V této recenzi HP Compaq Evo N1020v s Intel Celeron procesorem jsme (záměrně) použili většinu hodnocení ze včerejšího testu modelu N1015v. Včerejší model se liší především použitím jiného procesoru (AMD Athlon XP) a mírně odlišnými specifikacemi.
Protože až na výjimky jsou si notebooky jinak podobné jako "vejce vejci", použili jsme shodné pasáže z minulé recenze. Pokud jste včerejší recenzi již četli, doporučujeme přeskočit následující odstavce a zaměřit se na závěr recenze, kde jsou analyzovány odlišnosti tohoto modelu oproti N1015v a naleznete zde také celkové zhodnocení modelu N1020v.
-----
Poměrně solidní notebook s přijatelně výkonnými Intel procesory, za přijatelnou cenu, od přijatelné značky. A naproti tomu takřka totéž, jenom s AMD procesory. Pro co se rozhodnout? Záleží na vás, vašich požadavcích a v neposledním řadě na vaší peněžence. Dnes se podívejme na model s Intel procesorem a několika výhodami navíc.
Evo N1020v recenze
Vypůjčeme si úvod od Hewlett Packard, který nám naznačí, kam s Evo N1015v směřuje: Používá procesor Intel Celeron 1.5 GHz vyráběný stejnou technologií jako nejnovější procesory Intel Pentium 4 a podporuje nové DDR paměti. Široké spektrum podporovaných rozhraní zahrnuje kromě standardních také IrDA, USB 2.0, 1394 FireWire pro připojení digitálních kamer apod. zařízení, MultiPort, síťové a modem. Nabízí tak maximální funkčností pro stále vzrůstající potřeby trhu. ...a nyní se pokusme (s odstupem) podívat, zda tyto proklamace naplňuje.
Univerzální balení - pro každého (téměř) totéž?
U řady Evo se HP rozhodlo jít poněkud netradiční cestou. Kdokoliv uvidí notebooky z této rodiny, zjistí, že jsou si podobné jako vejce vejci. Nejenom u řady N1015v a N1020v, podobnost jde i do střední třídy a dále, i nejvýkonnější mobilní pracovní stanice N800w vypadá velice podobně. Zcela zřejmě cíl, kdy na rozdíl od jiných značek, HP vsadilo u Compaq Evo na jednotnost vzhledu a provedení. Odlišnosti se projevují pod kapotou - konstrukčně podobné šasi šetří náklady, je dostatečně atraktivní a propracované. Takže myšlenka více než aktuální: "Proč vymýšlet totéž dvakrát?" (V americkém podání: "Never change a winning team.")
Vzhledová jednotnost má něco do sebe
Přijatelně vysoký profil, konzervativní, ale elegantní vzhled, černá, lesklá šedá a několik stříbrných prvků... Jedna úchytka displeje namísto vícebodového uchycení je přehlédnutelné manko, díky širšímu provedení úchytky i tak nabízí dostatečnou oporu. Jak víko, tak základna jsou z těch odolnějších. Většinu rozhraní nalezne uživatel vzadu, optickou mechaniku a akumulátor spolu s infračerveným a FireWire rozhraním vpravo, disketovou mechaniku a jeden PCMCIA slot (s dvojnásobnou výškou) vlevo. Compaq šetřil, jako většina konkurence, a namísto dvou PCMCIA karet pojme N1020v pouze jednu, ačkoliv i (tlustší) typu III - ty se však již téměř nepoužívají.
Ochrana rozhraní je zde na úkor přístupnosti - plastová krytka je tužší, ale spolehlivě chrání před úrazem dvě USB 2.0, S-video, VGA výstup, PS/2 a paralelní rozhraní. Sériové zde nehledejte, síť, faxmodem, dva audiokonektory a napájecí konektor jsou umístěny mimo chráněný prostor - naštěstí. U zvuku byl oželen třetí konektor: mikrofonní vstup.
Konfigurace dle možností špičková (téměř)
Tak se na něj podívejme:
- Intel Celeron, Pentium 4 a mobilní Pentium 4-M, od 1,5 až po 2,4 GHz, podle modelu. U nás byl ve vstupní konfiguraci s Celeronem 1,5 GHz;
- DDR 266 Mhz paměť, v naší konfiguraci 128 a 256 MB (při testech jsme pro srovnatelnost použili 256 MB SO-DIMM modul z Evo N1020v), rozšiřitelná na 1 GB;
- až 60 GB 2,5" pevné disky s podporou SMART monitorování a indikace zdraví, žel pouze s 4200 otáček ve všech velikostních variantách;
- 13,3", 14,1" s XGA rozlišením 1024 x 768 bodů a 15" displej v provedení XGA či eventuálně SXGA+ 1400 x 1050;
- faxmodem V.92 a síť Intel Pro 10/100, k tomu dokoupitelné moduly Bluetooth a bezdrátové WLAN sítě dle standardu 802.11b;
- a integrovaná grafika na 4x AGP sběrnici, se sdílenými 32 MB paměti.
