Při pohledu na hlavní prodejní argumenty notebooku, který se právě začal prodávat v německém řetězci supermarketů Lidl, je zřejmé, že u nás ještě není trh zcela optimálně pokrytý jak po stránce vhodných modelů a hardwaru, tak doprovodných služeb.
Tento notebook poskytuje standardní záruku 36 měsíců, nadto v ceně, která by dala definovat jako horní hranice vstupní třídy (cca 44 tisíc Kč včetně MWSt., ekvivalentu české DPH). Vyzvednutí notebooku na místě či bezplatná horká linka pro případ problémů - to jsou další z argumentů, které by jistě přesvědčily zákazníky i u nás.
Oproti jiným, obdobným nabídkám u sousedů nás tato zaujala především svou konfigurací. Tento notebook přímo ideálně demonstruje, jak by měla vypadat mobilní pracovní stanice pro nás běžné lidi, postavená na procesoru AMD a za přijatelnou cenu!
Podívejme se na jednotlivé parametry:
Z krátkého výčtu je už na první pohled zřejmé, co ostatním notebookům od AMD na českém trhu chybí. AMD Athlon XP v mobilní verzi (údajně v tomto notebooku až překvapivě tichý) disponuje výkonem, se kterým by mělo i nejvýkonnější Pentium 4-M na 2,4 GHz co dělat. A pokud porovnáme obvyklý výkon stolního Athlonu XP 2400+ a Centrino notebooků, jeho mobilní verze se s nimi může porovnávat z očí do očí. Půl gigabajtu operační paměti je již v základním balení, navíc na frekvenci 333 MHz, kterou podporují u Intelu polomobilní notebooky se stolními procesory Intel Pentium 4 nebo Celerony (P4-M spoléhají většinou na 266 MHz).
ATI Radeon 9000 a 64 MB videopaměti jsou další z argumentů, které u českých notebooků od AMD tolik pokulhávají - jejich integrovaná grafika vypadá ve srovnání s tímto Radeonem jako Felicie a BMW pětkové řady (nic proti Felicii :-)). Přidejme k tomu 60GB pevný disk, který nabízí dostatek místa i pro editaci videa či rozsáhlé databáze, kombo DVD-ROM/CD-RW mechaniku pro snadné zálohování - a je více než jasné, proč se nám zdá, že v ČR je potenciál notebooků s AMD nevyužit.
Kapitola sama pro sebe je napůl dumpingová cena notebooku. Ten sice nenabízí "cingrlátka", jako je Bluetooth či Wireless LAN (Centrino), zato však dostatek výkonu a kvalitních centrálních komponent, které rozhodují při běžné práci či oddechu. A kdo přece jen touží po něčem navíc, tomu je určena paměťová klíčenka a čtečka karet na čtyři různé formáty... Je škoda, že značka Targa je na našem trhu viditelně zastoupena, ale pouze monitory!
Ideální sestava s AMD procesorem za 40 tisíc? V Německu!
Někdy opravdu nezbývá než jen závidět - a podivovat se, proč při vší rychlosti a schopnosti našich obchodníků a distributorů, navíc s tak silnou korunou a skvělým směnným kurzem nemůžeme mít u nás podobné nabídky jako v Německu. Tam se mezi diskontními řetězci ujal nový druh zboží, namísto Mars tyčinek, piva či minerálek jdou na odbyt stolní počítačové sestavy a nyní, vzhledem ke své prudce rostoucí popularitě, i notebooky.
Princip obchodu je jednoduchý. Diskont uzavře smlouvu s některým z velkododavatelů, který obstará dostatečné množství strojů za dohodnutou cenu. A diskont se postará o masivní odbyt - s cenami, při kterých vstávají klasickým prodejcům vlasy hrůzou. Přínos? Za prvé pro zákazníka, nižší ceny než je obvyklé. Za druhé, pro výrobce, který sice získá na prodaný kus méně peněz, ale v absolutním množství dodaných notebooků to daná částka bohatě vyrovná. Za třetí, pro diskont, který z toho má svůj, též nemalý, podíl na zisku.
Kdo tímto způsobem prodeje trpí? Klasičtí obchodníci s počítači, kteří si nemohou dovolit tak nízkou marži a nemají tak velký dosah jako diskontní řetězce, které mohou zasypávat poštovní schránky v každé větší obci. A v delším horizontu mohou trpět i zákazníci. Přece jen, notebook si sice koupí v diskontu na rohu, ale servis zajišťuje někdo jiný. A ten může mít rozdílnou kvalitu. Takže koupě takového notebooku je spíše pro otrlejší. (Ne že by se nabízelo srovnání s vietnamskou tržnicí, to je specifikum české, ale někde na půl cesty. Se zárukou a servisem tu mohou být větší problémy nežli u specializovaného prodejce.)
Tento trend k nám zatím nedorazil a ceny v hypermarketech zatím také nijak nepřesvědčují svou supervýhodností. Ale kdo ví, možná se to změní. Koneckonců, podobné řetězce jsou i u nás - a zákazníků by se za patřičnou cenu jistě také pár našlo. Půjde o kritickou masu. Vyplatí se diskontům uvažovat o podobné taktice? Přiláká dostatečné množství zájemců?
