Univerzita v anglickém Yorku finišuje s testováním přenosové platformy, jejímž účelem je přivést širokopásmový internet tam, kam nevedou ani telefonní linky. Hlavní roli zde nehrají optické kabely, ale letecká technika.
Internet pro venkov
Balóny schopné vystoupat do velké výšky a bezpilotní letadla na sluneční pohon mohou vyřešit problém špatné dostupnosti širokopásmového internetu v odlehlých oblastech. Napřesrok má organizace Capania zprovoznit vzdušné linky, sestavené z létajících strojů, vznášejících se 22 kilometrů nad zemí a schopných přenášet data rychlostí 120 megabitů za sekundu.
David Grace a Jim Jones se 100x menším prototypem internetového balónu |
"Počítáme s tím, že odbavíme tisíckrát víc uživatelů než satelit," říká Dr. David Grace, vedoucí vědecký pracovník projektu a člen Communications Research Group na Univerzitě Yorku. "Služba je křížencem mezi satelitním a terestrickým systémem, a my jsme z každého vzali to nejlepší."
Zkušební vysílače zatím pracují ve výšce pouhých 300 metrů. Účelem pokusu není jen zjistit technické aspekty poskytování obousměrného vysokorychlostního spojení, ale také obchodní stránku, která by se stala základem pro komerční provoz. Dále je tu problém regulace vysílacích pásem: zatímco ve většině zemí světa není s požadovanými frekvencemi problém, Evropa dosud pásmo 29-31 GHz neuvolnila. Skupina pracovníků univerzity se o to pokusí zasadit.
Balóny nad hlavou
Zkoumaný model má oproti současným komerčním bezdrátovým sítím několik unikátních výhod - zejména dosah. "Vysílače standardu 802.16 mohou komunikovat až na vzdálenost 70 kilometrů. Podmínku přímé viditelnosti naše vzdušná platforma splňuje i v husté zástavbě," prozradil Dr. Grace. Sítě se mohou rozvíjet velmi rychle, díky absenci kabelů totiž například odpadají výkopové práce. S přenosovým protokolem 802.16 již byly seznámeny příslušné telekomunikační a standardizační autority.
První komerčně využívané balóny by mohly vzlétnout během čtyř let. Na projektu se vedle britských, italských a švýcarských firem podílí také Japonská komunikační vývojová laboratoř, která již dříve spolupracovala s NASA a americkou společností Aerovironment na vývoji bezpilotních telekomunikačních letadel PathFinder-Plus.