Společnosti Western Digital a Seagate hlásí, že již mají celý zbytek tohoto roku prakticky vyprodanou produkční kapacitu svých pevných disků, což zhoršuje už tak těžkou situaci výrobců počítačů a notebooků, kteří se již nyní musejí vypořádávat s nedostatkem a zdražováním pamětí a SSD úložišť.
Na vině je poptávka stavitelů datacenter, která slouží k provozu cloudových služeb a velkých jazykových modelů sloužících k chodu generativní umělé inteligence.
Jsou drahé a ještě nedostupné. Řeč tentokrát není o bytech, ale o bitech |
Data ve skle
V takovém období se hodí každý nápad, který rozšíří možnosti ukládání dat. Jedním z takových je projekt Silica od Microsoftu. Ten si však nedělá ambice na to, aby přinesl systém, který umožní nahradit v našich počítačích pevné disky. Data jdou do něj zapsat jen jednou. Ukazuje ale způsob jednorázového zálohování dat, které je udrží v dobré kondici mnoho tisíc let.
Od roku 2019 se projekt Silica společnosti Microsoft snaží zapsat data do skleněných destiček. To může někomu připomínat návrat k počátkům fotografie, kdy se negativy také ukládaly do skleněných desek. Systém původně využíval křemičité sklo. To je běžný materiál, který je odolný vůči změnám teploty, vlhkosti a elektromagnetickému rušení. Také by měl odolat malému poškrábání, protože data se neukládají na jeho povrch.
Automatizovaný výběr skleněné destičky z datového úložiště projektu Silica
V časopise Nature nyní výzkumné oddělení společnosti Microsoft uvedlo, že Silica je první technologií pro ukládání dat na skle, u které byla prokázána spolehlivost při zápisu, čtení a dekódování dat.
Inženýři při tomto testu využili borosilikátové sklo, které je levnější a snižuje složitost zápisu i čtení.
„Dosáhli jsme hustoty zápisu dat 1,59 Gbit mm-3 ve 301 vrstvách s kapacitou 4,8 TB na skleněné destičce o rozměrech 120 mm × 120 mm při tloušťce 2 mm,“ popisují ve zveřejněné práci současné možnosti technologie.
Celý systém je založen na laserovém zápisu, kdy jsou data převedena na symboly, které odpovídají trojrozměrným pixelům zvaným voxely. Vysoce výkonný laserový impuls pak zapisuje tyto nepatrné voxely do čtvercových skleněných desek, které mají přibližně velikost CD. Voxely se zapisují vrstvu po vrstvě, zdola nahoru, aby vyplnily celou tloušťku skla.
Detailní snímek zařízení Writer, které pomocí laserových pulzů zapisuje data do skleněného média.
K přečtení dat je pak zapotřebí speciální mikroskop, který dokáže zobrazit každou vrstvu, a poté dekódovat informace pomocí algoritmu založeného na umělé inteligenci. Výzkumníci společnosti Microsoft odhadují, že sklo by mohlo vydržet víc než 10 000 let při teplotě 290 stupňů Celsia, což naznačuje, že data by mohla vydržet ještě déle při pokojové teplotě.
Odborníci však varují, že tato nová technologie stále čelí mnoha výzvám. Jinými slovy, je stále ještě vše ve vývoji a není jisté, zda nakonec systém překoná všechny problémy a dosáhne někdy komerčního využití. Týká se to jednak miniaturizace systému a také nalezení způsobu, jak data zapisovat rychleji, jak desky vyrábět hromadně a v předepsané kvalitě.
Microsoft schopnosti technologie demonstroval na několika ověřovacích konceptech. Již dříve uložil do destičky křemenného skla například film Superman od společnosti Warner Bros., ve spolupráci s Global Music Vault chce uchovat hudbu pod ledem po dobu 10 000 let a spolupracuje se studenty na projektu „Golden Record 2.0“, digitálně spravovaném archivu obrázků, zvuků, hudby a mluveného jazyka, který byl vytvořen pomocí crowdsourcingu s cílem reprezentovat a uchovat rozmanitost lidstva.
