Na Twitteru sledují tisíce Čechů okupaci Československa "v přímém přenosu z minulosti". Na účtu @Srpen1968 (a také na facebookové stránce) zveřejňuje Český rozhlas krátké aktuální zprávy, které umožňují prožít výročí okupace s velmi aktuálním pohledem. Díky netradičnímu formátu si pozornost získávají i málo známé podrobnosti jako třeba ona "volovina" zmíněná v titulku.
"Projekt mne napadl v pondělí v poledne," řekl nám Filip Rožánek, který v Českém rozhlase pracuje jako Analytik strategického rozvoje. "Zaregistroval jsem příslušné stránky a jména a začal jsem shromažďovat potřebné informace." Rožánek při přípravě spolupracuje s archiváři Českého rozhlasu, kteří mají přístup k mnoha jedinečným záznamům z dramatických srpnových dní. "Vycházel jsem ze zkušeností ze 40. výročí okupace, věděl jsem tedy, jaké materiály máme k dispozici a jaká je časová posloupnost," říká Rožánek.
Projekt tedy stojí prakticky na jediném člověku, a právě nyní mu zabírá veškerý volný čas. Facebook totiž neumožňuje načasovat přes noc tolik příspěvků, kolik si události vyžadují. Rožánek plánuje, že bude "aktuality" z roku 1968 publikovat až do pátku. Mezi plánované příspěvky patří i řada audioukázek, např. z vystoupení zástupce Československa na půdě OSN.
Zároveň také Český rozhlas spustil internetové Rádio Retro 1968, kde prezentuje dobové záznamy, které osudnému srpnu 1968 předcházely. Podobné vysílání si veřejnoprávní Český rozhlas vyzkoušel už při oslavách 90 let od svého založení.
Nejdelší jaro v historii
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 patří k nejvýznamnějším a nejdramatičtějším domácím událostem posledních padesáti let. Pro mladou generaci ovšem může být obtížné si představit, jak invaze probíhala, jak se informace o ní šířily a jak na ně lidé reagovali. Učebnicový pohled je obvykle celistvý a nepostihne zdánlivě drobné detaily.
Rozhlas naopak chce ukázat i na měsíce, které srpnu předcházely. "Byla to neskutečně svobodná doba, byl to takový rok malých zázraků," uvedl Ondřej Nováček, ředitel centra vysílání Českého rozhlasu. "Z dnešního pohledu je až neskutečné, jaké pořady tehdy v roce 1968 mohli odvysílat. Byl to takový vrchol české žurnalistiky."
Poslouchat staré zvukové záznamy a sledovat v "přímém přenosu" události srpna 1968 je podle Nováčka jako sledovat napínavou detektivku, u které bohužel víme, jak skončí. "Hledali jsme platformu, která nám umožní tento retro pohled na historii a přitom nezmate naše posluchače," dodal. Proto také rozhlas nevysílá zpožděný přenos z minulosti na svých běžných frekvencích. Na rozdíl od televize totiž nemá možnost tuto skutečnost publiku jasně sdělit: "To by mohlo někoho pořádně vyděsit."