Obě komory francouzského parlamentu, Národní shromáždění a Senát, společně přijaly zákonu, který umožňuje odpojit od internetu i jinak trestat ty uživatele, kteří nelegálně stahují filmy nebo hudbu. Opatření se má týkat také takzvaných inteligentních mobilních telefonů s internetovým připojením.
Původní verze musela být z rozhodnutí ústavní rady přepracována. Zákonodárci proto zařadili do textu ustanovení, že trestat pachatele může jen soud, a ne speciálně k tomu vytvořený úřad.
Dolní komora normu odhlasovala poté, co ji s předstihem oproti původnímu plánu už v pondělí večer schválili senátoři. Pro přijetí tradičně zvedli ruku poslanci vládní pravice a centristé, proti byla levice v čele se socialisty, kteří dali najevo, že i tuto verzi předají ústavní radě k posouzení, zda neporušuje ústavu.
I představitelé Zelených vyjádřili lítost nad kriminalizací stahování z internetu a komunisté zákon označili za "justiční expedici" a ultraliberalismus prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Francouzský ministr kultury Frédéric Mitterrand označil zákon za nezbytný, ale nedostatečný. Předpověděl jeho novelizaci v souladu i s tím, že by se měl změnit způsob nabídky kulturního obsahu na internetu a vymyslet nový prostředek, jak zajistit zisky umělcům. Zároveň odsoudil nerozumnou a přehnanou polemiku kolem normy, u níž vyzdvihl její výchovný účinek.
Odborníci předpokládali, že podle původní verze zákona by se dalo postihnout kolem 365 tisíc pirátských uživatelů internetu ročně. Vzhledem k tomu, že o tom ale budou muset rozhodovat soudy, se předpokládá, že odpojit ročně od sítě bude možné nanejvýš 50 tisíc modemů, jimiž jsou nezákonně stahována data.
Speciální úřad bude sledovat internet
Podle původní verze zákona měl počítačové piráty trestat speciální úřad pro nelegální stahování kulturního obsahu na internetu (Hadopi). Místo toho mu zůstane za úkol nezákonnou činnost monitorovat a dávat podněty k trestnímu stíhání. Hadopi by podle informací ministerstva kultury měl vzniknout v listopadu a zahájit činnost hned počátkem příštího roku.
Opatření proti internetovým pirátům se zároveň zpřísňují. Zatímco se původně počítalo s odpojením od internetu na dva měsíce až rok bez dalších sankcí, nyní mohou postižení dodatečně zaplatit pokutu až 1 500 eur (38 000 korun). Také má zůstat v platnosti trest, že i po odpojení budou muset postižení dál platit poplatky operátorovi za sjednané internetové služby. Opatření se má týkat také takzvaných inteligentních mobilních telefonů s internetovým připojením.
Zákon zůstává kontroverzní v tom, že potrestán má být předplatitel internetové služby, ačkoli za nelegální stahování může být odpovědný někdo jiný. Týká se to rodinného či firemního využívání sítě s více počítači.
Většina zákonodárců se ale domnívá, že uživatel internetu je odpovědný za to, co se na jeho přístroji stahuje.
Odpovědnost za nepovolené používání zákonem chráněných dat mohou mít také poskytovatelé volných internetových služeb, a to zejména přes bezdrátové sítě například v restauracích a jiných veřejných místech.
Opravdový pirát nemusí být chycen
Počítačoví odborníci poukazují na údajnou závažnou slabinu v systému dohledávání pirátů, který se opírá o evidenci identifikačních čísel počítačů, jež se při připojení k internetu objevují. Znalci počítačové techniky totiž znají různé finty, jak tato čísla měnit a případně je ukrást nic netušícímu uživateli, který s nelegální činností nemá nic společného.
Zákon podle některých názorů zároveň povede k rozvoji šifrovacích prostředků, které zajistí dostatečnou anonymitu počítače.
Vyplývá z toho velká obava, že budou pronásledováni amatérští stahovači dat, kteří způsobují jen malou škodu na duševním vlastnictví, protože půjdou snadno vystopovat, zatímco opravdoví piráti pracující pro sebe nebo pro organizovaný zločin zas uniknou. A to obzvlášť když jsou s to se na francouzskou internetovou síť připojit i ze zahraničí, kam platnost normy samozřejmě nesahá.
Část francouzské umělecké obce, která je jinak spíše levicového zaměření, nový zákon vřele vítá. Zároveň ostře kritizuje socialisty, kteří jeho uvedení do praxe kladou stále překážky.
Proti zákonu se při dubnové sondáži agentury Ifop ve Francii vyslovilo 60 procent uživatelů internetu. A 69 procent dotázaných se domnívá, že norma nebude účinná. K častému či občasnému stahování dat se přiznalo 24 procent uživatelů a z nich čtyři pětiny zpochybnily efektivnost zákona. Většina odpůrců je i napříč politickými stranami - například 61 procent stoupenců vládního Sdružení pro lidové hnutí (UMP).
EU podobné nařízení odmítla
V květnu tohoto roku byla kvůli návrhu na odpojování uživatelů od internetu dokonce Evropským parlamentem smetena pod stůl celá reforma telekomunikačních trhů. A to přesto, že vznikla po dohodě a obsahovala řadu kompromisních změn.
Francie však není jediná. Kampaň za odpojování neposlušných uživatelů od internetu spustily mediální domy a autorské organizace ve Velké Británii.
V Kanadě mají dokonce platit ještě přísnější opatření. V případě podezření na nelegální obsah může být MP3 přehrávač, mobil nebo třeba notebook zabaven a posléze zničen. - více čtěte Nový zákon: Zničíme vám iPod, počítač i mobil a zaplatíte pokutu za nelegální obsah
Doposud se na odpojování pirátů od internetu domluvili zástupci mediálních společností jen s několika málo poskytovateli. Patří sem irský Eircom a patrně i americké společnosti AT&T a Comcast. Ty se dohodly, že budou od světové počítačové sítě odpojovat uživatele, kteří si z webu nelegálně stahují hudbu.
Francie se však stala prvním státem na světě, který takové řešení přímo uzákonil. Pokud tedy nebude znovu proti ústavní rada.
