Čtvrtek 22. října 2020, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 22. října 2020 Sabina

Terorista, oběť, parodie? Sociální sítě zrychlují zprávy a vnášejí zmatky

  19:11
Bostonský atentát názorně demonstroval mediální paniku, zmatek i systematičnost na sociálních sítích. Facebook a Twitter bouřlivě reagují na výjimečné zprávy a přispívají k jejich lavinovému šíření. Ověřování jde stranou, důležitá je rychlost, údernost a emoce. Vyšetřovatelé i média si musejí zvykat, že už v éteru nejsou sami.
Facebook je zločinu v patách (ilustrační foto)

Facebook je zločinu v patách (ilustrační foto)

"Twitter je rychlejší než oficiální média," šíří se po Twitteru. Skutečně, sociální sítě, a v kontextu bostonské tragédie především Twitter, nabízejí mnohonásobně víc informací než kterýkoliv on-line deník na světě. Na Twitteru najdete zaručeně pravý profil bostonského atentátníka, kde vyhrožuje, že všechny zabije, koluje tady video, na kterém si dělá legraci z nejrůznějších nářečí, atd.

Sociální sítě a média

V této na první pohled bohaté informační mozaice je ovšem jeden zásadní háček. Žádná z informací nebyla ověřena a v krátkém tweetu (140 znaků) ji nikdo ani nemůže dát do správného kontextu. Paradoxně se tak na Twitteru šíří zkomolené informace, které původně uveřejnila seriózní média.

V jejich podání však šlo například o domněnky: "Jedna z možností je, že útočník byl Arab". Na Twitteru se však informace změní na fakt: "Byl to Arab!" Takovéto tvrzení pak stačí doplnit o subjektivní názor: "Bylo by dobré tam poslat naše vojáky, aby to tam trochu vyčistili." A je na světě informace, která zaujme velkou část podobně smýšlejících uživatelů. Ti ji ochotně sdílejí a vylepšují podle svého.

Doplní ji o fotografie zkrvavených ostatků (co na tom, že jsou úplně z jiného roku a z autohavárie), citace "očitých" svědků (znám člověka, který zná člověka ... ) a další "důkazy". Této lavině pochopitelně nemohou a ani by neměla chtít seriózní média konkurovat. Přesto se o to snaží. Tím vlastně celý chaos vzniká. Lidé takto zabarvené informace chtějí, vyhledávají je, a proto je oficiální média alespoň zpochybňují. Tím jim paradoxně dodávají na důležitosti a pomáhají v jejich šíření.
Zároveň tak však hrají, a v aktuálním případě bostonské tragédie to platí zvlášť, spíše roli důležitého hlídacího psa. Na Twitteru se totiž šíří tweety falešných dobročinných organizací, které zneužívají fotografie dětských obětí, na YouTube je řádka videí s titulkem "Boston bombing", která dostala toto pojmenování jen proto, aby se účtu uživatele dostalo větší návštěvnosti (více o tomto trendu čtěte na Huffington Post, v angličtině).

Vysílačka na Twitteru

Významnější - a škodlivější - dopad mají informace, které se tváří jako autentické, možná dokonce jejich autor v jejich pravost věří. Třeba údajný záznam z policejních vysílaček se dočkal tisíce přeposlání (retweetů), uváděl však jména dvou nevinných studentů - Mike Mulugeta a Sunil Tripathi. Brzy se ukázalo, že je to falešná informace, to už ovšem tato žila vlastním životem nejen na Twitteru, ale i v mainstreamových médiích. "Myslím, že lidé by při tweetování měli být v takto extrémních situacích opatrní. Měli by se zeptat, jestli nenapomáhají šířit zmatek nebo nepomáhají útočníkovi," domnívá se Clint Van Zandt, bývalý expert z FBI. Podle něj mohl útočníkům pomoci i rychlý přepis policejních vysílaček.

Skutečně rychlejší jsou zprávy na sociálních sítích pouze v některých nahodilých případech, a to ještě většinou pouze náhodou. Příkladem za všechny budiž tweet jistého Athara, obyvatele města Abbottábád ve státě Pákistán. Athar na svém Twitteru napsal, že nad městem se vznáší helikoptéry, což je v noci velmi neobvyklé. "Vypadněte pryč, než vytáhnu svou obří plácačku," postěžoval si v dalším tweetu. Postupně pak nevědomky popsal i další zvukové a vizuální vjemy, které zaznamenal. Nevěděl, že píše v přímém přenosu o posledních minutách života nejhledanějšího teroristy světa Usámy Bin Ládina (více najdete zde).