Bližší pohled prozrazuje mnohé - a stojí za to
Dle specifikací celkem přesvědčivý notebook. O mobilní ATI integrované sadě IGP 340M jsme už něco slyšeli. A s integrovanými sadami máme své zkušenosti. Přesto, ATI nám poněkud vyrazilo dech, kdy jsme nemohli změřit výkon v 3D aplikacích, poněvadž testovací sada 3D Mark odmítala naskočit (důvod: "procesor nepodporující MMX instrukce" - pozn. red.: Tohle ať zkusí někdo od Intelu, vynálezce MMX instrukcí, vysvětlit!). Mimo tuto nekompatibilitu jsme však neměli s Celeronem nejmenší problémy. ATI IGP sada je zcela klasická, levná integrovaná sada pro Intel procesory, která používá běžný trik pro ušetření nákladů. Pokusme se jej objasnit v několika krátkých náznacích:
- Grafický čip je integrován přímo v čipové sadě, tj. výrobce notebooku ušetří za kupování dalšího samostatného (grafického) čipu a podpůrné systémové logiky.
- Namísto samostatné, nezávislé grafické paměti se pak pro ukládání grafických dat používá rezervovaná část operační paměti. Namísto (přinejmenším) dvou paměťových čipů pak výrobce vystačí pouze s jedním.
- Na obojí pak doplácí výkon grafiky a v důsledku i celé sestavy. Integrované grafické jádro nabízí zpravidla nižší výkon kvůli "ořezání" nepodstatných částí čipu a nižší frekvenci, na které pracuje čipová sada. Toto přímo ovlivní především hry závislé na 3D výkonu a expertní OpenGL aplikace.
- Druhý efekt, vyplývající z použití sdílené operační paměti, se však negativně promítá do výkonu celé sestavy, nejen při hraní. Při vykreslování obrazu grafická data prochází po stejné sběrnici (z a do operační paměti) jako programové instrukce a data aplikací, tj. celková propustnost operační paměti, která už sama o sobě je úzkým hrdlem v moderních počítačích, je dále snížena o množství grafických dat.
- Třetí efekt negativně ovlivňující finální výkon sestavy, po výrazně nižším 3D výkonu a zpomalení komunikace s operační pamětí, je zmenšení operační paměti o velikost rezervovanou pro grafická data. Tj. nejenom že paměť je pomalejší, ale (operačnímu systému) je jí k dispozici méně. Dokonce méně, než kolik uvádí specifikace notebooku.
V případě N1020v tak máte k dispozici namísto 256 MB (v naší standardní sestavě) pouze 224 MB přístupných pro Windows. Zbylých 32 MB je využito pro grafickou paměť. Velikost paměti alokované pro grafickou paměť si můžete upravit podle vašich preferencí v BIOS nastavení notebooku, maximální velikost videopaměti je 64 MB.
Celeron 1,5 GHz v benchmarcích úplně nepřesvědčil
Upřímně, s nejnižší konfigurací procesoru Intel příliš nezabodoval. Celeron na 1,5 GHz stačí, ale v hrubém výkonu to není nic slavného. To se zřetelně projevilo v našich výkonových testech. Pozitivně se projevuje standardních 256 MB paměti i v nejnižší sestavě.
Klíčové komponenty na úrovni doby a dobrá rozšiřitelnost
V.92 56kbit/s faxmodem dosahoval v našich testech solidních výsledků kolem 45 až 50 kbit/s, síťová karta Intel prošla našimi testy též bez výhrad. Podobně jako u notebooků vyšších řad, N1020v lze pomocí MultiPort modulů rozšířit o Bluetooth či WLAN. Chybělo nám sériové rozhraní, chválili jsme si S-video výstup a oproti AMD kolegovi N1015v jsme velmi ocenili přítomnost jak infračerveného, tak FireWire rozhraní.
Ergonomie v rámci normálu
Lehce zapuštěný touchpad s třetím kolébkovým tlačítkem nabízí dostatečný luxus jako nutnou oběť za méně mobilní myš. Velmi příjemná je klávesnice s odděleným kurzorovým polem, a žel najdeme pár prohřešků proti dobrým mravům ergonomického rozložení, na které si však lze rychle zvyknout a nejsou překážkou v používání.
