Je slušností doplnit, že Microsoft nikdy netvrdil opak. Výrobce jej stvořil za jediným účelem - má zachytit bezdrátově vysílaný obraz z počítačů s operačním systémem Windows a dostat jej na největší obrazovku v domácnosti. Jenže obdobná zařízení se na trhu vyskytují již zhruba pět let, takže se samozřejmě nabízela otázka, čím jej Microsoft vylepší.
WiDi a Miracastv našich testech |
Odpověď je jednoduchá, v podstatě ničím. Snad jen rozměry, je opravdu maličký, a integrovaným kabelem pro USB napájení. Což však může způsobit i potíže - pokud televizor volný USB port nenabízí, musíte použít „USB nabíječku“ a 20cm kablík k zásuvce nedosáhne.
Ve jménu standardů
WiDi a Miracast mají stejný úkol a využívají stejné technologie. Bezdrátově přenášejí obraz a zvuk ze zdrojového zařízení (notebook, tablet, chytrý telefon) na zobrazovač (televizor, projektor). Využívají k tomu technologii wi-fi direct, tedy přímé bezdrátové spojení obou zařízení, takže jej realizujete i tam, kde není žádná síť a router k dispozici. To je velká výhoda - můžete jej bez další konfigrace využít třeba s televizorem v hotelu, nebo u kamaráda.
V balení naleznete jen krátkou HDMI prodlužovačku, která usnadní instalaci u stísněných přípojných míst.
U tabletů a chytrých telefonů s operačním systémem Android je potřeba, aby byl ve verzi 4.2 a vyšší a především zařízení musí technologii Miracast podporovat.
U notebooku nebo tabletu s operačním systémem Windows 7 potřebujete aplikaci WiDi od Intelu, u Windows 8.1 je technologie WiDi součástí systému, pod názvem „promítání“. Podmínkou je však procesor Intel řady Sandy Bridge a vyšší a kompatibilní bezdrátová síťová karta od Intelu.
Z výše uvedeného je patrné, že zdaleka ne každé zařízení si s bezdrátovým přenosem poradí a zejména u chytrých telefonů se tak výběr modelů poměrně úží. My jsme použili ultrabooky Acer S7 a Acer R13 s Windows 8.1 a chytrý telefon LG G3 s Android 4.4.2.
Na poslední chvíli
Funkci „zrcadlení obrazovky“ nebo „bezdrátový displej“ dnes nabízí mnoho chytrých televizorů. Adaptér od Microsoftu, podobně jako jiná podobná zařízení na trhu, umí tuto funkci doplnit do všech televizorů či projektorů, která mají HDMI vstup. Do něj adaptér zasunete, USB kabelem připojíte do USB portu televizoru, nebo USB nabíječky a tím je instalace hotova.
Obrazovka televizoru s připojeným adaptérem.
Po zapnutí televizoru a zvolení relevantního HDMI vstupu se na obrazovce objeví logo Microsoftu a přijímač je připravený. V notebooku s Windows 8.1 si v „charm baru“ vyberete položku „Zařízení“ a poté „Promítat“. Pokud adaptér připojujete poprvé, musíte si jej nechat vyhledat, pro příští použití pak již zůstane v seznamu.
Výběr adaptéru v „charm baru“ ve Windows 8.1.
Výběr režimu promítání / zrcadlení obrazovky.
A to by mohlo být vše, doporučujeme však stáhnout z Windows Store aplikaci „Microsoft Wireless Display Adapter“. V té můžete adaptér přejmenovat, což se hodí, pokud byste jich používali v jedné domácnosti více. Důležitá je možnost změny velikosti obrazu tak, aby byl na obrazovce celý (tzv. overscan), tedy bez ořezaných krajů nebo lemování černými pruhy.
Aplikace Microsoft Wireless Display Adapter je potřeba pouze k úvodní konfiguraci.
Výběr jazyku nepotěší, čeština zatím chybí. Nastavit můžete i PIN, který bude třeba při připojování zadat.
Záleží i na okolí
Ne vždy se nám podařilo se k adaptéru připojit napoprvé, někdy se nám vrátila odpověď, že se „nelze k adaptéru připojit“ nebo že „zařízení není k dispozici“. Ve většině případů se však spojení podařilo.
