18. května 1998
Ministerstvo spravedlnosti, dvacet států Unie a oblastní soud státu Kolumbie podaly hlavní žalobu vinící společnost Microsoft, že zneužívá své tržní síly a maří konkurenci.
24. června 1999
Ukončeny svědecké výpovědi představitelů společnosti Microsoft k případu.
5. listopadu 1999
Soudce Jackson publikoval tzv. "nález", který společnost Microsoft obvinil, že zneužívá svého monopolního postavení na trhu s operačními systémy pro personální počítače.
3. dubna 2000
Soudce Jackson obvinil ve svém "nálezu" společnost Microsoft, že porušila americký antimonopolní zákon.
28. dubna 2000
Ministerstvo spravedlnosti a státy formálně navrhly rozdělení společnosti Microsoft na dvě společnosti; jedna by si měla zachovat operační systémy, druhá ostatní produkty.
7. června 2000
Soudce Jackson vydal své konečné rozhodnutí, ve kterém navrhl rozdělit společnost Microsoft na dvě společnosti. Společnost Microsoft oznámila, že se odvolá, ale nesouhlasila s tím, aby se použil plán vlády postoupit odvolání přímo Nejvyššímu soudu.
13. června 2000
Společnost Microsoft se odvolala. Odvolací soud souhlasil se slyšením Microsoftu ve věci navrhovaného rozdělení Microsoftu na dvě společnosti.
20. června 2000
Soudce Jackson předal odvolání přímo Nejvyššímu soudu.
27. listopadu 2000
Microsoft sdělil odvolacímu soudu, že nařízení oblastního soudu je extrémní a že případ byl veden s formálními chybami. Společnost Microsoft odmítla obvinění z monopolního chování.
12. ledna 2001
Ministerstvo spravedlnosti a státy zaslaly písemnou urgenci odvolacímu soudu, aby urychleně potvrdil, že Microsoft porušil federální antimonopolní zákon a má být rozdělen na dvě společnosti, aby se zamezilo dalšímu porušování zákona.
14. června 2001
Senát potvrdil washingtonského antimonopolního zástupce Charlese Jamese, aby vedl tu část Ministerstva spravedlnosti, která se zabývá ochranou trhu.
28. června 2001
Odvolací soud odmítl rozdělit Microsoft na dvě části, ale souhlasil s nálezem soudu nižší instance, že Microsoft porušil antimonopolní zákony na trhu operačních systémů.
6. září 2001
Ministerstvo spravedlnosti nebude dále žádat rozdělení Microsoftu, ale chce najít rychlé řešení tohoto antimonopolního případu. Ministerstvo nechce dále pokračovat ve zkoumání, zda Microsoft ilegálně svázal Internet Explorer s operačním systémem Windows.
9. října 2001
Nejvyšší soud odmítl žádost Microsoftu o přezkoumání obvinění, že Microsoft porušil antimonopolní zákon.
2. listopadu 2001
Ministerstvo spravedlnosti a devět států Unie se dohodly s Microsoftem, že umožní výrobcům počítačů instalovat na počítače software jiných výrobců a odhalí skryté části Windows softwarovým vývojářům.
6. listopadu 2001
S návrhem souhlasilo devět z osmnácti států Unie.
7. prosince 2001
Zbývajících devět států oznámilo, že budou pokračovat v žalobě proti společnosti Microsoft a budou požadovat tvrdší sankce.
4. března 2002
Státy, které zůstaly v případu, změnily své požadavky. Tato skutečnost byla reakcí na kritiku, že případ bude příliš drahý pro daňové poplatníky a způsobí zmatek na počítačovém trhu.
18. března 2002
Na základě požadavku zbylých devíti států začala slyšení ve věci sankcí proti Microsoftu.
24. dubna 2002
Ředitel správní rady a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates svědčí proti plánu devíti států Unie.
5. srpna 2002
Společnost Microsoft oznámila, že dá brzy k dispozici stovky uzavřených částí kódu, aby vyhověla požadavku Ministerstva spravedlnosti.
1. listopadu 2002
Soudkyně Colleen Kollar-Kotelly potvrdila většinu opatření v dohodě mezi Ministerstvem spravedlnosti a Microsoftem, čímž současně omezila obavy žalujících států, že sankce jsou příliš měkké.
Zdroj: Microsoft
