P2P síť AudioGalaxy po soudní žalobě ze strany RIAA ukončila svou činnost. Po letech existence uživatelé přišli o unikátní archiv nahrávek, jež nebylo možné získat na oficiálním trhu. Jak se síť vyvíjela a jaké bylo její zákulisí? O tom vypovídá jeden z programátorů společnosti Kennon Ballou. Pro AudioGalaxy začal pracovat v době, když studoval počítačové vědy na Texaské Univerzitě v Austinu. Odpověď na jednoduchou výzvu na nástěnce vedle počítačové učebny přesměrovala jeho život na docela jinou kolej...
Historie
"AudioGalaxy byla původně známa jako Borg Search, robot prohledávající FTP servery, kterého napsal Michael Merhej. Když pracoval v laboratoři fyziky na Texaské Univerzitě, seznámil se s Davidem McArthurem a společně se rozhodli založit firmu AudioGalaxy. Zpočátku provozovali jen FTP vyhledávač, ale brzy začali zdarma nabízet prostor na serveru hudebníkům a labelům, kteří měli zájem propagovat na internetu svou tvorbu. Umělci mohli využít webový interface k uploadu MP3 souborů, které si mohly návštěvníci serveru stahovat. Na serveru se začaly objevovat profily a recenze skladeb od publicistů, kteří začali psát speciálně pro nás, a tým AudioGalaxy se začal rozrůstat.
Asi tři měsíce předtím, než jsem byl přijat, začal na internetu řádit Napster. Michael a David brzy odhalili sílu P2P sdílení a došlo jim, že by podobný systém byl vhodný pro distribuci MP3ek hostovaných na serveru AudioGalaxy. Na základě této vize byl vytvořen program Satellite.
Ten se od ostatních P2P aplikací zásadně lišil ve dvou věcech. Používal pro vyhledávání webové rozhraní a také frontu, do níž se pro pozdější stažení řadily nalezené soubory. Michael napsal většinu kódu Satellite klienta pro Windows, zatímco další programátor Tom Kleinpeter byl podepsán pod Satellite serverem, běžícím na Linuxu.
V době, kdy jsem se dostal do týmu, protékala našimi servery již slušná dávka dat. Každý okamžik bylo připojeno 500-600 lidí. Byl jsem unešen množstvím dostupné muziky, o většině kapel jsem v životě neslyšel. Začleněním diskusních fór se začala formovat komunita uživatelů. Někteří z prvních členů byli umělci, kteří vydávali svou hudbu výhradně prostřednictvím Satellite.
Prvotní design webu byl sice funkční, ale nepříliš pohledný ani výkonný. Má práce byla vytvořit nový interface. Ačkoliv se u společnosti vystřídali i jiní programátoři, já jsem tu zůstal nejdéle a vytvořil asi polovinu finálního kódu webového rozhraní. Po několika velkých omylech (s Javascriptem můžete provádět opravdu spoustu věcí, ale většinu byste raději dělat neměli) jsme zakotvili u systému, který AudioGalaxy poháněl až do konce.
Časem se objevil malý problém. Naše servery a linky byly tak vytížené, že na pokrytí jejich provozu přestával stačit příjem z online reklamy. Měli jsme za úkol najít další zdroje příjmů. A tak jsme do instalátoru Satellite začali přidávat tzv. spyware. Proč? Inu protože to bylo velice slušně placené. Uživatel si ale mohl vybrat, zda instalovat našeho klienta se spyware nebo bez něj, případně jsme alespoň uživatele v automaticky zobrazeném ReadMe velkými písmeny informovali, že v aplikaci něco takového je a jaká je jeho funkce. Nebyli jsme dvakrát šťastní, že k Satellite byl přibalen další software, ale peníze byly potřeba.
V posledním ročníku na univerzitě jsem se rozhodl soustředit plně na školu a AudioGalaxy opustit. Stalo se tak 9 měsíců před jejím koncem. Loučení bylo smutné, vždy mě ale zahřál pocit, jaká radost byla tvořit kód, který používalo tak ohromné množství lidí (v době, kdy jsem z firmy odešel, služba zaznamenávala 80-90 milionů přístupů denně!). Jsem rád, že dali příležitost relativně nezkušenému programátorovi. Učil jsem se ale rychle a jsem hrdý na práci, která po mně zůstala. Tato praxe mě přesvědčila, že bych chtěl v budoucnu být softwarovým vývojářem.
