"Je mi líto, že ACTA byla podepsána v této podobě a že nebyly odstraněny nedostatky, které mohou působit řádným občanům obtíže," napsala Roithová redakci Technet.cz. Reagovala tak na nově podepsanou protipirátskou dohodu, k níž se ve čtvrtek připojilo podpisem v Tokiu dvaadvacet členských zemí EU včetně České republiky (více o podpisu dohody ACTA čtěte zde).
Česká republika podepsala protipirátskou dohodu ACTA |
Dohoda má výrazně pomoci v boji proti internetovému pirátství. Europoslankyně Roithová je ale její velkou kritičkou; mimo jiné uspěla se svým požadavkem na zveřejnění dříve tajného znění dohody (více o úspěchu v europarlamentu zde).
A s kritikou neustává ani po jejím podpisu. Součástí dohody je totiž nakonec i pasáž, která měla být podle dostupných informací v poslední verzi vynechána. Týká se kontroly elektronických médií na hranicích.
Prohlédnou vám tablet, mobil i flashku
O tajné dohodě ACTA víme díky WikiLeaksTajná jednání probíhala už od roku 2006. Nikdo o nich neměl vědet. Vše se provalilo v roce 2008 díky WikiLeaks a Julianu Assangovi, který je nyní pronásledován za podle něj smyšlená obvinění - více zde. První informace o tajné dohodě ACTA jsme vám přinesli v tomto článku. |
"Vážný problém je to, že signatáři budou moci zavést na hranicích kontroly digitálního obsahu přenosných elektronických médií. Acta měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů. Proto budu velmi intenzivně usilovat o to, aby se pro občany na území EU takové praktiky nezaváděly," vysvětluje důvody své kritiky europoslankyně.
Velkým problémem je podle Roithové i to, že aniž byla stanovena definice komerčního měřítka, rozšiřuje se trestněprávní postih i na relativně nekomerční aktivity, a nikoli jen na organizovaný zločin.
Z podepsané dohody vyplývá i to, že nově budou mít státy povinnost provádět celní kontrolu i malých osobních zásilek.
V některých zemích může pomoci
"Pod tlakem Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy došlo k odtajnění textu ACTA alespoň pro poslance a za určitý úspěch považuji, že Komise prosadila na jednáních náš požadavek na zavedení garancí ochrany uživatelů a práva na spravedlivý proces," dodává Roithová.
"Mezi pozitiva této smlouvy patří zvýšení standardů v některých signatářských zemích (např. Maroko, Mexiko), sjednocení úrovně některých technických definic a především oslabení velkoobjemového komerčního pirátství," vysvětluje Roithová a dodává: "Systémovým problémem smlouvy je, že země, kde je největší objem pirátství (Čína, Indie, Brazílie), nebyly účastny jednání a není pravděpodobné, že by ke smlouvě přistoupily, takže ani nelze očekávat zásadní průlom v ochraně duševního vlastnictví."
