Hádka o radioaktivitu: moderátorce šířící paniku se vzepřel rosnička

  14:00aktualizováno  14:00
Zprávy o úniku radioaktivity děsí veřejnost po celém světě. Média pak tento strach, úmyslně či bezděky, zbytečně přiživují. Naštěstí jsou tu i způsoby, jak se mediálním panikám bránit.
Radioaktivita - ilustrační foto

Radioaktivita - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Zprávy o poškozených reaktorech v japonské Fukušimě neúnavně plní hlavní zpravodajství. Jak by také neplnily. Strach z neviditelného zabijáka - radioaktivity - sdílí poslední půlstoletí celý svět, a černobylská havárie nás dodnes děsí i fascinuje. Radioaktivita je záhadná, zákeřná, neviditelná a neuchopitelná. Napsat se o ní dá ledacos. Když použijete dostatečně obecně termíny a vágní přirovnání, chybu neuděláte. A když posluchače trochu vyděsíte, vyděláte. Když je nevyděsíte, vyděsí je vaše konkurence.

"Smrtelná radioaktivita"? Pro někoho a za nějakou dobu jistě. "Radioaktivní mrak se blíží"? Ale samozřejmě, radioaktivní záření dokážeme detekovat velice přesně, takže se tam jistě něco naměří. "Miliony lidí v ohrožení?" Přesně tak, ohrožení můžeme pojmout trochu mírněji, třeba jako vystaveni nadprůměrné (nikoli zdraví škodlivé) dávce záření.

Rosnička a kreslíř komiksů ve jménu rozumu

Do rozpoutávání mediální paniky se přidaly stanice, deníky, aktivisti i on-line média. Do cesty se jim zkusili postavit další novináři, blogeři, autoři komiksů, vědci i nadšenci... Vybrali jsme tři ukázky.

Rosnička musel v živém vysílání klidnit Nancy Grace v jejím vlastním pořadu na HLN (CNN2). Podívejte se na video: Bernie Rayno vysvětluje neústupné Nancy, že zatímco v Japonsku je situace nepochybně vážná, v USA nehrozí nebezpečí z radiace, vždyť ani mnohonásobně vyšší únik z Černobylu se v USA neprojevil.

Randall Munroe, autor komiksu xkcd.com, dal dohromady výborný ilustrační graf/vizualizaci osvětlující hodnoty radiace. Perfektně vedle sebe ukazuje neporovnatelnost povolených limitů a skutečně fatálního ozáření. Další užitečný graf pochází R. Hoetzleina, který jej dal volně k použití. Ukazuje stoupající a klesající hodnoty radiace na škále od přirozené radiace až po Černobyl.

Také porovnání počtu úmrtí zapříčiněných jednotlivými způsoby výroby energie stojí za zmínku. Můžete se podívat na zjednodušený graf s popiskem, nebo na vizualizovaná zdrojová data v IBM ManyEyes.

Bernie Rayno vysvětluje moderátorce Nancy Grace, že zdraví nebezpečná radiace z Fukušimy se jen tak zázračně neobjeví v USA

Bernie Rayno vysvětluje moderátorce Nancy Grace, že zdraví nebezpečná radiace z Fukušimy se jen tak zázračně neobjeví v USA

Graf účinků radiace konečně dává nahlédnout do těžko postihnutelných rozdílů udávaných v mikrosievertech

Graf účinků radiace konečně dává nahlédnout do těžko postihnutelných rozdílů udávaných v mikrosievertech

Porovnání počtu úmrtí přepočtených na vyprodukované množství energie

Porovnání počtu úmrtí přepočtených na vyprodukované množství energie

Právě tyto ilustrace se šíří po sociálních sítích a trochu vyvažují senzacechtivost mainstreamových médií. Nebo spíše mají svou vlastní, specifickou senzacechtivost.

Jak číst mezi řádky?

