„Snowden má na rukou krev!“ napsaly britské Sunday Times s odkazem na „vysoce postavené představitele britské vlády a tajných služeb.“ Podle nich mají Číňané a Rusové od Snowdena americké tajné dokumenty a Britové kvůli tomu museli přemístit své agenty, aby „nedošlo k jejich zabití“. Článek neuvádí žádné důkazy či příklady, navíc si místy protiřečí. „Nikdo nebyl zraněn,“ uvádí na jiném místě nejmenovaný představitel (o článku jsme psali v den jeho vydání, v neděli 14. června 2015).
Článenek v Sunday Times zvolil ilustrační fotografii s Putinem, Snowdenem a Kremlem
Text v nedělních Timesech je skoupý na fakta, ale zato přináší řadu náznaků a spekulací. Místy mluví o tom, že Snowden dal možná Rusům a Číňanům data dobrovolně, aby zajistil svůj pobyt v Hong Kongu a poté Rusku. Nebo možná nedal, protože jinde text uvádí, že Rusko a Čína „prolomily šifru“, kterou si Snowden dokumenty chránil. Autoři článku také vehementně naznačují, že Snowden zradil svou zemi a předal tajná data Rusku. Ilustrační foto s Putinem, Snowdenem a Kremlem je v tomto směru celkem jasně čitelné.
Zpráva, že britská vláda (byť anonymně a neoficiálně) obvinila Snowdena z ohrožení svých agentů, se brzy objevila v řadě dalších britských médiích. Zatímco některá pouze převzala citáty s odkazem na zdroje Sunday Times, jiná přinesla i kritický komentář. Je totiž řada věcí, která jsou v článku uvedena chybně nebo přinejmenším zavádějícím způsobem.
Aktualizace: Autor článku vystoupil na CNN, neví vůbec nic
Protože článek v Sunday Times vyvolal ohromnou odezvu a následně také kontroverzi kvůli nejasným formulacím a chybám (viz dále), pozvala americká zpravodajská televizní stanice CNN autora článku, Toma Harpera. Moderátor George Howell se ptal především na to, jaké jsou důkazy pro to, že Snowdenova data jsou v rukou Rusů a Číňanů nebo z čeho reportér usuzuje, že byli ohroženi agenti.
Dear Journalism Professors: just show this 4-minute CNN interview with @thesundaytimes reporter - it's amazing http://t.co/U7y27PG0KK
Z Harperových odpovědí je jasné jediné: článek napsal podle toho, co považuje za „oficiální názor britské vlády“. Ovšem podepřený nikoli oficiálními kanály, ale anonymními zdroji. Další důkazy Harper ani jeho kolegové neměli a Harper tvrdí, že je ani mít nemohou: „Ve světě tajných služeb nikdy nevíte, na čem jste. Tedy pokud nemáte uniklé dokumenty, jako jsou třeba ty od Snowdena.“ Harper tak paradoxně mimoděk uznal, že Snowdenovy dokumenty byly pro novináře klíčové při psaní o situaci v tajných službách, protože jim poprvé daly do rukou víc, než jen dohady. Jinak, mohou, jak říká Harper, „pouze publikovat to, o čem si myslí, že je pozice vlády.“
Nejasné formulace Rozvědka stahovala své lidi už dávno
Asi nejhorším rysem článku v Sunday Times je evidentní neochota či nepřipravenost jeho redaktorů prezentovat údajná vyjádření „vysoce postavených lidí z vlády“ v kontextu a podrobovat je základní věcné kritice.
Dozvídáme se tak zároveň, že Snowden „má na rukou krev,“ o kousek dále ale čteme, že se „nikomu nic nestalo“. Trochu to zní, jako kdyby někdo chtěl navodit dojem, že vznikla škoda, ale zároveň ubezpečoval, že díky jeho kompetenci škoda nevznikla.
@stuartmillar159 @ggreenwald"There's no evidence anyone's been harmed but we'd like the phrase 'blood on his hands' somewhere in the piece."
Je docela možné, že právě to se zde děje. Britská tajná služba už (podle The Guardian a The Telegraph) před rokem a půl mluvila o tom, jak Snowden poškodil schopnost britské rozvědky a připravil ji asi o třetinu jejích zdrojů (toto tvrzení bylo i zpochybněno, viz náš předchozí článek).
„Pokud vím, tak britské tajné služby od od začátku operovaly s tím, že by se Rusové a Číňané mohli dostat ke Snowdenovým dokumentům v plném rozsahu,“ píše Gordon Corera, bezpečnostní korespondent BBC. „Snowden vždy trval na tom, že není způsob, jak by tyto státy mohly jeho dokumenty dostat, ale pro špiony to byl příliš velký risk. Což mohlo vést k tomu, že preventivně přemístili své agenty,“ vysvětluje analytik, co může ve skutečnosti stát za téměř poplašnou a senzacechtivou zprávou Sunday Times.
„Snowden by navíc neměl přístup k databázi agentů MI6,“ připomíná Corera. Šlo podle něj spíše o obavu, že by Rusové a Číňané, kdyby se k dokumentům dostali, mohli využít některé informace o komunikaci a způsobu práce tajných složek USA a Velké Británie.
