Onu frázi podle Wikipedie poprvé použil deník New York Times v roce 1959.
Přístroj zvaný Apple Tablet je zvláštní druh takového slona: mluví o něm všichni, tedy s výjimkou firmy Apple. Ten tablet existuje i neexistuje. Na webu jsou jeho fotky (vždy s poznámkou, že jde o "uměleckou vizualizaci" nebo něco na ten způsob - více informací zde), známe jeho parametry, dokonce i cenu.
Jen nevíme, jestli se bude opravdu někdy prodávat. Jasno do toho nevneslo ani představení nových výrobků firmy Apple minulý týden v San Francisku. Steve Jobs představil nový iPod s videokamerou, a byť ještě koncem srpna psal deník Wall Street Journal, že po návratu po půlročním zdravotním volnu věnuje šéf Applu všechnu energii právě tabletu (pro více o článku klikněte zde), tak v San Francisku zůstal slonem v obýváku... Tedy lépe řečeno na přednáškovém pódiu.
Proč tolik rozruchu kvůli další technické hračce? Ono je to podobné jako se samotným Apple Tabletem. Ten existuje i neexistuje a může se stát klíčovým produktem na trhu, který možná vznikne, ale možná taky ne. A pokud vznikne, tak může být obrovský, ale taky nemusí.
Tablety neboli malé přenosné počítače ovládané dotykovým displejem jsou mysteriózním produktem. Nejsou žádnou novinkou. Vždycky se o nich hodně mluvilo a očekávalo se od nich očekávalo, ale nikdy se nestaly úspěšnou mainstreamovou záležitostí.
Mohlo to být cenou (která vždy byla poměrně vysoká), nepohodlným ovládáním nebo prostě tím, že pro úspěch tohoto typu zařízení nenastal pravý čas. Proč by měl právě teď? Klíč k tomu se jmenuje elektronická kniha nebo čtečka. Na rozdíl od tabletu elektronické knihy existují a daří se jim dobře. Tedy relativně.
Je to zvláštní, protože papírová kniha zůstává "zařízením", které je v digitálně éře nejméně ohrožené. Číst knihu na papíře (a nosit ji s sebou, dělat si do ní poznámky, skladovat ji atd.) je stále příjemnější a praktičtější než dělat to samé elektronicky. Příčinou, proč se čtečky staly poměrně horkým segmentem trhu, je spíše úpadek ostatních tradičních médií, zejména novin.
Lídrem je internetové knihkupectví Amazon se svou čtečkou Kindle. Prodává se už déle než rok a hodně se o ní mluví. Před necelým půlrokem jsem tady na Technetu psal nadšeně o svých prvních dojmech z Kindlu 2 (pro článek M. Čermáka klikněte zde), teď nedávno mi žena z Ameriky přivezla Kindle DX.
Mohl bych zase psát první dojmy, ale jsou úplně stejné, tak jako je (až na pár maličkostí) stejné i DX, tedy kromě toho, že má výrazně větší displej. A to proto, aby se na něm lépe četly učebnice, ale zejména časopisy a noviny. Čímž jsme u důvodu, proč jsou elektronické čtečky tak horkým zbožím.
Popravdě řečeno, čtenářům knih, ale ani knihkupcům či nakladatelům adrenalin zas tolik nezvedají. Konec konců ani Amazon absolutní čísla prodaných kindlů nezveřejňuje, a jak trefně poznamenal zrovna Steve Jobs v rozhovoru s deníkem New York Times, "když něčeho prodáte hodně, tak to přece každému chcete říct" (více info o rozhovoru zde).
Z elektronických knih, či přesněji papíru, jsou ovšem na větvi vydavatelé novin. Ti přišli s více či méně uvěřitelnou vizí, že tak jako iPod zachránil hudbu (svým způsobem), tak by kindle či nějaké zařízení a la kindle mohly zachránit noviny.
Tedy čteme zaručené zprávy o tom, že vlastní čtečku chystá impérium Ruperta Murdocha či teď úplně nedávno také vydavatelství Time z koncernu Time Warner. Prostě spousty rozruchu. A tak se obloukem dostáváme k tabletu. Ten by totiž kindlem a dalšími čtečkami vykolíkovaný prostor mohl obsadit a vyhrát tak svou dlouhou, nejistou válku.
Má to několik podmínek: že jeho cena bude srovnatelná s dnešními čtečkami, že nabídne barevný displej a že se výkonem i grafikou přiblíží dnes tak populárním netbookům (tedy umožní surfování, práci s kancelářským softwarem a přehrávání videa).
Tablet od Applu by takovým zařízením mohl být, vždyť ono v zásadě stačí "přifouknout" rozměry iPhonu, nebo spíše iPodu Touch, a dát ho na trh. No a kdo jiný by mohl zvítězit v závodech o "iPod pro noviny" než výrobce původního iPodu? Zbývá tedy otázka, proč tento produkt Apple už nepředstavil. Myslím, že důvod hledejme pouze v ceně. Prostě se ji ještě nepodařilo dostat tak nízko, aby se dotyčný trh vytvořil.
Steve Jobs ovšem v již zmíněném rozhovoru s Davidem Poguem pro New York Times řekl zajímavou věc. Konkrétně: "Na trhu nadále budou specializovaná zařízení, která umějí jen jednu věc. Ale myslím, že dlouhodobě budou vítězem trhu zařízení multifunkční."
Většina novinářů, analytiků i blogerů to interpretovala jako ohlášení, že Apple nebude elektronickým čtečkám konkurovat. Jenže ono to vlastně může být přesně naopak: on jim bude konkurovat, ovšem multifunkčním tabletem. Steve Jobs zkrátka sází na tuhle strategii.
Ostatně i iPody vybavené kamerkou jedno takové dokonalé jednoúčelové zařízení atakují - je to kamerka Flip, která je v USA za krátkou dobu existence lídrem trhu videokamer a jejíhož výrobce nedávno koupila firma Cisco. Tuhle kamerku mám a jsem z ní nadšený.
Takže když udělám výčet: kindle, flip, kvalitní foťák, jednoduchý telefon, co nejmenší netbook. Tohle všechno s sebou táhnu, když se "povede" den. A tohle všechno by víceméně mohlo nahradit jedno zařízení. Ale víte co? Nemám o to vlastně zájem.
Po úžasu z iPhonu i dalších smartphonů, který trval krátce, jsem najednou nejspokojenější s malým a jednoduchým telefonem, protože ho používám jen na volání a esemesky. Řekl bych, že telefon je dobrou metaforou dilematu, které zní: bude zájem spíš o multifunkční všeuměly, anebo o specializované borce? Co myslíte?
Schválně, zaškrtněte v jednoduché anketě (pro anketu klikněte zde), které funkce v telefonu chcete a které nechcete vy. Dal jsem tohle hlasování včera na Twitter a výsledky jsou docela zajímavé.
Baví mě o tom přemýšlet. A když nic jiného, člověku se ukrátí čekání na to, než nějaký slon konečně vyleze z obýváku na pódium.
