Najdeme je v mnoha zařízeních - v digitálních fotoaparátech, v MP3 přehrávačích, v mobilních telefonech, v PDA, a pod. Řeč je o paměťových flash kartách.
Trh těchto karet nabízí pro výrobce stále více příležitostí. Důvod je prostý, každý den se po celém světě prodávají až stovky tisíc zařízení, která k ukládání dat využívají právě flash paměťové karty. Další paměťové karty pak nakupují uživatelé, kteří u již zakoupených zařízení potřebují zvýšit paměťovou kapacitu. Bohužel se výrobci paměťových flash karet nedohodli na jednotném formátu, a tak je kupující postaven před podobné dilema, jako v případě DVD přepisovacích mechanik.
Většinou uživatel příliš neuvažuje nad druhem paměti, kterou jím vybraný přístroj podporuje a v podstatě ji „zdědí“ i se zakoupeným digitálním zařízením. Že se vyplatí při výběru přístroje, u něhož je záznamové médium právě flash karta, přemýšlet i o druhu podporované karty, vás možná přesvědčí následující řádky.
Trocha historie
První paměťovou flash kartou moderní doby byla a je Compact Flash (CF). Pokud bychom však hovořili čistě o paměťové kartě, pak by primát s největší pravděpodobností náležel PC kartě neboli PCMCIA (mimochodem vývoj PCMCIA karet nám poměrně dobře dokumentuje, co vše lze z původně paměťové karty postupem doby „vymáčknout“). Ale vraťme se k CF kartě. Ta spatřila světlo světa v roce 1994. Na svět ji přivedla společnost Sandisk. Posléze vznikla asociace s názvem „Compact Flash Associaton (CFA)“, která dohlíží na vývoj a dodržování standardů.
Již následující rok se objevila na trhu karta s názvem Smart Media (SM či SSFDC). SM karta je na první pohled menší a výrazně tenčí než Compact Flash. Bohužel je ale také méně odolná. První SM karty představila společnost Toshiba.
Na další paměťovou flash kartu si musel svět počkat až do roku 1997. Tento rok totiž představily společnosti Siemens a nám již známý Sandisk paměť s názvem MultiMedia Card (MMC). Ta je ještě menší než SM a je poněkud lépe chráněna, alespoň co se fyzické odolnosti týká.
Rok 1998 byl velkým rokem pro tento druh záznamových zařízení. Objevily se hned dva formáty. Sandisk představil CF kartu typu II. Tato karta je poněkud tlustší než její starší sestřička a proto ji nelze vkládat do přístrojů se slotem pro CF typu I. Naopak ale lze použít CF I kartu ve slotech pro CF II kartu.
Druhou kartou, která se tento rok objevila, byl produkt s názvem MemoryStick (MS). Ten vznikl pod taktovkou firmy Sony, která jako obvykle chtěla jít vlastní cestou a díky své pozici na trhu, se jí tento formát také podařilo prosadit. I když v podstatě jen u svých produktů. Sony MemoryStick připomíná tenčí balíček žvýkaček. Je sice ze všech doposud zmíněných karet nejdelší a nejtlustší, ale zase jí to přidává na odolnosti. Data lze na kartě zajistit proti přepsání jednoduchým posunutím zajišťovacího kolíčku.
Pro rok 1999 si připravil trojlístek firem Matsushita, Sandisk a Toshiba formát s názvem Secure Digital (SD). V podstatě se ale jedná o vylepšenou kartu MMC. Má stejné rozměry jako MMC, ale poněkud větší tloušťku. Karty typu SD mají na rozdíl od MMC implementovánu ochranu digitálních nahrávek. SD karty také rychleji komunikují a tak jsou schopny přenášet data větší rychlostí. V neposlední řadě je možno data na SD kartě zamknout podobným způsobem jako na disketě či MS kartě.
V roce 2001 představila firma Sony zmenšenou verzi své paměťové flash karty, kterou nazvala Memory Stick Duo (MSD). Tato karta je o 2/5 kratší než původní MS, je o téměř polovinu tenčí a mírně užší. Pokud narazíte u MS a MSD na název MagicGate, vězte, že je vybavena podobnou ochranou digitálních nahrávek jako v případě SD karet.
Rok 2002 pak přinesl zrod dalšího formátu. Tím je xD Picture Card (xD). U jeho kolébky byly společnosti Olympus, Fujifilm a Toshiba. Pokud si vzpomenete, Toshiba stála i u zrodu SM karet a podílem na uvedení formátu xD, chce také stát u jejich hrobu. Karta xD Picture Card je totiž všude prezentována jako nástupce SmartMedia karet, ačkoliv s tímto formátem není ani v nejmenším kompatibilní. Je v postatě nejmenším flash paměťovým zařízením na trhu a má mnohem větší dosažitelnou kapacitu, než kolik kdy mohla dosáhnou SM karta.
Další formáty
Toto byl takový malý přehled nejrozšířenějších paměťových flash karet, tak jak je přinesl čas. Seznam není rozhodně vyčerpávající. Vezměme si za příklad speciální paměťové karty Spring Board, které vyvinula společnost HandSpring pro svá PDA nebo Miniature Card, po kterých dnes neštěkne ani pes. Speciální záznamové karty pak představují ty, které se požívají u herních konzolí.
Po historii přichází současnost a budoucnost. Těmto obdobím se budeme věnovat v dalších dílech. Podíváme se také na bližší specifikace jednotlivých karet. Co nám tyto formáty mohou ještě nabídnout a samozřejmě na jejich ceny.
|
Přehled pamětových karet - díl 2. --> |