Chyby v detailech Sunday Times potichu smazal odstavec
Nejsžíravější kritiku článku v nedělních Timesech napsal zřejmě reportér Glen Greenwald, který se Snowdenem od začátku spolupracoval (a rozhodně tedy v tomto případě není nezaujatým novinářem). Z jeho podrobné kritiky zní nejzávažněji tyto body:
- Sunday Times necituje žádné konkrétní zdroje. „Zní to jako parodie,“ diví se Greenwald. „Je to ta nejhorší ukázka žurnalistické práce.“
- Redaktoři vyvolávají dojem, že Snowden úmyslně žádal o azyl div ne Putina osobně, přitom whistleblower v Rusku skončil spíše nedopatřením.
- Připomíná paralelu s případem Wikileaks, kdy rovněž docházelo z oficiálních míst k nadsazování škody, kterou server způsobil.
- Snowden opakovaně sdělil, že než odletěl do Ruska, žádné dokumenty u sebe fyzicky neměl. „Tento fakt článek v Sunday Times obchází tím, že naznačuje, že Snowden v této věci lhal,“ ukazuje Greenwald.
Právě snaha ukázat, že Snowden měl data u sebe ještě v Moskvě, vedla autory Sunday Times asi k nejevidentnější chybě. V původní verzi článku uvedli, že „David Miranda, přítel novináře Glena Greenwalda, byl v roce 2013 zadržen na letišti v Londýně a měl u sebe 58 tisíc přísně tajných dokumentů poté, co navštívil Snowdena v Moskvě.“
Glenn Greenwald (vlevo) a jeho partner David Miranda na letišti v Rio de Janeiro poté, co Britové devět hodin Mirandu zadržovali v rámci protiteroristického zákona a zadrželi jeho laptop, mobil a paměťové karty (19. srpna 2013)
Jak Greenwald ukazuje, je to prokazatelná lež. Jeho partner Miranda se tehdy vracel z Berlína, kde se setkal s Greenwaldovou kolegyní, režisérkou Laurou Poitrasovou. V Moskvě Miranda nikdy nebyl.
List Sunday Times později tuto větu z webové verze článku smazal, aniž by uvedl, že tak učinil. V tištěné verzi samozřejmě chyba zůstala.
Článek tak tvrdí, že Snowden „stáhl 1,7 milionů dokumentů,“ NSA ovšem opakovaně uvedla, že neví, kolik dokumentů Snowden vynesl. Ví jenom, s kolika dokumenty za celou svou kariéru v NSA pracoval, což je ono ohromné sedmiciferné číslo. Vzhledem k tomu, že v popisu práce Edwarda Snowdena bylo mimo jiné i zálohování dokumentů, nedá se předpokládat, že by každý dokument, který za svou kariéru kopíroval, zároveň vynesl.
Podobně kriticky na článek v Sunday Times reagovali i další novináři, kteří měli možnost do Snowdenových dokumentů nahlédnout, například Ryan Gallagher a Ewen MacAskill
Načasování článku Špína Snowdena v pravou chvíli?
Dalším kritikům se nezdá načasování článku v Sunday Times. Až příliš příhodně totiž „odvádí pozornost od důležité zprávy o špatném stavu britské výzvědné služby,“ píše Shami Chakrabartiová, předsedkyně britské občanskoprávní organizace Liberty.
„Ve čtvrtek nezávislý vládní audit ukázal, že britské šmírování je nedemokratické, zbytečné a z dlouhodobého hlediska - nezákonné, (...) a v neděli už tu máme exkluzivní článek o tom, že Edward Snowden má na rukou krev. Proč chodit na filmy, když se tohle děje v reálném světě?“ ironicky poznamenává Chakrabartiová.
Tištěná verze The Sunday Times
Nutno dodat, že argument ohledně podezřelého načasování nelze brát úplně vážně - téměř vždy se dá najít něco, s čím zpráva „podezřele reaguje“. Ostatní argumenty proti spekulativnímu a nekritickému článku v Sunday Times jsou však většinou oprávněné. Dobře ukazují, jak snadné je překroutit skutečnosti tím či oním směrem. Zvláště v situaci, kdy se mluví o tajných dokumentech, utajovaných skutečnostech a ochraně státu před tajnými nebezpečími. Právě tato tajná utajení jsou přitom podle Snowdena hlavní důvod, proč před dvěma roky vynesl dokumenty z NSA: nikdo neměl přehled nad tím, co všechno je utajováno.
V USA i v Británii mají zřejmě Snowdenova odhalení, postupně zveřejňovaná v novinách, potenciál výrazně změnit legální ukotvení tajného sledování. To však neznamená, že by měl Edward Snowden větší šanci vrátit se do vlasti. Své úspěchy může sledovat pouze zpovzdálí. I díky tomu, že k němu nyní mají novináři jednodušší přístup, má však možnost lépe vysvětlit význam dokumentů, které novinářům předal.
Rozhovor Johna Olivera s Edwardem Snowdenem (Moskva, duben 2015) začíná šestnáctou minutou:
Bude zajímavé sledovat, zda pozornost veřejnosti u tohoto tématu zůstane. Rozhodně se nenaplnila Snowdenova největší obava z června 2013: „Bál jsem se, že to nikoho zajímat nebude.“
Aktualizace: Do článku jsme doplnili reakce autora článku v Sunday Times.
