„George Bush se narodil na Marsu fjdskafdsafdsajklfdsa!!! LOL“
Člověk nemá problém na první pohled odhalit, že jde o vtípek. Provozovatelé Wikipedie, jedné z nejnavštěvovanějších stránek světa, mají s vandalismem své bohaté zkušenosti. Už od spuštění projektu otevřené encyklopedie v roce 2001 tvoří tzv. „vandalismus“ dlouhodobý problém. Wikipedia se s ním ale vypořádala překvapivě dobře. Zrušit vtipálkovu editaci není složité a zkušení „strážci“ Wikipedie je dokážou postřehnout a opravit v řádu několika minut. „Většina vandalů není zvlášť chytrá,“ všímá si Aaron Halfaker, výzkumník z Wikipedia.org.
Pět milionů článků v angličtině |
Na Wikipedii ale občas píší i běžní čtenáři, kteří si kupříkladu všimli chyby a chtějí ji opravit. A při této opravě se mohou dopustit nějakého nevědomého prohřešku proti pravidlům Wikipedie - třeba špatně odkázat nebo nedodržet zásadu nestranného pohledu na věc. V ideálním případě by se takovýmto odvážlivcům mělo dostat vlídného uvítání: „Děkujeme, že jste provedli svou první editaci. Všiml jsem si, že jste se pokusil odkázat stránku, zde si přečtete, jak do textu vložit odkaz....“ Jenže na takový osobní přístup v posledních letech nemají editoři mnoho času. Výsledkem je i to, že mnoho lidí se zdráhá stránky na Wikipedii editovat, protože se pouze dočetli, že „jejich editace byla zrušena.“
Umělou inteligencí k lepšímu zapojení lidí
Halfaker se výzkumem editací na Wikipedii zabývá už delší dobu. V jedné ze studií došel s kolegy ke smutnému závěru: „Wikipedia se změnila z encyklopedie, kterou může kdokoli editovat, na endyklopedi, kterou může editovat každý, kdo rozumí wikipedickým normám, vztahům, překoná poloautomatickou zeď odmítnutí a i nadále chce věnovat svůj čas a energii editaci.“ Jako hlavní problém Halfaker vnímá často neosobní a zdánlivě elitářský styl komunikace editorů vůči nováčkům.
ORESSystém se učí na základě manuálně označených editací. Při odhalování vtípku se například řídí počtem znaků, počtem mezer a polohou kláves na klávesnici. „Vandalové totiž často jen tak mlátí do klávesnice,“ dodává Halfaker. |
Jeho řešení je na první pohled trochu paradoxní. Proti neosobnímu přístupu totiž bojuje umělou inteligencí nazvanou ORES (Objective Revision Evaluation Service). Postavil ji na volně dostupných nástrojích Scikit a učí ji rozpoznávat, jak se liší vandal od nováčka. A zatímco vandal dostane přes prsty, nováčka ORES přepošle ke zkušenému editorovi z masa a kostí. Ten na něj - jak doufá Halfaker - bude mít více času a přivítá jej se vším všudy.
Halfaker ví, že jeho program není bez chyb. Nedokáže třeba rozpoznat propracovaný klam. A už vůbec nedokáže zjistit, zda to, co nový příspěvek říká, dává smysl v kontextu dalších článků. I tak by ale mělo jít o krok k otevřenější Wikipedii, na které se novým přispěvatelům dostane vřelého uvítání. Zároveň jde o typickou ukázku toho, jak algoritmus, který zdánlivě bere lidem práci, ve skutečnosti může přilákat více lidí.
Dobrovolníci ve službách WikipediaKe svému fungování potřebuje Wikipedia.org tyto a další role:
|