Instantní emoce

Mediální panika není ničím novým, mediální analytik Bernard Cohen ji definoval už v roce 1972. Několik událostí vede k přehnané mediaci těchto událostí, jejich nafouknutí a brzy nato i ke stereotypizaci jednotlivých událostí ve fenomén. K tomuto fenoménu se pak vyjadřují experti, autority a samozřejmě i publikum, čímž je mediální panika nadále přiživována a udržována na předních stránkách.

Nejsem atentátník, musel se bránit nevinný teenager

Sedmnáctiletý Salah Barhoun strávil poslední den očišťováním svého jména. New York Post uveřejnil jeho fotku (která se neshodovala s fotkou podezřelých, kterou uveřejnilo FBI, což z článku nebylo zřejmé) a po mladém Arabovi začali pátrat všichni jeho známí. Ukázalo se, že jde jen o mladého běžce, který v cíli sledoval maraton. Přihlásil se na policii, aby očistil své jméno.

I toto je ukázka mediální paniky, která se umí slepě zaměřit na stereotyp. Kritická byla i rychlost sdílení bez příslušného kontextu - z nejasného portrétu se najednou stal podezřelý.

Zatímco v tradičních, tištěných médiích trvá rozvinutí takové paniky několik dní, na Twitteru k tomu stačí několik minut. Tak tomu bylo i v případě atentátu v Bostonu. Pod klíčovým slovem (hashtagem) #boston se už několik minut po výbuchu rozpoutala lavina tweetů, postupně přinášejících nafouknuté informace, které se průběžně upřesňovaly. Mezitím už se samozřejmě nepřesné informace mohou šířit dále, nebo přinejmenším rozvíří příslušné emocionální zapojení. Je to logické, v případě takto vypjaté situace všichni lační po informacích.

Až na výjimky ovšem informace ze sociálních sítí nepocházejí. Dokonce i kdyby se na Twitteru objevila naprosto perfektně ověřená informace, nemusí to v té záplavě nic znamenat a tichá pošta ji stejně zředí. Respektovaná média, které situaci zpravodajsky pokrývala (nejenom monitorovala) se rozhodně musela spoléhat na oficiální zdroje a výpovědi očitých svědků.

Původně na ruské sociální síti VKontakte (v Rusku poráží Facebook) se objevilo

Původně na ruské sociální síti VKontakte (v Rusku poráží Facebook) se objevilo i toto video. Je na něm údajně zachycen údajný atentátník z Bostonu a dělá si legraci z nejrůznějších nářečí a přízvuků. Všimněte si také, jak se na screenshotu tváří. Ačkoliv celé video je laděno humorně, fotografie jej zdánlivě zachycuje jako zuřícího člověka. I takto často vznikají fámy.

Rychleji, osobněji a přesněji: zvolte dvě ze tří

Na vlně ohromné poptávky po faktech z Bostonu se svezla řada blogů, které nemají se zpravodajstvím nic společného. Jako příklad lze uvést třeba technologický blog Mashable. Jejich autoři neměli na místě reportéra ani neměli zvláštní přístup k informacím. Zkrátka "filtrovali" tweety lidí, kteří na místě byli, vznešeně si pak říkali "kurátoři zpráv". To podle novináře MG Sieglera ukazuje na nechutný "hlad po kliknutích a zobrazeních", a tedy zisk z reklam, kvůli kterým stojí za to přiživit se na tragédii.

Stejně jako v případě přírodních katastrof nebo nového iPhonu se Twitter (a Facebook) ukázaly býti velmi variabilní a rychlé prostředky komunikace. Téma, které si získá pozornost celé společnosti, se zde obvykle začne diskutovat záhy po svém vzniku. Každý se k němu chce vyjádřit, být jeho součástí. Je to pochopitelné a lidské, ukazuje navíc, že sociální média si získala důvěru a oblibu mas. "Twitter je předurčený k tomu být dobrým indikátorem signálů přes celou společnost, kdy téma jde napříč komunitami," uvedl Josef Šlerka, český odborník na nová média.

