V září 1998 založili dva studenti společnost Google, protože na svůj projekt vyhledávače dostali sto tisíc dolarů. Zúročili je dokonale. Nyní má firma hodnotu téměř 300 miliard dolarů a kromě vyhledávače nabízí desítky služeb. Podívejte se na zajímavé milníky jedné z nejdůležitějších firem v branži.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Doktorandi Larry Page a Sergey Brin se potkali v roce 1995 na Stanfordu. Zpočátku se podle vzpomínek jejich známých docela hádali a nemohli se na ničem shodnout. Mladší Sergey byl přidělen o rok staršímu Larrymu, aby mu ukázal univerzitu. Jejich budoucí přátelství bude velmi plodné.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz, Profimedia.cz
První veřejný projekt Larryho a Sergeye se jmenoval BackRub. Cíl byl jednoduchý, zkusit "stáhnout celý internet" a vyhledávat v něm. BackRub běžel na Stanfordských serverech od roku 1996.
Autor: Profimedia.cz
O rok později se rodí "Google!". Jde o slovní hříčku se slůvkem googol, které označuje čístlo 1e100 (jednička a sto nul). To má ukázat ambice Googlu pracovat s opravdu velkými daty.
Autor: Profimedia.cz
V roce 1999 se ke Googlu přidala Marissa Mayerová coby teprve dvacátý zaměstnanec a první programátorka. Působila jako odbornice na uživatelské rozhraní, produktová manažerka a později i viceprezidentka. V roce 2012 odešla od Googlu ke konkurenčnímu portálu Yahoo!
Autor: Profimedia.cz
Bylo to paradoxně právě Yahoo, se kterým Google musel svést první souboj. Portál Yahoo byl pro americké uživatele internetu hlavní domovskou stránkou. Reprezentuje to, jak tehdejší internet fungoval: katalog obsahoval kategorie, podkategorie a statisíce odkazů, které musela spravovat a řadit armáda lidí.
Autor: Profimedia.cz
Naproti tomu Google ohromoval svou jednoduchostí. Namísto ručně spravovaných kategorií využíval algoritmu (PageRank, podle Larryho Page) k řazení stránek podle jejich důležitosti vzhledem k hledanému tématu. Bral přitom v úvahu nejen výskyt slov na stránce, ale především odkazy, které na stránku vedou, a důležitost stránek, které na hledaný web odkazují.
Autor: Google
V roce 1999 se Google přestěhoval do vlastních budov v Palo Alto, odkud v roce 2003 zamířil do komplexu v Mountain View (na obrázku).
Autor: Google, Profimedia.cz
Hlavní sídlo společnosti Google (tzv. Googleplex) připomíná univerzitní kampus. Společnost od začátku dbala na to, aby její programátoři nemuseli řešit nic jiného než svou odbornou práci.
Autor: Google, Profimedia.cz
Pověstné jsou například obědy u společnosti Google. V roce 2006 vedl první šéfkuchař Googlu Charie Ayers v Mountain View desítku restaurací, které každý den zdarma nakrmily čtyři tisíce Googlerů.
Autor: Google
Hlavní zisky společnosti Google plynuly (a stále plynou) z chytrého způsobu zobrazování kontextových reklam. Tento systém je od roku 2000 známý jako AdWords. Firmě každoročně vydělává desítky miliard dolarů.
Autor: Google, Profimedia.cz
Reklamy se v systému AdWords zobrazí návštěvníkovi právě tehdy, když hledá klíčové slovo, na které inzerent cílí. Proto se dá hovořit o relevantní reklamě, a proto jsou inzerenti ochotni platit velké peníze a pečlivě ladit svoje reklamy (jejich reklama se pak zobrazuje výše). Google tak jednoduše přenesl zodpovědnost za reklamy a jejich kvalitu z větší části právě na inzerenty. V AdWords jim dal nástroj, který umožňuje měřit ziskovost reklamy a jejich optimalizaci.
Autor: Google, Profimedia.cz
V Muzeu počítačové historie v Mountain View je vystaven jeden z prvních "racků", ve kterých Google ukládal svá data.
Autor: Profimedia.cz
Takto naopak vypadá současné datacentrum. Modré trubky přivádějí studenou vodu, která chladí servery, červené odvádějí vodu ohřátou. Na fotografii je datacentrum v Council Bluffs v americkém státě Iowa.
Autor: Profimedia.cz
Současná datacentra jsou ohromně rozlehlá. Ocelové nosníky kromě podpůrné funkce skrývají i rozvod elektřiny.
