Pamatujete také na bouřlivé internetové diskuze, zda je lepší plazma, nebo LCD, která má jakou spotřebu, z jaké vzdálenosti se mají sledovat, jestli volit pasivní, nebo aktivní 3D? Jsou pryč. Alespoň v sekci "televizory". Hádky se přesunuly k tabletům, notebookům a chytrým telefonům. Není se čemu divit. Kategorie znudněla a vyprchala z něj kontroverze, nebo spor dobra a zla, chcete-li. Čím to?
Kvalita obrazu již průměrně náročné diváky zpravidla neurazí ani u levnějších modelů, takže vybíráte především mezi "velmi dobrým" a "výborným", nemusíte se bát "špatného". Dříve prémiovou výbavu dnes najdete i u levných modelů, například různé videosoubory a fotografie z USB klíčenky dnes přehrají i mnohé opravdu levné modely. Zda je obraz vytvářen tekutými krystaly, nebo plazmou naplněnými buňkami, to již není moc důležité. LCD kvalitativně plazmu v podstatě dohnalo, ta se dostala na svůj vývojový strop a srovnala dříve diskutovanou vysokou spotřebu. OLED technologie je zatím natolik drahá a nedostupná, že se do rozhodovacích mechanismů zatím nijak nedostává.
Nic z toho však neznamená, že by se televizory neprodávaly. Naopak. Na sběrné dvory míří poslední zástupci vakuových CRT obrazovek a první generace PDP a LCD televizorů. Malé úhlopříčky jsou nahrazovány většími a díky rekordně nízkým cenám si mnoho domácností pořizuje druhý, či třetí televizor. Třeba do ložnice, k dětem, do kuchyně. A nic z toho také neznamená, že by nebylo z čeho vybírat.
Podle čeho si vybrat televizor pod letošní stromeček? Poradíme v následujících kapitolách.
Úhlopříčka: větší nemusí být lepší
Jak velkou? Asi první otázka, která při výběru televizoru padne. Dřívější poučky typu "optimální pozorovací vzdálenost byl měla odpovídat čtyřnásobku výšky obrazovky" již postupně přestaly platit. V případě zobrazovače s plným HD rozlišením neuvidíte bodovou strukturu obrazu ani při sledování z menší vzdálenosti.
Limity již nepůsobí ani hmotnost televizorů. Běžné přístroje do metrové úhlopříčky obrazovek unese prakticky jakýkoli kvalitní TV stolek nebo obýváková stěna. U větších modelů, zejména plazmových, je dobré nosnost nábytku či sádrokartonové zdi ověřit. Nejčastějším omezením je tak velikost prostoru, kde chcete televizor instalovat. Pokud je součástí nábytkové stěny, neměl by být "na knap", aby se od lakovaných skříněk rušivě neodráželo světlo z obrazovky a abyste se pohodlně dostali k bočním USB portům.
Pokud jsou na těle televizoru ovládací prvky pro základní funkce, je to výhoda. Oceníte je, jakmile dojdou baterie v dálkovém ovladači.
Velmi důležité je uvědomit si, co budete nejčastěji sledovat. Pokud jen televizní vysílání DVB-T v SD rozlišení, již na 40" obrazovce uvidíte kompresní bloky, pixely a neostrost. Platí, že čím větší bude televizor, tím více kvalitativní nedostatky vysílání vyniknou. Pro sledování pozemního digitálního vysílání a levných DVD z trafik v běžném obýváku jsou tedy ideální 32" nebo 39" televizory.
Pokud máte kabelovku a (nebo) příjem kanálů v HD rozlišení, z mediacentra přehráváte filmy ve vysoké kvalitě a hrajete na herní konzoli, můžete si dovolit i větší úhlopříčku. Nad 50" však má televizor smysl, především když budete často přehrávat opravdu kvalitní obraz z Blu-ray disku nebo jiných Full HD zdrojů.
Cena: co čekat za kolik peněz?
Ačkoli stále platí, že za kvalitu se platí, situace u levných modelů se výrazně zlepšila. Pokud oželíte supertenký kovový design a internetové funkce, můžete se i v příjemné obývákové velikosti kolem 39" dostat pod 10 tisíc korun, u menších obrazovek i výrazně níže.
Jak se mění nabídka s cenou? Vyzkoušeli jsme to na třech vybraných modelech v různých cenových kategoriích.
