Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Čas na přepsání učebnic. DNA se neformuje jen do dvoušroubovice

  11:00
Vědci už desetiletí předpovídají, že DNA se neformuje jen do spirální dvoušroubovice. Tým výzkumníků nyní dokázal existenci jedné z forem, spletitý i-motif, kde se nukleové báze vážou jinak.

Nově objevená struktura i-motif. | foto: Garvan Institute

DNA známe všichni. Je to molekula, v níž máme zabudovanou genetickou informaci. Asi si pamatujeme její charakteristický tvar šroubovice ze dvou spojených vláken. Jak se ovšem ukázalo, tohle není jediný tvar, ve kterém se DNA v buňkách může vyskytovat.

Australští vědci zveřejnili v magazínu Nature Chemistry studii, která se zdá potvrzovat výskyt „uzlíků“ složených ze čtyřech vláken DNA, tzv. i-motifů. O této potenciální struktuře se mluvilo dlouho; není totiž problém ji za určitých podmínek připravit (např. v kyselejším prostředí než v buňkách). Zda je to ovšem možné i v buňkách, a zda se to opravdu děje, zůstávalo otevřenou otázkou. Autoři nové práce z australského Garvanova Institutu jako první dokázali tyto i-motivy najít i v živé lidské buňce.

První pokus o opravu DNA přímo v těle pacienta

Ze školních lavic si možná pamatujete, že DNA se skládá mimo jiné ze čtyř nukleových bází - písmenek A, G, C nebo T (adenin, guanin, cytosin, thymin). Ve dvoušroubovici se adenin váže s thyminem (A-T) a guanin s cytosinem (G-C). V nově objeveném tvaru je to jinak: báze cytosinu se pojí s druhým cytosinem (C-C).

„Uzlíky“ i-motif se nachází jen ve velmi malé části lidského genomu, a autorům výzkumu se je podařilo najít s pomocí velmi pečlivého „prosívání“ DNA. Vyvinuli protilátku (imunoglobulin), která se navazuje právě na strukturu i-motivu - ovšem ne na běžnou DNA, či jiné látky v buňce (protilátka musí být velmi přesně zacílená, tj. specifická, jinak samozřejmě poskytne falešně pozitivní výsledek). Protilátku „obohatili“ o sloučeninu, která po ozářením světlem určité vlnové délky ochotně zeleně fluoreskuje, a je ji tedy v buňce snadné najít. 

Pak látku vstříkli do živých buněk a ty ozářili - a k jejich nepochybné radosti se některé části DNA „rozsvítily“. Jak se tedy ukázalo, i-motivy tedy vznikají i živých buňkách - a také zanikají. Světla se rozsvěcovala a zhasínala, z čehož zřejmě vyplývá, že i-motivy vznikají a pak zase zanikají. Podle všeho se tak děje někdy v určitých fázích „přepisu“ informace v DNA do bílkoviny, ale to tým zatím pouze odhaduje.

Proč vlastně „uzlíky“ na DNA vznikají, zatím není jasné. Dílčí výsledky naznačují, že nejspíše podílejí na řízení činnosti DNA a regulaci funkci některých genů (tzv. genovou expresi). To je ovšem velmi obecné prohlášení: řízení přepisu DNA je z pochopitelných důvodů (jeho složitosti i nároků na nízkou chybovost) velmi komplikované a podílí se na něm řada dalších mechanismů. Podobné je to i s regulací genů: buňky totiž mají celou řadou možností, jak zvýšit, či naopak snížit aktivitu nějakého genu a jeho vliv na buňku. Dá se tak například určit, kolik bílkoviny se podle daného genu vyrobí.

Objev se sice může zdát velmi překvapivý, na druhou stranu je nutné poznamenat, že funkce velké části DNA je pro nás stále neznámou. Ty nejdůležitější funkce DNA už zřejmě známe, dokážeme v laboratoři účinně měnit a ovlivňovat. Nových výsledků také přibývá velmi rychlým tempem. Přesto se odborníci víceméně shodují v tom, že k poznání všech funkcí DNA v buňce máme stále daleko.

I-Motif není jedinou předpokládanou modifikací tvaru DNA. V laboratorních podmínkách (in vitro) se zkoumá celá řada struktur: různé formy dvoušroubovice (A-DNA, Z-DNA), křížové i kruhové. Ovšem spletitý i-motif se stává prvním, jehož existenci v lidském těle (in vivo) se podařilo dokázat.

