Prezident a šéfmanažer operativy Intelu, pan Paul Otellini na výstavě 3GSM World Congress 2004 ve francouzském Cannes představil vize Intelu pro bezdrátovou datovou komunikaci v následujících letech. Mezi nejmenší zařízení patří referenční design nového produktu pro datovou komunikaci, který má sahat od notebooků přes PDA až po chytré mobilní telefony. Toto zařízení velikosti mobilního telefonu zvládá mimo GSM a GPRS přenosů i Bluetooth a WiFi přenosy, je schopno přehrávat MP3 soubory a zvládá i fotit v 1,3 megapixelovém rozlišení. Tento nástupce či pokračovatel chytrých telefonů je založen na současné rodině existujících čipů Intelu a používá též intelovské paměti StrataFlash. Právě podobné telekomunikační "polotovary" mají výrobcům chytrých telefonů usnadnit uvedení nových výrobků na trh a zkrátit dobu potřebnou pro jejich vývoj.
Otellini se poměrně jasně (a optimisticky) vyjádřil k budoucnosti bezdrátových sítí. Nevidí v různých standardech pro bezdrátovou komunikaci žádnou konkurenci. Podle něj tyto rozdílné bezdrátové sítě WLAN, budoucí WiMAX (či Metropolitan Area Network - MAN) a UMTS budou existovat paralelně vedle sebe. Právě díky této kooperaci se otevřou nové možnosti použití a nové obchodní modely. (Poznámka redakce: Jenom zatím nikdo nevymyslel, jaké modely to mají vlastně být.)
Mimo to představil Intel detaily o čipech pro přicházející generaci sítí UMTS s kódovým označením Hermon. Tyto mají být vybaveny lepší přijímací technikou pro zvýšení kvality signálu a mají tak umět lépe zabránit přerušení hovorů v budoucích sítích třetí generace. Mimo to také mají umožnit něco náročnějšího než jen "volat": bezproblémové má být pořádání videokonferencí v reálném čase z chytrého telefonu (či videofonu).
A to nejzajímavější na konec - Otellini prozradil, jak vypadá v hrubých rysech technologie a časový plán budoucnosti ultrarychlých sítí s plošným dosahem aneb WiMAX či MAN. Tyto sítě navržené pro plošné pokrytí celých městských oblastí (na rozdíl od současných WiFi, které sotva pokryjí prostory menší firmy) mají přijít na trh v roce 2006. Nový standard používá frekvence mezi 2 až 11 GHz a má při propustnosti až 75Mbit/s být schopen překlenout až 48 kilometrové vzdálenosti - a bonbónek: bez přímé viditelnosti. První WiMAX čipy chce Intel dodat již koncem roku 2004, pro rok 2006 čeká masový nástup v mobilní výpočetní technice. A v roce 2007 by se měly potřebné čipy zmenšit natolik, aby bylo možné a smysluplné jejich nasazení v mobilních telefonech. (Poznámka redakce: Z tohoto oznámení zřejmě nebudou mít radost operátoři mobilních sítí po celém světě, pokud investovali značné sumy do licencí pro sítě 3.generace. Technologie opět předbíhá sama sebe, respektive systémy na bázi WiFi mají šanci nahradit těžkopádnější UMTS. Jak však nakonec tento souboj dopadne, to se v současnosti lze jen sázet.)
Pokud se však skutečně ukáže vývoj sítí MAN jako reálný a ve jmenovaném časovém rámci, čeká notebooky a mobilní výpočetní techniku ta pravá éra bezdrátového použití, práce a zábavy teprve za pár let. Protože cokoliv jiného, včetně nejrychlejších současných WiFi sítí s dosahem sotva pár set metrů a Bluetooth s nízkou kapacitou i dosahem, je ve srovnání s WiMAX asi ve stejném vztahu jako paroloď a atomová ponorka. Dosah desítky kilometrů, přenosová rychlost v řádku mnoha desítek megabit a především, konečně i velmi vzdálený kontakt bez přímé viditelnosti, tj. skutečně plošný pokryv například celého města, to jsou všechno trumfy, které současné technologie postrádají.
