Je těžké predikovat, kam až se v technologiích lidstvo posune. Nicméně jejich vývoj se v posledních letech velmi urychlil. Hodně patrné to bylo v zábavě. Možná jste zažili posun od vinylů nebo audiokazet k CD a nakonec k digitální formě (MP3, či lepší FLAC apod.). Stejně tak filmy přešly z VHS a Betamaxu na laser disky, DVD, a blu-ray a aktuálně jsou dostupné prostřednictvím různých streamovacích služeb. Technologie jdou neúprosně kupředu, a tak se stává, že ty, které byly kdysi základem každodenního života, upadají v zapomnění. Některé technologie přesto našly způsob, jak si vydobýt trvalé místo i dlouho poté, co už tu neměly být.
1. Kopírovací papír
Udělat dnes kopii nějakého dokumentu je velmi snadné. Buď ho znovu vytisknete ze zdrojového souboru, nebo okopírujete na kopírce, případně vyfotíte mobilem a necháte vytisknout. No jo, ale dříve ve světě bez počítačů, mobilů a tiskáren to takto jednoduché nebylo. Proto se používal tzv. kopírovací papír, nebo také uhlový papír, průklepový papír, kopírák nebo karbon. Jde o tenký papír nebo fólii, z jedné strany je pokrytá černou nebo modrou barvicí vrstvou. Vkládá se mezi dva psací papíry a slouží k tomu, aby na spodním papíru vznikla kopie toho, co se napíše na svrchní papír. Přenos barvy se ovšem děje mechanickým tlakem, takže se nedá použít například při psaní plnícím perem, zato například kuličkovým ano.
Kopírovací papír
Tato technologie umožňovala lidem vytvářet kopie originálních dokumentů už během psaní. Ušetřilo to čas, pokud bylo zapotřebí vytvořit více kopií stejného dokumentu (toho se hojně využívalo například i při vytváření faktur a potvrzeních různého druhu). Kopírovací papír upadl v nemilost v důsledku několika technologických inovací a téměř zanikl díky potřebě vytvářet fyzické duplicitní kopie dokumentů současně s originálem. Dnes se sice k tomuto účelu již téměř nevyužívá, nicméně našel si nové uplatnění. Využívá se ve velmi speciálních případech – například v umění, kde slouží k přenosu vzorů.
2. Pagery
Předtím, než se mobilní telefony staly preferovanou komunikační metodou, byly pagery nejlepším způsobem, jak někoho zastihnout, pokud se permanentně nenacházel u pevné telefonní linky. Pagery byly patentovány v roce 1949 průkopníkem bezdrátové technologie Alem Grossem. Tato zařízení byla v 90. letech považována za symbol společenského postavení a módní doplněk. V té době dominovala trhu s pagery společnost Motorola. Pagery fungovaly bezdrátově na obrovské vzdálenosti, což nedokázaly ani bezdrátové telefony. Umožňovaly okamžitě doručit krátkou textovou zprávu. Jakmile však mobilní telefony přišly do módy, potřeba pageru opadla, alespoň pro většinu lidí, protože telefony slouží jako perfektní možnost, jak někoho ihned kontaktovat kdykoliv a kdekoliv. Pro mnoho lékařů pracujících v nemocnicích však pagery nikdy neupadly v nemilost.
Pager Nokia FM110
Podle tohoto článku ještě v polovině roku 2017 zhruba polovina amerických lékařů pravidelně používala pagery. A v roce 2019 se to opět potvrdilo. Mezi nejčastěji uváděné důvody, proč se uživatelé drží svých pípáků, patřila možnost oddělit pracovní život od soukromého, vyhnout se potřebě neustále kontrolovat telefon a rovněž spolehlivost pageru fungovat i v oblastech, kde je uvnitř nemocnice omezené pokrytí mobilním signálem. Podle zprávy Future Market Insights poptávka po pagerech přitom stále roste, a to zejména v maloobchodním a těžebním sektoru, kde je efektivní komunikace v nouzových situacích zásadní.
3. Družice a vesmírné sondy
Vyslání objektů do vesmíru bezesporu patří mezi technologicky nejpůsobivější věci, jaké kdy lidstvo udělalo. Poslali jsme dálkově ovládaná vozítka na povrch jiných planet a sestavili jsme orbitery k různým průzkumům. Moderní kosmické lodě představují špici naší technologie, a přesto satelity a sondy z doby před několika desítkami let obsahují technologie, které jsou sice adekvátní době, ale podle dnešních měřítek jsou téměř k smíchu. Dnešní průměrný smartphone má oproti nim totiž milionkrát větší paměť a 100 000krát větší výpočetní výkon než naváděcí počítač Apollo ze 60. let minulého století.
