Americký patentový soud vyhlásil první rozsudek v trpkém sporu o patentování technologie CRISPR-Cas9 (psali jsme o ní například v tomto článku). Spor mezi sebou vedou dvě ctihodné americké univerzity: Kalifornská univerzita a MIT. Vítězem je zatím skupina MIT: soud uznal, že jí podané patenty na využití postupu v lidských buňkách jsou oprávněné.
Na obou institucích působily týmy, které v letech 2012 a 2013 přišly s přelomovými výsledky. V červnu 2012 kalifornská skupina vedená Jennifer Doudna (Doudnovou se nám opravdu nezdá) a Emmanuelle Charpentierovou v časopise Science ukázal, jak s pomocí CRISPR-Cas9 dokázal velmi přesně „stříhat“ DNA. Ovšem první, kdo ukázal využití systému v lidských buňkách, byl na přelomu let 2012 a 2013 tým z MIT, v němž jsou hlavními osobnosti George Church a jeho bývalý post-doc Feng Čang (angl. transkripce je Feng Zhang).
Oba týmy nejprve uvažovali o společném postupu, ale nakonec z různých příčin se spolupráce zhroutila. Přerostla ve velmi tvrdý boj o patentová práva, jaký akademická sféra zažívá jen zřídka (obsáhlý přehled začátku sporu vydal časopis Science). V prvním „ostrém“ kole před soudem, které právě skončilo, se Kalifornská univerzita pokusila přesvědčit soudce, že patenty její konkurence na použití CRISPR-Cas9 pro eukaryotické organismy (tj. lidi, zvířata, rostliny - všechny tvory, kteří mají v buňce jádro) jsou jen zjevným rozšířením původního patentu Kalifornské univerzity, který demonstroval postup pro bakterie. Soud se s tím neztotožnil, protože pro eukaryota bylo nutné vyvinout nové techniky.
Kalifornská skupina zatím neřekla, zda se proti rozhodnutí odvolá, ale určitě to není poslední bitva. Už nyní jsou ve hře miliardy dolarů, a to se CRISPR-Cas9 zatím mimo vědecké laboratoře v podstatě k ničemu nepoužívá (Tedy s výjimkou jogurtů - mechanismus byl popsán v bakteriích Streptococcus thermophilus, které se používají v potravinářství a brání se s jeho pomocí bakteriofágům. Sekvence zvané CRISPR poznají DNA bakteriofágu, a tak „nepřítele“ odhalí.)
Zatím se ale zdá, že budoucí uživatelé CRISPR-Cas9 budou platit tantiémy oběma týmům (které daly vzniknout třem firmám, ale tím situaci nekomplikujme), každému za něco jiného. Nebude se to týkat akademické sféry, kde se patentová práva prakticky nikdy nevymáhají. Ostatní s tím musí počítat. Situace je dnes trochu nepřehledná a zjitřená, takže není jasné, jak to s licencováním a poplatky bude vypadat, až se situace uklidní.
Klidnému řešení situace nepomáhá ani to, že vztahy mezi původními autory techniky jsou podle dostupných informací nadále velmi napjaté. Uvidíme, jestli se uklidní, až za CRISPR-Cas9 padne Nobelova cena, jak se dá předpokládat. Aby to ještě nezhoršila - všichni ji dostat nemohou. O cenu se mohou podle Nobelových pravidel dělit maximálně tři lidé.
