ellingtonových. Před 100 lety se narodil slavný syn slavného otce

Mercer Ellington se narodil před 100 lety

Málokdo nezná jazzmana Duka Ellingtona. Také jeho syn Mercer úspěšně pokračoval v otcových muzikantských šlépějích....

Mussoliniho fašisté zatáhli Itálii do paktu s Hitlerem a do války

Adolf Hitler (vpravo) a  Benito Mussolini při schůzce v roce 1938 v Mnichově

Organizace Fasci di combattimento (Bojové svazky), kterou 23. března před 100 lety založil novinář Benito Mussolini,...

Neokolkované rakousko-uherské bankovky přestaly platit před 100 lety

Neokolkované rakousko-uherské bankovky přestaly platit před 100 lety

Kdo chtěl 10. března 1919 v Československu zaplatit neokolkovanou bankovkou, měl smůlu. První fáze měnové odluky od...

Najdete na iDNES.cz