V USA skončilo první kolo patentového boje o revoluční biotechnologii

  16:51aktualizováno  16:51

Americký patentový soud vyhlásil první rozsudek v trpkém sporu o patentování technologie CRISPR-Cas9 (psali jsme o ní například v tomto článku). Spor mezi sebou vedou dvě ctihodné americké univerzity: Kalifornská univerzita a MIT. Vítězem je zatím skupina MIT: soud uznal, že jí podané patenty na využití postupu v lidských buňkách jsou oprávněné.

Na obou institucích působily týmy, které v letech 2012 a 2013 přišly s přelomovými výsledky. V červnu 2012 kalifornská skupina vedená Jennifer Doudna (Doudnovou se nám opravdu nezdá) a Emmanuelle Charpentierovou v časopise Science ukázal, jak s pomocí CRISPR-Cas9 dokázal velmi přesně „stříhat“ DNA. Ovšem první, kdo ukázal využití systému v lidských buňkách, byl na přelomu let 2012 a 2013 tým z MIT, v němž jsou hlavními osobnosti George Church a jeho bývalý post-doc Feng Čang (angl. transkripce je Feng Zhang).

Oba týmy nejprve uvažovali o společném postupu, ale nakonec z různých příčin se spolupráce zhroutila. Přerostla ve velmi tvrdý boj o patentová práva, jaký akademická sféra zažívá jen zřídka (obsáhlý přehled začátku sporu vydal časopis Science). V prvním „ostrém“ kole před soudem, které právě skončilo, se Kalifornská univerzita pokusila přesvědčit soudce, že patenty její konkurence na použití CRISPR-Cas9 pro eukaryotické organismy (tj. lidi, zvířata, rostliny - všechny tvory, kteří mají v buňce jádro) jsou jen zjevným rozšířením původního patentu Kalifornské univerzity, který demonstroval postup pro bakterie. Soud se s tím neztotožnil, protože pro eukaryota bylo nutné vyvinout nové techniky.

Kalifornská skupina zatím neřekla, zda se proti rozhodnutí odvolá, ale určitě to není poslední bitva. Už nyní jsou ve hře miliardy dolarů, a to se CRISPR-Cas9 zatím mimo vědecké laboratoře v podstatě k ničemu nepoužívá (Tedy s výjimkou jogurtů - mechanismus byl popsán v bakteriích Streptococcus thermophilus, které se používají v potravinářství a brání se s jeho pomocí bakteriofágům. Sekvence zvané CRISPR poznají DNA bakteriofágu, a tak „nepřítele“ odhalí.)

Zatím se ale zdá, že budoucí uživatelé CRISPR-Cas9 budou platit tantiémy oběma týmům (které daly vzniknout třem firmám, ale tím situaci nekomplikujme), každému za něco jiného. Nebude se to týkat akademické sféry, kde se patentová práva prakticky nikdy nevymáhají. Ostatní s tím musí počítat. Situace je dnes trochu nepřehledná a zjitřená, takže není jasné, jak to s licencováním a poplatky bude vypadat, až se situace uklidní.

Klidnému řešení situace nepomáhá ani to, že vztahy mezi původními autory techniky jsou podle dostupných informací nadále velmi napjaté. Uvidíme, jestli se uklidní, až za CRISPR-Cas9 padne Nobelova cena, jak se dá předpokládat. Aby to ještě nezhoršila - všichni ji dostat nemohou. O cenu se mohou podle Nobelových pravidel dělit maximálně tři lidé.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Huawei má problémy i v počítačích. Omezuje výrobu a ruší nový notebook

Trojice notebooků Huawei pro rok 2019. Zprava MateBook 13, 14 a X Pro.

Omezení, které řada amerických firem uplatnila na společnost Huawei, se vedle mobilních zařízení a infrastruktury...

Americká bezpečnostní služba NSA varuje před chybou ve starých Windows

Windows XP se zdála být věčná.

Téměř měsíc starou vážnou chybu v operačním systému Windows XP, 2003, 7 a Server 2008 si stále nezáplatovala velká část...

Přichází nový mini počítač Raspberry Pi. Zvládne dva monitory se 4k

Čtvrtá generace minipočítače Raspberry Pi

Na světě je čtvrtá generace jednoduchého počítačového systému Raspberry Pi. Systém nyní pohání výkonnější procesor a...

Najdete na iDNES.cz