Ptejte se na asteroidy, které ohrožují Zemi
vydáno 15.2.2013 11:00
Zatímco jeden asteroid dnes Zemi mine, druhý explodoval a dopadl nad Uralem. Ptejte se na blízké přelety asteroidů kolem naší planety Mgr. Petra Scheiricha, PhD. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy se specializací na astronomii a astrofyziku. Od roku 2004 pracuje na Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově, kde se zabývá výzkumem planetek.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 15. února 2013 do 12:00
OTÁZKA:
Dobrý den. Planetka 2012 DA14, co dnes mine Zemi, má prý velice podobnou oběžnou dráhu (kolem Slunce) jako Země a téměř stejnou oběžnou dobu. Z toho mi vyplývá, že by její relativní rychlost vůči Zemi nemusela být příliš vysoká, pokud by se i rovina její oběžné dráhy příliš neodchylovala od roviny oběžné dráhy Země a tedy případný střet se Zemí v budoucnosti by nemusel mít vážné následky. Proto mě zajímá:
1. Jaký úhel svírají roviny oběžné dráhy Země a planetky 2012 DA14?
2. Jaká je relativní rychlost planetky vůči Zemi?
3. Jaké úhly (většinou) svírají roviny oběžných drah dalších těles, které se dostávají do blízkosti Země, s rovinou její oběžné dráhy a jaké mají relativní rychlosti vůči Zemi?
Děkuji za odpovědi. Jirka
Jiří Schwach
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Máte pravdu, relativní rychlost této planetky vůči Zemi při průletu bude asi 7,5 km/s, což je poměrně málo (ostatní planetky okolo Země prolétavjí rychlostí typicky 15 až 20 km/s). Dráhy této planetky a Země svírají úhel 11°. U ostatních planetek to může být od nuly třeba do 40°. Ještě větší úhly svírají s drahou Země dráhy komet, tam to může být až 90°.
15.2.2013 11:05
OTÁZKA:
Průletem v blízkosti Země dojde ke změně oběžné dráhy planetky 2012 DA14 kolem Slunce. S jakou přesností se dá spočítat nová dráha planetky už při tomto přiblížení? Je dostatečná na vyloučení kolize v dalších přibližení? Nebo bude nutná korekce a další pozorování při dalším přiblížení za rok? Jaká je tolerance takových výpočtů?
Děkuji za odpověď.
Jiří Schwach
ODPOVĚĎ:
Další setkání této planetky se Zemí budou v porovnání s tímto už značně vzdálená, typicky v řádech milionů km, takže se srážky bát opravdu nemusíme. Neurčitost ve vzdálenosti při dalších přiblíženích je v současnosti asi 1%, a tato neurčitost bude nadále klesat s tím, jak budou přibývat pozorování planetky. Těch přibude značné množství zejména během a po dnešním setkání.
15.2.2013 11:11
OTÁZKA:
Dobrý den, rád bych se zeptal na včerejší výbuch meteorického roje nad Ruskem - můžete nastínit, jak je možné, že může roj tako explodovat s takovou rázovou vlnou (rozbíjela okna po celém městě) ještě před dopadem?
Myslel jsem, že takové množství energie se uvolní až při dopadu. Děkuji
Lukáš Bareš
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Trošku bych poopravil informace, které se objevily v některých médiích. Do atmosféry Země nevlétl meteoritický roj, ale malá planetka (mohla mít v průměru několik metrů). Ta explodovala v atmosféře, a její zbytky dopadly na zem v podobě meteoritů (meteoritického roje, chcete-li). A teď k otázce, proč planetka explodovala již v atmosféře a ne po dopadu na zem: rychlost, kterou planetky vlétávají do zemské atomosféry je obrovská, typicky 15 až 20 km/s (pozor, ne km/h). Při této rychlosti i poměrně řídká atmosféra představuje pro planetku silný náraz (když skočíte placáka do vody z velké výšky, také se můžete zabít, přestože je voda docela měkká :-). Pokud je planetka dostatečně malá, ještě v atmosféře se rozpadne na kusy, ty se třením o vzduch zahřívají a prudce vypařují, a toto vypařování způsobí onen výbuch.
15.2.2013 11:17
OTÁZKA:
Dobry den, zajimalo by me jake minimalni velikosti teles dopadajicich na zem je schopna dnesni technika rozpoznat a jak fatalni nasledky mohou mit dopady teles, ktere rozpoznat neumi. dekuji
Rado Rado
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Již od devadesátých let běží systematické vyhledávání těch největších planetek, které mohou ohrozit Zemi. Ty větší než 1 km (které by při dopadu pravděpodobně ukončily existenci naší civilizace) už známe téměř všechny, a víme, že v nejbližších asi 100 letech se žádná z nich se Zemí nesrazí. Toto hledání se nedávno rozšířilo i na tělesa menší, od cca 140 metrů v průměru. Ta by měla být zmapována téměř všechna někdy do roku 2020. Tento limit (140 metrů) je zvolen proto, že při této velikosti je již prakticky jisté, že těleso přežije průlet atmosférou až na zemský povrch. Vzhledem k tomu, že 2/3 povrchu Země pokrývají oceány, je pak největší šance, že dopadne takové těleso do moře a to je paradoxně nejhorší scénář, protože při dopadu vznikne vlna tsunami, která může zasáhnout velké oblasti na pobřeží. Všechna menší tělesa jsou pak objevována spíše náhodně, jako vedlejší produkt systematického hledání těch větších, což je případ i planetky 2012 DA14.
