Notebooků osazených procesory od AMD je dnes na českém trhu jako šafránu. Stačí se podívat na nabídky největších e-shopů s elektronikou. Konfigurace s AMD tvoří u jednoho prodejce 6,4 u druhého 6,8 procenta nabízených notebooků.
Lenovo pod názvem Z50-75 nabízí hodně zajímavý stroj. Za necelých 14 tisíc korun dostanete notebook s 15" displejem s plným HD rozlišením, 1TB hybridním SSHD úložištěm (kombinuje klasický pevný disk a 8GB SSD), 8 GB operační paměti a především procesorem AMD FX-7500. Toto APU se skládá ze čtyřjádrové výpočetní jednotky a grafického čipu Radeon R7. Systém je navíc doplněn druhým, identickým grafickým modulem Radeon R7 M260 s 2 GB videopaměti.
Právě přítomnost dvou stejných grafických čipů, z nichž jeden je integrován v procesoru a druhý je externí, je nezvyklé a rozhodně zajímavé řešení.
Maličko teorie: více grafických čipů v notebooku
Pro vysvětlení: přítomnost více grafických čipů v notebooku je poměrně běžné řešení, zejména u dražších modelů. Zpravidla jsou dva, ten méně výkonný je integrován přímo v procesoru, zatímco ten výkonnější je na samostatné kartě. Integrovaná karta je využita vždy, když není potřeba velký grafický výkon, například při prohlížení internetu nebo práci v kancelářských aplikacích. Šetří se tak životnost akumulátoru. Pokud však spustíte hru s náročnější grafikou nebo například programy s možností GPGPU výpočtů, pak se spustí výkonnější grafická karta. Ta dodá potřebný výkon, ale rychleji spotřebuje baterii.
Nabídkou portů nijak nepřekvapí. Zleva vidíme: VGA pro připojení monitoru, RJ-45 pro ethernetovou síť, HDMI, jedno USB 2.0 a jedno USB 3.0.
U těch nejdražších konfigurací pak můžete najít přídavné karty dvě, v Crossfire, nebo SLI zapojení. Na renderování obrazu pracují dohromady, a disponují tak ještě větším výkonem.
Všechny tyto varianty však mají jedno společné: jakmile se spustí výkonnější karta, ta slabší integrovaná nic nepočítá a zahálí.
AMD Dual Graphics: přídavná grafika pomáhá integrované
Testovaná konfigurace s AMD Dual Graphics je ke zdrojům šetrnější. Integrovaný grafický čip je v provozu vždy a druhý čip Radeon R7 (M260) mu pomáhá ve chvílích, kdy je vyšší výkon potřeba. Jejich přepínání se neřídí automaticky (zde má konkurenční systém NVidia Optimus trochu navrch), ale podle profilů v ovládacím softwaru Catalyst Control Centre. Pro každou hru či grafickou aplikaci můžete přiřadit profil, jakým způsobem mají grafické čipy pracovat. Můžete také aktivovat univerzální volbu, která použije obě grafiky i u aplikací bez přiřazeného profilu, avšak to může zbytečně snižovat výdrž na akumulátor.
Pravá strana je na přípojná místa ještě skoupější. Je tu jen kombinovaný sluchátkový/mikrofonní konektor, jeden USB 2.0 port, čtečka SD karet (a jejích vysokokapacitních následovnic) a vypalovací DVD mechanika.
Drobným výkonovým háčkem je, že integrovaný grafický čip nemá vlastní videopaměť a využívá sdílenou operační paměť. Operační paměť je samozřejmě pomalejší než specializovaná videopaměť, takže tím limituje celkový výkon systému. Lenovo instalovalo dva 4GB moduly od Samsungu v dvoukanálovém zapojení, což rychlostní hendikep trochu mírní.
Přídavná karta Radeon R7 M260 využívá vlastní 2 GB videopaměti.
Chladný tichošlápek. Na baterku na půl plynu
Čtyřjádrová výpočetní jednotka K15 je taktovaná na 2,1 GHz, v režimu turbo dosahuje až 3,3 GHz. Poněkud nestandardní je prudké podtaktování při chodu na akumulátor, pak procesor jede jen na 1,1 GHz, což se sice pozitivně odrazí na spotřebě, ale samozřejmě při tom počítač ztratí výkon. Na kancelářskou činnost, prohlížení internetu a přehrávání videa však i poloviční takt bohatě stačí.
Notebook má sice aktivní chlazení ventilátorem, je však příjemně tiché. V tiché místnosti jej uslyšíte, ale i v plném zatížení (a tedy při vyšších otáčkách ventilátoru) nemůže nikoho rušit. V plném vytížení grafických čipů chladí trochu urputněji, stále však bez větších akustických projevů.