Tento článek se nezabývá tím, co se ve Fukušimě stalo či nestalo, co hrozí a komu. Nestavíme se do role odborníka na ionizující záření nebo varné reaktory, ostatně odborníkům už jsme dali slovo:

Místo toho si zde chceme všimnout toho, jak se zachovala (nejen česká) zpravodajská média při "pokrývání" havárie. Pokusíme se společně pochopit, proč byly zprávy o Fukušimě v médiích servírovány tak, jak byly.

Rychleji je lépe

Měření úrovně radioaktivity v Japonsku

Měření úrovně radioaktivity v Japonsku

Pokud vaše konkurence má stejné zdroje zpráv, jako vy (v tomto případě mezinárodní zpravodajské agentury), těžko v prvních chvílích přinesete kvalitnější informace než ostatní média. Jediným parametrem tedy je, alespoň zpočátku, rychlost.

Když nevíte, co se skutečně stalo (a to v první chvíli neví nikdo), držte se vágních, ale emocemi nabitých termínů. Čím rychleji, tím lépe. To je zkrátka charakteristika moderního zpravodajství, a tak zakořeněná, že ji těžko lze někomu vyčítat. Nezbývá, než si ji uvědomit, a doufat, že útržkovité zprávy se časem upřesní.

Novináři nemohou v první chvíli na upřesnění čekat. Samozřejmě, že hned začínají shánět důvěryhodné zdroje a kompetentní experty, jenže na jejich odpověď článek nepočká. Ponaučení je jednoduché - první zprávy o nepředvídatelných událostech brát opravdu jako první zprávy. Během několika hodin či dní už se sejde více informací z více zdrojů a přesnější zpravodajství z počátečních zmatků vykrystalizuje.

Srozumitelnost je lepší než přesnost

Také druhý bod je nevyhnutelný, a vychází z logických omezení média, které má za úkol informovat masového diváka o složité události v reálném čase. Namísto vědecky exaktního vyjadřování tedy nutně nastupuje novinářská zkratka. To je, samo o sobě, v pořádku, zjednodušení událost zpřístupní širšímu publiku.

Problém nastane, když zkratce podlehnou sami novináři, a místo toho, aby v podrobnějším článku nebo reportáží své vlastní zhuštění upřesnili či opravili, chtějí jej za každou cenu udržet a neubrat tak atraktivnímu titulku na závažnosti.

Slova hýbou, emoce táhnou

"Došlo k explozi" zní závažněji než "Došlo k poruše". "Hrozí druhý Černobyl?" rozpoutá více emocí, než "Řetězová reakce je zřejmě zastavena". "Radioaktivní elektrárna se málem proměnila v neřízenou střelu" zapůsobí dramatičtěji, než rovněž pravdivé "Probíhá nouzové chlazení reaktoru mořskou vodou".

Titulek, který přitáhne čtenáře, formulace, která přiková diváka k televizi. Šokovat, vylekat, zmást, rozesmát. O to v době, kdy je měření čtenosti a sledovanosti všudypřítomné, jde mnohdy až v první řadě.

Chybí reálná data

Měření úrovně radioaktivity v Šanghaji

Měření úrovně radioaktivity v Šanghaji

Až dosud mluvíme jen o slovech a formulacích. Data, tedy konkrétní naměřené hodnoty, jaksi chybí. Když nejsou čísla, nelze srovnávat, a nelze ani najít některé chyby. Je nepochybně v pořádku informovat o události ještě dříve, než jsou data k dispozici, ale jakmile jsou aktuálně naměřena čísla známá, musí je zpravodajci uvést.

Souvislosti? Zbytečně ubírají na dramatičnosti

Uvést konkrétní číslo v mili- nebo mikrosievertech ale nestačí. Narozdíl od metrů nebo kilogramů je Sievert v běžném životě nepoužívaná jednotka (zřejmě naštěstí!), a ani fyzici si ji často z hlavy neumějí představit. Dokud není číslo zasazeno do odpovídajícího kontextu, slouží jen k dodání "zpravodajskosti", nikoli k objasnění situace.

