Čas na přepsání učebnic. DNA se neformuje jen do dvoušroubovice

Autor: ,
  11:00
Vědci už desetiletí předpovídají, že DNA se neformuje jen do spirální dvoušroubovice. Tým výzkumníků nyní dokázal existenci jedné z forem, spletitý i-motif, kde se nukleové báze vážou jinak.

Nově objevená struktura i-motif. | foto: Garvan Institute

DNA známe všichni. Je to molekula, v níž máme zabudovanou genetickou informaci. Asi si pamatujeme její charakteristický tvar šroubovice ze dvou spojených vláken. Jak se ovšem ukázalo, tohle není jediný tvar, ve kterém se DNA v buňkách může vyskytovat.

Australští vědci zveřejnili v magazínu Nature Chemistry studii, která se zdá potvrzovat výskyt „uzlíků“ složených ze čtyřech vláken DNA, tzv. i-motifů. O této potenciální struktuře se mluvilo dlouho; není totiž problém ji za určitých podmínek připravit (např. v kyselejším prostředí než v buňkách). Zda je to ovšem možné i v buňkách, a zda se to opravdu děje, zůstávalo otevřenou otázkou. Autoři nové práce z australského Garvanova Institutu jako první dokázali tyto i-motivy najít i v živé lidské buňce.

První pokus o opravu DNA přímo v těle pacienta

Ze školních lavic si možná pamatujete, že DNA se skládá mimo jiné ze čtyř nukleových bází - písmenek A, G, C nebo T (adenin, guanin, cytosin, thymin). Ve dvoušroubovici se adenin váže s thyminem (A-T) a guanin s cytosinem (G-C). V nově objeveném tvaru je to jinak: báze cytosinu se pojí s druhým cytosinem (C-C).

„Uzlíky“ i-motif se nachází jen ve velmi malé části lidského genomu, a autorům výzkumu se je podařilo najít s pomocí velmi pečlivého „prosívání“ DNA. Vyvinuli protilátku (imunoglobulin), která se navazuje právě na strukturu i-motivu - ovšem ne na běžnou DNA, či jiné látky v buňce (protilátka musí být velmi přesně zacílená, tj. specifická, jinak samozřejmě poskytne falešně pozitivní výsledek). Protilátku „obohatili“ o sloučeninu, která po ozářením světlem určité vlnové délky ochotně zeleně fluoreskuje, a je ji tedy v buňce snadné najít. 

Pak látku vstříkli do živých buněk a ty ozářili - a k jejich nepochybné radosti se některé části DNA „rozsvítily“. Jak se tedy ukázalo, i-motivy tedy vznikají i živých buňkách - a také zanikají. Světla se rozsvěcovala a zhasínala, z čehož zřejmě vyplývá, že i-motivy vznikají a pak zase zanikají. Podle všeho se tak děje někdy v určitých fázích „přepisu“ informace v DNA do bílkoviny, ale to tým zatím pouze odhaduje.

Proč vlastně „uzlíky“ na DNA vznikají, zatím není jasné. Dílčí výsledky naznačují, že nejspíše podílejí na řízení činnosti DNA a regulaci funkci některých genů (tzv. genovou expresi). To je ovšem velmi obecné prohlášení: řízení přepisu DNA je z pochopitelných důvodů (jeho složitosti i nároků na nízkou chybovost) velmi komplikované a podílí se na něm řada dalších mechanismů. Podobné je to i s regulací genů: buňky totiž mají celou řadou možností, jak zvýšit, či naopak snížit aktivitu nějakého genu a jeho vliv na buňku. Dá se tak například určit, kolik bílkoviny se podle daného genu vyrobí.

Objev se sice může zdát velmi překvapivý, na druhou stranu je nutné poznamenat, že funkce velké části DNA je pro nás stále neznámou. Ty nejdůležitější funkce DNA už zřejmě známe, dokážeme v laboratoři účinně měnit a ovlivňovat. Nových výsledků také přibývá velmi rychlým tempem. Přesto se odborníci víceméně shodují v tom, že k poznání všech funkcí DNA v buňce máme stále daleko.

I-Motif není jedinou předpokládanou modifikací tvaru DNA. V laboratorních podmínkách (in vitro) se zkoumá celá řada struktur: různé formy dvoušroubovice (A-DNA, Z-DNA), křížové i kruhové. Ovšem spletitý i-motif se stává prvním, jehož existenci v lidském těle (in vivo) se podařilo dokázat.

