Díky klesajícím cenám jsou digitální zrcadlovky stále dostupnější i pro běžné amatéry, kteří si nemohou dovolit utratit za fotoaparát příliš mnoho peněz. V cenové kategorii mezi 10 000 až 20 000 Kč se objevuje již několik modelů různých výrobců většinou s kitovým (setovým) objektivem či dvěma objektivy. Jsou zde však také mnohé vyspělé kompakty a ultrazoomy s velkým rozsahem zoomu (zvětšení). Výběr toho správného a optimálního fotoaparátu pro vaši potřebu i peněženku se pokusí usnadnit následující článek.
Nejprve je však třeba si udělat trochu pořádek v rozdělení fotoaparátů do jednotlivých kategorií.
Předem upozorňuji, že není v mých silách zahrnout všechny možné modely fotoaparátů včetně exotických a výjimečných extrémů. Navíc jsou v jednotlivých třídách tak velké rozdíly a odlišnosti i mezi jednotlivými modely, že je téměř nemožné hodnotit fotoaparáty jako celek. Přesto jsem se pokusil o hrubý pohled a srovnání těchto typů. Pro důkaz některých tvrzení jsem použil testovací fotografie z několika konkrétních modelů.
Rozdělení digitálních fotoaparátů
Současný trh s digitálními fotoaparáty je zaplaven množstvím různých modelů, značek a typů fotoaparátů, a pro většinu lidí je tak velký problém se v nich vyznat a vybrat si ten nejvhodnější. Pokusil jsem se proto o jakési hodnocení tří základních tříd, do kterých lze fotoaparáty rozdělit, což může pomoci při dalším výběru.
Digitální fotoaparáty je v zásadě možné rozdělit do dvou hlavních skupin: kompaktů a zrcadlovek. K nim však ještě přibyla kategorie fotoaparátů s elektronickým hledáčkem, která se prosadila zejména u ultrazoomů (fotoaparátů s velkým rozsahem zoomu čili zvětšení). Dále jsou zde speciální fotoaparáty, které nezapadají ani do jedné skupiny nebo leží na jejich rozhraní, mají tedy část parametrů a vlastností jedné i druhé skupiny. Těmito výjimkami se v článku nebudu zabývat.
Dle náročnosti použití a výbavy funkcemi lze rozdělit každou skupinu na další třídy: amatérskou, poloprofesionální a profesionální, případně u amatérské třídy ještě detailněji na podtřídy: nižší, střední a vyšší. Přesné dělení však neexistuje a někdy je to spíše otázka názoru, co do jaké třídy zařadit.
Amatérská skupina se zaměřuje spíše na jednodušší použití a základní funkce, někdy však může obsahovat i pokročilejší funkce a rozšíření. Nabízí nejnižší cenu a je vhodná pro běžného uživatele. Na základě výbavy a pokročilosti funkcí pro fotografování je dále rozdělena na nižší, střední a vyšší.
Profesionální třída obsahuje vysloveně profesionální modely určené převážně fotografům, kteří se většinou fotografováním živí. Důraz je kladen zejména na maximální kvalitu, životnost, nejširší výbavu a použitelnost.
Na rozhraní obou skupin leží poloprofesionální třída, jež se svými schopnostmi, funkcemi a výbavou téměř blíží profi třídě. Oproti nim však nese jisté kompromisy. Je určena převážně vážným zájemcům o fotografii, pro něž je však fotografování spíše koníčkem než profesí.
Jelikož jednotlivé modely se v daných skupinách výrazně liší, rozhodl jsem pro hodnocení brát v úvahu typického průměrného zástupce u každé z nich. Na druhou stranu jsem však zahrnul i hlavní rozdíly v jednotlivých skupinách. Pro lepší porovnání jsem částečně článek doplnil fotografiemi pro základní porovnání.
Tento článek tedy není možné brát jako regulérní test fotoaparátů těchto tříd, neboť ten by si vyžádal velké množství času a testy více modelů jednotlivých tříd. Jde spíše o obecné porovnání vlastností a parametrů známých z praxe a dřívějších recenzí nebo testů.
