Frederic White, který toho o své osobě na stránkách moc neprozrazuje, se mezi lety 1999 a 2003 zabýval miniaturizací počítačů. Přestože to bylo jeho hobby, ne práce podpořená vlastním výzkumným týmem nebo granty, povedl se mu grandiózní kousek. Vlastně miniaturiózní kousek.
Inspiroval jej k tomu vtípek lidí z totl.net, kteří udělali velice podrobné stránky o webovém serveru poháněném bramborami, ovšem bez samotného webového serveru. Frederic to vzal vážně.
Procesor taktovaný na 0,0768 MHz
Srdcem Frederikova "Spud" serveru byl procesor Microchip PIC16F867, taktovaný na 76.8 KHz (sic!), vyžadující napětí 1,5 V. Spotřeba proudu je podle Frederika stotisíckrát až milionkrát nižší než u procesorů Intel 386.
Problém nastal ve chvíli, kdy si Frederic spočítal, že na provoz sériového portu by potřeboval dalších asi tisíc brambor (zatím jich stačilo pět až šest). A tak se rozhodl, že sériový port bude pohánět energií ze sériového portu. "Samozřejmě, že tuto energii bych mohl použít také k pohonu procesoru a brambory by nebylo potřeba," podotýká Fred. "To jen podtrhuje, jak naprosto absurdní ten nápad je, kdyby vám to ještě nedošlo."
Celkový pohled pak vypadá následovně:
Bramborový server není Frederikův první příspěvek k miniaturizaci serverů. Už předtím představil dva modely: webACE a webACE II.
Z nich také vzal software pro bramborami poháněný webserver. Musel provést optimalizaci: "Když můžete provést jen 19 200 instrukcí za sekundu, musíte počítat každou z nich."
Protože brambory se rychle kazily, Frederic po několika týdnech a (velkém ohlasu nadšenců) musel přejít na tužkovou AAA baterku. Ta by měla být schopná pohánět server několik let.
PoděkováníZa námět na tento článek děkuji Martinovi, který zaslal odkaz do diskuse pod mým článkem o první baterce. Děkuji! Já i kolegové budeme vděční za další vaše náměty na články. Zasílat je můžete do redakční pošty, přes Deník redakce nebo na jmeno.prijmeni@idnes.cz |