Naše sushi vyrábíme jen z potravi

"Naše sushi vyrábíme jen z amerických potravin"

Právě kontext chyběl většině zpráv o úniku radioaktivity ze všeho nejvíce. Většina lidí třeba nemá vůbec povědomí o "radioaktivním pozadí". Ne, to není košilatý kompliment. Každý okamžik na nás dopadá radioaktivní záření z kosmu i z bezprostředního okolí, stejně tak přístroje, kterými se obklopujeme (třeba takový rentgen), nějaké ty mikrosieverty do našeho těla vpraví. Takže každý den nasbíráme nějakou tu radioaktivitu. Tělo si s ní poradí. Teprve od hodnot udávaných v milisievertech je (někdy) na místě obávat se o zdraví.

Více informací

Seznam několika důvěryhodných zdrojů o elektrárně Fukušima:

Kontext by měli poskytnout odborníci, které novinář osloví. Často ale bohužel dostanou jen tolik prostoru, aby nemohli ohrozit celkové dramatické vyznění poplašné zprávy. Na druhou stranu je třeba říci, že mnoho vědců a expertů již umí s médii zacházet a důležitou zprávu protlačit i skrze nepříznivé filtry senzacechtivosti.

Jenže zpráva s titulkem "Vaše zdraví není s největší pravděpodobností Fukušimou jakkoli ohroženo" by asi v Česku ani Americe do mediálního plánu moc nezapadala. Tato (rovněž zjednodušená) informace by ubrala na dramatičnosti příštím zprávám, které by musely spoléhat na soucit k lidem v Japonsku, kteří skutečně žijí tak blízko poškozené elektrárny, aby je havárie teoreticky ohrožovala na zdraví.

Stranou ponecháme různé zájmové skupiny, které pochopitelně každé neočekávané zprávy ve své oblasti zájmů zkusí zužitkovat k protlačení své dlouhodobé agendy do médií i na stůl politiků.

A co těch dalších, nejaderných 20 tisíc lidí?

Paradoxní, ačkoli ne právě překvapivá, je pozornost médií zaměřena na jadernou elektrárnu, kde zemřel zřejmě jeden člověk, zatímco zemětřesení a následná tsunami si celkové vyžádala desetitisíce mrtvých a nezvěstných. To je ale jednak neuchopitelné číslo, jednak bez přímého vztahu ke čtenářům v Evropě. Nejen americká média potřebují diváka vtáhnout do děje a vysvětlit mu, že i on je ohrožen. I kdyby nebyl.

V žádném případě nechceme nijak snižovat či bagatelizovat vážnost situace ve Fukušimě. Naopak, Technet i celý iDNES.cz se snaží o situaci informovat ve spolupráci s fyziky a dalšími odborníky na danou oblast. Chceme jen poukázat na charakteristiky nových médií, se kterými žijeme, a které, pokud je známe, nám mohou pomoci lépe dekódovat aktivitu médií nejen ve vypjatých situacích.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Facebook chce konkurovat Alexe i Siri. Chystá vlastního asistenta

Facebook Portal v bílé

Společnost Facebook údajně pracuje na vývoji vlastního hlasového asistenta, který by se mohl objevit v jejích...

Google připravuje funkci automatického mazání záznamů o poloze a webech

(Ilustrační snímek)

Společnost Google se rozhodla vyslyšet stížnosti řady uživatelů a připravuje funkci, která umožní automaticky po určité...

Počet lajků schováme, budete pak víc sdílet. Instagram bude privátnější

Šéf Instagramu, Adam Mosseri, ukazuje experiment se skrytým počtem lajků u...

Sociální síť Instagram hledá způsoby, jak povzbudit uživatele ke sdílení. Šéf Instagramu ukázal změny, které mají...

ROZHOVOR: Dceřino onemocnění nám více dalo, než vzalo
ROZHOVOR: Dceřino onemocnění nám více dalo, než vzalo

V roce 2016 se Elišce Hladové a jejímu partnerovi narodila Beátka. Až do té chvíle netušili, že dcerka nebude v pořádku. Přišla však na svět s Treacher Collinsovým syndromem...

Najdete na iDNES.cz