Co od levné televize můžete očekávat?Vyzkoušeli jsme televizory za 7 490 Kč, 10 990 Kč a 22 750 Kč Sencor SLE 39F09M4 se běžně prodává za 7 499 Kč a patří mezi nejlevnější 39" televizory s Full HD obrazovkou. Umí přijmout DVB-T vysílání včetně HD, přehraje videosoubory (DivX, XviD, H.264 v kontejnerech AVI, MP4, MKV) včetně korektních titulků z externího souboru. Titulky jsou poměrně malé, velikost nebo barvu nemůžete nijak upravit. Kvalita přehrávaného videa však není moc velká, kompresní mapy a neostrost ruší i u velmi slušných ripů. Z USB paměti přehraje i fotky, zobrazí je ve slušné kvalitě, ale ovládání jejich výběru je docela nepohodlné. Při sledování TV vysílání a s připojeným DVD/Blu-ray přehrávačem odvede dobrou práci. Reprodukce obrazců testovacího disku odhalila horší pohybové rozlišení a silnější obrazový šum signálové elektroniky, ale jak saturace barev, tak i kontrast, jas a gradace šedé se nad očekávání povedly. Jen pozor, panel je pomalejší, což se může negativně projevit kupříkladu u rychlé grafiky počítačových her. Pokud do USB portu připojíte externí disk, může na něj televizor pořady z TV vysílání i nahrávat, umí i TimeShift. Nemá žádné chytré funkce ani připojení k internetu. Za Panasonic TX-L39E6E zaplatíte 10 990 Kč a změnu vidíte na první pohled. Tenký panel a úzké rámečky kolem displeje tvoří opravdu elegantní vzhled. Navíc dostanete DVB-T2 a DVB-C tuner. Z TV vysílání neumí nahrávat, ale zato nabízí širokou škálu chytrých internetových funkcí, včetně přístupu na videoportály Voyo, Topfun a Youtube, sociální sítě Twitter a Facebook, komunikátor Skype nebo hudební portál Deezer a fotobanku Picasa. Dekódování DivX, XviD, H.264 videí je o poznání kvalitnější než u Sencoru, titulky však ještě o něco menší a nejde je nijak nastavit. Přehrávání fotografií je mnohem kvalitnější, včetně automatického podbarvení hudbou. Multimédia ochotně přehrává i z počítačové sítě, připojíte jej i přes vestavěnou wi-fi. Zobrazení fotografií a statických obrazů je velmi dobré, jas je vyrovnaný a pochválit můžeme i kontrast. Příjem DVB-T vypadá standardně. Kvalitativní nedostatky jsme odhalili pomocí testovacího Blu-ray disku. Slabinou zobrazovače je silná pohybová neostrost, při které dochází k mírnému rozmazání obrazu a především výrazně zdvojeným liniím. Je to patrné například na detailu projíždějících automobilů, nebo na horizontálním pohybu kontrastních znaků a symbolů - malé znaky jsou prakticky nečitelné.  Malé a nepodbarvené titulky při přehrávání DivX videa na TV Sencor Třetím vyzkoušeným televizorem byl Philips 47PFL5008K, který stojí 22 750 Kč. Výrazně vyšší cena je dána velikostí úhlopříčky 47", výrobce jej ve velikosti 39" nenabízí (32" model stojí necelých 12 000 Kč). Je tedy zase fakticky o cenovou kategorii výše. Philips kombinuje dříve uvedené, má i DVB-T2, DVB-C a DVB-S tunery, umí nahrávat vysílané pořady na externí disk, včetně pauzovací funkce TimeShift. K velmi zdařilému designu přidává funkci Ambilight, kdy diody umístěné po stranách obrazovky barevně osvětlují zeď kolem televizoru, čímž obraz opticky zvětšují a přirozenějším výsledným kontrastem obrazu méně unavují oči. Výrobce TP Vision (pod který televizní divize Philipsu nyní spadá) je členem Smart TV Alliance, takže v ní najdete stejné aplikace jako u přístrojů LG nebo Toshiba. Nechybí Topfun, YouTube, Picasa, Facebook a webový prohlížeč, který se chová docela korektně a web na něm lze doopravdy prohlížet (i když specifické pluginy jako Silverlight nepodporuje). Při přehrávání multimédií z USB pamětí funguje výborně. Titulky jsou v rozumně velké velikosti a v tmavém pruhu, zlepšujícím jejich pohodlnou čitelnost. Multimédia přehrává i z počítačové sítě, nabízí i "direct wi-fi" připojení tabletu, chytrého telefonu, nebo počítače. Má pasivní 3D zobrazení, dvoje brýle najdete v balení. Po připojení herní konzole nabízí ve speciálním herním režimu zobrazení "split screen" obrazu dvěma hráčům na celé ploše obrazovky. S testovacím diskem jsme však odhalili nepříliš dobré obrazové kvality. Signálová elektronika i s vypnutými obrazovými "vylepšeními" signál mohutně zpracovává, a vytváří tak nepřirozeně vysoký kontrast a opět bojuje s horší pohybovou ostrostí. |
S rostoucí cenou přibývají funkce a velikost obrazovky, ale ne vždy nutně i kvalita obrazu. V obchodech si dejte pozor na "wow" efekt obrazovek s přehnaným nastavením kontrastu, jasu a saturace barev. Při delším sledování z něj bolí oči. Raději se podívejte, jaký obraz vytváří při rozumném nastavení.
