Ten nejslavnější počítač v klávesnici se jmenoval Sinclair ZX Spectrum a přišel na trh v roce 1982. Ten nejnovější počítač v klávesnici, Raspberry Pi 400, přišel na trh minulý týden a v prodeji je za 1982 Kč. Může tohle být náhoda? Nemyslíme si.
Ale žerty stranou. Charitativní organizace Raspberry Pi Foundation uvedla před osmi lety na trh malou levnou destičku s kompletním počítačem pro základní výuku výpočetní techniky na školách. Díky skvělému poměru výkon/cena, čtyřicetipinovému univerzálnímu komunikačnímu rozhraní a vzniku mnoha rozšiřovacích modulů si počítače Raspberry Pi oblíbili nejen školy, ale také kutilové – jde s jejich pomocí vyrobit prakticky cokoli, od meteostanice po autonomního robota.
V roce 2019 byla uvedena zatím poslední verze „destičky“ s pořadovým číslem čtyři a z té právě vychází Raspberry Pi 400 – topologie desky je zcela odlišná, ale součástková základna identická. Jen procesor je trochu „přetaktovaný“ – může si to dovolit, protože na něj doléhá masivní a rozměrný kovový chladič. Díky němu navíc není klávesnice legračně lehká a necestuje po stole.
Až dva 4K monitory pro pohodlnou práci
Navzdory nízké ceně a roztomile „holčičí“ malinové barvě spodní části šasi není Pi 400 žádné ořezávátko. S čtyřjádrovým ARMv8/Cortex-A72 čipem od Broadcomu na frekvenci 1,8 GHz a se 4 GB operační paměti si troufne i na připojení dvou 4K monitorů a multitasking aplikací.
Všechna přípojná místa jsou na zadní stěně, mimo zmíněných výstupů na monitory v podobě microHDMI konektorů jsou tu dva USB 3 porty, jeden USB 2.0 konektor, ethernetový port pro připojení k počítačové síti a jeden USB-C port pro napájení. Konektor slouží pouze pro napájení, periferii s USB-C konektorem tak připojíte leda přes redukci do jiného portu. Škoda. Samozřejmě nechybí onen čtyřicetipinový GPIO konektor pro kutily a programátory, CSI rozhraní pro kamerový modul byste však hledali marně. Z „neviditelné“ konektivity je zde 2,4 i 5 GHz wi-fi a Bluetooth 5.0.
 |
Stejně jako ostatní Raspberry nemá ani Pi 400 žádné vnitřní úložiště. To zastupuje slot na microSD kartu, na který nainstalujete systém, aplikace i ukládáte všechna data. Pokud by se tedy u jednoho Pi 400 střídalo více lidí, nemusí řešit tvorbu uživatelů v systému, prostě vloží svoji kartu a pracují zcela ve svém prostředí. My jsme použili starší 128GB microSDXC od Kingstonu a fungovala bez potíží.
Raspberry Pi 400 budete moci koupit i jako set s napájecím zdrojem, vhodným kabelem k monitoru, 16GB microSD kartou s předinstalovanými systémy NOOBS a Raspberry Pi OS, USB myší v barvách klávesnice a příručkou pro začátečníky, my jsme si však od RPishop.cz zapůjčili jen základní balení, ve kterém je pouze Pi 400 bez jakéhokoli příslušenství.
Vhodný USB-C zdroj (musí dát 3A při 5V) a kabel máme, kabel s microHDMI na jedné a HDMI na druhé straně také, bezdrátovou myš, na kterou jsme zvyklí, také (a MX Anywhere 3 s unifying donglem od Logitechu fungovala perfektně), takže se bez příslušenství obejdeme a je to rozumný způsob, jak ušetřit tisícikorunu.
