Platí německá vláda lékaře, aby uváděli covid-19 jako příčinu smrti? Řekl Bill Gates, že chce pomocí vakcín snížit lidskou populaci? Způsobila síť 5G hromadný úhyn ptáků v Haagu?
Tyto otázky mohou mít uživatelé sociální sítě Facebook na základě různých článků, které se – často velmi rychle – šíří po síti. Když se ale pokusíte zjistit, zda se zakládají na pravdě, ve všech třech případech dojdete ke stejnému závěru: jsou smyšlené, nepravdivé, neodpovídají skutečnosti.
Ukázky ověřování |
Od března 2020 se i čeští uživatelé mohou setkat s tím, že se pod odkazy na nepravdivé informace objeví i odkaz na „kontext“ (viz náš článek). Samotná firma Faceobok tyto zprávy neověřuje, to nechává na externích ověřovacích službách. Český obsah zatím ověřovala jen agentura AFP, konkrétně redaktorka Laďka Mortkowitz Bauerová (všechna její ověření zde). Zatím vydala přibližně třicet ověření. Součástí každého fact-checku je odkaz na původ ověřovaného tvrzení, popis šíření tohoto tvrzení, analýza tvrzení a především postup ověření včetně odkazů na všechny použité zdroje.
Můžete mít svůj názor, ne svá fakta. Když si hrát na vědce, tak pořádně |
Čtenáři si tak mohou ověřit, zda by při ověřování postupovali podobně a zda tedy se závěrem (pravda, nepravda, zavádějící) souhlasí.
Kompromis mezi ověřováním a neověřováním
Nově se mezi české fact-checkingové služby, se kterými Facebook spolupracuje, přidá i Demagog.cz. Web založený v roce 2012 se rozrostl ze studentského projektu na neziskovou organizaci (financování zde), která je součástí mezinárodní sítě fact-checekerů (IFCN). Právě skrze členství v této organizaci Facebook český server oslovil s nabídkou spolupráce.
„Hoax nezíská imunitu před ověřením jenom tím, že jej sdílí politik.“
Petr Gongalakoordinátor projektu Demagog.cz
„My jsme se o to nijak neucházeli, kontaktoval nás Facebook. Říkali jsme si, že když Facebook neověřuje výroky politiků, zatímco my ověřujeme výroky politiků, tak tam nebude nic pro nás. Ale oni nás přesvědčili, že tam je průnik,“ popsal pro redakci Technet.cz začátek spolupráce Petr Gongala, koordinátor projektu Demagog.cz.
„Když politik sdílí nějaký obsah, třeba video nebo článek, když to zkrátka někde převzal, tak je pro nás zajímavé to ověřit, protože je to součástí politické diskuse, ale zároveň je to něco, co Facebook umožňuje ověřovat. Hoaxy nezískají imunitu před ověřováním jen tím, že je sdílí politik.“
Co ověřovat a co ne?
Demagog.cz primárně ověřuje výroky politiků, například v rozhovorech nebo televizních debatách. Ukazuje taky dlouhodobé „skóre“ toho, jak si jednotliví čeští politici vedou, tedy kolik pravdivých/nepravdivých/zavádějících výroků mají v databázi.
Ukázky ověřování výroků politiků (poslanec Ivan Bartoš)
Ukázky ověřování výroků politiků (ministryně financí Alena Schillerová)
Ukázky ověřování výroků politiků (premiér Andrej Babiš)
Ukázky ověřování výroků politiků (ministr zahraničí Tomáš Petříček)
Kromě toho ale tým Demagog.cz sleduje i profily českých politiků na sociálních sítích. „Když je tam něco, co se dá ověřit, tak to ověříme,“ vysvětluje Gongala. „Kromě toho nám teď Facebook bude posílat návrhy na to, co ověřit, to vybírají ověřovačům na základě nějaké své metodiky.“ Jedním z kritérií jsou články, které ostatní uživatelé navrhnou k ověření, jak redakce Technet.cz zjistila při předchozích rozhovorech s lidmi z Facebooku.
Web Demagog.cz
Je ale na fact-checkerovi, jaké výroky skutečně vybere k ověření. Tam je tedy prostor pro případné zkreslení. Kdyby si například ověřovač vybíral jen výroky politiků z určité části politického spektra, zatímco jiné by neověřoval, vytvářel by zkreslený obraz, přestože by třeba jednotlivá ověření byla bezchybná.
„S tím se vypořádáváme neustále,“ souhlasí s připomínkou Gongala. „Snažíme se, aby v našich ověřováních byli zastoupeni politici proporčně vzhledem k tomu, jak jsou zastoupeni v české politice. Prioritu mají třeba vládní politici a před volbami naopak více ověřujeme politiky z různých stran.“
Předem neví, jestli vzhledem k malému počtu ověření na Facebooku budou ověřování „dopadat“ vyrovnaně na různé politiky, ale o to spíše se bude Demagog snažit, aby celkové ověřování bylo vyvážené a věnovalo se všem politikům.
Gongala předpokládá, že budou pro Facebook ověřovat relativně malé množství článků měsíčně. Od počtu ověření se přitom odvíjí i finanční kompenzace, kterou Facebook ověřovačům nabízí. Kompenzace je stejná, ať už je výsledek ověření pravda/nepravda či cokoli jiného.
Není důležitý verdikt, ale odkazy
Ověření podle standardů Mezinárodní sítě fact-checkerů má celou řadu nezbytných náležitostí. Řada lidí si samozřejmě přečte jen titulek takového ověření, kde je obvykle i stručný verdikt: pravda/nepravda/zavádějící apod.
To je podle Gongaly škoda. Ověření je totiž užitečné především tím, že dává čtenáři možnost projít si všechny podklady, které ověřovač při práci našel. Nedílnou součástí jsou totiž odkazy na veřejně dostupné zdroje.
„Primárně se budeme nadále zaměřovat na výroky politiků a ověřování pro Facebook bude představovat jen malou část naší práce. Předpokládáme ale, že by se tato ověření mohla dostat k jiným lidem než k těm, kteří pravidelně čtou naše stránky,“ domnívá se Gongola. Předpokládá, že první ověření by mohl jeho tým na Facebook nahrát během následujících dvou týdnů. Bude samozřejmě záležet na tom, co se na profilech českých politiků objeví.
Takové ověření by se pak zobrazilo nejen pod článkem, který sdílí politik, ale i kdekoli jinde, kde ověřovaný článek někdo sdílí. Pokud někdo bude chtít dále sdílet článek, který byl nezávislým fact-checkem zpochybněn, Facebook jej před publikací upozorní.
Varování se zobrazí před tím, než uživatel odkaz publikuje
I nadále bude možné článek, který je označen za nepravdivý nebo zavádějící, sdílet. Podle studie z roku 2018 se nepravdivé zprávy šíří na sociálních sítích rychleji než pravdivé. Mezi často uváděné důvody patří originalita nepravdivých zpráv a jejich apel na emoce jako strach, zlost nebo pohoršení. Svou roli hrají také skupinové omyly, které na sociální síti podporují polarizaci a návykovost.
Jak Facebook zkresluje realitu?