Rozdělení fotoaparátů dle parametrů
Digitální zrcadlovka (DSLR, digital single-lens reflex camera)
Mezi digitální zrcadlovky řadíme fotoaparáty, které obsahují pohyblivé zrcadlo umožňující překlápět obraz vytvořený objektivem mezi matnicí hledáčku a snímacím čipem. Dalšími parametry jsou výměnný objektiv, větší snímací čip, větší rozměry těla i objektivů, ovládání pomocí přímých ovládacích prvků, bohatá nabídka funkcí a příslušenství. Mají optický hledáček s velkým reálným obrazem viděným přes objektiv a barevný LCD displej, na němž však většinou není možné pozorovat živý náhled na snímaný obraz při komponování. Výjimkou jsou pouze některé modely značky Olympus, Panasonic, Leica nebo Canon, které živý náhled na displeji umožňují. Právě univerzálnost, rozšiřitelnost, přímé ovládání a nabídka funkcí řadí tuto třídu do kategorie nejvyšší.
Digitální zrcadlovka (DSLR) Nikon D40x se setovým objektivem 18-55 mm
Digitální fotoaparát s elektronickým hledáčkem, EVF ultrazoom (EVF zrcadlovka, elektronická zrcadlovka, falešná zrcadlovka)
Tento typ fotoaparátů se využívá zejména u ultrazoomů, kde již je dosti obtížné snímaný obraz zobrazit přímo pomocí optického průhledového hledáčku. Nabízejí proto elektronický hledáček (EVF, electronic viewfinder), který zobrazuje skutečný obraz přicházející na čip přímo přes objektiv. Umožňují tím reálný náhled jak na LCD displeji, tak displeji EVF hledáčku. Rozměry a hmotností se blíží zrcadlovkám, stejně tak i výbavou a množstvím funkcí, navíc však umožňují natáčet video a nabízejí digitální zvětšení. Na druhou stranu obsahují obvykle malé snímací čipy, najdou se však výjimky jako např. Sony Cyber-shot DSC-R1 s APS CMOS čipem o velikosti 21,5 x 14,4 mm. Objektiv je pevně vestavěný a nevýměnný. Většinou však nabízí velký rozsah zvětšení (zoomu) pro vhodnou velikost záběru. Oproti pravým zrcadlovkám mají také chudší nabídku funkcí a příslušenství.
Ultrazoom s EVF hledáčkem Olympus SP-550 UZ s úctyhodným 18-násobným rozsahem zoomu
Digitální kompakt
Nejčastějším typem digitálních fotoaparátů jsou tzv. kompakty. Tento název vychází z kompaktnosti jejich těl. Patří mezi nejmenší, nejlehčí a nejlevnější digitály, najdou se však výjimky. Obsahují barevný LCD displej a v některých případech i malý průhledový hledáček, který však zobrazuje obraz jiný než objektiv, posunutý a často jen výřez skutečného obrazu, což brání přesnému komponování záběru. Dnes se tedy od něj spíše ustupuje. Výbava je hodně proměnná od vysloveně amatérských fotoaparátů až po pokročilé kompakty s bohatou nabídkou funkcí. Velikost čipu je obvykle malá jako u předchozí skupiny a objektiv opět pevně vestavěný. Možnosti rozšíření a příslušenství jsou u nich nejmenší. Obvykle se dělí na běžné, rodinné, stylové, outdoorové (odolné), multimediální a funkčně vyspělé až poloprofesionální či profesionální modely.
Digitální kompakt Canon PowerShot G7
Mimo tyto hlavní třídy se občas objeví modely, které je těžké do těchto tří skupin zařadit, např. fotoaparáty s výměnnými objektivy, které nejsou zrcadlovky, nebo fotoaparáty s rozměry zrcadlovek a pevným objektivem, s dálkoměrem apod. Mezi zvláštní typy se řadí také další zařízení s fotografickými funkcemi jako webkamery, fotomobily, komunikátory, kapesní počítače, multimediální přehrávače s fotoaparátem, digitální kamery apod. Na opačné straně stojí drahé velkoformátové přístroje s digitálními stěnami či další fotografická zařízení, která mají např. speciální určení v různých oborech. Těmi se však v tomto článku nebudu dále zabývat.