Zázemí
Pokud vás zajímá, na čem jsme AudioGalaxy provozovali, používali jsme PHP/Apache/MySQL/Linux. Vsadil bych se, že jsme byli jedním z nejvytíženějších webů využívající takovou kombinaci. Také jsme jako první z P2P sítí měli klienta pro Linux. Před mým nástupem do firmy jsem nikdy o PHP neslyšel a teď je to můj nejoblíbenější jazyk - spolu s C extenzemi je to mocný nástroj k programování HTML. Musel jsem se naučit pracovat se škálovatelnými skripty a databázovými tabulkami, při zatížení 10 milionů dotazů denně byl kladen velký nárok na stabilitu prostředí.
Náš tým programátorů a hudebních pisálků čítal asi 15 lidí. Byla legrace pracovat spolu, člověk byl pořád ve společnosti patnácti mladých veselých kluků zblázněných do muziky. Byl to relativně dobře platící podnik. Sice tu člověk neměl tolik, jako v jiných webových společnostech, ale pořád jsem si vydělal víc než donáškou pizzy a byl jsem pro práci opravdu zapálený. Pracoval jsem v AudioGalaxy opravdu rád.
Přízrak RIAA
Když byl Napster poprvé zažalován RIAA, bedlivě jsme celou kauzu sledovali. Bylo nám jasné, že každé soudní rozhodnutí se může přímo dotknout také nás. Nedlouho poté kontaktovala RIAA i nás a my jsme poslušně plnili příkazy. Začali jsme aktivně blokovat skladby, které nám zadali. Bohužel jejich systém byl k ničemu. Každý členský label měl jiný formát textového souboru nebo databázových záznamů, obsahujících interpreta a název skladby. Od RIAA jsme tak obdrželi jen cédéčka plná neorganizovaných dat. Člověku zabralo skoro všechen čas, aby tyto údaje převedl do naší databáze, ačkoliv při jednotném uspořádání záznamů by vložení údajů do speciálně k tomuto účelu připraveného systému bylo otázkou chvilky.
Jak mi asi většina z vás dá zapravdu, filtrovat digitální média je nadlidský úkol. Pokud nemáte člověka, který nedělá nic jiného, než od rána do večera sedí u počítače a poslouchá sdílené MP3ky, nikdy nezjistíte, že soubor pojmenovaný unsigned band - lame song.mp3 je ve skutečnosti nejnovější hit 'NSync. Nejprve jsme používali jen textový filtr, který blokoval shodné názvy souborů, ale lidi brzy přišli na to, jak přejmenovat své soubory, aby náš filtr obešli. Když tlak ze strany RIAA zesílil, zavedli jsme nový systém, založený na kontrolním součtu prvního megabytu MP3 souboru. Na jeho vzniku jsem se nepodílel, nevím jak přesně pracuje, ale byl velice účinný. Na této úrovni filtrování už byla AudioGalaxy použitelná jen na živé nahrávky, nevydaný a necopyrightovaný materiál. Ale právě takové skvosty k nám přilákaly řadu hudebních fandů.
Ať tak či onak, vynaložili jsme obrovské úsilí, abychom se zavděčili RIAA. Opravdu jsme nechtěli být nějací hudební piráti, chtěli jsme vytvořit infrastrukturu pro speficickou hudební komunitu. Toto úsilí nám přidalo pár měsíců života a oddálilo zkázu AudioGalaxy.
Žaloba
Proces byl ze strany RIAA ukázkovým příkladem dezinformace. Tvrdili, že společnost je absolutně neschopná zabránit pirátství a neodpustili si dodat, že filtrovací systém "by lépe napsal jakýkoliv začínající programátor". Tvrdili také, že AudioGalaxy existovala jen proto, aby profitovala z porušování copyrightu, a proto by měla zaplatit za použití hudebních děl ke komerčním účelům.
Nic platno, že naše síť pomohla fanouškům získat unikátní nahrávky, že sloužila jako knihovna jinak nedostupného materiálu, RIAA viděla jen zlo. I když bychom se jí pokusili postavit v soudním přelíčení, možná bychom určitého vítězství dosáhli, bylo by to však Pyrrhovo vítězství. RIAA má peníze na to, aby převálcovala kohokoliv menšího, a dává to patřičně najevo. Dokud nemáte za zády opravdu silnou společnost s co nejtučnějšími konty, žádná P2P síť moci RIAA neodolá.
RIAA ale vlastně dělá jen to, kvůli čemu byla založena: Chránit zájmy a obchodní model členských nahrávacích společností. A dělá to opravdu dokonale. Je pravda, že nemůže vymýtit P2P aplikace nadobro, ale může si vyšlápnout na firmy nebo jednotlivce, kteří je tvoří a provozují. A má k tomu dostatek trpělivosti a prostředků."
Přeloženo a upraveno podle serveru kuro5hin.org.
