Český internet slaví 20. narozeniny, vzpomíná na skromné začátky

Přesně před dvaceti lety se porevoluční Československo slavnostně připojilo k mladičké světové síti internet. Šlo o záležitost vybraných univerzit, velkých firem a pár nadšenců. V roce 2011 už bylo k internet připojeno přes 61 % českých domácností.

Roztomile skromné počátky českého internetu. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Před 20 lety, 13. února 1992, se na pražském ČVUT konal oficiální akt připojení Československa k internetu. Ačkoli první pokusy s internetem se v Československu odehrávaly již od podzimu 1991, je toto datum považováno za počátek internetu v Česku.

Slavnostní akt proběhl v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze-Dejvicích (FEL ČVUT). Historicky první připojení mělo rychlost 19,2 kilobitu za sekundu.

Zatímco dnes je internet všeobjímajícím médiem mnoha tváří, na začátku devadesátých let šlo o fenomén, o který se zajímalo pár podivínů: informatiků, akademiků a nadšenců. Ti už se před slavnostním aktem vzdáleně připojovali k sítím jako FidoNet, EUnet nebo EARN.

Dnes se k internetu pravidelně připojuje většina české populace. Čtou si e-maily, vyhledávají informace, sledují zpravodajství, nakupují, obchodují a baví se.

Český internet v datech

• Březen 1990 - V Československu byla zavedena amatérská síť FidoNet.
• Květen 1990 - Byla spuštěna síť EUnet pro unixové počítače.
• Říjen 1990 - Do Československa se dostala síť EARN, evropská odnož sítě Bitnet, která již vyžadovala trvalé spojení po pevných okruzích. Okruh vedl z Prahy do Lince a měl rychlost 9 600 bit/s. V listopadu roku 1991 byla rychlost okruhu zvýšena na dvojnásobek a začal být využíván i pro přístup do internetu.
• Listopad 1991 - První pokusy s připojením do internetu (někdy uváděno jako datum připojení Česka k internetu).
• Prosinec 1991 - Ministerstvu školství byl podán návrh na vybudování celostátní páteřní sítě FESNET. Ministerstvo jej schválilo a v červnu 1992 na něj uvolnilo 20 milionů korun.
• 13. února 1992 - Na pražském ČVUT se konal oficiální akt připojení Československa k internetu.
• 15. června 1993 - Slavnostní zahájení provozu sítě CESNET.
• Počátek roku 1995 - Byla zrušena doména "cs". Nová doména s koncovkou "cz" byla zavedena v souvislosti s rozpadem Československa již v roce 1993.
• Červen 1995 - Společnost Eurotel prodala firmě SPT Telecom divizi Služby datových sítí. V souvislosti s převodem byl liberalizován trh s provozováním veřejných datových sítí.
• Jaro 1996 - Začal fungovat katalogový vyhledávací server Seznam. Své internetové stránky zprovoznila Poslanecká sněmovna.
• Listopad 1996 - Zřejmě jako první česká politická strana si internetovou adresu zřídila ODS. V únoru 1997 ji následovala druhá z nejsilnějších stran - ČSSD.
• Jaro 1997 - Založen internetový portál Atlas.cz Červenec 1997 - SPT Telecom zahájil zkušební provoz technologie euroISDN, která umožňovala připojení k různým službám, hlasovým a datovým, současně jednou přípojkou.
• 15. září 1997 - Ministerstvo spravedlnosti na internetu zpřístupnilo elektronickou podobu obchodního rejstříku.
• 12. ledna 1998 - Spuštěn zpravodajský portál iDNES.cz.
• Květen 1998 - Bylo založeno zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, které se stalo správcem národní domény (koncovka .cz). Před ním byla správcem domény firma COnet.
• 4. května 1998 - Expandia Banka začala jako první z českých bank nabízet internetové bankovnictví.
• 18. listopadu 1998 - Demonstracemi a bojkotem vyvrcholily protesty proti monopolu SPT Telecom.
• Září 1999 - Založen portál Centrum.cz.
• 2000 - Spuštěna první verze e-shopu Alza.cz, v současnosti největšího internetového prodejce v Česku.
• 1. listopadu 2001 - Česká akademická síť CESNET 2 byla propojena s evropskou gigabitovou sítí GÉANT.
• 3. května 2002 - Spuštěna česká verze encyklopedie Wikipedia.
• 2002 - První možnosti přístupu na internet prostřednictvím bezdrátové technologie wi-fi.
• 21. února 2003 - Společnost SkyNet oznámila, že jako první v Česku nabídne rychlý internet prostřednictvím technologie ADSL.
• Duben 2003 - Eurotel spustil jako první český mobilní operátor neomezené připojení k internetu za paušál; T-Mobile začal poskytovat stejnou službu v následujícím měsíci.
• 2003 - Seznam jako první v ČR začal využívat fulltextovou technologii Google.
• Září 2006 - Telefónica O2 Czech republic spustila jako první televizní vysílání přes internet (IPTV).
• Říjen 2006 - Založena česká pobočka společnosti Google.
• 2010 - Podle ČSÚ podíl domácností s připojením k internetu překročil 50 procent.