Přípojná místa: hlavně dostatek HDMI vstupů
Zde se situace hodně zjednodušila. Drtivou většinu propojení realizujete pomocí HDMI rozhraní. Běžně vystačíte se třemi, jeden pro DVD/Blu-ray přehrávač, druhý pro PVR/set-top-box pro příjem kabelovky/satelitu a třetí pro herní konzoli, počítač nebo mediacentrum. Samozřejmě, více je lépe, záleží na počtu plánovaných připojených přehrávačů.
USB porty, ke kterým potřebujete častější přístup, bývají na boční straně televizoru. Stejně jako sluchátkový výstup.
Pokud má být televizor součástí zvukového systému domácího kina, může mít vstupů méně, protože pro jejich přepínání použijete AV receiver nebo soundbar. V takovém případě by však měl být jeden HDMI vstup televizoru označen písmenky ARC, tedy vybaven zpětným zvukovým kanálem. Díky němu pak z kina může hrát i zvuk z příjmu samotného televizoru. Především u levnějších méně vybavených modelů se bude hodit ještě HDMI vstup označený zkratkou MHL, kterým připojíte chytrý telefon nebo tablet a můžete jej ovládat dálkovým ovladačem televizoru.
Chcete-li k novému přístroji připojit i staré zařízení (třeba VHS rekordér) budete potřebovat SCART konektor, ale překvapivě je jím zatím vybavena drtivá většina televizorů. U opravdu tenkých modelů jej často na zadním panelu neuvidíte, ale v příslušenství je přibalena patřičná redukce z plochých proprietálních konektorů. Někdy je tak řešen i vstup kompozitního/komponentního videa.
Stále více využití má na televizorech USB port. Je dobré když jsou alespoň dva, lépe tři. Nejčastěji je využijete pro připojení USB pamětí a externích disků, ze kterých může integrovaný přehrávač přehrávat filmy, seriály, fotky a hudbu. Využijete je i pro nabíjení aktivních 3D brýlí a napájení mini-streamerů, jako je třeba ChromeCast. Zejména u levnějších televizorů s internetovými funkcemi může být USB port využit pro připojení wi-fi adaptérů. Pokud však má televizor často přehrávat multimédia z počítačové sítě, je důležitá přítomnost ethernetového RJ-45 portu pro připojení k routeru. Streamovat vše přes wi-fi se nevyplácí.
Každý dnes prodávaný televizor má DVB-T tuner, takže přijme běžné pozemní digitální vysílání. Pokud máte zálusk i na kanály v HD rozlišení, musí tuner televizoru umět dekódovat formát MPEG4.
Sada přípojných míst. Jeden anténní konektor je pro DVB-T/C vysílání, druhý pro satelitní DVB-S.
Chcete-li být připraveni na budoucnost, je výhodou přítomnost DVB-T2 tuneru. S formátem DVB-T2 se počítá jako s nástupcem DVB-T vysílání. Nabídne vyšší kvalitu obrazu i zvuku, vyšší počet souběžně vysílaných kanálů a umožní placené služby. Zatím v Česku probíhá testovací provoz jednoho kanálu s videosmyčkou. Odborníci však očekávají, že do přechodu to bude trvat zhruba 10 let, takže přítomnost tohoto tuneru není rozhodně nezbytná.
Televizor může mít i DVB-C tuner pro příjem kabelového a DVB-S tuner pro příjem satelitního vysílání. Abyste mohli jejich placené vysílání sledovat i bez speciálního set-top-boxu, musí být televizor vybaven takzvaným CI (Common Interface) slotem pro dekódovací kartu.
