Kompaktní disk se během uplynulého čtvrtstoletí stal nejrozšířenějším médiem pro záznam zvuku. Podle odhadů společnosti Philips se ho prodalo více než 200 miliard kusů. Pro lepší představu - pokud by se všechna prodaná CD navršila na sebe, vzniklý válec by obkroužil zeměkouli šestkrát za sebou.
CD bylo ve své době zcela revolučním formátem a velkým úspěchem jeho vynálezců, společností Philips a Sony. 1,2 mm tenká polykarbonátová "placka" dokázala ve výborné kvalitě (digitální signál s pulsně kódovanou modulací, vzorkovací frekvence 44 100 Hz - tedy frekvenčním rozsahem až 22,05 kHz a hloubka 16 bit - tedy rozlišení 65 536 úrovní signálu) pojmout až 74 minut hudby. Původně byl koncipován jen na hodinu záznamu, ale aby se na jeden disk vešla celá Beethovenova Devátá symfonie, byla hrací doba prodloužena.
Oproti předcházejícím médiím bylo CD podstatně kompaktnější - průměr disku je jen 120 mm a hmotnost zhruba 16 gramů. Velkou novinkou byla vysoká odolnost média - během přehrávání totiž nedochází k jeho opotřebení (narozdíl od kazet či gramofonových desek), díky čemuž je záznam velmi trvanlivý. Tato odolnost však byla často zaměňována za nezničitelnost, mnoho disků tedy skončilo zbytečně odřených a polámaných nešetrnou obsluhou.
Revoluční byla i možnost přístupu ke konkrétní skladbě a doplnění hudebního záznamu o data, například CD-Text.
První disk a přehrávač
První hudební CD s nahrávkou alba „The Visitors” skupiny ABBA spatřilo světlo světa v továrně německého Polygramu, který v 80. letech minulého století vlastnila společnost Philips.
První kompaktní disk: ABBA - The Visitors
První kompaktní disk a přehrávač CD byly představeny nejprve v listopadu 1982 v Japonsku, v USA a Evropě pak v březnu 1983. Katalog disků tehdy čítal cirka 150 titulů, převážně klasické hudby.
Zanedlouho, ještě v roce 1983, už bylo k dostání více než 1000 různých hudebních titulů. O dva roky později se na rozšíření kompaktního disku významně podílela i hudební skupina Dire Straits. Jejich album „Brothers in Arms", poprvé nahrané v plně digitálním formátu, se stalo nejprodávanějším albem roku 1985 a třetím nejprodávanějším albem desetiletí.
Nejprodávanější CD roku 1985: Dire Straits - Brothers in arms
Početná rodinka
Hudební CD, tedy formát CDDA, je pouze jednou z aplikací kompaktního disku. Všichni si jistě vzpomeneme na první videodisky VCD (obraz v MPEG1) a SVCD (obraz v MPEG2), CD-Extra kombinující hudební a datovou stopu, datové CD-ROM ... a zapsatelné a přepsatelné formáty CD-R a CD-RW různých tvarů, velikostí a kapacit.
Mimo těchto standardizovaných verzí (splňující specifikace Red Book, White Book, Yellow Book...) se na trhu objevily i disky standardům odporující. Šlo především o různé ochrany proti kopírování, případně proti spuštění hudební reprodukce v počítači. Vzpomeňme například na v Čechách populární Cactus Data Shield, který leckdy zabránil reprodukci disku i v autorádiu, domácím kinu, či DVD přehrávači.
Kdo přijde po CD?
Ještě před několika lety se za nástupní formáty považovaly SACD (Super Audio Compatible Digital) a DVD-Audio. Přes lepší technické parametry a možnost multikanálového zvuku se zatím příliš neprosadily.
A není úplně divu. Vždyť naprostá většina nahrávacích studií zatím ani nevyužívá plného kvalitativního potenciálu CD, o drtivé většině domácích reprodukčních zařízení platí to samé.
Větší šanci na úspěch mají počítačové komprimační zvukové formáty - ať již ztrátové (MP3, OGG Vorbis, AAC, WMA ...) nebo bezztrátové (FLAC, ALAC, Monkey Audio ... ). Ty tlačí především možnost snadného šíření přes internet a obrovská nabídka přenosných i domácích multimediálních přehrávačů.
Kompaktní disk však rozhodně není "mrtvé" médium a lze predpokládat, že s námi oslaví i své třicáté narozeniny.