Jaký notebook si vybrat? Levný domácí, respektive kancelářský notebook z řady Amilo nebo profesionální Lifebook série E? Jak z našich recenzí vyplývá, rozhodování nemusí být zdaleka tak jednoznačné. Business notebooky údajně na jedné straně slibují podstatně nekompromisnější výkon, lepší vlastnosti, na druhé straně však také stojí výrazně více. A jejich konkurenti, původně jen co nejlevnější notebooky s minimem vybavení navíc, hlučné, neforemné a těžké, se pomalu dostávají do tempa a v mnohém jsou schopny se "profesionálním" strojům vyrovnat, ne-li je v rovném souboji jasně odstavit.
Dva konkurenti: ze vstupní třídy a z horního konce spektra
Fujitsu Siemens nám pro účely srovnání zapůjčilo dva kandidáty, oba ve velmi solidních konfiguracích, které se nemusí stydět za nedostatek výkonu či dalšího vybavení. Rozdíl mezi těmito notebooky je zde v detailech - a v třídě. Pokud si pomůžeme paralelou odjinud, pokoušíme se o porovnání dobře vybavené Felície kombi a solidního Passatu. Srovnávat lze buď čistě na základě poměru cena/výkon, pak bude jasným vítězem levnější z obou adeptů. Nicméně, podobně jako u automobilů, jsou zde i další aspekty: od velikosti, váhy, tichosti provozu, univerzálnosti použití, doby nezávislého nasazení, až po nezanedbatelný efekt "image" a komfortu (aneb silné stránky našeho notebookového Passatu...).
Začneme "kvalitnějším" z obou modelů, respektive tím spíše profesionálněji mířeným. V dnešní recenzi si představíme Lifebook série E, v konfiguraci s procesorem Pentium M na 1,6 GHz, s 512 MB operační paměti, 40GB diskem, DVD-ROM/CD-RW mechanikou a vysokorozlišivým displejem 1400x1050 bodů s úhlopříčkou 15 palců.
Rozdíly od pohledu
Lifebook dorazil v hnědé, nepříliš vzhledné krabici s šedivým popisem, zatímco Amilo se mohlo pochlubit usměvavou slečnou v plnobarevném provedení - zatímco Lifebook tak bude sympatický jakémukoliv konzervativnějšímu člověku, Amilo může ve své krabici rovnou na regál do prodejny a jistě upoutá.
Takové rozdíly již nenapadnou při vybalování, zde se již začíná více od detailů. Lifebook E je tenký, přijatelně lehký stroj, s malým adaptérem a tenkým napájecím kabelem. Okraje displeje po otevření upoutají svou minimální tloušťkou, maximum prostoru je zde využito pro vlastní displej. Víko se lehounce prohýbá při agresivnějším tlaku, více nám však vadilo jeho jištění jen jednou západkou v zavřeném stavu. Též, v zavřeném stavu není vnitřek notebooku zcela chráněn, protože víko postrádá zvýšené okraje, může se stát, že do vnitřku pronikne sponka či mince.
Tak jako ostatní notebooky s procesorem Pentium M se Lifebook může pochlubit tenkou základnou, která se i při intenzivnějším provozu zahřívá na přijatelnou teplotu lidského těla. Základna je robustní, jediné slabší místo představují dva PCMCIA sloty, které jsou standardně vyplněny záslepkami - u našeho testovacího modelu však vypadaly tak, jak to dopadne u mnoha uživatelů: sloty zely prázdnotou a plast okolo se pod tlakem až příliš snadno prohýbal.
Vybavení: periferní zájem
Lifebook E má velice rozumné, respektive značně konzervativní pozice i složení rozhraní. Uživatel zde nalezne dokonce i staré paralelní a sériové rozhraní, většina portů zabírá zadní stranu notebooku. Jsou tak snadno k dispozici TV výstup, výstup VGA na externí monitor, infračervené rozhraní, kabelovou síť 10/100 Mbit/s a dva rychlé porty USB 2.0.
Mimo záď je nabídka Lifebooku jen střídmá. Vlevo je spolu s větracím otvorem, ze kterého občas proudí citelně zahřátý vzduch, zdířka spolehlivého faxmodemu Agere AC97 (průtok v našich testech cca 48 až 52 kbit/s), zatímco na čele uživatel nalezne vývody zvukového čipu SigmaTel C-Major. Žel, jsou k dispozici pouze výstup na sluchátka a vstup pro mikrofon, třetí konektor pro linkový vstup již zabudován není. Na pravém boku stojí za zmínku jen optická mechanika, jenž je modulární a v našem případě se jednalo o kombomechaniku DVD-ROM/CD-RW japonské provenience: Toshiba SD-R2212.