Vanguard 1
Navzdory svým technologickým nedostatkům některé ze zastaralých vesmírných sond a satelitů stále dosahují působivých výsledků, a to desítky let poté, co byly vypuštěny. Voyagery I a II, nejvzdálenější člověkem vyrobené objekty, mají palubní počítač s přibližně 68 kilobajtů paměti. Ani to jim nezabránilo v tom, aby překročily své původní poslání. Čtyřicet pět let po svém startu jsou obě vesmírná plavidla stále v provozu a posílají data zpět na Zemi ze vzdálenosti zhruba 23,3 miliardy kilometrů neboli 156násobku vzdálenosti od Země ke Slunci. To satelit Vanguard 1 každým dnem pokračuje v překonávání rekordu nejstaršího satelitu na oběžné dráze. Spuštěn byl v roce 1958, šest měsíců po Sputniku, a i když data již neposílá, stále obíhá Zemi jako kosmický odpad a pravděpodobně tak bude činit ještě stovky let.
4. CRT televize
Moderní televizory jsou ploché, tenké a disponují velkou obrazovkou. Často se montují na stěnu, kde nepřekáží. Není to však tak dávno, co byly zcela jiné. Jak se televizní technologie vyvíjely, byly CRT televizory postupně nahrazovány, ale v některých koutech světa jsou stále žádány. Mnoho běžných míst, jako jsou obchody či nemocnice je používají k monitorování – jsou napojeny na bezpečnostní systém. CRT televizory se stále používají i v případě arkádových her. Některé hry byly navrženy tak, že fungují pouze s tímto zobrazovačem (typicky Duck Hunt a další retro hry) nebo na moderních televizorech vypadají hůře.
CRT TV
5. Elektronky
Trubici vděčíme za mnohé. Nemáme teď na mysli hadici od vysavače, ale primitivní skleněnou trubici s elektrodami. Technologie tak staré – jako jsou rané počítače, rádia, televize a telefonní systémy – se při své práci spoléhaly na elektronky. Fungovaly dobře, ale jejich problémem bylo to, že zabíraly spoustu místa, přičemž v omezeném prostoru spotřební elektroniky místa nebylo nikdy nazbyt. Proto se hledalo kompaktnější řešení a tuto roli plnily tranzistory. Dělají téměř vše, co elektronky, ale jsou mnohem menší a mnohem méně poruchové.
Elektronka
Přesto se dnes elektronky používají ve specifických případech – např. když potřeby energie převyšují potřeby, které lze snadno dosáhnout pomocí polovodičů. Najdeme je tak například v urychlovači částic, v magnetické rezonanci, špičkových hudebních přehrávačích a pravděpodobně také u vás doma. Magnetron uvnitř vaší mikrovlnky – část trouby zodpovědná za vytváření rádiových vln, které ohřívají jídlo – je tvořena vakuovou trubicí. Takže pokaždé, když v mikrovlně ohřejete nějaké jídlo, můžete za to poděkovat této zastaralé technologii.
6. Vzducholodě
Než vzlétla první letadla, tak nejlepším a někdy jediným způsobem, jak cestovat vzduchem na dlouhé vzdálenosti, byla vzducholoď. První vzducholoď se vznesla 50 let před tím, než bratři Wrightové dospěli k prvnímu letu s motorem. Místo toho, aby vzducholodě dosáhly vztlaku díky konstrukci křídla, použily plyny lehčí než vzduch. Dokonce i poté, co se letadla stala cestovatelskými prostředky, byly vzducholodě běžným způsobem, jak cestovat, a to i na transoceánské vzdálenosti, které letadla ještě nedokázala zvládnout. Katastrofa Hindenburgu však jejich éru víceméně ukončila.
Zkáza vzduchlodi Hindenburg (6. května 1937)
V současnosti je na světě v provozu kolem 25 vzducholodí a z velké části se používají pro reklamní účely. I když se zdá, že vzducholoď je pomalu umírající technologie, možná se to brzy změní.
Několik společností totiž pracuje na jejich oživení. Namísto pouhé přepravy z místa A do místa B by měly nabídnout pomalejší a pohodlnější cestování, které by se podobaly tomu, co dnes odvádějí výletní lodě. Společnost Ocean Sky Cruises již dokonce začala s prodejem letů z norského Svalbardu na severní pól. První let prostřednictvím vzducholodě by se měl uskutečnit v letech 2024–2026. Cestující budou mít k dispozici vlastní kajutu a veškeré jídlo a pití bude v ceně. Jedinou nevýhodou je cena „letenky“, která činí 4,6 milionu korun.