Nyní si projdeme jednotlivé parametry a probereme odlišnosti jednotlivých kategorií.
1. Velikost a hmotnost
Hmotnost a velikost je jeden z hlavních rozlišovacích parametrů mezi zrcadlovkou, ultrazoomem a kompaktem.
Největší velikost i hmotnost mají obvykle digitální zrcadlovky, může se vyšplhat až do několika kg, což se opravdu pronese. Těžké jsou hlavně větší objektivy a těla s bateriovým gripem. Lehké však není ani další příslušenství jako jsou blesky atd. Na druhou stranu má dnes skoro každý výrobce digitálních zrcadlovek také nějaký relativně lehký a většinou amatérský model, který váží podobně jako EVF ultrazoomy a je nabízen s lehkými setovými objektivy. Díky větším rozměrům umožňují rychlejší a často i pohodlnější přímé ovládání mnoha funkcí a lepší a pevnější držení v ruce.
EVF ultrazoomy nabízejí rozměry s rozsahem mezi kompakty a zrcadlovkami. Některé ultrazoomy jsou dokonce těžší a větší než nejlehčí zrcadlovky (např. Samsung Pro 815). Stále je tu relativně dost místa na přímé ovládací prvky a grip na dobrý úchop a držení. Oproti pravým zrcadlovkám však jsou na tom s ergonomií hůře.
Mezi nejlehčí a nejmenší fotoaparáty již tradičně patří kompakty, u nichž najdeme vysloveně miniaturní přístroje i větší a robustnější typy. Držení je méně jisté a na více ovládacích tlačítek již nezbylo místo. Na druhou stranu malé rozměry umožňují snadnou přenositelnost i v kapse.
Nejtěžší zrcadlovka má největší setrvačnost, odolnost proti otřesům a následnému případnému rozmazání snímku při stisknutí spouště. Oproti tomu je kompakt vůči pohybům ruky nejnáchylnější a snadno s ním nechtěně pohnete a to nejen při stisku spouště. Z tohoto důvodu je stále více kompaktů osazováno optickými a digitálními stabilizátory, které najdete také u EVF ultrazoomů, u kterých je riziko rozmazání kvůli velkému zvětšení ještě výraznější. Více se o stabilizátorech dočtete zde. Zatímco zrcadlovku díky rozměrům těžko budete brát s sebou všude a její použití je vždy nápadné, kompakt lze libovolně nosit kdykoli s sebou a nepozorovaně ho vytáhnout nebo schovat do kapsy.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
dostatek místa na ovládací prvky odolnost proti rozmazání vlivem chvění v rukou |
stále dostupné místo pro ovládací prvky rozumné rozměry a hmotnost vzhledem k dobrému ovládání a rozsahu zoomu |
malé rozměry a hmotnost dobrá mobilita vejde se i do kapsy |
Minusy (negativa) |
velké rozměry a hmotnost fotoaparátu a příslušenství horší mobilita |
stále dosti velké rozměry a hmotnost nevejde se do kapsy |
horší odolnost proti rozmazání kvůli chvění rukou nedostatek místa pro více ovládacích prvků |
2. Snímací čip
Snímací čip patří k nejzásadnějším rozdílům mezi kompaktem, EVF ultrazoomem a zrcadlovkou. Digitální zrcadlovka obsahuje obvykle větší čip obdélníkového tvaru s poměrem stran 3:2 o rozměrech kinofilmového políčka 24 x 36 mm (tzv. Full Frame, plný snímek) či mírně menším (s úhlopříčkou menší 1,3 krát u APS-H, 1,5 krát u DX či 1,6 krát u APS-C formátu, toto číslo je tzv. crop factor). Olympus, Panasonic a Leica pak nabízejí dokonce 2 krát menší úhlopříčku CCD čipu a v poměru 4:3, kompakty a EVF ultrazoomy mají obvykle jen malé čipy s úhlopříčkou od 1/3“ do 2/3“, navíc jejich rozměry jsou ještě menší zhruba o 1/3, neb se u nich neuvádí velikost čipu přímo, ale pouze průměr trubice obklopující snímací čip. V dnešní době se však kouká hlavně na maximální rozlišení, které je ve všech kategoriích podobné. Na druhou stranu honba za nejlepším rozlišením vede k vyšším paměťovým nárokům, ceně a menší velikosti buněk, což může mít za následek vyšší šum a menší dynamický rozsah.