Ergonomie a pohodlí práce
Lifebook nijak výrazně neruší ani neobtěžuje hlučností provozu, spíše naopak - i při zapnutém větrání je velmi tichý, natož pak v úspornějším provozu, kdy je vypnuto prakticky vše. Pro práci, především pro psaní všemi deseti je jeho klávesnice ideální co do pocitů a odezvy - i při nižším zdvihu má jasné vedení, korektní dopad a dostatečnou zpětnou vazbu. Ne tak zcela ideální je rozložení a umístění kláves. Klávesnice nabízí veškeré klávesy a pouze nepoužívané klávesy PrintScren, Scroll a SysRq nutno hledat přes Fn kombinaci.
Ne zcela optimální rozložení
Právě díky tomuto množství a perfektně stolnímu zdvojení kláves Ctrl a Alt však působí dojmem jisté přeplněnosti. Klávesnice neodděluje funkční klávesy do samostatných polí s dostatkem volného prostoru. Kurzorové pole je tak utopeno v bezprostředním sousedství Ctrl, Shift a End, zatímco Del a Insert bezprostředně sousedí s Backspace. Pochvalu si Fujitsu Siemens zaslouží za korektní umístění Ctrl v levém dolním rohu a klávesu Fn teprve vedle ní, hůře se nám souhlasí s umístěním nepoužívané klávesy Pause v pravém horním rohu, zatímco sousední, podstatně důležitějším Delete je opět dosti utopené v poli ostatních kláves. Velikostí všechny klávesy vyhovují, mimo funkčních kláves mají všechny prakticky plnou velikost. Funkční klávesy F1 až F12 nejsou děleny ve skupinách a jsou mírně zmenšeny oproti ostatním.
Třítlačítkový touchpad uprostřed oázy klidu
Proti značně rozměrné a pohodlné opěrce rukou není co namítat, podobně málo lze vytknout touchpadu, který má i třetí středové tlačítko, jenž usnadňuje posuv v rozsáhlých dokumentech. Příjemným doplňkem jsou klávesy pro rychlé spouštění aplikací pod displejem, jenž lze navíc použít jako bezpečnostní panel pro ochranu přístupu k notebooku. Neméně atraktivní a neobvyklý je i LCD displej hned v sousedství, který zde zastává funkci diod - na něm je vidět stav akumulátorů, eventuální napájení, přístup na pevný disk a další stavové údaje o základních funkcích notebooku. Velice přehledné, na první pohled jasné - jenom při zavřeném notebooku nezjistíte, zda se dobíjí či ne, oproti základním diodám je luxusní displej viditelný jen při otevřeném notebooku.
Na zádi je pro USB dost těsno
Trochu méně se zamlouvalo i umístění napájecí zdířky v bezprostřední blízkosti USB portů. Nejenom, že notebook nabízí pouze dvě tyto univerzální rozhraní, což při jejich efektivním využití znamená nezbytně nutnost nákupu externího USB hubu s vícero porty, ale navíc při provozu na síti zasunutý konektor napájení efektivně blokuje přístup k těmto slotům. Použití USB zařízení je tak možné prakticky jen přes prodlužovací kabel, který se do zmenšeného prostoru jakž takž stěsná! Velice nepříjemné opomenutí, které u jinak propracovaného Lifebooku překvapuje.
Doba nezávislého provozu versus hmotnost a příkon
Lifebook E je zcela klasickým zástupcem notebooků s procesorem Pentium M. V našem testu byl schopen při běžném zatížení snadno překonat i tři hodiny provozu na akumulátor - a to se ještě zdálo, že testovaný kousek již něco zažil a s čerstvým akumulátorem by dosáhl i podstatně lepších výsledků. Při plném zatížení, bez úspor energie, s maximálním jasem displeje notebook těsně překonal hranici 2 hodin - 123 minut je na notebook se sadou Centrino lehce podprůměrný výkon.
Příčinu lze hledat v méně kapacitním akumulátoru, jenž s necelými čtyřmi ampérhodinami a napětím 14,4V patří spíše k těm menším - ovšem je modulární a snadno vyměnitelný. Při přenášení a provozu na různých místech bude uživatele zajímat malá hmotnost a velikost přijatelného, poměrně sympatického adaptéru Lifebooku. Ten je navíc napájen snadno dokoupitelným dvoužilovým kabelem, který lze dostat v každém elektru. Mít tak několik kabelů na každém místě a navíc jeden s sebou je snadné a nekomplikovaně dostupné řešení.