První spuštění
Prvnímu spuštění systému musí předcházet příprava operačního systému. Potřebujete k tomu jakýkoli počítač se čtečkou SD karet a připojením k internetu. Z webových stránek tvůrců stáhnete a nainstalujete program Raspberry Pi Imager, ve kterém vyberete operační systém, který chcete na SD kartu nainstalovat – v našem případě ten první, tedy Raspberry Pi OS. Pak necháte počítač stahovat, kopírovat a ověřovat, za pár minut je hotovo. Takto připravenou kartu můžete vložit do slotu Pi 400.
Program Rapsberry Pi Imager, kterým vytvoříte bootovatelnou SD kartu s operačním systémem Raspberry Pi OS.
Při úvodním nabootování zvolíte svůj region, časovou zónu, wi-fi síť, heslo a další nezbytnosti, není možné šlápnout vedle, provede vás průvodce. Začátek instalace je v angličtině, ale do češtiny se přepnete poměrně brzy. Za chvilku před sebou máte pracovní plochu s horní ovládací lištou.
A pak začne legrace. Ale o tom o něco později.
Co se dá s Pi 400 dělat?
Ačkoli mnozí o operačním systému Raspberry Pi OS možná ještě neslyšeli, nejde o žádnou velkou cizokrajnost. Je to Linux, přesněji upravená distribuce Debian 10.
Hned po instalaci je připraven internetový prohlížeč, který je založen na jádru Chromium, takže stránky vykresluje stejně jako Chrome nebo nový Edge. Což je fajn, protože v něm tak bez potíží funguje spousta aplikací včetně kompletního Dokumenty Google, Microsoft Office 365 a OneDrive a prakticky cokoli, co funguje ve webovém prohlížeči.
Pracovní plocha Rapsberry Pi OS s otevřeným textovým editorem, webovým prohlížečem, prohlížečem fotografií, přehrávačem videa, soubrovým manažerem a terminálem. Příkazem „scrot“ jsme vytvořili tento screenshot.
Funguje tak i YouTube, videa na iDNES.cz, Netflix, HBO Go, Spotify, webová rádia, Facebook, Instagram... nebo třeba komunikace přes Messenger, Skype či Google Hangouts.
Pokud chcete s dokumenty pracovat offline, můžete si nainstalovat kancelářský balík Libre Office. Přichystán je i multimediální přehrávač VLC nebo prohlížeč obrázků.
A teď ta legrace...
Nejprve si dovolíme připomenout jednu věc – Raspberry vzniklo jako výukový nástroj. A opravdu se nemůže stát, že byste se – či pravděpodobněji vaše děti – při používání Pi 400 něco nenaučili.
Při instalaci programů a konfiguraci systému se totiž neobejdete bez takzvaného terminálu, což je – trochu vulgárně řečeno – něco jako příkazový řádek ve Windows.
Takže pro instalaci Libre Office musíte napsat „sudo apt install libreoffice“, což vyvolá proces, při kterém se systém podívá na server do repozitáře a potřebné soubory stáhne. Pokud jste po čerstvé instalaci nebo jste delší dobu neaktualizovali, je lepší, někdy dokonce nutné, to napravit příkazy „sudo apt update“ a „sudo apt upgrade“.
Kancelářský balík je nainstalován a funguje tak, jak jste zvyklí. A co tisk? K tomu budete potřebovat nějaký tiskový systém, třeba CUPS. Instalace nepřekvapí: „sudo apt-get install cups“. Jenže aplikace potřebuje udělit administrátorská práva, k čemuž poslouží příkaz „sudo usermod -a -G lpadmin pi“. Instalace a nastavení tiskárny pak provedete pomocí webového prohlížeče na adrese https://localhost:631. My přidali v síti umístěnou Epson L7160 a za minutu jsme tiskli.
Co trochu zábavy? Ve webovém prohlížeči se přihlašujeme k Netflixu, klikáme na rozkoukanou talkshow My Next Guest Needs No Introduction... ale ouha, šifrování Widevine, které služba pro zabezpečenou distribuci a přehrávání používá, není v Chromiu pro procesory ARM nativně podporováno a přehrávání se tak nespustí. Trocha googlování ale přináší ovoce, programátor Ventz nabízí k instalaci svoji upravenou verzi prohlížeče, kde je podpora tohoto šifrování doplněna. A funguje velmi dobře. Z připojeného monitoru BenQ BL2710 dokonce hraje zvuk, který se pro HDMi výstup nastavil automaticky.