Internet začal jako síť americké armády

Počátky internetu sahají až hluboko do dob studené války, do let šedesátých, kdy v Americe vznikla síť ARPANET. Do zprvu ryze armádní sítě se v osmdesátých letech postupně připojovaly americké univerzity. V roce 1986 spustila NSF (National Science Foundation) páteřní síť NSFNET, která propojila počítače doteď připojené k ARPANETu a MILNETu. Tyto sítě se zase vrátily do rukou armády.

Otec internetu

"Nikdy by mě nenapadlo, že lidé budou tak žhaví do sdílení informací."

Vinton Cerf, označovaný za otce internetu, vzpomíná v exkluzivním rozhovoru na počátky protokolu TCP/IP, dobrodružná léta divokého rozvoje webu a předpovídá meziplanetární internet budoucnosti.

NSFNET otevřel nové možnosti pro připojení k internetu. Zpočátku to byla síť striktně nekomerční, jakékoli obchodní aktivity dokonce zakazovala smlouva, kterou všichni připojovaní podepisovali. Něco takového, jako je zcela nekomerční internet, si už dneska asi ani nedokážeme představit.

Mnozí experti už tehdy odhadovali, že internet by mohl být velkou vzpruhou pro americkou ekonomiku. Tuto myšlenku, která klíčovým způsobem ovlivnila dnešní podobu internetu, se povedlo prosadit senátoru Al Gorovi. Jeho High Performance Computing Act, schválený Kongresem v prosinci 1991, oklikou vedl k vybudování vysokorychlostních linek, vývoji webového prohlížeče Mosaic a k otevření internetu komerčním aktivitám firem. Od této chvíle neplatí (i když mnozí mají dodnes ten dojem), že cokoli, co je na internetu, má být zadarmo.

Skromné začátky internetu v Česku

očima sdružení CESNET a CZ.NIC

Vše začalo před více než dvaceti lety iniciativou asi desetičlenné skupinky lidí z okruhu odborníků ČVUT, které spíše ze zájmu než z profesní povinnosti zajímal internet a technologie vůbec. Díky svým dobrým kontaktům s pracovníky univerzity v rakouském Linci, kam tehdy vedl datový okruh o kapacitě 9,6 kb/s využívaný pro provoz tamější počítačové sítě EARN (European Academic and Research Network), se nejdříve odhodlali k prvnímu experimentu. Spočíval v realizaci vytáčeného přístupu do Lince; v podstatě ale šlo jen o mezinárodní hovor nevelké kvality, který byl navíc velmi drahý.

Poté přišla nabídka americké nadace George Mellon Foundation, která českým vědcům poskytla prostředky na nákup modemů, umožňujících navýšit rychlost na 19,2 kb/s. Díky tomu se mohlo prostřednictvím uzlu v Linci připojit na internet pevným datovým okruhem první československé pracoviště. Polovina kapacity byla tehdy využita na připojení do sítě internet, druhá na připojení do později zaniklé sítě BITNET (Because Itʼs Time NETwork). Psal se 13. únor 1992 a tím připojeným pracovištěm bylo výpočetní centrum ČVUT v Praze.

Hlavní slovo před dvaceti lety patřilo Stevenu Goldsteinovi, zástupci americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která jakožto provozovatel tehdy jediné páteřní sítě internetu rozhodovala o tom, kdo se k němu může připojit. Zásadní podmínkou bylo, že musí jít výhradně o akademickou instituci, komerčním zájemcům byl totiž svět internetu ještě zapovězen. Realizací prvního připojení bylo pověřeno Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, konkrétně Oddělení informačních soustav. V jeho čele stál Ing. Jan Gruntorád, CSc., dnešní ředitel sdružení CESNET. Právě Jan Gruntorád byl také jedním z těch, kdo na slavnostním aktu v roce 1992 promluvil za tehdy ještě československou stranu. Jan Gruntorád osloví i hosty letošního shromáždění.

