Chystá se na nás dohoda ACTA, kterou Česká republika v lednu podepsala v Japonsku, chystá se novela autorského zákona. S tím vším přiostřuje boj proti takzvaným internetovým pirátům. Připravili jsme pro vás přehled toho, co dnes na internetu vzhledem k autorským právům platí a co všechno se může změnit.
Nejprve si ujasněme základní fakta.
Stahování je LEGÁLNÍ
Stahování filmů a hudby z internetu pro osobní potřebu je zcela legální. To znamená, že pokud si ze serveru Nahraj.tamto stáhnete nejnovější díl Mission Impossible a večer se na něj podíváte, nic vám za to nehrozí. Ani když to zítra uděláte zas a pozítří a popozítří také.
Vyplývá to z autorského zákona (AZ), konkrétně z § 30. Uživatel přitom není povinen zjišťovat, zda ten, co hudbu či film na webu zpřístupnil, tak učinil legálně, či nelegálně. Jinými slovy, pokud je film kradený a vy si jej přesto stáhnete, nic se vám nestane. Záleží pochopitelně na vašem svědomí. Pozor, u počítačového softwaru je situace jiná. Používání nelegálně nabytého programu je v rozporu se zákonem.
Sdílení je NELEGÁLNÍ
Nabízet na internetu (nebo kdekoliv jinde) film, hudbu nebo jiné dílo chráněné autorským zákonem je nelegální. Legální je pochopitelně pouze v případě, že k danému dílu máte autorská práva.
Dagmar Hartmanová, odbornice na autorské právo, k tomu říká: "Pokud si pořídíte rozmnoženinu alba, kterou nabídnete ke sdílení ostatním uživatelům internetu, pak není rozmnoženina pořízena v režimu rozmnoženiny pro osobní potřebu (§ 30 AZ). Jde o neoprávněné rozmnožování a sdělování veřejnosti."
Jak to bude dál? Potřebné zákony už máme
Zákony, které chrání autory před zneužíváním jejich děl, mají z pohledu internetových pirátů a dotčených firem tři kameny úrazu:
1) institut kopie pro osobní potřebu,
2) poplatky z prázdných médií - takzvané náhradní odměny,
3) odpovědnost provozovatelů serverů za obsah, který nabízí.
Zákony jsou odvozené z evropských směrnic a v některých případech dokonce doslovným překladem. Jejich změnu by tedy měla iniciovat nejprve změna evropské legislativy. Tím padá argument o tom, že by právě české právo mělo oproti tomu evropskému nějaké "propirátské skuliny".
Co si ACTA klade oficiálně za cílCílem mezinárodní dohody, ke které se v lednu připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Uvedení dohody do praxe by uvítali například umělci a majitelé autorských práv. |
Problém je opět především v jeho zcela nedůsledném prosazování. To potvrzuje i právnička Dagmar Hartmanová: "Možnost postihu zodpovědných osob i jejich definice v zákoně stanovena je. Pokud by se tedy strana, která se cítí být poškozena, důsledně domáhala svého práva, má k tomu již nyní všechny potřebné nástroje."
Kdo se chce účinně bránit, musí celý proces iniciovat. Kde není žalobce, není soudce. Autorské svazy IFPI (za fonografický průmysl), ČPU (za filmový průmysl) už však zbraň v ruce drží. Jen ji použít.
Pirátů se týkají především dva zákony: autorský zákon 121/2000 Sb. a zákon o některých službách informační společnosti 480/2004 Sb. Momentálně se připravuje novela autorského zákona, k níž má redakce k dispozici pracovní dokument s navrhovanými změnami. Návrhy budou projednávány na ministerstvu kultury na odboru autorského práva.
V chystaných návrzích však zatím nejsou zaneseny žádné zásadní změny. Je pouze patrná snaha o zpřesnění některých paragrafů a definic. Ministerstvo kultury přitom novelu připravuje už několik let. Podle koaličních závazků ji vládě musí předložit do konce října. "Nechystáme se k žádnému razantnímu nástupu proti takzvanému pirátství na způsob Francie (zákon "třikrát a dost" - více zde) nebo Spojených států, kde po několika výzvách k odstranění nelegálního obsahu následuje odpojení od internetu," řekl iDNES.cz Pavel Zeman, ředitel odboru autorského práva ministerstva kultury.
Zákroky proti internetovým úložištím autorských děl podle něj nejsou věcí změny legislativy, ale otázkou vymahatelnosti práva. "Kdyby měl někdo zájem, může jistě najít důvod k postihu, ale to už není zodpovědnost ministerstva kultury," míní Zeman.
Prioritou pro ministerstvo je podle Zemana v novele zvýšit transparentnost kolektivní správy autorských práv a vyřešit otázku osiřelých děl. Ta jsou pod ochranou autorského práva, ale nemají dohledatelného autora. Resort nejspíše navrhne také zvýšení sankcí za porušování autorských práv. Jaké konkrétně, to Zeman zatím nechtěl komentovat s tím, že resort se nejprve bude muset vypořádat se stovkou stran připomínek ze strany občanů či správců autorských práv.
Nic nebude možné kopírovat, ale nebudou ani poplatky za prázdná média
V novele by se teoreticky mohl objevit i návrh na zrušení možnosti pořizování kopie pro osobní potřebu. Právě za tuto část zákona se totiž "schová" vaše stažení jakéhokoliv audiovizuálního díla za účelem večerního poslechu nebo sledování.