Raspberry Pi 400: 2x microHDMI, 2x USB 3.0, 1x USB 2.0, 1x Gbit ethernet, 1x čtečka microSD karet, 1x USB-C, 1x 40-pin GPIO konektor.
Nebo hudba. Spotify funguje i jako aplikace v prohlížeči, ale nepatří mezi nejsvižnější. Samostatná aplikace je hotová i pro Linux, její instalace na Pi 400 se nám ale nezdařila. Místo toho jsme nainstalovali takzvané Raspotify, což je obdoba Spotify Connect. Z monitoru začala hrát hudba, kterou Pi 400 bral přímo ze serverů Spotify, ale pro ovládání nemá vlastní rozhraní – přehrávání ovládáte v aplikaci Spotify v telefonu.
Co když chci poslouchat skrz sluchátka, i když Pi 400 nemá sluchátkový výstup? Snadné. Do USB portu jsme zapojili kvalitní zvukový adaptér se sluchátkovým předzesilovačem DragonFly Red od Audioquestu, který se za pár okamžiků sám zprovoznil a v horní liště stačilo přepnout zvukový výstup na toto zařízení. Z monitoru ticho, ze sluchátek hudba.
Samozřejmě se nabízí připojení přes Bluetooth a tady legrace maličko zintenzivní, protože základní Bluetooth klient v Pi 400 nepodporuje přenos zvuku, takže potřebujete nainstalovat zvukový server PulseAudio a systémovou knihovnu ALSA. Strávili jsme s tím desítky minut, sluchátka Sony WH-1000X sice radostně zahlaholila „Connected“, ale to bylo vše, jiný zvuk jsme z nich nevyloudili. Což neznamená, že to nejde, ale musíte být šikovnější. Jít to totiž má.
Tento neradostný výsledek nám pokazil plán využít připojovaný headset i k telefonování skrz Messenger, museli jsme si poradit jinak. Vyřešila to stařičká USB zvuková karta Creative SoundBlaster MP3+, do které jsme zapojili sluchátka a mikrofon a po krátkém laborování s nastavením a hlasitostmi si normálně zatelefonovali.
Nejlepší výuka
Je docela možné, že po předchozích odstavcích považujete „nadchnul“ v titulku za laciný clickbait. Ale není tomu tak, myslíme to naprosto vážně.
Podle nás je Rapsberry Pi 400 skvělou možností, jak dětem, žákům a žačkám, studentům a studentkám ukázat, že počítač nejsou pouze Windows nebo MacOS a počítač není jen klikání na obrazovce. Raspberry Pi OS nabízí ohromnou spoustu možností, včetně hraní her, ale ke spoustě věcem se uživatel musí prokousat – definovat „překážku“, najít na internetu její řešení (kvalitních zdrojů je v této oblasti neskutečné množství) a pochopit související zákonitosti. Že pak to, co chci, „bude fungovat“ a „udělal jsem si to sám“, je výborná motivace i odměna.
A jen tak mimochodem se přitom naučí základy a principy unixových systémů, což se při dalším studiu a budoucím uplatnění může opravdu hodně hodit.
Závěr
Za 1982 Kč jde o docela dobře použitelný jednoduchý počítač, výbornou učební pomůcku a skvělou hračku. V těchto měsících tak může posloužit jako druhý/třetí/čtvrtý počítač v domácnosti, ale není důvod, aby na něj sedal prach, až se doba vrátí do normálnějších kolejí.
Za zapůjčení Raspberry Pi 400 děkujeme obchodu RPishop.cz. Testovali jsme „UK“ verzi, české symboly na klávesnici si můžete přikoupit a nalepit.
