Možná už je to trochu ohrané, že se v krátkých zprávách znovu vracíme ke genetickému inženýrství, ale z oboru neustále přicházejí zajímavé zprávy. Některé naznačují nové směry výzkumu, jiné zase ukazují, jak obor postupně dospívá.
Nově se objevila prezentace, kterou na zasedání americké Akademie věd předvedl George Church z Harvard Medical School a o které napsal časopis Nature. Jeho tým překonal více než desetinásobně „světový rekord“ (kdyby se něco takového počítalo) v počtu zeditovaných genů jednoho u jednoho organismu. Pomocí metody CRISP (psali jsme o ní zde) upravili celkem 62 genů v prasečím embryu. Vědci tím nechtějí vytvořit nový organismus, úpravy měly za cíl deaktivovat 62 retrovirů, které jsou pevně zakotveny v prasečích genech.
Není to bezúčelné, Church se s kolegy z laboratoře i firmy eGenesis, kterou spoluzaložil, snaží vytvořit prase, které by bylo vhodným zdrojem orgánů pro transplantace v lidské medicíně. V této souvislosti se objevily obavy, že viry v prasečí DNA by mohly u pacientů (kteří budou mít výrazně oslabený imunitní systém) způsobit vážné potíže.
Tým zároveň připravil embrya s 20 dalšími zeditovanými geny, které mají odstranit další „nekompatibility“ mezi lidským imunitním systémem a prasečími buňkami. (nevíme úplně přesně které, Church to údajně nechtěl říci, dokud nebude práce zveřejněná). Obě linie prasat, přesněji zatím zřejmě stále jen embryí, se mají postupně spojit, a zvířata zkoušená pro „výrobu“ transplantátů by tedy měla ve svých buňkách mít upravených nejméně 80 genů.
I když zvířata mají řádově desítky tisíc genů, úprava i jen několika desítek z nich může vést k velmi robustním a zajímavým výsledkům. A to se ještě nebavíme o kombinaci úpravy stávajících genů (tj. editaci) a případného vkládání nových genů, a tedy vlastností. Nejsme si v redakci jisti, zda jsme jako společnost na důsledky takového výzkumu skutečně připraveni.