24.dubna 2018 v 01:03, příspěvek archivován: 24.dubna 2018 v 10:36

Garvan researchers have discovered an entirely new structure of DNA in our cells. It's called an 'i-motif' and it's DNA, but not as we know it! https://t.co/djEvROS9V9 @NatureChemistry @MarcelDinger @Mahdi__Zeraati https://t.co/Sp8M73szFe

Informace: V článku jsme opravili nepřesný popis procesu detekce i-motivů v buňce.

Autoři: ,
Témata: DNA, Dvoušroubovice
  • Nejčtenější

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se občas objeví nějaký problém. Poslední nastal v polovině října a týkal se výpadku...

5. listopadu 2024  15:21

Prostřelená nádrž či omylem let rychlostí zvuku, vzpomíná inženýr Tupolevu

Premium

Řeknete si, že není možné, aby by se toto všechno stalo jednomu člověku během jediné kariéry. Snad to bylo kombinací zajímavých letounů a podivuhodného období devadesátek. Tyto kuriózní letecké...

3. listopadu 2024

Ukázkové přešlapy, které technologické firmy stály miliardy

Od chvíle, kdy Yahoo odmítlo šanci koupit malý startup jménem Google, až po lidské selhání v případě revoluční technologie Theranos. Jak rozhodnutí několika klíčových osob změnila osud...

2. listopadu 2024

Chtějí vás nalákat na video v 16K. Na takové rozlišení však zapomeňte

Na telefonu mi „pípla“ SMS reklama jednoho operátora, který mi nabízel rychlou přípojku k internetu s tím, že si díky ní budu moci užívat videostreamů v rozlišení 16K. Reklama v zásadě nelhala,...

5. listopadu 2024

Rozřízl hruď a srdce pořád bilo. Omyl nakonec stál průkopníka anatomie život

Premium

Medici se o něm dodnes učí. Bruselský rodák Andreas Vesalius, průkopník anatomie a velký propagátor pitev, zemřel před 460 lety při pouti do Svaté země. Má se za to, že ji podnikl jako pokání. Za co?

6. listopadu 2024

Sebevražda 13 bodnými ranami? Filmaři Anety se vracejí k děsivé kauze

Vysíláme

Příliš mnoho otazníků stále panuje kolem smrti Anety Rodové před deseti lety. Dokumentaristé teď případ znovu otevírají, a to prostřednictvím filmu Aneta, který míří do kin. Hosty Rozstřelu byli...

7. listopadu 2024

Mrtvola ve studni skutečně byla. A po osmi staletích ožívá díky genetikům

Moderní genetické analýzy dávají epizodě z norské ságy jasnější obrysy a zároveň nastolily nové otázky. Kdo byl muž, jehož tělo použili dobyvatelé středověkého hradu Sverresborgu jako biologickou...

7. listopadu 2024

Rozřízl hruď a srdce pořád bilo. Omyl nakonec stál průkopníka anatomie život

Premium

Medici se o něm dodnes učí. Bruselský rodák Andreas Vesalius, průkopník anatomie a velký propagátor pitev, zemřel před 460 lety při pouti do Svaté země. Má se za to, že ji podnikl jako pokání. Za co?

6. listopadu 2024

Máte doma nanotopánky? Slovenština je past vedle pasti, zmátla i robota

Patřím ke generaci, která se ještě narodila v Československu. Společný stát Čechů a Slováků se rozdělil na dvě nové samostatné země, když jsem chodil na základní školu. Matně si vzpomínám, jak jsem...

6. listopadu 2024  9:30

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se...

Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství

Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství Donalda Trumpa v...

Petra Bučková se svlékla v seriálu Sex O’Clock. Prsa už někdy viděl každý, říká

Petra Bučková a její herecký kolega Václav Vašák se společně odvázali ve vášnivé scéně prvního dílu druhé řady seriálu...

Emily Atacková hraje nahá tenis. Cítím se víc sexy, než kdy dřív, říká

Emily Atacková (34) si získala mnoho nových sledujících na sociálních sítích poté, co v jedné ze scén nového seriálu...

Konec jsem nečekala. Asi byl nevyhnutelný, říká Anna K. o rozchodu po 27 letech

Zpěvačka Anna K. (59) promluvila o nečekaném rozchodu s dlouholetým životním i hudebním partnerem Tomášem Varteckým...