Krátké zprávy

Chcete slavit vědecký úspěch? Pište krátké titulky, Kratší než tento

  • 1

Adrian Letchford s kolegy objevil při prohledávání titulků zajímavou korelaci: u vědeckých prací kratší titulek obvykle vede k většímu počtu citací, které jsou jedním z nejdůležitějších (měřitelných) ukazatelů úspěchu ve vědě.

Podle nich toto statistické pravidlo vypadá u časopisů tak, že časopisy, kde bývají tituly spíš kratší, mívají v průměru spíše více citované články. (Délka titulu bývá dána hlavně redakčními zvyklostmi a limity se dosti liší: časopis Science omezuje titulky na 90 znaků, PLoS ONE na 250 znaků. (A iDnes má limit 70 znaků, kdyby to někoho zajímalo, což v této souvislosti asi ne.)) A platí to i v rámci jednotlivých titulů: práce s kratšími tituly bývají hojněji citované než jiné práce ze stejného časopisu.

Korelace mezi délkou a úspěchem není až tak silná, ale vzhledem k rozsahu zkoumaného souboru (140 tisíc prací) je poměrně dobře prokazatelná. Zatím také můžeme říci, že její závěry ovlivnily jen jeden jediný titulek: Letchford a spol. svůj text nazvali „Výhoda krátkých vědeckých titulků.“

Abychom byli zcela jednoznační: práce je z velké části jen vědecký humor. Měření vědeckých výstupů je celá disciplína, která je sice do značné míry absurdní, ale skutečně má důležitý vliv na kariéru většiny vědců na světě. A tak není divu, že vědci hledají způsoby, jak publikovat co nejefektivněji (nebo rovnou, jak systém obejít a využít). A jiní se nad ním alespoň čas od času zasmějí - snad aby si i trochu ulevili. A tak například víme, že více středníků je v titulcích článků, které mají jediného autora (tedy s malou výjimkou prací, které mají opravdu velké množství spoluautorů). A dá se dohledat třeba i práce, které našla souvislost mezi počtem citací článku, délkou jeho titulku a přítomností zkratky v názvu.