Už v dobách psaní o technice jsem zkoušel různé platformy na stolních počítačích, ale i v telefonech a tabletech. U výrobků Apple jsem prošel několika stádii od zoufalství ze starého Mac OS 9, přes lásku k prvnímu iPhonu a Mac OS X 10.7 až po konečné smíření se s některými nedostatky. Podobné to bylo také u platformy Android, kde první verze byly spíše úsměvné. Nakonec nemůžu říct, že bych byl zarytý fanoušek jedné, nebo druhé platformy. Když si mám vybrat nový přístroj, dlouho zvažuji všechna pro a proti a hledám ideální kombinaci.
Nakonec jsem přesto zakotvil u telefonu Samsung Galaxy S3 a tabletu Apple iPad třetí generace s retina displejem. Taková kombinace má jednu výhodu a nevýhodu zároveň. Jako uživatel jedné platformy bych nemusel přemýšlet, jak propojit všechna data, prostě by se mi to někde ukládalo. Což má také své riziko, že můžu o všechno snadno přijít.
Na tabletu výrazně nejčastěji (mimo pořadí) používám Google Chrome. Dobře vím, že na iPadu je to jenom převlečený výchozí prohlížeč Safari, ale pro mě má Chrome výhodu v okamžité synchronizaci. Stránky, které otevřu na počítači v práci můžu jedním kliknutím otevřít na tabletu a stránky z tabletu zase otevřít doma nebo v telefonu, synchronizují se mi i hesla.
Druhou důležitou aplikací je Facebook. Jako správný geek bych radši používal Google+, který mi přijde výrazně lepší, ovšem má jednu podstatnou nevýhodu: nikdo tam není. Facebook je částečně zdroj informací, částečně můj veřejný informační kanál a z velké části pracovní nástroj.
Naopak na tabletu téměř nepoužívám mail ani Twitter, obojí "stihnu" sledovat na telefonu cestou do práce a z práce. Přitom oceňuji, že Android má v posledních verzích výrazně lepší klávesnici s našeptávačem než iOS, který zamrznul u první verze.
Častou uživatelkou tabletu je čtyřletá dcera, která má vyhrazenu celou jednu stránku. Podle mých zkušeností jsou hry pro iPad výrazně lepší než hry pro tablety s Androidem. Dcera zcela propadla hrám od MyFirstApps (zejména My-House), kteří velmi dobře pochopili taktiku drogových dealerů a nabízejí jednoduchou verzi zdarma a možnost dokoupení rozšíření na plnou funkčnost.
Posledním hitem je česká Eda Play, o které se na Technetu již psalo. Ocenil bych víc českých her, ovšem zdejší tvůrci zatím nepochopili, že dítě chce tablet používat bez rodičů, takže ovládání musí být pochopitelné i bez dlouhých návodů a textů na tlačítkách. Po otestování bezplatné verze mě většinou nic nemotivuje koupit plnou, což je smutné.
Z her pro dospělejší mě donedávna bavila Bubble Mania, která má skvělý obchodní model. Hra je zcela zdarma a šikovný hráč ji dokáže projít bez placení, ale pokud si chcete některé složitější úrovně usnadnit, musíte zaplatit. Podobných her pro iPad je celá řada, ale tato dokáže udržet pozornost celé týdny a ještě motivovat vyzkoušet další hry stejného výrobce (za vyzkoušení nové hry získáváte výhody ve stávajících hrách). Z marketingového hlediska naprosto jedinečný nápad. U logických her (budu vypadat jako herní maniak, ale čas na ně příliš nemám) jsem se dlouho bavil vytvářením cest pro vláčky ve hře Trainyard.
1) Zite – Manželka říká, že jsem přilepený k telefonu, protože neustále sleduji novinky. Jako hlavní zdroje informací mám Twitter a několik informačních kanálů ve Feedly, dříve v Google Readeru. Zite je jedinečný tím, že na základě témat, která sleduji jinde, mi nabízí články, jenž mi unikly. Mám tam samostatné stránky technika, jídlo, grafika a zmrzlina. Funguje to natolik dobře, že pravidelně si několik článků přečtu a doporučím dál.
2) Google Drive – Používám ho ještě od dob Google Docs, mám v něm všechny své články, torza článků i nakopírované nápady a výstřižky. Poslední dobou si tady s manželkou uchováváme používané recepty na zmrzlinu, počítáme náklady a někdy zde také plánujeme, i když to je většinou jednodušší na papíru na lednici.
O autoroviKromě toho, že je Pavel Kočička v současnosti naším projektovým manažerem, dělal například i šéfredaktora webu Grafika.cz. Spolu s manželkou rozjel projekt Tři kopečky, v jehož rámci vyrábí zmrzlinu, na které momentálně ujíždí už půlka naší redakce. Třeba na slaném karamelu nebo melounovém sorbetu. |
3) Converter Touch HD – Nechápu, proč iPad neobsahuje kalkulačku, protože to je jedna z funkcí, kterou potřebuji na všech zařízeních. Při přípravě receptů navíc potřebuji převaděč jednotek, protože většina receptů počítá v šálcích (cupech), lžících, lžičkách a uncích, ale já bych to radši v mililitrech a gramech. Recepty většinou přepočítáváme a upravujeme a k tomu se hodí Converter Touch HD. Možná časem najdu lepší aplikaci, ale tato mi momentálně vyhovuje nejvíc.
4) Kindle – Papírové kuchařky (klasické i zmrzlinové) nám doma pomalu přerůstají přes hlavu, beletrii už papírově prakticky nekupujeme, pouze elektronicky. Aplikace Kindle je výborná v tom, že umí zobrazit nejen zakoupené knihy, ale i všechny dokumenty, které si na svůj účet na Amazonu pošlete.
5) nPlayer – Objevil jsem ho nedávno, vlastně ho za mě objevil Petr Staníček. Jedná se o zatím nejlepší multimediální přehrávač pro iOS. Kromě lokálních souborů dokáže přehrávat také videa po síti ve všech možných formátech a včetně titulků. Je sice placený, ale za necelých pět eur jde o dobrou investici.