Mezi odborníky z řad autorských svazů se objevil názor, že možnost kopírování pro osobní potřebu by měla být ze zákona zcela vypuštěna. Zároveň by však měla zmizet i povinnost platit takzvané náhradní odměny z prázdných médií. V praxi totiž dnes z každé karty do foťáku zaplatíte poplatek za to, že byť jen teoreticky si na ni nahrajete obsah chráněný autorským zákonem. Není pravděpodobné, že by tento návrh prošel, protože není jisté, zda by se OSA (Ochranný svaz autorský) odměn vzdala.
Kdo může za ty pirátské kopie filmů na podloz.to?
Odpovědnost provozovatele serveru za obsahje již zakotvena ve stávajícím zákoně o některých službách informační společnosti 480/2004 Sb. § 5 Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem (1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. (2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele. |
V souvislosti s novelou autorského zákona se také velmi živě diskutuje o odpovědnosti majitelů serverů (typu Megaupload nebo Ulož.to) za obsah, který přes ně uživatelé sdílí. Provozovatelé serverů se pochopitelně v různých případech různě brání, ale fakt je, že odpovědnost za obsah mají a je zakotvena ve zmíněném zákoně 480/2004 Sb.
V paragrafu pět (přesné znění viz rámeček) je uvedeno, že mohl-li provozovatel vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem předpokládat, že obsah je na server ukládán protiprávně, odpovídá za něj. Jinými slovy, pokud se obsah serveru nahrajsempiratskefilmyahudbu.cz skládá z 90 % z nelegálně sdílených filmových a hudebních děl, je podle právničky Hartmanové zřejmé, že provozovatel takovéto služby je za obsah plně odpovědný.
Ani v tomto bodě tedy není zpřísnění zákona nutné.
A co ACTA? S ní může přijít šikana
Autorský zákon může v blízké budoucnosti razantně změnit přijatá dohoda ACTA, více v tomto článku.
Pomineme-li, že byla nejprve projednávána tajně, lze její znění vykládat mnoha způsoby a i podle odborníků je velmi vágní a jednostranné.
Dohodu musí nejprve schválit Evropský parlament a podle odborníků by ji měl posoudit i Evropský soudní dvůr. Pak musí být včleněna do zákonů jednotlivých zemí. Ty budou mít možnost některé vybrané body dohody přijmout a uplatnit nebo odmítnout.
Zákony každé členské země pak musí být v souladu s ACTA, ale mohou být dokonce i přísnější, než dohoda vyžaduje. V České republice, kde působí "experti" na vytváření nejrůznějších náhubkových zákonů (např. tento), to vyvolává lehké mrazení nejen v zádech.
Mezi nepovinné body patří i možnost prohlížení elektronických zařízení (notebook, mobil, MP3 přehrávač atd.) při přejezdu hranic (zřejmě nehrozí uvnitř Schengenského prostoru). V praxi zřejmě nebude technicky možné, aby na letišti každý ukazoval obsah svého mobilu, počítače, tabletu atd. Nástroj ovšem lze velmi dobře zneužít v případě, že se například celníkovi nebude líbit vzhled cestujícího, nebo k účinné perzekuci politicky nepohodlných osob. Stačí zdržení několik hodin (prohlídka notebooku jistě nebude trvat méně), navazující spoje uletí a důležitá konference či obchodní jednání jsou v tahu. ACTA v tomto ohledu vůbec neřeší presumpci neviny.
Skrze vágní formulace obsažené v dohodě ACTA se můžeme dočkat i blokování nepohodlných webů na základě pouhého podnětu, odpojování jednotlivců i organizací od internetu, mnohamilionových pokut na základě ušlého zisku, zabavování majetku podle ušlého zisku (pravomoc budou mít soudy). Možné bude cokoliv.
Vágnost použitých formulací může podle výkonného ředitele správce doménového registru CZ.NIC Ondřeje Filipa vést k drakonickým opatřením a příliš silné kontrole internetu, proto dohodu jako celek sdružení nevítá.
Nepovažuje za šťastné ani okolnosti vzniku dohody bez diskuse s veřejností včetně odborníků. "Díky aspektům dohody ACTA může dojít k omezení svobody na internetu, ACTA nabádá providery monitorovat své uživatele," dodal.
Podle šéfredaktora serveru Lupa.cz Patricka Zandla byla velká část dosud zdánlivě nezadatelných lidských práv ohnuta na stranu bezpečnostních složek státu a autorskoprávních organizací.
"Kdekoliv a kdykoliv může zástupce státní moci zabavit digitální zařízení a zkoumat, zda na něm nejsou uloženy nelegální kopie dat, to je jen jeden z nejkřiklavějších případů. Neexistují zvýšené záruky, že data stažená z vašeho zařízení nebudou zneužita, prodána či předána, jako je v Česku běžné například u odposlechů a tajných materiálů. Neexistuje zvýšená trestní zodpovědnost respektující zvýšenou závažnost takového přístupu," uvedl Zandl.
Zatím však stále platí: Vigilantibus iura neboli bdělým náležejí práva. "O svá práva se musím v prvé řadě starat sám a nemůžu čekat, že to za mě bude dělat někdo jiný," dodává odbornice na autorské právo Dagmar Hartmanová. A my dodáváme, že i od dohody ACTA lze nakonec odstoupit.