Je toto pravý účet atentátníka z Bostonu? A je tento mladý muž skutečně tím

Je toto pravý účet atentátníka z Bostonu? A je tento mladý muž skutečně tím atentátníkem? Na Twitteru a na Facebooku už má celá řada uživatelů jasno.

V srpnu 1968 se lidé po půlnoci shromažďovali u rozhlasových přijímačů a budili se klepáním na dveře. V září 2001 si posílali esemesky a utíkali k televizním obrazovkám. V roce 2013 roli okamžitého zdroje informací převzal mobilní telefon, internetový prohlížeč, zpravodajské portály a sociální sítě. Lidé vědí, že pokud je zpráva opravdu důležitá, tak si je najde.

Pro tradiční i internetová média jsou sociální sítě významnou výzvou. Představují snadný, prohledávatelný a okamžitý zdroj informací, byť kusých a z kontextu vytržených. Tyto výkřiky jsou odkazatelné mnohem lépe než rozhovory posbírané na ulici. Je lákavé informovat od klávesnice, okamžitě a jakoby z místa. Jenže z výkřiků a bez kontextu se zpráva poskládat nedá. Ukazují to nakonec masově sdílené odkazy na tradiční média - pořád ještě se na ucelené články pohlíží jako na potvrzené a ucelené sdělení.

Novináři by se neměli snažit v podobných mediálních panikách dohnat, nebo dokonce předběhnout Twitter. Je to lákavé, ale zcestné. Měli by se spíš ujmout role informovaného odborníka, který je imunní vůči výkřikům a umí podat informace uceleně, v kontextu. Sociální média jim to zjednodušují a zesložiťují zároveň.

  • Nejčtenější

V Česku teď můžeme mít až 700 tisíc covid pozitivních, domnívá se neurobiolog

Promořování společnosti je hazard a tvrdit, že se musíme s koronavirem naučit dalších 10 let žít, je nerozum. V...

Tragické a vzácné. Vědci potvrdili první úmrtí na reinfekci koronavirem

V Nizozemsku vědci zaznamenali případ úmrtí ženy, která se podruhé nakazila virem SARS-CoV-2. Jak naznačují i okolnosti...

Nenaplněný příběh nejrychlejší stíhačky světa YF-12A ze Skunčích dílen

Špionážní letoun Lockheed A-12 pro CIA posloužil jako platforma pro připravovanou záchytnou stíhačku létající...

Messenger od Facebooku se mění. Má nové logo i funkce, ale nelíbí se všem

Uživatele tento týden přivítalo nové logo komunikační aplikace Messenger. Naznačuje tím, že se pokračuje v ohlašovaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tři ohořelé kostry v poušti. Jak skončil největší letecký únos

Po rekordním leteckém únosu, který provedly palestinské organizace v září 1970, zůstaly v jordánské poušti tři zničené...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Kdo vás platí, bude se ptát Instagram svých celebrit v Británii

Sociální síť Instagram provozovaná Facebookem v Británii přistoupila na změnu podmínek, jimiž své vlivné uživatele...

Jak moc naše Chytrá karanténa opisovala? Přesvědčte se řádek po řádku

Seznam rizikových a méně rizikových činností, který vydala centrála české „chytré karantény“, se tomu americkému podobá...

Facebook testuje u některých uživatelů další propojení s Instagramem

Společnost Facebook, která vlastní stejnojmennou sociální síť i Instagram, nyní zkouší další možnost, jak obě platformy...

Instagram je tu deset let. Slaví funkcí, která může někoho zarazit

Před deseti lety se objevila nová sociální síť, která se zdála být zdatnou konkurencí Facebooku. A tak ji pro jistotu v...

Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu
Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu

Když se řekne Sunar, co se vám jako první vybaví? Chutné sušené mléko? Není se čemu divit. Sunar a jeho kojenecká výživa tu je pro naše miminka už...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Chtěla jsem udělat něco zapovězeného, říká k pornu Tarra White

Má za sebou úspěšnou kariéru ve filmech pro dospělé, její vztahy s rodinou na Moravě však poznamenala. „Příbuzní se...