Výkonově se K15 v testovaném notebooku nachází zhruba na úrovni Core i3 od Intelu. Dvojice čipů R7 je v některých testech zhruba na úrovni GTX-720 od NVidie, ale například v DX11 testech ji výkonově výrazněji převyšuje.
| PC Mark - Home | 1 889 bodů |
|---|---|
| PC Mark - Home (OpenCL akcelerace) | 2 669 bodů |
| PC Mark - Creative | 1 494 bodů |
| PC Mark - Creative (OpenCL akcelerace) | 2 847 bodů |
| 3D Mark - IceStorm | 38 374 bodů |
| 3D Mark - CloudGate | 4 618 bodů |
| 3D Mark - Sky Diver | 4 567 bodů |
| 3D Mark - Sky Diver (vypnutý Dual Graphics) | 2 936 bodů |
| 3D Mark - Fire Srike | 1 244 bodů |
| Cinebench 11.5 - OpenGL | 21,64 fps |
| Cinebench 11.5 - CPU | 1,84 bodu |
| Cinebench 15 - Open GL | 23,68 fps |
| Cinebench 15 - CPU | 162 bodů |
| GeekBench 2.4 | 3 816 bodů |
| GeekBench 3.0 (jedno / všechna jádra) | 1521 / 3792 bodů |
Lenovo Z50-75 nabízí solidní výpočetní výkon, který zhruba odpovídá pořizovací ceně a srovnatelné konkurenci. Z hlediska poměru cena/výkon zaujme především grafickým výkonem, se kterým si můžete troufnout i na leckteré novější tituly a který lze v dané cenové kategorii považovat za nadprůměrný.
Plné rozlišení, ale průměrný panel
Pochválit jednoznačně musíme pevné, tuhé a kvalitně působící šasi notebooku, které má jen jednu nepříjemnou vlastnost: jsou na něm okamžitě vidět otisky prstů a dlaní, po chvíli používání vypadá umouněně. Celek váží 2,37 kg.
Na klávesnici se dobře píše, ale je škoda, že není podsvětlená, především při noční práci to bývá skvělý pomocník. Touchpad je vybaven dvojicí samostatných tlačítek a registruje více současných dotyků.
Displej má plné HD rozlišení, což se v této kategorii často nevidí. Oproti Toshibě L50 to však není IPS, ale obyčejné TN. Díky tomu má horší pozorovací úhly, zejména ve vertikálním směru. A také horší podání černé, což je nepříjemné například v tmavých scénách ve filmech. Na druhou stranu, testovaný notebook zase strčí zmíněnou Toshibu do kapsy grafickým výkonem a na něčem se ušetřit muselo.
Dobře fungující klávesnici chybí podsvětlení, které by usnadnilo noční práci.
Vestavěná kamera produkuje měkký a nepříliš ostrý obraz s příjemnými barvami. V šeru zrní, ale elektronicky to maskuje, proto vzniká jakýsi barevný pointilismus. Na komunikaci přes Skype je to dostatečné, ale na vlogování bychom si pořídili jinou kameru.
S reprodukcí zvuku si výrobce hlavu evidentně nelámal, reproduktory hrají pouze středy, nehodí se ani pro kulisní poslech. Vokál je srozumitelný, takže pro poslech mluveného slova nebo komunikaci stačí. Mikrofon příliš nepotěší, dobře odruší okolní ruchy a nešumí, avšak vokál zní poměrně slabě a nevýrazně. Při skypování tak budete muset mluvit hlasitěji, na hraní si raději pořídíte headset.
Při běžné práci s využitím wi-fi, prohlížením internetu a multimedií vydrží akumulátor zhruba 3 hodiny a 3 minuty. To je dnes podprůměrná hodnota. Výsledek však vysvětluje, proč výrobce nechá po přepnutí akumulátor podtaktovat na méně než polovinu běžné hodnoty. Bez toho by akumulátor fungoval spíše jako záložní zdroj při výpadku napájení.
Závěr: ano, pokud si chcete občas zahrát
Lenovo Z-50 nabízí za cenu 13 990 korun zejména zajímavý herní výkon dvou Radeonů R7. Jeho výpočetní výkon vás při běžné práci nebude zdržovat, ale za stejné peníze pořídíte i rychlejší stroje. Mezi plusy patří tichý chod, chladné šasi a celkově bytelné provedení. Mezi minusy patří horší pozorovací úhly displeje a špatný zvuk.
Pokud víte, že hry hrát nebudete a grafický výkon notebooku nevyužijete, pak vám lepší službu odvede například Toshiba L50 B-177 s Core i3 a integrovanou grafikou. Ušetříte skoro dva tisíce a dostanete kvalitnější IPS displej.
Upozornění: Lenovo Z50-75 má aktuálně výpadek v dodávce, další zásilka bude podle českého zastoupení na trhu zrhuba do dvou měsíců.