Televizory dnes nabízejí i různé možnosti bezdrátového připojení tabletů a počítačů, podrobněji o tom píšeme níže.
Internetové služby: zvažte, zda je chcete
Říká se jim "Smart TV", tedy chytré televizory, a na rozdíl od těch obyčejných "hloupých" nejsou odkázány jen na příjem TV vysílání a signály z připojených přehrávačů a set-top-boxů. Pomocí domácí sítě se připojí k internetu a nabízí k přehrávání on-line obsah a služby.
Smart TV rozhraní televizoru Panasonic
Nabídky se liší podle značky, trochu jiné najdete u Samsungu, jiné u Sony a jiné u Smart TV Alliance, jejímiž členy jsou LG, Toshiba, Philips (respektive TP Vision) a Panasonic.
Co můžete čekat? Například přístup k videím do YouTube, do videopůjčoven Topfun a Voyo, aplikace pro sociální sítě, fotogalerie Picasa a mnoho dalších.
Zpravidla je součástí "smart" řešení i DLNA přehrávač, takže můžete na televizoru po ethernetové síti přehrávat multimédia z počítače, nebo síťového úložiště.
Na vás je rozmyslet si, zda budete televizor k routeru připojovat, zda máte dostatečně rychlý internet (pod reálných 5 MBit/s budou chytré funkce spíše k vzteku) a zda tyto aplikace budete používat. U mnohých z nich je totiž pohodlnější sednout k počítači nebo tabletu.
Panasonic po zapnutí zobrazí domovskou obrazovku, kde kombinuje živé vysílání, EPG a přístup k aplikacím.
Pokud si televizor poradí s bezdrátovými přenosy obrazu a zvuku Wi-Di a Miracast nebo inteligentním sdílením Swipe&Share, snadno na obrazovku dostanete obraz z tabletu, chytrého telefonu nebo počítače.
Pokročilé funkce: USB přehrávač a 3D obraz
Přehrávače jsou většinou vybaveny USB porty, do kterých můžete připojit USB paměť nebo externí disk a přehrávat z nich videa, hudbu a fotografie. U levných modelů počítejte s méně komfortní obsluhou (zvýrazněnou zpravidla méně přehledným přehrávačem).
I nejlevnější zkoušený přístroj přehrál všechny běžně dostupné videoformáty a korektně zobrazil externí titulky. Jejich zvětšení a další nastavení však nebylo možné ani u dražších modelů.
Připojený externí disk lze někdy využít i pro záznam TV vysílání. Potěší funkce TimeShift, kterou můžete pozastavit reálné vysílání a pokračovat v něm například po "čůrací pauze", nebo naopak převíjet reklamy. Jen pozor, televizor si zpravidla disk musí sám zformátovat, takže na něm nesmíte mít žádná cenná data, a disk poté pro nic jiného nevyužijete, dokud jej opět nepřeformátujete.
Ve vyšších modelových řadách začala být standardem funkce 3D, kdy s pomocí speciálních brýlí můžete přehrávat stereoskopický prostorový obraz z Blu-ray disků nebo počítačových videosouborů. Ačkoli aktivní systém nabízí technologicky dokonalejší obraz (3D obraz je Full HD), doporučit můžeme spíše ten pasivní. Má sice poloviční výsledné rozlišení, ale obraz je klidnější a sledování pro většinu lidí pohodlnější než u aktivního systému. Navíc jsou brýle levnější, takže jich můžete pořídit více i pro kamarády a návštěvy.
Opravdu drahé modely nabízejí i speciality typu ovládání hlasem nebo gesty. To oceníte třeba v kuchyni s rukama od těsta. Průkopníkem v této oblasti je společnost Samsung.
Technické údaje: porovnáváním se nezdržujte
Obzvláště při nákupu přes internet se zákazníci často snaží orientovat porovnáváním základních parametrů. Lepší čísla však nemusí znamenat lepší obraz. Důvodů je několik. Hodnoty jasu a kontrastu jsou již tak vysoké, že drobné rozdíly v praxi neuvidíme. Navíc údaje různých výrobců se získávají různými metodikami měření, a často tak nejsou srovnatelné. A především: faktorů ovlivňujících výslednou kvalitu je hodně a ne všechny lze vyjádřit srozumitelnými číselnými hodnotami.