24.dubna 2018 v 01:03, příspěvek archivován: 24.dubna 2018 v 10:36

Garvan researchers have discovered an entirely new structure of DNA in our cells. It's called an 'i-motif' and it's DNA, but not as we know it! https://t.co/djEvROS9V9 @NatureChemistry @MarcelDinger @Mahdi__Zeraati https://t.co/Sp8M73szFe

Informace: V článku jsme opravili nepřesný popis procesu detekce i-motivů v buňce.

Témata: DNA, Dvoušroubovice

Nejčtenější

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

Nevyzpytatelné jsou cesty k modelu F-4 Phantom II. Tento vznikl na USS Midway

Soutěž

O tom, že není jen fantom opery, ale i Phantom letadlové lodi USS Midway, nás přesvědčí příběh modelu modeláře Marka Andrejse. Slavný F-4 Phantom II se stal labutí písní jeho modelářské dílny. Více...

Vědci donutili tělo k produkci buněk zabíjejících rakovinu. Léčba bude dostupnější

Premium

Laboratorní produkce buněk pro léčbu nádorových onemocnění označovanou jako CAR T-terapie je náročná, zdlouhavá a drahá. Proto ji nedostávají všichni, kterým by pomohla. Vědci nyní našli způsob, jak...

Letadlo, nebo raketoplán? X-15 se jako první dostala do kosmického prostoru

Experimentálního stroj X-15 se 19. července 1963 jako první ovladatelný stoj podíval do kosmického prostoru. Pilot Joseph A. Walker s ním tehdy překonal mezinárodně uznávanou hranici 100 kilometrů...

19. července 2025

Příběh mého modelu: Letoun F-16CJ odhaluje radar a nabízí modelářské tipy

Soutěž

František Brtinský se s námi podělil o svůj model letounu F-16CJ, kde aplikoval řadu zajímavých doplňků. Jak se mu dílo zdařilo, můžete posoudit sami. Vyzkoušet pak můžete i nabízené modelářské tipy....

19. července 2025

Pozemské detektory zachytily zrod rekordní černé díry. Váží jako 225 Sluncí

Kdesi v hlubokém vesmíru nejspíš došlo k události na samé hranici toho, co ještě povolují přírodní zákony. Zaznamenala ji trojice gravitačních observatoří LIGO-Virgo-Karga. Signál k nám dorazil už...

18. července 2025  9:02,  aktualizováno  9:02

Snící kráska v modrém byla ztracena před 80 lety. Bombardér B-24 Liberator

Soutěž

Důvody, proč modeláře zaujme ten či onen model mohou být různé. Libor Malý postavil bombardér Consolidated B-24 Liberator pro krásný nose art, jenž zdobil originál. Aby zůstal historicky přesný,...

18. července 2025

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

vydáno 18. července 2025

Příběh tohoto modelu je příběhem žabáka, který neexistoval – Suchoj Su-25 UBK

Soutěž

O tom, že stavba modelu si nemusí klást za cíl ztvárnění reálného stroje, ale nabízí se i cesta do fantazie, vypráví příběh modelu od Jaroslava Háječka. Zajímavou kamufláž přisoudil letounu, na...

17. července 2025  17:16

Před půl stoletím se setkaly na oběžné dráze USA a tehdejší SSSR

V roce 1975, v době vrcholící studené války, se ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkali tři američtí astronauté se sovětskými kosmonauty. Bylo to vůbec první setkání dvou lodí...

17. července 2025  14:37

Rodí se nová hvězdná soustava. Astronomové poprvé zachytili vznik planet

Svět poprvé pozoruje přesný okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začínají formovat planety. Zachytit tento moment se podařilo Mezinárodní skupině vědců. Použili k tomu radioteleskop...

17. července 2025  11:50

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

17. července 2025

Na prvním jaderném výbuchu se podílel i vědec s českými kořeny

Přesně před 80 lety se uskutečnil první test zbraně, která změnila svět. V rámci projektu Manhattan došlo k pokusnému výbuchu s krycím názvem Trinity, což byl první test jaderné bomby vůbec. Svůj...

16. července 2025  17:12

Nic divnějšího mít na uších nemůžete. S laděním zvuku pomohla slavná značka

První náhlavní sluchátka společnosti Nothing, nazvaná jednoduše „headphone 1“, si na hlavě s ničím jiným nespletete. A protože vznikla ve spolupráci s britskou značkou KEF, rozhodně jsme si jejich...

16. července 2025

Drony jako letectvo chudých. Jsou dostupné, hodí se teroristům a pašují i kečup

Premium

Malá, ale hlavně levná bezpilotní letadla často zvládnou podobnou práci jako specializované vojenské prostředky za miliony dolarů. Jejich zákaz je nemožný. Slouží totiž i k civilním účelům. Přeměna...

16. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.