Autor: Google
Už od počátku si Google zakládal na tom, že namísto specializovaných serverů kupoval běžně dostupné pevné disky. Díky vlastním systémům zálohování a ukládání dat pak mohli technici vyměňovat poškozené disky přímo za chodu bez obav o ztrátu dat. Disky jsou likvidovány přímo v datacentrech, aby nedošlo k nechtěnému úniku informací.
Autor: Google
11. září 2001, po teroristických útocích na WTC v New Yorku, Google ukázal svou "zpravodajskou" důležitost, když většina mediálních serverů neustála ohromný zájem o zprávy. Google tehdy přímo ze svojí homepage odkazoval na aktuální události. To vedlo později k rozvinutí samostatné služby Zprávy Google (Google News).
Autor: Google
Eric Schmidt, veterán ze Sun Microsystems, se přidal ke společnosti Google v roce 2001 především na žádost investorů. Larry a Sergey jej přijali do představenstva v březnu 2001, koncem léta jej pak jmenovali CEO firmy. Schmidt vedl Google až do roku 2011, kdy předal žezlo Larry Pageovi a je nyní nadále výkonným předsedou představenstva (Executive Chairman).
Autor: Google, Profimedia.cz
V říjnu 2004 se Google konečně dostal na trh s akciemi. Začal na 85 dolarech za akcii.
Autor: Google, Profimedia.cz
Po patnácti letech se akcie Googlu obchodují za desetinásobek původní ceny. Celková tržní kapitalizace 282 miliard dolarů jej řadí do první dvacítky největších společností na světě. Žebříčku vévodí firma Apple, z IT firem předběhly Google i společnosti Microsoft, IBM a Samsung (FT.com, data z března 2013).
Autor: Google, Profimedia.cz
Prvního dubna 2004 uvedl Google službu Gmail. Protože nabízel 1 GB místa, prakticky stonásobek tehdy běžného prostoru, mnoho novinářů považovalo služba za aprílový vtip. Dnes má přes 400 milionů uživatelů po celém světě a stala se klíčovou pro expanzi společnosti Google na trh s on-line službami (Google Drive) a také při prosazování vlastní sociální sítě (Google+).
Autor: Google, Profimedia.cz
Google expandoval do desítek zemí světa, a všude se snaží udržet si pověst hravé, inovativní společnosti. Na obrázku je skluzavka v kancelářích v Zurichu.
Autor: Google
Kanceláře Googlu v Jižní Koreji
Autor: Google
V roce 2006 se Google dostal i do Číny. Eric Schmidt ukazuje, jak těžké bylo přizpůsobit logo společnosti čínským znakům. To však zdaleka nebyly všechny problémy, které musela firma v Číně řešit.
Autor: Profimedia.cz
Google nalákal řadu věhlasných vědců. Jedním z nich je Franz Josef Och, který proslul na poli strojového překládání textů a u Googlu vede výzkum, ze kterého pak čerpá Překladač Google. Pózuje v Mountain View před "sochami" znázorňujícími jednotlivé verze systému Android.
Autor: Profimedia.cz
Vinton Cerf, spoluvynálezce protokolu TCP/IP, přezdívaný též "otec internetu". Do Googlu nastoupil v roce 2005 jako viceprezident a propagátor internetových technologií.
Autor: Profimedia.cz
Méně známý je příběh masérky Bonnie Brownové. Ta se připojila ke Googlu úplně na jeho počátku v roce 1999. Aby jí mladá společnost dala "něco navíc" k platu, dostala podíl ve společnosti. Když o pět let později odešla, její podíl z ní udělal multimilionářku. Napsala také knihu: "Jak jsem masírovala Google".
Autor: Profimedia.cz
V roce 2006 Google oznámil svou možná nejznámější akvizici, koupil videoserver YouTube za 1,65 miliardy dolarů (v akciích). Na snímku je video, kde zakladatelé Chad Hurley a Steve Chen oznamují tuto novinu fanouškům a těžko skrývají radost.
Autor: Google
První kroky Googlu na poli mobilních telefonů byly spíše nesmělé. Zde je Android z počátku roku 2008.
Autor: Profimedia.cz
O dva roky později je už z Androidu výrazná platforma (na obrázku první smartphone od Googlu, Nexus One). Dnes mobilní operační systém Android ovládá trh a má podíl asi 70 procent mezi nově prodanými telefony (Evropa a Čína).
Autor: Profimedia.cz
Android (vlevo) se podle kritiků - např. Steva Jobse - zpočátku výrazně inspiroval uživatelským rozhraním iPhonu (vpravo).
Autor: Profimedia.cz
Společnost Google se poměrně brzy pustila do mapových služeb. V roce 2005 oznámila první snahy v tomto směru. Koupila také program EarthViewer 3D, dnes známý jako Google Earth.
