Nahradí organické displeje LCD panely?

Zatímco displeje z tekutých krystalů (LCD) zažívají v poslední době boom, ve vývojových laboratořích se pracuje na jejich možných nástupcích. Jedním z nich může být i OLED displej. Budeme se v budoucnu koukat na obrazovku z organické hmoty?

Nedávno proběhla světovým tiskem zpráva, která hovořila o tom, že vznikla joint venture firma Polyink společností Seiko Epson a nově založené Cambridge Display, která si dala za úkol vyvíjet, podporovat a propagovat technologii, jež má potenciál stát se zabijákem LCD. Proč právě společnost Seiko Epson, která je známa spíše výrobou tiskáren a v jejímž portfóliu výrobků byste marně hledali jakýkoliv displej či monitor? Je to dáno technologií, kterou se dají vyrábět součásti organických OELD displejů, o něž se tu jedná. Základní organická vrstva, o které ještě bude řeč, se totiž dá vyrábět tak jednoduše, jak se tiskne na inkoustové tiskárně. Polyink tedy využije technologii inkoustového tisku od Seiko Epson a místo inkoustu bude využívat organické polymery od Display Technologie. Co je vlastně OLED? Organic light-emitting devices (OLEDs) pracuje na principu konverze elektrické energie na světlo. V podstatě se tak využívá přírodní technologie nazvané elektroluminescence. Využívá se tak vlastností některých organických materiálů, které emitují světlo v okamžiku, kdy jimi prochází elektrický proud. Nejednodušší forma displeje se skládá z vrstvy luminescenčního materiálu (v podstatě diod, které velikostně odpovídají jednotlivým tekutým krystalům v LCD) doslova obloženého dvěma elektrodami. Zatímco vrchní vrstva s elektrodami musí propouštět světlo, spodní jej má naopak za povinnost odrážet. V praxi pak vytvoření obrazu probíhá asi takto. Elektrický proud proudí mezi oběma elektrodami skrz organickou vrstvu, která emituje světlo a barvu v závislosti na materiálu, který je k výrobě použit. Výhod oproti současným LCD displejům je několik. Zatímco každý krystal v LCD potřebuje být podsvícen, aby byl vůbec vidět, zde tento problém odpadá. Výhody displejů na organické bázi Displeje s touto technologií na palubě tak budou minimálně lehčí a tenčí, neboť odpadne potřeba vytvořit vrstvu se světlem a samozřejmě spotřebuje mnohem méně elektrické energie. Elektrická energie se samozřejmě šetří i tím, že je napájena pouze ta část obrazovky, která je v té dané chvíli aktivní. Také bude možno hledět na OLED displej z mnohem většího úhlu. Za patrně největší přednost se pak dá označit mnohem rychlejší doba odezvy jednotlivých bodů, což dává těmto zařízením šanci spojit výhody klasických monitorů s CRT obrazovkou a současných LCD diplejů. V současné době se počítá s využitím této technologie u menších zařízení, jako jsou mobilní telefony, PDA, nebo náhlavní soupravy, automobilový průmysl, apod. Pokud by se do té doby nenašla lepší technologie, lze očekávat, že kolem roku 2010 by měly OLED displeje nahradit LCD technologii. Na začátku zmíněné join venture má přitom své dipleje začít nabízet již v roce 2004. Problémy Dá se říci, že v současnosti je nejvážnějším problém kratší životnost zařízení s OELD, která se odvíjí od délky výdrže organické hmoty, než se rozpadne.