Operace Prism Edward Snowden předal tisku tajné dokumenty o tom, jak NSA odposlouchává elektronickou komunikaci po celém světě ve spolupráci s velkými americkými firmami. Ty se nařčení brání. |
"Moje data patří mně, a to je základ evropského názoru na ochranu soukromí," uvedl Manfred Weber, německý vicekancléř Evropské lidové strany (originální text zde). "Je zcela nepřípustné, aby měly USA jiná pravidla pro své občany a jiná pravidla pro občany jiných států."
Podobně se vyjádřili i zástupci ostatních frakcí. Poslanci ze všech frakcí Evropského parlamentu zareagovali takto ostře na informace o odhalené operaci PRISM. V rámci tohoto utajeného programu americké tajné složky údajně sledují internetovou komunikaci lidí z celého světa. Pozornost upoutal především fakt, že tajné služby NSA nebo FBI mají prý automatizovaný přístup přímo na servery velkých firem, kde mohou podrobně (a bez individuálního soudního příkazu) zkoumat soukromá data lidí z celého světa (kromě Američanů).
Firmy Microsoft, Google nebo Facebook, které byly v uniklých materiálech označeny jako významní partneři tajných služeb, jakoukoli přímou spolupráci popřely. Podle nich je každá žádost vládních orgánů zvažována jednotlivě a vláda nemá žádná "zadní vrátka", jak se k údajům dostat.
James Clapper vypovídá před kongresovou komisí (11. dubna 2013)
K obviněním se vyjádřil šéf Národní bezpečnosti a posléze i americký prezident Barack Obama. Ten ubezpečil Američany, že sledování je posvěceno Kongresem, probíhá dle zákona FISA o sledování cizinců a při analýze jsou dodržovány pojistky, aby nedocházelo k narušení soukromí Američanů. Hromadně sledování jsou prý jen ti, u kterých systém vyhodnotí, že jsou na 51 procent "neameričané".
Evropa: ale to jsme přece my!
Sophie in 't Veld
Takovým vyjádřením však američtí vládní představitelé Evropský parlament rozhodně neuklidnili. "Obama svým občanům řekl: nebojte se, nešmírujeme vás, ale cizince. Jenže to jsme my! Co je to za mezinárodní vztahy?" zlobí se Sophie in 't Veld, holandská členka z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Kritizovala také Evropskou komisi za to, že se už dříve nezasadila za lepší ochranu dat evropských občanů v USA: "Zklamali jsme Evropany a měli bychom se stydět."
Podle zástupce zelených to není jen o ochraně dat, ale o demokracii jako takové: "Zákon nemůže být založen na masivním odposlechu lidí z celého světa," vyjádřil svoje znepokojení německý europoslanec Jan Philipp Albrecht. Zodpovídá za novou legislativu zajišťující ochranu soukromí v Evropě: "Rád bych se s USA shodl na standardech, ale bude to vyžadovat změny v legislativě i na druhé straně Atlantiku."
Britský zástupce konzervativní frakce Evropského parlamentu ovšem varuje před unáhlenými závěry: "Firmy osočené (z toho, že umožňují vládě přístup k datům uživatelů) zatím všechny tuto skutečnost popřely, ale my už ukazujeme prstem a hledáme viníky v USA i v Evropě."
EU chce od USA garanci soukromí pro Evropany
Na čtvrtečním setkání s americkými zástupci chce Evropská komise otevřít jednání o zárukách na ochranu soukromí pro evropské občany. Na ministerském jednání mezi zástupci Evropské unie a Spojených států v Dublinu (13. - 14. července) by se tak mělo znovu nastolit již dříve probírané téma ochrany dat a vzájemné dohody EU a USA o způsobu zajištění této ochrany.
Americké podniky dlouhodobě protestují proti snaze EU donutit je ukládat data lokálně v zemích EU, což by bylo velmi nákladné zvláště pro malé americké firmy. Jednání mezi USA a EU probíhají už několik let i na úrovni bezpečnostní spolupráce, například ohledně informací o pasažérech nebo podezřelých osobách.
"Po všech těch podrobnostech, které jsme v uplynulých dnech zjistili o tom, jak snadno mohou američtí špióni přistupovat k soukromým datům občanů, by myslím bylo pro Američany velmi obtížné protestovat proti silnější dohodě směřující k ochraně dat," uvedl pro Financial Times Hannes Swoboda, vedoucí socialistické frakce Evropského parlamentu. "Tato oblast je pro nás kritická a pokud nám USA nenabídne jasné záruky, bude obtížné pokračovat v jednáních."