Autor: Profimedia.cz
Mapy Google si před konkurencí získaly náskok i díky oblíbené funkci Street View - fotografiím přímo z místa na mapě, které si může kdokoli zobrazit. Ke zmapování použil Google například auta vybavena panoramatickými snímači, nebo - jako v tomto případě - trojkolky.
Autor: Profimedia.cz
Heslo společnosti Google - "Don't be evil" (Nebuďme zlí) - se objevilo v roce 2004 v dopise Larryho Page, ale neoficiálním mottem prý bylo už od samého počátku. Dnes se toto spojení na stránkách Googlu nikde přímo neobjevuje, zato je klasicky využíváno při poukazování na skutečné či domělé nepravosti, kterých se firma dopouští, ať už jde o dodržování pravidel, zachování soukromí či sdílení dat. Na fotografii je zachycen protest za internetovou neutralitu z roku 2011.
Autor: Profimedia.cz
Google v roce 2010 oznámil odchod z Číny, a to především kvůli dlohodobé nespokojenosti s cenzurováním výsledků podle nařízení čínské vlády. Google.cn je od tohoto roku přesměrován v Číně na hongkongskou verzi, kde cenzura neprobíhá; nejprve automaticky, později jen odkazem. Na fotografii jsou zachyceny tiché protesty před čínskou pobočkou Google v roce 2010, kdy se zdálo, že by Google mohl z čínského internetu docela zmizet.
Autor: Profimedia.cz
V září 2008 se na světlo dostal opensourcový prohlížeč Google Chrome, založený na jádře WebKit. Od začátku kladl důraz na rychlost, jednoduchý vzhled (později výrazně okopírovaný ostaními prohlížeči) a provázání s vyhledávačem Google.
Autor: Profimedia.cz
Dnes je Google Chrome (podle některých měření) světově nejpoužívanějším prohlížečem a sesadil z čela tabulky dlouho panující Microsoft Internet Explorer.
Autor: Profimedia.cz
Google se podílí i na řadě kulturních projektů, které nijak nesouvisejí s podnikáním. Například na obnově a zpřístupnění svitků od Mrtvého moře - biblických manuskriptů starých dva tisíce let. Obsahují třeba Desatero nebo první kapitolu knihy Genesis.
Autor: Profimedia.cz
Google Glass - brýle s displejem přímo před pravým okem uživatele - patří mezi další známé projekty Google. Zatím není jasné, kterým směrem se brýle Glass vydají. V současné době probíhá uzavřené testování několika tisícovek prototypů. Glass umožňují pořizovat fotografie, zobrazovat kontextově relevantní informace nebo se orientovat v neznámém terénu.
Autor: Profimedia.cz
Snad nejvíce vybočuje z internetového podnikání projekt automatických aut, která sama sebe řídí. Google patří k průkopníkům v tomto oblíbeném odvětví, a jeho auta mají naježděno již tisíce kilometrů v hustém kalifornském provozu - zatím bez jediné nehody. Palubní počítač analyzuje okolí pomocí speciálního laserového sonaru, další data získává z GPS, několika kamer a samozřejmě mapových podkladů Google.
Autor: Profimedia.cz
Zakladatelé Google (a Eric Schmidt) v prototypu samořiditelného auta.
Autor: Profimedia.cz
Mise Google zní: "Zorganizovat informace celého světa a učinit je univerzálně přístupné a užitečné." To znamená, že má Google rozhodně co dělat. Zakladatelé se netají tím, že to není mise na několik let, ale na desítky, možná stovky let. Prvních patnáct se jim, vcelku vzato, rozhodně povedlo.
Autor: Profimedia.cz
I po patnácti letech (a s téměř 45 tisíci zaměstnanci) si Google stále umí, alespoň navenek, hrát na hravou firmu. Dokazují to nejen programátorské vtípky, ale také nepravidelné kresby na domovské stránce. Toto je logo Google tak, jak jej znázornily a vyšperkovaly děti (výstava dětských obrázků v ústředí Google v roce 2011). Zároveň je ale Google dominantní firmou na trhu, a na hraní už nemá vždycky čas ani prostor. Nedávno Google svým zaměstnancům oficiálně odebral možnost věnovat "20 procent času vlastním projektům", což dříve patřilo mezi explicitní interní pravidla. V roce 2004 zakladatelé toto pravidlo označili za klíčové pro úspěch Googlu. Jako šéf má ale Page zřejmě jiný pohled - vidí, že ohromné množství služeb a možností Google je potřeba konsolidovat. Jinak budou lidé potřebovat samostatný vyhledávač jen na to, aby všechny ty různé funkce našli.
Autor: Profimedia.cz