"Trend bude ve zpřístupňování služeb, o kterých bychom si mysleli, že přes internet používat nejdou, nebo jen těžko, popřípadě které teď existují v nějaké staromódní podobě, poplatné datu svého vzniku," napsal Simkanič v jedné z odpovědí.
Vedle toho vidí nadějně i prostor pro podnikatelské příležitosti, který se českém internetu stále zvětšuje. Stát podle něj české internetové projekty příliš nepodporuje, ale to nemusí být nutně špatně.
A ačkoliv je internetový trh v Česku malý, najdou se zde projekty, o které je zájem v zahraničí.
Ján Simkanič odpovídal on-linePodívejte se na celý on-line rozhovor |
Ještě před začátkem on-line rozhovoru poskytl Ján Simkanič rozhovor redakci Technet.cz.
Specifikem českého internetu je pomalý a většinou nepřímý vstup zahraničních gigantů typu Google nebo například ebay na tuzemský trh. Je to z pohledu zainteresovaných tuzemských firem spíše výhoda nebo nevýhoda? A z pohledu uživatele?
Uživatelé vždycky těží z toho, když je nabídka služeb a nástrojů širší. Pestřejší výběr, nižší ceny, větší možnosti, kdo by to nevítal. Nicméně dnes se nemusíme moc omezovat nějakými hranicemi. Řada zákazníků dovede využívat zahraničních služeb i bez toho, že by tyto firmy přímo působily na českém trhu. Stejně tak tuzemské firmy využívají zahraničních služeb zcela přirozeně a samozřejmě, a dokonce i konkurenti dokáží využít část z portfolia nástrojů konkurenční firmy a začlenit ho do své nabídky. Samozřejmě pro některé to může znamenat ohrožení, ale to záleží spíše na typu služby a oboru podnikání.
Nejviditelnější byl vždy pochopitelně souboj Google vs. Seznam, kdy Google podle mého názoru vůbec nevstoupil na český trh příliš pomalu. Naopak díky aktivitě místní pobočky měla Česká republika jednu z vysokých priorit v rámci celé firmy, což pro uživatele a řadu firem znamenalo jistě spoustu pozitiv v rychlém zavádění služeb Googlu u nás. Ale Seznam svou pozici na českém trhu drží a dokonce celkově posiluje pozoruhodně dobře, což mnoho lidí nečekalo a paradoxně mu větší konkurenční tlak mohl spíš prospět k tomu, aby neusnul na vavřínech. Možná ještě zajímavější by bylo sledovat, co by s českým e-commerce trhem udělal vstup Amazonu, o kterém se pravidelně spekuluje. V čem český internet ve srovnání s tím globálním strádá mnohem víc, je kvalitní pokrytí dostupným mobilním internetem.
Jak tuto situaci v průběhu let (a zejména letos) reflektovala (reflektuje) Křišťálová Lupa?
Během prvních šesti ročníků určitě část pozornosti zabíral právě souboj Google vs. Seznam ve vyhledávání, hodně se řešilo, kdo je tím využívanějším a oblíbenějším vyhledávačem. Teď už ale ta rivalita ztratila původní náboj. Další globální hráči v souboji nejoblíbenějších značek tolik vidět nebyli, s výjimkou polského konceptu Aukro.cz, které v předchozích ročnících uspělo v E-commerce kategorii.
Spíše jsme se pokusili zachytit opačný směr, kdy lidé s českými kořeny a českým zázemím dokázali rozjet projekty s globálním dopadem, na to máme od loňského ročníku speciální kategorii Globální služby českých tvůrců a nabízí hodně zajímavé věci.
Loni jste v rozhovoru pro Technet.cz řekl, že už si lidé zvykají za obsah na webu platit. Jak to vidíte dnes? Dočkáme se připojení k internetu zdarma, kde však bude jen placený obsah?
U mediálního obsahu to jde samozřejmě pomalu, když v nabídce paralelně existuje obsah dostupný v ohromném množství zdarma. Ale uživatelé si ten prostor postupně osahávají a stále věřím tomu, že řada poskytovatelů obsahu v tomto směru najde významný zdroj budoucích příjmů. Třeba u e-knih a elektronických čteček, což je také placený obsah svého druhu, je ten rozvoj mnohem dynamičtější, a právě letos se zřejmě prolomila první psychologická hranice jejich obliby a rozšíření. Knižní trh si totiž ještě tolik nezničil svůj obchodní model jako noviny a časopisy. S rozšířením technologií, možností distribuce a placení ta dynamika ještě dál poroste.
Připojení k internetu zdarma moc smysl nedává, internetoví poskytovatelé by něco podobného asi těžko připustili. Občas se objeví opačná myšlenka, že by uživatelé za služby platili v rámci paušálu za internetové připojení, podobně jako u satelitní televize nebo při koupi prázdného DVD, ale vzhledem k roztříštěnosti a množství služeb to podle mě na internetu není reálné a funkční.
Jak moc se bude muset podle vás internet ještě změnit s razantním nástupem tabletů a chytrých telefonů? Zůstane nám "jeden internet" nebo se oddělí zvláštní verze pro mobilní příjem?
Mobilní zařízení představují jednoznačně budoucnost využívání internetových služeb. A už dnes dokáže jeden web vypadat různě v závislosti na tom, z jakého přístroje se uživatel připojuje. Je to pořád jeden internet? Určitě ano, jen na sebe bere lehce odlišnou formu, aby stejný obsah či služba byla snadno dostupná kdykoliv a kdekoliv. Představuje to ovšem samozřejmě další starosti navíc pro provozovatele a další výzvy pro hledání způsobů, jak uživatele přeměnit v platícího zákazníka, popřípadě přimět inzerenta, aby v těchto podmínkách investoval do reklamy.
Jak výrazně se nové trendy projevují v nominacích na Křišťálovou Lupu?
Pro mobilní služby máme vyhrazenou jednu kategorii a najdete v ní nominované projekty všeho druhu, v mobilní verzi dnes už zobrazíte prakticky cokoliv a téměř cokoliv lze i nějakým základním způsobem ovládat. To je ohromný posun, před nástupem kvalitních technologií něco takového nebylo možné, někdy ani představitelné.
Jedním z hlavních trendů poslední doby však pro mě je skutečnost, že právě díky úžasné dostupnosti technologií s jednoduchým ovládáním a bohatou funkčností dokážou zajímavé a užitečné projekty vymyslet, realizovat a úspěšně nabídnout uživatelům i naprosto nové malé firmy. Limitem už ani tolik není velký kapitál, jako spíš znalosti, dobré nápady, velké nasazení a nadšení, což jsou faktory, které by mohly být dostupnější pro počet lidí, než balíky peněz.
