Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodobně jako před začátkem Ruskem vyvolaných konfliktů v roce 2014, nebo později v Sýrii, Rusko podle Vrabela provádělo jakousi informační palebnou přípravu.
„Je to pevnou součástí ruské vojenské doktríny,“ říká v Rozstřelu František Vrabel. Nyní to podle zjištění jeho společnosti bylo pozvolné, nejdříve dezinformace necílily na Ukrajinu, ale na NATO a Spojené státy. Později se to však výrazně změnilo a šlo to přímo proti Ukrajině.
„Dezinformace byly publikovány v ruštině a cílily na obyvatelstvo, aby podpořilo agresi,“ popisuje změnu strategie analytik. Výrazně se zvýšila frekvence a množství dezinformací směřujících na ruské obyvatelstvo. Zajímavé je také zjištění společnosti, že velkým cílem ruských dezinformačních kampaní se stalo Německo, které podle Vrabela rusové považují za vedoucí zemi Evropské unie.
V220323_143601_idnestv_krr
Jak se zjišťuje dezinformační aktivita
Aby mohla firma takové informace získat a vyhodnotit, využívá Semantic Visions obsahovou analýzu. „Na základě sémantické analýzy se snažíme rozpoznat tzv. dezinformační narativy, které jsou ve zprávách a článcích obsaženy,“ vysvětluje základní postup František Vrabel.
Jedním z nejoblíbenějších narativů určených pro české obyvatele je ten protievropský, kde je EU označována za nedemokratickou instituci a jakousi čtvrtou nacistickou říši. Ty další se pak týkají organizace NATO, která je v nich označována za agresivní organizaci, která chce zničit Rusko. Další narativy se pak snaží ukázat Rusko a Vladimíra Putina jako neagresivní stát a státníka, který nikdy nikoho nenapadl.
„My se našimi algoritmy snažíme rozpoznat základní koncepty těchto narativů,“ popisuje práci firmy analytik.
Česká pátá kolona
Dezinformační scéna v Česku podle Vrabela funguje s přispěním tzv. páté kolony, kterou se povedlo Rusům v minulých letech u nás vybudovat.
„Je z valné většiny tvořena Čechy, kteří byli infikování dezinformačním virem vytvořeným v Rusku a je dále vyvíjen, aby mutoval a byl co nejvíc infekční,“ popisuje situaci odborník. Přičemž zdroje ruských dezinformací, které zde publikuje asi třicítka webů, jsou v podstatě jejich jediným obsahem. Jejich cílem je podle Vrabela rozšiřovat trhliny, které v každé společnosti existují. Proto se jejich zaměření může v průběhu času měnit.
„Když přišel covid, tak hlavním tématem těchto dezinformátorů byly konspirační teorie kolem této nemoci a nyní je to prostě válka. Když mělo Rusko zájem rozklížit českou politiku prostřednictvím vakcíny Sputnik, tak se na něj soustředilo. Když Česká vláda zveřejnila, že ruští zabijáci z tajného komanda GRU (vojenská zpravodajská služba, pozn. red.) vyhodili vojenský sklad ve Vrběticích, tak najednou celá dezinformační scéna zapomene, že byl nějaký covid, a podporuje ruská stanoviska,“ popisuje strategii Vrabel.
Podle něj bylo šíření těchto dezinformací řízeno z ruské ambasády, čemuž odpovídalo i zjištění firmy Semantic Visions, že zhruba čtrnáct dní před tím, než měli loni vyhoštění ruští diplomaté opustit Česko, ustala aktivita trollů v diskusních fórech pod články a dramaticky se omezila dezinformační komunikace na sociálních sítích.
Psychologické operace
Analytik v Rozstřelu hovořil také o tom, že ne všichni chápou, že tyto dezinformační akce nejsou oddělené a jsou součástí komplexních psychologických operací.
„Jejich cílem je vložit do vědomí lidí myšlenkové koncepty, jejichž tvůrci očekávají, že jim budou ku prospěchu,“ popisuje psychologický účinek dezinformací datový analytik. Usilují tak například o to, aby občané přestali věřit demokratickým institucím a vládě, potažmo demokracii jako takové.
Úloha sociálních sítí
Odborník na analýzu dezinformací se také zastavil u úlohy sociálních sítí. „Facebook nejenže tyto dezinformace rozšiřuje, to bychom ještě přežili, ale on je dramaticky zveličuje a vybírá si svými algoritmy aktivně lidi, kterým bude tyto dezinformace podsouvat. Radikalizuje tak lidi, kteří nejsou ještě radikalizovaní, a dělá to proto, aby tito lidé byli ještě více přišpendleni před svými obrazovkami, aby tyto sítě získaly co nejvíce pozornosti, a dalo se tak prodat co nejvíce reklamy, ze které žijí,“ říká analytik.
Jejich dosavadní kroky proti takovému konání jsou podle Vrabela jen kouřová clona a sítě jako Facebook se tomuto nebrání a neudělají ani miliontinu toho, co by dělat mohly a měly. Odborník navrhuje, aby se tyto platformy regulovaly.
„Zakáže se jim používat algoritmy, tu část umělé inteligence, která dodává zprávy až na úroveň každého jednotlivce,“ nabízí František Vrabel část řešení při boji s dezinformační scénou.
V Rozstřelu se dále dozvíte, zda mělo smysl zablokovat některé dezinformační weby a jaké by měly být kroky, abychom nenarazili na omezování svobody slova. František Vrabel také hovořil o tom, jak je možné sledovat nálady v Rusku poté, co tamní vláda řadu serverů a služeb zablokovala. V Rozstřelu také zaznělo, jaké jsou aktuální dezinformace na bojišti, jak se Rusové staví k informacím zvenku a jakou roli hrál v Rusku Miloš Zeman.
