Server Technet.cz ve spolupráci s pořádající agenturou Lupa.cz a Tuesday Business Network přinesl přímý přenos z panelové diskuze zabývající se dohodou ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement).
PanelistéJiří Čermák, právník Baker & McKenzie |
Už v úvodním představení dohody ACTA nezávislý konzultant Jiří Peterka naznačil možná kontroverzní témata, která dohoda může vyvolat.
"Dohoda ACTA už je v našem právu implementována a zároveň jej překračuje," uvedl na první pohled nelogickou větu Peterka.
Vzápětí vysvětlil, že je smlouva natolik vágní, že její výklad a případná implementace může mít přesně takové dopady. Vedle formulací, kde je uvedeno to, co ratifikující země musí, je ve smlouvě totiž i řada ustanovení, kde jdou uváděny postupy, které státy nemusí přijmout.
Až 95 % z dohody Acta už u nás máme
Alex Ivančo z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vysvětlil, že takto znějící články jsou ve smlouvě proto, aby neodporovaly různým zákonům, které jednotlivé ratifikující země mají. Podle Jiřího Čermáka z právní kanceláře Baker & McKenzie už 95 procent požadavků uvedených ve smlouvě ACTA už v českém právním řádu máme.
"To co by mohlo být přínosné je, jak odstranit anonymitu uživatelů, kteří ve velkém porušují práva. Nyní je velice těžké podávat žalobu," řekl Čermák.
Změna může také nastat v množství osobních informací, které bude Česko poskytovat do zahraničí, připustil Miloš Šnytr z Úřad pro ochranu osobních údajů.
"Pro nás nic nemění. Spousta těchto dohod má krásné proklamace, ale pak záleží, jak se prosadí do práva," prohlásila Markéta Prchalová z Česká protipirátská unie (ČPU). Dohoda podle ní neovlivní obyčejné lidi a vše, co je v ní upravené, už v Česku máme.
Co je ACTADohoda ACTA má výrazně pomoci v boji proti internetovému pirátství. První jednání o obsahu dohody probíhala tajně na různých místech světa. ACTA se netýká jen internetového pirátství, ale například i výrobců spotřební elektroniky. Uplatnění jejích principů ohledně patentů může mít zásadní vliv kupříkladu na farmaceutický průmysl nebo zemědělství. ACTA je zatím pouze dohodou. Aby se postupy a procesy v ní definované dostaly v platnost, musí se stát součástí legislativy. A to je dlouhý proces. Finální znění bude muset schválit i Evropský parlament (podrobnosti a znění dohody ACTA najdete zde). |
Pirátské straně na diskuzi zastoupené Jakubem Michálkem nejvíce vadí, že se směšuje na jedné straně ochrana značkového oblečení, léků a na druhé straně se stejná smlouva zabývá ochranou autorských práv na internetu.
Michálek vyjádřil i obavy, že se bude internet privatizovat, tedy, že o pravidlech jeho fungování nebudou rozhodovat příslušné státní orgány, ale korporace. S tím prý souvisí i nedostatek kontroly a absence ochrany občanů ve smlouvě.
"Vadí mi, že se myslelo pouze na držitele autorských práv," kritizoval také Ondřej Filip z CZ.NIC
Proč ACTA
Alex Ivančo z MPO obhajoval vznik dohody ACTA. Podle zprávy z celních úřadů přichází EU ročně při porušování autorských a průmyslových práv o asi 8 miliard eur (cca 160 miliard korun). Už od roku 1995 zde prý byly snahy snahy o vytvoření takového komplexního dokumentu.
Hlavní cíl smlouvy z pohledu Česka má být v prosazení jednotného rámce, který by umožnil jednoduší cestu při ochraně práv našich vývozců.
"Česko je exportní zemí a musí vyvážet. Pro malé výrobce je těžké domáhat se vlastních práv v zahraničí," vysvětloval v diskuzi Alex Ivančo.
Druhým důležitým aspektem smlouvy je podle zástupce ministerstva standardizace a harmonizace ochrany průmyslových a autorských práv.
Články zabývající se duševním vlastnictvím jsou v ní především kvůli zemím, které se zatím ochranou těchto práv příliš nezabývají. Počítá se totiž, že do budoucna ji přijmou i státy jako Čína. Aby k ní však mohli přistoupit, musí prý nejdříve vidět, že ti, kdo ji prosazují, ji také používají. Nutit k přijetí smlouvy můžeme tyto státy například různými hospodářskými opatřeními a tlaky.
K harmonizaci mezi zeměmi má dopomoci i tzv. výbor ACTA. Podle smlouvy je to orgán, kam jednotlivé země vyšlou své zástupce, aby hodnotili, zda opatření přijatá jednotlivými státy odpovídají dohodě. Zároveň prý bude výbor hledat nejlepší postupy implementace.
Jakékoliv výborem předložené návrhy změn, které budou vliv na legislativu, však musí schválit příslušné parlamenty.
Utajení pomohlo
Konzervace současného stavu byla řadou panelistů brána jako největší problém této dohody, která prý do našeho právního řádu nepřinese příliš nového. Právě trvání na současných principech získávání peněz z poskytování autorských práv by se měl změnit a ne udržovat starý způsob, který neodpovídá moderní internetové době.
Panelisté dále vyvraceli například některé mýty týkající se hraničních kontrol a zajímali se i o to, proč byla ACTA projednávána v utajení. Podle Vlastimil Pečínka ze Seznam.cz bylo utajování dohody prospěšné, protože se o ní začalo mluvit, jinak by mohla projít bez povšimnutí médií. Pozitivní je prý i to, že pomohla rozproudit diskuzi o autorských právech.
Zástupce MPO musel odpovědět i dotaz od diváků, že k dohodě ACTA existují neveřejné protokoly, jak se má implementovat. S touto praxí se prý za celou dobu, kdy mu ministerstvu prošlo rukama mnoho smluv, ještě nesetkal a ani ACTA prý nebyla výjimka.
Později se diskuze stočila na ochranu autorských práv obecně. Zástupce Pirátské strany kritizoval například příliš dlouhou dobu ochrany, která trvá 70 let po smrti autora. Navrhují pět až deset let.