Předností by byl býval větší displej, v tomto modelu pouze 14,1palcová úhlopříčka působí poněkud ochuzeně, když je víko dimenzováno na 15palcový exemplář. Kvalita obrazu byla přijatelná, neměli jsme výhrad. Stereo reproduktory sice nesou nálepku JBL Pro, oproti jiným jsme však nepostřehli kvalitativní rozdíl. Příjemným detailem je možnost ovládat hlasitost prostřednictvím dvou tlačítek pod víkem.
Mobilita akceptovatelná a výdrž obstojná
S hmotností nejméně 3 kilogramy výše je Evo pořádný "buclík". Sice ještě stále nezasahuje do třídy nepřenosných DeskBooků s pěti kilogramy a více, nicméně jeho hmotnost jej určuje spíše pro přenášení nežli pro nošení. S tloušťkou 3,95 cm nepatří mezi nejvyšší, ale ani mezi nejtenčí modely, spíše lehký podprůměr. Podobně zabraná plocha 328 x 268 milimetrů, slušné - ale mohlo být i méně.
------
Evo N1015v a N1020v ve srovnání zn. "head on"
Evo N1015v a AMD Athlon XP 1500+ nás uspokojilo svou výdrží. A v porovnání Intel model N1020v též překvapil, jenže negativně. Lehce zklamal. Jak N1015v, tak jeho intelovská konkurence N1020v vydržely shodně 2,5 hodiny, i při opakování testů byly rozdíly nanejvýš v minutách, ze statistického hlediska neprokazatelné. Zatímco Intel se chlubí často svou efektivnější správou energie, v našich testech se to nijak neprojevilo.
V našich testech výkonnosti mělo AMD nos napřed, speciálně v procesorově náročných úlohách i velmi výrazně. V hrubém výkonu jasně Celeron na srovnatelné rychlosti (C1,5GHz versus XP1500+) zaostával. Naopak, pouze 128 MB paměti táhlo v aplikačních testech ke dnu model N1015v, který je však také v dané, jinak relativně srovnatelné konfiguraci (paměť a CD vs. DVD) o pět tisíc levnější. Po doplnění paměti na 256 MB, N1015v se jasně oddělilo od N1020v s Intel procesorem. (Viz na ilustraci paměti - 128 MB N1015v a 256 MB N1020v.)
Na druhé straně, u těchto modelů nelze srovnávat pouze výkon. Žel, kvůli konfliktu našeho 3D Marku s Celeron procesorem jsme nebyli schopni srovnat 3D výkon obou integrovaných grafik. Pro AMDéčkové N1015v mluví sdílená, sice pomalá, ale přece jen Radeon grafika, na straně modelu Intel je to pouze blíže nedefinovaná U1 grafika se sdílenou pamětí, která se vzpírala našim testům.
Další rozdíly u rozhraní
Velmi podstatné rozdíly jsou u rozhraní - ani jeden z notebooků nenabízí sériové rozhraní, s připojením starších mobilních telefonů tak můžete mít problémy. Ovšem, u N1015v chybí i infračervené rozhraní. Sice bude do budoucna stále častěji nahrazováno Bluetooth, který umožňují oba modely, ale přesto... Další z chybějících rozhraní, které N1020v nabízí a N1015v ne, je FireWire. To je nepostradatelné při práci s digitální videokamerou a poloprofesionální audiovideo technikou. Do třetice všeho, N1020v nabízí dokovací rozhraní pro stolní dok (viz horní a dolní ilustrace, vlevo N1020v s dokovacím portem, FireWire a infra, vlevo N1015v bez).
Závěrem
Oba modely nabízí své - a (samo)zřejmě záměrně HP nedělá výběr jednoduchý. Segmentace trhu s notebooky je zde ideálně demonstrována. Oba notebooky nabízejí jistou unikátní sadu vlastností, a za určitou cenu. Zatímco N1015v určitě vede v poměru cena/hrubý výkon, N1020v nabízí hned tři podstatná rozhraní navíc. Naproti tomu je především v nejnižších konfiguracích méně výkonné - a přesto výrazně dražší.
I tak je N1020v zajímavou nabídkou, zvláště u středně drahých modelů v nejnižší cenové kategorii. Za cenu začínající na 30.980 Kč bez DPH lze získat naši konfiguraci, z pohledu poměru cena/vybavení je však atraktivnější Evo N1020v s Celeron 1,6 GHz, 256 MB paměti, 30 GB diskem a DVD-ROM/CD-R/RW mechanikou, stále však s pouze 14,1palcovým displejem.
