„Otevřená encyklopedie, kterou může kdokoli editovat.“ Tak zní podtitul jedné z nejoblíbenějších stránek celého internetu. Wikipedia.org přitom začala fungovat teprve před pěti lety. Za tu dobu si získala oblíbenost po celém světě, v návštěvnosti vysoce předstihla oblíbené servery nba.com a v poslední době dotahuje i zpravodajský server cnn.com. Podle serveru alexa.com je nyní Wikipedie celosvětově přibližně 30. nejnavštěvovanější stránkou.
Při každé "zásadní" události stačí jen několik desítek minut, aby k ní vzniklo na Wikipedii heslo. O to se stará více než tři čtvrtě milionu registrovaných uživatelů, editorskou část práce pak má na bedrech více než 4500 spolupracovníků, které má organizace po celém světě. Všechno tohle dohromady pak tvoří encyklopedii, jejíž informace jsou otevřeny všem, kteří mají přístup na internet.
Původně se přitom mělo jednat o stejnou encyklopedii, jako jsou všechny ostatní internetové. James Wales v rámci svého plánu vytvořil sedmistupňový proces editace, do kterého vstupovali pouze experti. Pod jejich vedením měla vyrůst nová encyklopedie. "Po osmnácti měsících a čtvrt milionu utracených dolarů jsme měli dvanáct hesel," komentoval později Wales své začátky. Pak se dozvěděl o softwaru Wiki a svůj plán kompletně překopal.
Otcem wiki je programátor Ward Cunningham, který vymyslel program, jež každému i přes neznalost programovacího jazyka umožní umístit na web libovolný text. Program pojmenoval po autobusech Wiki-Wiki na letišti v havajském Honolulu (v řeči původních obyvatel wiki znamená rychlý, čilý) a dal volně k dispozici. V polovině ledna 2001 tak Wales spustil svůj Wiki- projekt. Za měsíc měl 200 hesel. Když Wikipedia slavila první narozeniny, hesel bylo už 18.000.
Tato popularita se může jevit o to zajímavější, když uvážíme, že Wikipedia skutečně nabízí „jen“ informace. Když 15. ledna Wikipedia poprvé spatřila světlo internetu (začínala jako doplněk dnes již neexistující odborníky psané encyklopedie Nupedia), málokdo tušil, jaký fenomén během následujících let vznikne. Počet článků brzy začal růst exponenciální řadou , přidávaly se další jazykové verze, kterých je dnes přes dvě stovky, a Wikipedia se stále častěji objevovala ve výsledcích vyhledávání. Příliv nových editorů (wikipedistů) umožnil vytvořit tvůrčí atmosféru a dal vzniknout ambicióznímu plánu: dohnat a předehnat proslulou encyklopedii Britannica.
Dnes, v době pátých narozenin „Wiki“,už tento cíl zdaleka tak nereálně nevypadá. Anglická verze otevřené encyklopedie podle statistik obsahuje přes 900 tisíc článků a encyklopedických hesel. Následuje verze německá (ta dokonce vyšla na DVD-ROMu), francouzská, japonská a polská. Česká verze Wikipedie (přístupná též z adresy www.wikipedia.cz ) má na začátku roku 2006 článků přes 22 tisíc. Všechny verze dohromady, které zahrnují i jazyky, jako latina, esperanto, zjednodušená angličtina nebo elfština, obsahují takřka čtyři milióny článků.
Kdokoli z návštěvníků přitom může libovolně upravovat prakticky cokoli, co je zde k vidění, přidávat nové informace a opravovat chyby. Stačí klepnout na tlačítko „Upravit“ a po provedení editace a jejich uložení dojde k jejich okamžité aktualizaci pro ostatní čtenáře a editory. Od poloviny roku 2002 bylo takovýchto změn jen v anglické Wikipedii provedeno přes 32 milionů. Právě díky této možnosti měnit obsah encyklopedie je podle slov Walese, zakladatele celého projektu, umožněna svobodná výměna informací: „usilujeme o vytvoření a distribuce volné, svobodné encyklopedie co nejvyšší kvality pro každého člověka na planetě v jejich vlastní řeči.“
Vtipálci útočí
Wikipedia má samozřejmě i své odpůrce, jejichž hlasy sílí spolu s rostoucí popularitou projektu. Nejznámějšími příklady jsou stížnosti na nepravdivé nebo urážející údaje ve článcích Wikipedie, tzv. vandalství. Wikimedia Foundation, nezisková organizace starající se o technický provoz rychle se rozrůstajícího projektu, reagovala částečným zpřísněním pravidel. Tradiční obrana proti vandalství však tkví v silné a zodpovědné komunitě editorů, kteří prohlížejí nové změny, podle možností ověřují a případně „revertují“, tedy vracejí článek do původního stavu.
Studie časopisu Nature se v prosinci 2005 pokusila o objektivní srovnání Wikipedie s encyklopedií Britannica, komerční encyklopedií, rozvíjenou skupinou placených odborníků. Celkem 42 článků z obou obrovských studnic informací bylo porovnáváno nejen navzájem, ale i s dalšími zdroji. Výsledek vyzněl celkem vyrovnaně: u každé encyklopedie nalezli autoři výzkumu celkem čtyři vážné nedostatky. Průměrně pak připadalo u Wikipedie čtyři nezávažná opomenutí na článek, zatímco Britannica má tři.
Wikipedia se však věnuje často i tématům, která v tradičních encyklopediích popsána nejsou. Ať už proto, že se jedná o zájmový okruh menší komunity lidí, nebo zkrátka pro jejich aktuálnost a rychlý vývoj. Jednou ze základních politik Wikipedie je však NPOV (Neutral Point of View, tedy neutrální úhel pohledu) – u všech hesel by editoři vždy měli usilovat o encyklopedické, objektivní zpracování.
Wikipedia není sama
Souboj mezi tradicí, silou, otevřeností a pelotonem, asi tak by bylo možno popsat válku encyklopedií na internetu. Trojice králů - Britannica, Encarta a Wikipedia - je z velké dálky sledována dalšími hráči. Zato boj mezi nejsilnějšími postupně nabývá na intenzitě. Převahu má ta nejlevnější. Tedy Wikipedia, která je na internetu k dispozici zdarma a v současnosti obsahuje více než 3,1 milionu hesel ve 200 jazykových mutacích. V neděli Wikipedia slaví páté narozeniny.
Encyklopedie shání peníze
Wikipedia.org právě před týdnem dokončila svoji sbírku na provoz. „Nadace Wikimedia a desítky tisíc dobrovolníků, kteří přispívají svým časem a zkušenosti do jejích projektů, věří, že vědění ja síla a že by nejen mělo, ale musí zůstat svobodné.“ Zatím se nepovedlo vybrat celou částku, kterou Wikimedia Foundation potřebuje na provoz encyklopedie další rok, a sbírka proto pokračuje i po skončení kampaně, doplněna Walesovou osobní žádostí .
Na české Wikipedii můžete vyzkoušet, jaké to je, stát se wikipedistou a podílet se na psaní encyklopedie. Můžete se také podívat na články nominované na nejlepší články české Wikipedie . A pokud by vás zajímalo, co že editory motivuje k jejich mravenčí práci při kontrole vkládaných informací, můžete se podívat do Kabinetu kuriozit , kde se dočtete (vesměs promptně odstraněné) perličky anonymních „wikipedistů.“ Pro vyznavače drsného humoru tu je i ztřeštěná www.uncyclopedia.org, která ovšem se seriózním projektem nemá mnoho společného. |
