Technologické firmy jsou doslova bombardovány požadavky různých vládních úřadů na informace o uživatelích a jejich chování. Některé z nich, například Google a Yahoo, zveřejňují počet těchto žádostí a nově se k nim připojil i Apple (anglické PDF zde).
NSA a Edward SnowdenInformace svědčící o masivním sledování lidí z celého světa vynesl Edward Snowden začátkem června. Zatímco americká vláda usilovala o vydání Snowdena ukrývajícího se na moskevském letišti, na jeho podporu vystoupila řada odborníků. Sledování se pod záminkou lepší ochrany proti terorismu zcela vymklo kontrole, domnívají se. Mezitím vyšlo najevo, že NSA v rámci programu XKeyscore sleduje na internetu prakticky vše, i když data o těchto aktivitách si uchovává obvykle jen omezenou dobu. |
Apple tak reaguje na kritiku, která se snesla na hlavu technologických firem poté, co bývalý zaměstnanec americké špionážní agentury NSA Edward Snowden zveřejnil údaje o obrovském množství údajů, které tyto společnosti musejí agentuře předávat (více v tomto článku).
Ptalo se i Česko
"Tato zpráva poskytuje statistické údaje o žádostech vztahujících se k zákaznickým účtům i ty, které se týkají konkrétních zařízení. Uvádíme všechny informace, které můžeme podle zákona zveřejnit," píše Apple v úvodu ke zveřejněným datům.
V přehledných tabulkách se zájemci mohou dozvědět, které státy se Applu ptaly a jak se s tím firma vypořádala. Není žádným překvapením, že nejvíce požadavků šlo z USA, které podaly něco mezi jedním až dvěma tisíci žádostí o informace z dvou až až tří tisíc účtů. Vyhověno jim bylo zhruba v polovině případů. Mnohem větší úspěšnost měly americké úřady při žádostech týkajících se 8 605 konkrétních zařízení. Zde jim Apple vyhověl v 88 procentech případů.
Právě u zařízení přitom tato strohá statistika Applu ukazuje zajímavé údaje. Druhý největší počet žádostí šel z Německa (2 258) a pak překvapivě ze Singapuru (1 521) a Austrálie (1 252).
Česká republika, kterou při žádostech obsluhovala pobočka Apple Distribution International v Irsku, se ptala celkem čtrnáctkrát. Dva dotazy směřovaly na uživatelské účty a 12 na celkem 99 zařízení. V prvním případě se místní úřady dočkaly pouze jedné odpovědi, u zařízení pak bylo uspokojeno sedm žádostí vztahujících se k blíže nespecifikovanému počtu přístrojů.
