Krátké zprávy

Simulační grafika k maximu roje Kvadrantidy 2019

Simulační grafika k maximu roje Kvadrantidy 2019 | foto: : Petr Horálek (Astro.cz)/Stellarium

První letošní „padání hvězd“ zařídily Kvadrantidy. V noci na pátek vrcholily

  • 1
V noci ze čtvrtka na pátek vrcholil meteorický roj Kvadrantidy. Mnohde podívanou zkazila zamračená obloha.

Prvním významným astronomickým úkazem letošního roku je meteorický roj Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy). Na tmavé obloze daleko od měst mohlo zazářit v pátek v době okolo 3:20 až 80 meteorů za hodinu. Podle astronomů přál pozorování i Měsíc, který nerušil svým světlem. Problémem však byla oblačnost, která zakryla značnou část Česka. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky, z pohledu astronomie, až v roce 2022.

Jméno podle neexistujícího souhvězdí

Téměř každý meteorický roj nese název podle souhvězdí, ve kterém se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu (či Zedního kvadrantu, lat. Quadrans Muralis), které bylo zrušeno v roce 1922. Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ojem Velkého vozu. A právě z tohoto směru na obloze do atmosféry vstupují drobná tělíska, která letem a třením v atmosféře vytvářejí meteorickou podívanou.

Zdroj: České astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR

Ke sledování jevu není třeba žádné přístrojové vybavení, neboť meteory se náhodně objevují na všech místech oblohy. Meteorický roj Kvadrantidy má radiant, což je místo, odkud meteory jakoby vylétají, na pomezí souhvězdí Pastýře a Draka, kousek východně za ojí Velkého vozu.

Zpráva České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR hovoří o tom, že dalekohledem byla také k vidění vysoko nad obzorem v souhvězdí Rysa již slábnoucí kometa Wirtanen, která v prosinci 2018 učinila 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva. Krátce před rozbřeskem ozdobila oblast nad jihovýchodním obzorem krásné seskupení Venuše, Jupiteru a vycházejícího srpku Měsíce s tzv. popelavým svitem v okolí souhvězdí Štíra.

 Meteory jsou světelnými úkazy, které vznikají tehdy, když se malá tělíska nebo prachové částečky (meteoroidy) srazí se Zemí. Při letu vysokou rychlostí atmosférou jim vzduch klade odpor natolik, že se rozžhaví a pak většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - světelná čára na obloze.

Nejznámějším meteorickým rojem jsou srpnové Perseidy, v prosinci se zase dají pozorovat Geminidy.

,