15.2.2013 11:24
OTÁZKA:
Dobrý den, dá se předpokládat, že v budoucnu budou vyvinuty technologie, které umožní změnit dráhu asteroidu, který by ohrožoval Zemi? Jak by taková akce podle vás probíhala? Děkuji.
Jiří Havelka
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Ano, tyto technologie se již připravují, zatím ovšem pouze v teoretické rovině. Jako nejvhodnější se jeví vyslat k planetce zařízení, které se "usadí" na jejím povrchu, a pomocí raketového motoru bude dráhu planetky pozvolna měnit. Taková změna bude skutečně velmi pomalá, na druhou stranu budeme mít neustálou kontrolu nad tím, jestli probíhá správně, a bude možné to v průběhu měnit (například při odpálení jaderné nálože na povrchu planetky bychom se dozvěděli, jakým způsobem byla dráha planetky pozměněna, až po výbuchu).
15.2.2013 11:29
OTÁZKA:
Dobrý den, rád bych se zeptal, zda máte povědomí, jak by se jednalo v případě, že by se k Zemi blížil asteroid takové velikosti, že by bylo pravděpodobné, že při jeho dopadu život na Zemi zanikne? Je v takovém případě vůbec nějaká možnost případný asteroid zničit či odklonit tak, aby byly následky případného dopadu co nejmenší nebo v současné době žádná země nedisponuje takovou technikou? Děkuji za odpověď.
Petr Kuchar
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. V první řadě bychom museli objevit takový asteroid dlouho dopředu (minimálně řekněme 10 let). Jak již jsem ale psal v předchozí odpovědi, ty velké planetky, které by se potenciálně mohly se Zemí srazit, již známe prakticky všechny.
Pak by bylo nutné jeho dráhu odklonit (zničení je zbytečně složité a náročné). Technika k tomu existuje jen "na papíře" (viz předchozí odpověď), ale je technicky realizovatelná.
15.2.2013 11:32
OTÁZKA:
Co si myslíte o události v Rusku? Byl to meteorit? Je tam souvislost s dneškem?
Ivan Plachy
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Co si o tom myslím: viz jedna z předchozích odpovědí. S dneškem tam souvislost určitě není, k pádům opravdu malých planetek do atmosféry Země dochází poměrně často (cca jednou za měsíc). Takže jsme svědky zajímavé náhody, nic víc. S planetkou 2012 DA14 pád v Rusku ani souviset nemůže, protože planetka 2012 DA14 přiletí k Zemi od jihu, zatímco tato planetka dopadla na severní polokouli, takže mají zjevně zcela rozdílné dráhy.
15.2.2013 11:36
OTÁZKA:
Dobry den, zaujima ma meteoricky roj nad Ruskom. Nikto ho neobjavil skor? Vobec sa o nom nevedelo? Ako casto moze takyto meteoricky roj s takymi dosledkami spadnut na Zem? A suvisi tento roj nejako s dnesnym preletom planetky 2012 DA14? Dakujem pekne za odpovede.
Martina Malčeková
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, viz předchozí odpovědi.
Protože se jednalo o planetku o velikosti zhruba několika metrů, nebyl by její objev ještě před srážkou se Zemí úplně nemožný, ale jednalo by se o skutečně velikou náhodu. Většina těles této velikosti přiletí k Zemi nezachycená.
15.2.2013 11:38
OTÁZKA:
Dobrý den, shlédnul jsem několik videí z dnešní události v Čelijabinsku a chci se zeptat - je možné aby asteroid za sebou nechal takovouhle kouřovou stopu? Jak vlastně tedy takové množství kouře nebo vodní páry vznikne? A ještě jedna otázka - jak se studují asteroidy, když o tom, že poletí se dozvídáme jen u těch největších, zatímco ty malé proletí a málokdy z toho je taková paráda jako dnes v Rusku? Je to nesmírně zajímavý obor studia ale není to náhodou nevděčné téma?
Miloš Fiala
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, na něco jsem již odpověděl dříve, takže jen doplnění.
Jak planetka prolétá atmosférou, její povrch se třením o vzduch prudce zahřívá a odpařuje se. Ty páry posléze opět zkondenzují, a to je ten kouř, který vidíme.
Astronomové nestudují asteroidy pouze při průletu v blízkosti Země, ale i ve větších vzdálenostech. V současnosti známe již více jak půl milionu planetek (většina z nich obíhá mezi drahami Marsu a Jupitera, takže Zemi od nich žádné nebezpečí nehrozí) a i nadále tyto počty narůstají, takže planetek ke studiu, byť na dálku, je skutečně dostatek. I na dálku lze planetky zkoumat pomocí dalekohledů, a například spektroskopicky zjišťovat jejich složení. Takové průlety jako dneska jsou pak spíše jen "třešničkou na dortu" :-).
