Článek o „ruském únosu amerických agentů, kteří shodili ruské letadlo v Egyptě“
Pád ruského letadla v Egyptě vyvolal výraznou mezinárodní odezvu. Na první pohled se dá totiž interpretovat několika různými způsoby: sabotáž, sestřelení, mezinárodní nátlak. A tak přestože zatím nejsou k dispozici žádné přesvědčivé důkazy o tom, k čemu skutečně došlo, internetoví „vyšetřovatelé“ už rozvíjejí své teorie. Některé uvěřitelné (lidská chyba, výbuch bomby), jiné kontroverzní (sestřelení raketou), a některé bezmála konspirační.
Proč této konspirační teorii nevěřit?
|
Jedna z těch bizarnějších konspiračních teorií teď dorazila i na české „alternativní“ weby. Podle této teorie je za sestřelením letadla americká CIA. Podle samozvané „světově největší anglicky psané tiskové agentury“, jejíž jméno v apokalyptickém logu sotva přečtete, američtí agenti zmátli navigaci ruského stroje tak, aby jej udrželi v nízké letové hladině a umožnili tak jeho sestřelení „raketou země-vzduch britské výroby, poskytnutou Saúdské Arábii a jí předanou teroristům Islámského státu.“
Co více, tito američtí agenti měli být vzápětí poté „zadrženi ruskou tajnou službou“, která pro ně do Jemenu vyslala speciální let „maskovaný jedním nejsilnějších cyklonů v oblasti“. Nyní jsou prý již provinilí agenti v Rusku.
Může tomu opravdu někdo věřit? Ne, ale to zřejmě nevadí
Přestože lze narazit na diskutující, kteří berou tuto za vlasy přitaženou „zprávu“ vážně, obecně lze tuto konspirační teorii snadno odmítnout jako nepodloženou, nerealistickou a ryze „filmařskou“ zápletku. Vždyť i weby, které ji odkazují, vzápětí dodávají, že ji berou jako „zajímavou verzi“.
Nový vývoj událostí v této teorii nadělal další trhliny - Moskva požádala USA o spolupráci při vyšetřování nehody. To by zřejmě nedělala, pokud by měla ve vězení „provinilé americké agenty“.
Jak udělat konspirační teorii?
A „nevyvratitelná“ konspirační teorie je na světě. |
Tato konspirační teorie však pěkně demonstruje principy a leitmotivy, na kterých je řada technicko-vojenských konspiračních teorií postavena. Pojďme se na ně ve stručnosti podívat:
- Dramatická událost - konspirační teorie se šíří především kolem dramatických, mediálně sledovaných událostí. To proto, že se mohou lépe šířit. Lidé navíc mají pocit, že významné události, které se dotýkají mnoha lidí, musejí mít také významnou příčinu. Odpovídá to zjednodušenému vidění světa, který je pevně řízen lidmi (organizacemi, vládami, mimozemšťany...), nikoli plný komplexních jevů a náhodných událostí.
- Všemocné organizace - jak americké, tak ruské tajné služby jsou zde vykreslovány ve stylu špionážních blockbusterů, nikoli na základě realistických možností.
- Neexistující technologie - ani zařízení pro „zmatení výšky letounu“, ani „stroj na výrobu cyklonů“ neexistují jinde než v hlavách zastánců konspiračních teorií nebo spisovatelů sci-fi. Ale protože technika je pro laika nepřehledná oblast, může to znít uvěřitelně.
- Zahlcení zdánlivými podrobnostmi a odkazy - čím více konkrétních zkratek, odkazů a referencí na „známé firmy“ popis konspirační teorie obsahuje, tím více se snaží vzbudit dojem ověřené zprávy. Jenže když se na tyto odkazy podíváme jeden po druhém, najdeme: protichůdnou konspirační teorii, zprávu o počasí, zprávu z ruského webu Sputnik o evakuaci civilního obyvatelstva, spekulaci, spekulaci a odkaz na víceméně nesouvisející zprávu.
- Žádné oficiální dokumenty - naopak odkazu na jakýkoli oficiální ruský pramen, který by tak závažné obvinění (možná nejzávažnější za poslední tři desítky let) potvrdil, nenajdeme žádný. Proč?
- Zadní vrátka - každá konspirační teorie, která chce mít naději na šíření, potřebuje ústup do předem připravených pozic, tedy svá „zadní vrátka“. V tomto případě je potřeba zdůvodnit, proč nejsou k dispozici žádná oficiální prohlášení. No přece proto, že „Rusko se oficiálně vyjádří až poté, co všechno vyřeší“, tedy „pravidla studené války“. Takže teorie sama obsahuje vysvětlení toho, proč pro ni nejsou důkazy. Jak prosté.
Kdo tuto teorii vymyslel, šířil a proč? Podivnou stránku „WhatDoesItMean.com“ přece nebere nikdo vážně, nebo ano?
Konspirační teorie, cesta do bezmocné nevědomosti
Problém s konspiračními teoriemi spočívá ve velmi flexibilním pojetí důkazního břemene. Proto také ti, kteří se z nějakého důvodu stanou konzumenty „alternativních“ zpráv, nemají problém odkazovat neověřené zprávy, polopravdy a šílené teorie. Na každém šprochu pravdy trochu. Je až neuvěřitelné sledovat, jak zastánci konspiračních teorií dokážou v jednu chvíli obhajovat vzájemně zcela protichůdné konspirační teorie. Je to jiný styl argumentace. Je to rezignace: „dobře, tohle možná není, jak se to stalo, ale aspoň je to něco jiného než mainstream!“
"Lidé mají pocit, že obrovská událost by měla mít právě tak významnou příčinu." Michael Shermer, šéf časopisu Skeptic Magazine |
A tato rezignace může vést k dokonalé relativizaci pravdy. Motivací k rozšiřování konspiračních teorií tak může být i snaha nabídnout tolik různých vysvětlení, že běžný čtenář nabude zoufalého dojmu: pravda neexistuje.
Konspirační teorii - ať už politické, technické nebo zdravotní - možná někdy skočil na lep každý z nás. A také zřejmě tušíme, že právě racionální analýza předkládaných informací je cesta k tomu, jak se jim bránit. Prvním krokem je přiznat si, že každý (bez ohledu na vzdělání) je k omylům náchylný.
6. listopadu 2015 |