Hlavní komponenty a výkon kompletní sestavy
Lifebook série E se spoléhá na osvědčený základ sady Centrino. Trojkombinace v podání procesoru Pentium M na 1,6 GHz, čipové sady i855GM a bezdrátového adaptéru Intel PRO/Wireless LAN2100 podává výkon takříkajíc obvyklý. Prostě ničím nepřekvapí ani nezklame. Největším mínusem je zde chybějící kvalitnější grafický čip, Lifebook E se spoléhá na integrovanou grafiku Intelu Extreme Graphics, která je pro kvalitnější 3D zábavu a práci nanejvýš dostačující, spíše nedostatečná. Mimo 3D je však výkon notebooku na naprosto uspokojivé výši, díky vysokému taktu procesoru, dostatku paměti a rozumné 40GB kapacitě disku se hodí prakticky pro cokoliv, jak ilustrují i výsledky našich testů.
V testech trojrozměrné grafiky 3D Mark 2001 se notebook nevzmohl ani na pokoření hranice 2000 bodů, dosáhl v obou režimech (při provozu na akumulátory i na elektrické síti) shodně cca 1900 bodů. Při přepnutí ze simulovaného testovacího rozlišení 1024 x 768 na rozlišení, které odpovídá skutečnému - tj. 1400 x 1050 bodů - pak skóre dosahuje s bídou jen 1125 bodů. Vzhledem k chybějící podpoře DirectX 9 je výsledek testu 3D Mark 2003 spíše jen důkazem, jaké hry na Lifebooku rozhodně nepouštět - s 93 body sledujete místo plynule animovaného pohybu jen sled momentek.
V kancelářských aplikacích a běžných úlohách již výsledky vypadají zcela jinak. Procesor dosahuje s 5233 body velmi vysokého skóre, poměrně dobře si vede s 4017 body i paměťový subsystém a čipová sada (zde brzdí takt paměti - standardních notebookových DDR266, namísto stolních DDR333, se přeci jen projeví). Pevný disk dosahuje obvyklého notebookového skóre v rozmezí 450 až 500 bodů: 461 bodů znamená pro disk Fujitsu MHT2040AT solidní známku. Naprosto ideální je pro práci rozměr displeje s jeho vysokým rozlišením 1400 x 1050 bodů, na němž lze zobrazit i několik dokumentů spolu s tabulkami dohromady.
Bezdrátový adaptér byl schopen dosahovat i při komunikaci na vzdálenost panelového bytu pořád ještě velmi solidní rychlost a udržoval nepřerušený kontakt, za což si od nás zasloužil pochvalu. Škoda jen, že nabízí maximální rychlost jen 11 Mbit/s, zde ale není vina na straně Fujitsu Siemens, za manko může Intel a jeho pomalejší přizpůsobení se 54Mbit/s sítím.
Rekapitulace závěrem
Lifebook série E je stroj pro práci - a to každým coulem. Od výkonného procesoru, přes kvalitní podporu sítí, ať již v drátové či bezdrátové variantě, přes modulární mechaniku, až po rozměrný displej s vysokým rozlišením, a v neposlední řadě též příjemnou klávesnici, to vše jsou fakta, která jasně mluví pro tento notebook. Proti němu mluví jen malinko slabší výdrž na akumulátory, která je ovšem pořád velmi solidní v porovnání s notebooky, které se nemohou pochlubit procesory Pentium M a velkokapacitním akumulátorem. Zcela jistě se tento notebook bude hodit každému, kdo potřebuje poměrně tenký a lehký notebook s výkonovou rezervou. Asi se nezalíbí multimediálním nadšencům a hráčům - chybí mu jak FireWire rozhraní, tak solidnější podpora 3D grafiky.
Stručné specifikace - liší se dle konkrétního modelu:
Intel Pentium - M; 256MB RAM (max. 2048MB), HDD 40.0GB a větší; 15.0" TFT 1400x1050; AGP 4x Intel 3D, 16-64MB sdílené RAM technologií DVMT; interní CD, DVD, DVD/CDRW; zvuk SB Pro kompatibilní; 2x reproduktory; klávesnice, touchpad; interní faxmodem V.90, interní LAN 10/100, interní WiFi 802.11b; porty: 1xLPT, 1xCOM, 1xVGA, 2xUSB 2.0, 1xIrDA, 1xTV-Out, 1xDocking, 1xLine-Out, 1xMic, 2xPCMCIA typ II nebo 1x typ III; Li-Ion baterie až 4 hodiny; rozměry 325x274x42mm, hmotnost od 2.9kg
Cena bez DPH
Podle vybavení od cca 52 tisíc Kč výše.