A pak záleželo, kde jsme streamovali. Pokud v redakci, kde je vidět jenom několik místních sítí, bylo vše v pořádku. Obraz byl kvalitní, video plynulé a synchronizace obrazu a zvuku bez komplikací. U různých notebooků se lišila plynulost zpracování pohybu myši, někdy byla „gumová“, někdy trochu trhaná, ale nikdy nekomplikovala možnost strefit se na ikonu.
Jenže pokud jsme testovali v jednom velkém pražském bytovém domě, byly výsledky o poznání horší. Přenos obrazu a zvuku v plném HD rozlišení totiž představuje relativně velký datový tok, který musí být přenesen bez výpadků a kolísání. A ačkoli podle specifikace umí adaptér pracovat v obou wi-fi pásmech, nám se navázat spojení v 5 GHz pásmu nikdy nepodařilo a spojení tak bylo vždy jen na 2.4 GHz. A jak to pak vypadá, ukazuje screenshot z aplikace InSSIDer.
Takto vypadá pásmo 2,4 GHz v jednom velkém pražském bytovém domě. Šipkou jsme označili spojení mezi smartphonem LG G3 a adaptérem od Microsoftu. Že přenos nebyl vždy bez potíží je více než pochopitelné.
V takovém prostředí neúspěšných pokusů o spojení přibývalo, někdy se obraz zasekával a občas se i rozvázala synchronizace mezi obrazem a zvukem.
Pokud však ve vašem dosahu není takováto bezdrátová džungle, je přenos poměrně spolehlivý a navíc velmi kvalitní. Komprese obrazu není dramatická a kvalita v plném HD rozlišení velmi dobrá.
Při zrcadlení obrazovky se rozlišení zobrazení přizpůsobí menšímu z nich, z rozlišení ultrabooků 2560 x 1440 tak kleslo na 1920 x 1080, což pak na displeji notebooku nevypadá dobře. Při rozšíření obrazovky si každá ponechá své optimální rozlišení, ale je samozřejmě náročnější na hardware počítače.
Adaptér můžete připojit i do AV receiveru a využít tak jeho zpracování zvuku do reprosoustav. „HDCP problémy“, které jsme měli před dvěma lety s Push2TV od Netgerau, jsme s tímto adaptérem nezaznamenali.
Spojení s Androidem fungovalo standardně, jak si poradí se zobrazením „na výšku“, vidíte na následujícím screenshotu.
Projekce telefonu využívá na širokoúhlém televizoru jen zlomek obrazovky. Pokud však mobilní aplikace umožňuje zobrazení „na šířku“, plocha televizoru je využitá celá.
Jednoduchost vítězí
Pokud máte štěstí a není vaše okolí v pásmu 2,4 GHz příliš zarušeno, pak je Microsoft Wireless Display Adapter jednoduchým a příjemným řešením, jak bez tahání kabelů k počítači, tabletu nebo chytrému telefonu připojit televizor nebo projektor. Výhodou je i jeho mobilita, stačí jej kdekoli připojit k televizoru.
Letmé srovnání s Chromecastem? V případě počítače s Windows je adaptér od Microsoftu lepší volbou. Zde Chromecast nabízí jen zrcadlení plochy prohlížeče Chrome. Tedy, v „experimentálním“ režimu dokáže zrcadlit i celou pracovní plochu, avšak obraz je velmi trhaný a pro video nepoužitelný. Pro přehrávání videa pomůže například softwarové mediacentrum Plex, do populárního přehrávače VLC se odesílání videa do Chromecastu teprve připravuje.
V případě Androidu umí Chromecast to samé (zrcadlit celou plochu kompatibilního telefonu), ale hlavně mnoho věcí navíc. U kompatibilních služeb totiž telefon používá jen jako ovladač a pro data (streamy) sahá přímo na servery provozovatelů služeb. Šetří se tím síťový provoz a „neždíme“ hardware mobilních zařízení. V režimu „host“ jej nově můžete připojit přímo k telefonu nebo tabletu, bez potřeby routeru a lokální sítě.
Pro připojení počítače tedy lépe poslouží adaptér od Microsoftu, pro připojení telefonu adaptér od Google.
Adaptér bude v prodeji za cenu 1 790 Kč.
