Server pro komunitní financování Kickstarter se po obří blamáži s neexistujícím dronem za 86 milionů rozhodl pro nezvyklý krok. Najal si novináře, aby prozkoumal asi největší neúspěšný projekt z Evropy, který financování zajišťoval jeho prostřednictvím. V minulosti se přitom podobným krokům Kickstareter vyhýbal a zdůrazňoval, že za nedokončení projektu nenese zodpovědnost.
Jde o „nano drone“ ZANO, který měl s velmi malými rozměry mít řadu zajímavých funkcí. Dron měl být spárovaný s chytrým telefonem, jehož prostřednictvím probíhalo ovládání. Kromě přímé kontroly pomocí virtuálních joysticků měl mít i mód „stání“ na místě nebo sledování, kdy si sám měl udržovat určenou vzdálenost od spárovaného telefonu (a tedy od vás), a zvládnout se přitom vyhýbat překážkám.
Ještě v lednu na veletrhu CES v Las Vegas to vypadalo velmi nadějně.
To mělo být lákadlem i vzhledem k vybavení dronu kamerou, která měla být schopna pořizovat HD video. Mód sledování měl mít význam třeba při jízdě na kole, kdy by robůtek celou jízdu nahrával ze vzduchu. Dále měl ZANO umět ovládání skrze pohyby a „gesta“ s pomocí telefonu a sám se vrátit, když mu bude docházet baterie nebo se příliš vzdálí od uživatele.
Britská společnost Torquing Group, která za projektem stála, na něj na Kickstarteru vybrala rekordní částku okolo 2,3 milion liber (přibližně 86 milionů korun) od přibližně 12 tisíc přispěvatelů. Brzy však začalo docházet k problémům, které se 10. listopadu naplno projevily odchodem designéra a někdejšího šéfa společnosti Ivana Reedmana. Jako důvody uvedl zdraví a rozdílné názory oproti zbytku vedení, ale podle BBC, které v srpnu mělo šanci vidět drona v akci, vykazoval závažné nedodělky i samotný výrobek. ZANO podle jejich zpráv vydržel ve vzduchu jen pár minut, narážel do stěn a video, které nahrával, mělo velmi nízkou kvalitu.
Reedman tehdy ujišťoval, že tyto potíže budou napraveny aktualizacemi softwaru. Malá část investorů, kteří se dronu nakonec dočkali, si však také stěžovala na absenci funkcí z promo videa a celkovou špatnou funkčnost produktu. Torquing nakonec údajně rozeslal přes 600 hotových dronů, objednaných jich přitom bylo 15 363. Ve středu 18. listopadu pak byla lidem, kteří na Kickstarteru projekt podpořili, rozeslána zpráva, že společnost je v insolvenčním řízení a končí.
Kickstarter upozorňuje, že není obchod a že podpořením projektu nedostáváte žádnou záruku, že se hotového výrobku dočkáte. V případě nedokončení přispěvovatelům nezaručuje vrácení peněz a veškerou odpovědnost nechává na výrobci. Přesto však nyní, snad i kvůli výši vybraného obnosu, Kickstarter vykazuje větší aktivitu.
Vrácení peněz ani jiná náhrada se sice konat nebude, nicméně firmou pověřený novinář by měl alespoň vypátrat, proč k tomuto nákladnému neúspěchu došlo a kde leží vina. Toho se má chopit Mark Harris, který podle svých slov na Medium.com již má za sebou řadu investigativních prací. Ačkoli mu za tento úkol bude platit Kickstarter, zkoumat prý plánuje i jeho roli v celém debaklu.
Článek o této kauze má vyjít v lednu a má zmapovat průběh celého neúspěšného projektu. Cílem je zjistit, jak vývoj probíhal, zda mohli autoři udělat něco jinak, zda se dá najít nějaké ponaučení, čemu se vyhnout pro budoucí projekty na Kickstarteru, a v neposlední řadě samozřejmě také kam se poděly vybrané miliony.
