Miloš Čermák

Miloš Čermák

Čermák: Máte patnáct minut času. Otevřete si Internet, nebo noviny?

  • 140
Měl jsem v ruce nový Kindle od Amazonu, vypadá moc dobře. Ale ještě to není elektronická čtečka mých snů. Tu si představuju zhruba jako deset papírů A4 vložených do igelitových desek. Bude lehká jako pírko, budete ji moci srolovat a strčit do kapsy, nebude přehnaně drahá. Maximálně do tisícovky. To abyste se o ni nemuseli bát. Tak nějak by mohlo vypadat zařízení, které může zachránit noviny.

Nepřehlédli jste se, opravdu si myslím, že elektronická čtečka zachrání noviny. Nedefinuji noviny jako potištěný papír. Mám na mysli ten koncept, kdy se určitá suma informací dělí o omezený prostor, a to podle daného klíče. Nejdůležitější zprávy jsou na titulní straně, každá zaujímá místo zhruba odpovídající své důležitosti. Na konci je pak třeba sport nebo televizní program.

Internet tenhle koncept ohrožuje. Nabízí neomezenou sumu informací zpracovaných do libovolného detailu. Nechává na vás, abyste rozhodli, co je pro vás důležité a co zajímavé. Je to na první pohled lákavá představa, protože zprávy o světě už nebudete dostávat filtrovány samozvanými chytrolíny v nějakých redakcích.

Vaším redaktorem se stane algoritmus, který zná váš vkus a zároveň ho porovnává se zájmy srovnatelných uživatelů. Výsledkem jsou informace přesně na míru. Dobře se to vysvětluje na příkladu. Už před lety jsem udělal takový pokus, že jsem studentům na semináři rozdal po jednom výtisku novin.

Dal jsem jim patnáct minut času na přečtení a prolistování. A pak pět minut, aby na papír napsali to podstatné a důležité, co se z novin dozvěděli. Druhé půlce jsem dal za úkol to samé, jen s tím rozdílem, že těch patnáct minut strávili na Internetu. Mohli navštívit libovolné zpravodajské servery i jiné stránky. A rovněž pak napsat to nejdůležitější, co se dozvěděli.

Výsledek? Ti "internetoví" odevzdali mnohem zajímavější práce. Někteří objevili zprávy, o kterých jsem neměl ani tušení. Vtipné, někdy i kuriózní, v každém případě pozoruhodné. Ale každý nějaké jiné, podle toho, z jakých svých oblíbených zdrojů čerpali. Shodovali se v minimu zpráv. Naproti tomu ti "novinoví" odevzdali víceméně shodný a poměrně nudný souhrn zpráv, podobný tomu, který měly noviny na titulní straně. Co myslíte, která z obou variant je lepší?

Používám Internet, jsem užaslý nad jeho rozmanitostí a udivuje mě, že když se jen trochu snažíte, najdete v něm odpověď na všechno. Nebo skoro na všechno. Téměř si nedokážu život bez něj představit. Ale zároveň miluju noviny. A kdybych si měl vybrat patnáct minut na webu, anebo patnáct minut s novinami, pak zvolím noviny.

Nejsou pro mě jen zdrojem informací. Považuju noviny za instituci. Umožňují sdílet s ostatními přibližně stejný pohled na svět a stejné hodnoty. Dá se to lehce bagatelizovat tím, že konkrétní noviny nebo konkrétní novináři nestojí za nic. Ale to je námět jiné debaty na jiné téma. V Británii se říká, že dobří sousedi čtou stejné noviny.

Možná se brzy bude říkat, že dobří sousedi čtou jakékoliv noviny. Protože jim to umožňuje se domluvit. Když se naopak bude každý soustředit na ostře ohraničený internetový prostor svých zájmů, tak si rozumět přestaneme. A staneme se lidmi, kteří nežijí spolu, ale vedle sebe.

Nejmocnější muž českého Internetu, zakladatel a většinový vlastník Seznamu, Ivo Lukačovič, význam novin shrnul nesmírně trefně větou: Noviny jsou důležité proto, že v nich čteme i to, co nás nezajímá. O surfování na webu platí zase přesný opak. Pozornost věnujeme jen tomu, co nás zajímá.

Média jsou dnes na pomyslné křižovatce. Papírové novinové noviny umírají, o tom není sporu. Ještě před pár lety se zdálo, že to bude trvat několik desítek let. Ale stalo se to, co dnes už bývalý investor deníku Los Angeles Times Sam Zell nazval "dokonalou bouří". Totiž dlouhodobý úpadek zájmu čtenářů se spojil s ekonomickou krizí.

Konec papírových novin je najednou otázkou několika let. A to naprosto seriózně. Noviny jsou přežívajícími dinosaury bez čtenářů a teď už i bez inzerentů. Nehledě na to, že dřív nebo později začne vadit i to, že jsou neekologické. Elektronické noviny mohou být dvojí. Tou jednou cestou je zjednodušeně řečeno vyhledávací řádek Googlu. Tou druhou pak předem daná suma textů zalomených do sloupců a stránek.

Aby se prosadily, musí být na trhu elektronická čtečka, která dodá iluzi papíru. Sice bez možnosti použít ji v nouzi na toaletě, ale umožňující číst noviny stránku po stránce v jejich staromódní podobě. Moc bych si přál, aby to byla ta druhá možnost. Doufám, že to inženýři stihnou.

Miloš Čermák, Technet.cz

Narozen 1968, komentátor a autor. Vystudoval biokybernetiku na FEL ČVUT (1991) a když si po státnicích koupil v Londýně knížku "Jak blafovat o počítačích", měl před sebou kariéru počítačového odborníka. Na zpáteční cestu do vlaku si však koupil ještě knížku "Jak blafovat o médiích", takže se nakonec rozhodl pro žurnalistiku.

V letech 1991 až 2003 byl reportérem v Reflexu, v letech 2003 až 2005 šéfkomentátorem Lidových novin, pak se na půl roku vrátil zpátky do Reflexu a svou oficiální novinářskou kariéru zakončil jako strategický ředitel časopisu Respekt. Zjevně však zvolil strategii špatnou, takže po třech měsících ho vzbouřená redakce této pozice zbavila. Od té doby je Miloš Čermák komentátorem, sloupkařem, blogerem, konzultantem, vysokoškolským učitelem a vydavatelem.

Většinu času však nedělá nic.


Blog Miloše Čermáka najdete na Extra.cz.