Na druhou stranu pokud dojde k pádu až na zemi, v podobě meteoritů, je to jedinečná příležitost podívat se z blízka, jak takové planetky vypadají uvnitř a z čeho se skládají, a porovnat to s informacemi, které jsme zjistili na dálku.
15.2.2013 11:48
OTÁZKA:
Dobrý den. Je pravdou, že událost na Uralu nemá nic společného s dnešním průletem planetky, která dnes mine Zemi? Není možné, že by to mělo nějakou souvislost jako ve sci-fi filmech, kde filmaři zdůrazňují, že jeden meteorit má okolo sebe spoustu malých částí? Jak velký mohl být původně meteorit, který dopadl v Uralu, když jeho váha po dopadu měla být podle zpáv 1 kg? A poslední otázka. Jak to, že nikdo nevěděl o tom, že tento meteorit vůbec je a míří na Zemi? Děkuji za odpovědi. Honza
Jan Pivec
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, viz předchozí odpovědi. Jen jedno upřesnění: zpráva, která se objevila v médiích byla poněkud nepřesná. 1 kg byla zřejmě váha meteoritu (tedy zbytku po rozpadu malé planetky v atmosféře), který někdo nalezl po dopadu na zemi. Původní hmotnost tělesa byla určitě vyšší, v řádu několika desítek až stovek tun.
15.2.2013 11:51
OTÁZKA:
Dobrý den,
jak moc by bylo bezpečné asteroid navést na oběžnou dráhu, tak jak se objevují spekulace o čistě teoretickém jejím využití pro těžbu surovin? Stojí to za ten risk, že se navedení nepovede a spadne na zem? Nebál byste se takových pokusů?
Jan Motůrek
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. O takové těžbě se skutečně uvažuje, bohužel počáteční investice by byla tak vysoká, že se k ní zatím žádné firmy neodhodlaly. Pokud by k tomu došlo, jednalo by se zřejmě o planetku o velikosti maximálně několika metrů, a ty se Zemí srážejí běžně, proto bych se takového rizika skutečně nebál. V případě většího tělesa by bylo možné "usadit" jej například na oběžné dráze okolo Měsíce, a tam by ani při případném pádu nikomu neublížila :-).
15.2.2013 11:55
OTÁZKA:
Dobrý den, proč asteroidy padají stále nad Ruskem?
Jana Žáčková
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Asteroidy padají všude na Zemi. 2/3 z nich spadne do oceánů, protože jsou rozlehlé. I Rusko je rozlehlé, proto, když již něco spadne nad pevnou zemi, je velká šance, že to bude zrovna Rusko :-). Ale asteroidy padají i nad jinými státy. Jen pár příkladů po paměti: 2000: pád malé planetky nad ČR (meteority Morávka) 2008: pád asi šestimetrové planetky nad Súdánem. 2010: pád malé planetky (v průměru možná 1 m) nad Slovenskem (takzvané meteority Košice). Loni: USA, meteority Sutter's mill. A mnoho dalších příkladů.
15.2.2013 12:01
OTÁZKA:
Dobrý den. Jak budou vědci reagovat, jestli objeví planetku, která se srazí se Zemí a pro život (nebo min. lidstvo) by to znamenalo konec. Předpokládáte, že by byla snaha tuto informaci utajit anebo bude zveřejněna. Sám nevím, co by bylo lepší. Děkuji za odpověď.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Taková informace by byla prakticky neutajitelná. Planetky dnes objevují a sledují desítky observatoří po celém světě. Informace o jejich polohách a drahách se zpracovávají strojově a automaticky se také objevují na různých, veřejně přístupných serverech. Takže informace o tom, že nějaká velká planetka je na kolizní dráze se Zemí by byla veřejná možná dříve (třeba o několik hodin), než by si toho všimli sami vědci :-).
15.2.2013 12:06
OTÁZKA:
Dobrý den, je potvrzeno že šlo v Rusku skutečně o meteority? Nemohli to být zbytky nějakého vesmírného odpadu, např. družice?
Lukáš Závodský
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Zatím mám bohužel pouze informace, které se objevily v médiích. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že šlo o malou planetku. Družice samozřejmě mohou padat také, ale pád družice nezpůsobí ničivou rázovou vlnu, ale pouze pěknou show na obloze. Je to dáno jednak tím, že družice mají menší rychlosti, ale především tím, že i při stejné velikosti mají družice mnohem menší hmotnost, přotože jsou z větší části duté.
15.2.2013 12:10
OTÁZKA:
Dobrý den, je tato katastrofální nečekaná událost důvodem k panice a dělání zkratových rozhodnutí, nebo je na to už pozdě a musíme se všichni smířit s rychlou a bolestivou smrtí v plamenech pekelných?
Jak na začátek konce světa budete reagovat vy?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, nevím který konec světa máte na mysli? V roce 1997, kdy okolo Země prolétala kometa Hale-Bopp? V roce 2000, kdy došlo ke změně tisíciletí? Nebo loňský, kdy "končil majský kalendář"? :-)
15.2.2013 12:14
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