Moderátorem letošní akce je přední internetový odborník a publicista Jiří Peterka, který historii Internetu v České republice podrobně mapuje od samých počátků. Díky jeho záznamům známe i skutečné detaily, třeba to, že onoho čtvrtka 13. února 1992 v Praze panovalo krásné slunečné počasí: "Byl to jeden z těch dnů, kdy se mohlo stát něco opravdu významného. Znáte to, podle hesla že jednoho krásného dne… A také se skutečně stalo: tehdejší Československo či vlastně Česká a Slovenská Federativní Republika rukou společnou a nerozdílnou vstoupily do celosvětového internetu. Byl to slavnostní akt, jakési vítání nového človíčka v online světě, ale bez pompézních a okázalých gest. Vše se odehrálo před několika desítkami nadšenců, povětšinou z akademického světa, a za účasti několika hostů ze zahraničí, ponejvíce také z akademické sféry."

V muzeu českého internetu (www.muzeuminternetu.cz) dodnes najdeme přepis vystoupení Stevena Goldsteina, v němž kvantifikoval rozmach tehdejšího Internetu: tvořilo jej na 4500 sítí ve 39 státech světa, mezi kterými už nechyběly ani země bývalého východního bloku, například Polsko či Maďarsko. Takzvaný hostcount, tedy počítání dostupných uzlů na internetu, tehdy hlásil číslo 727 000. Počet uživatelů Steven Goldstein nezmínil, ale tehdejší odhady se pohybovaly mezi třemi a sedmi miliony. Jen pro srovnání: v roce 2010 překonal počet uživatelů na celém světě hranici dvou miliard a toto číslo neustále roste.

Zajímavé je i porovnání technických parametrů prvního připojení v roce 1992 se současným stavem: zatímco rychlost prvního připojení dosahovala 19,2 kb/s, naše dnešní nejvýkonnější infrastruktura, akademická síť CESNET2, je s mezinárodním Internetem spojena linkami o kapacitě 10 Gb/s. Ve srovnání s prvním připojením tak jde o milionkrát vyšší rychlost. Páteř sítě CESNET2 je už dnes navíc připravená na realizaci přenosů o rychlosti 100 Gb/s. Za zmínku stojí i počítač, který byl před dvaceti lety připojen – šlo o sálový počítač firmy IBM vážící několik tun.

Klíčová role akademické sféry
Pro další vývoj internetu v České republice jsou významné události, které následovaly po oficiálním připojení země. Začátky byly obtížné, protože neexistovala infrastruktura, která by umožnila rozšířit síť na více míst v zemi.

Zásadní roli při šíření internetu hrála akademická sféra. Rozhodlo se o rozvoji celostátní páteřní sítě spojující akademické instituce, které dále rozváděly internet do metropolitních sítí. Začal vznikat projekt FESNET, později rozdělený na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a SANET (Slovak Academic Network). CESNET měl ze začátku hvězdicovou topologii a už v březnu 1993 disponoval uzly v jedenácti českých městech. Kromě linky do Lince CESNET zřídil také propojení s Amsterodamem a později s Banskou Bystricou. Typickými službami té doby byla elektronická pošta, přenosy souborů po FTP a vzdálené přihlášení Telnetem. Web sice již existoval, ale v podstatě se o něm nevědělo. Ještě před ním se rozmohl Gopher, který byl ale webem záhy překonán a vytlačen.

Větší rozmach internetu v České republice umožnila dohoda tehdejších rektorů, kteří podpořili propojení svých vysokých škol. Díky tomu byly z rozpočtu vysokých škol vyčleněny prostředky, které umožnily vznik sdružení CESNET jakožto zastřešující organizace projektu budování stejnojmenné páteřní sítě. Sdružení bylo založeno v roce 1996 a od té doby je lídrem technologického pokroku v zemi, kterou navíc reprezentuje v nejpokrokovějších internetových projektech dneška, jakým je například budování panevropské gigabitové sítě GÉANT spojující vědce a výzkumníky z celého kontinentu.

V polovině 90. let minulého století se internet zároveň začal otevírat také komerčním poskytovatelům a především uživatelům z řad podnikové i soukromé sféry – vydal se na cestu do jednotlivých kanceláří a domovů. Na konci roku 2011 bylo podle měření projektu NetMonitor v České republice více než 6 milionů uživatelů internetu.