Velikost světlocitlivých buněk roste s většími rozměry snímacího čipu a menším rozlišením. Do jisté míry udává dynamický rozsah čipu, což je rozsah mezi maximálním a minimálním zaznamenatelným jasem na snímku. Pokud tedy chcete rozlišit co největší úrovní jasu a dosáhnout nízké úrovně šumu, volte raději větší snímače s přijatelným rozlišením.
Dalším parametrem závisejícím na velikosti čipu je hloubka ostrosti, která roste s klesajícími rozměry čipu. Menší čip také vyřezává užší část obrazu, což znamená, že malé ohniskové vzdálenosti odpovídají velkým ohniskovým vzdálenostem ekvivalentním na kinofilmovém formátu. Dochází tedy k jejich prodloužení a zobrazení menšího úhlu záběru na snímku. To se dá využít k velkému zvětšení u ultrazoomů s relativně malým objektivem, který by musel být u kinofilmového přístroje a zrcadlovek mnohem větší.
Digitální zrcadlovky mají obvykle větší snímací CCD nebo CMOS čipy často s progresivním nebo plošným vyčítáním a kvalitnější vícebitový (14 bitový) AD převodník, neboť jejich velké světlocitlivé buňky pojmou více světla a umožní ho tak lépe a plněji využít. Jejich dynamický rozsah mezi maximálními jasy a nejtmavšími stíny je obvykle lepší než u ultrazoomů a kompaktů. Mají poměrně nízký šum, který jen velmi zvolna roste se zvyšující se citlivostí, navíc má často přirozený charakter jako u kinofilmu. K tomu nabízejí menší hloubku ostrosti a větší možnosti její změny. Obraz je obvykle méně pixelizovaný a hladší, nejvíce se blíží klasické fotografii a hodí se na vážnou a uměleckou fotografii a tam, kde je kladen důraz na kvalitu obrazu. Také zpracování obrazu je rychlé. Kromě několika modelů značek Olympus, Panasonic, Leica nebo Canon nenabízí živý reálný náhled při komponování a je třeba použít hledáčku. Obejít se také musíte bez natáčení videa a digitálního zvětšení. Proti hraje i vyšší cena čipu a zrcadlovky.
Ultrazoomy a kompakty obsahují většinou pouze malé čipy s prokládaným vyčítáním. Kvůli malým světlocitlivým buňkám je jejich dynamický rozsah velmi často nižší než u zrcadlovek a nepotřebují tak nutně kvalitní a přesné AD převodníky. Na druhou stranu díky malému čipu mají velkou hloubku ostrosti, což se dá využít zejména při makrofotografii. Šum u nich roste rychle s rostoucí citlivostí a ani na nejnižší citlivosti není nejmenší. Redukce šumu bývá poměrně agresivní a kazí detaily. Podobně je to i se zpracováním obrazu, které se málokdy vyrovná tomu u zrcadlovek. Umožňují živý náhled na LCD displeji (v případě EVF ultrazoomu i v elektronickém hledáčku), natáčet videosekvence a použití digitálního zoomu. Čip je nutné napájet i při komponování, což vede k vyšší spotřebě, nehledě na nutnost mít zapnutý LCD displej. Malé čipy umožňují použít také malé velikosti objektivů, neboť u nich dochází k prodloužení efektivní ohniskové vzdálenosti přepočtené na ekvivalent kinofilmu. Čipy ultrazoomů a kompaktů jsou však oproti čipům zrcadlovek relativně levné.
Blíže se snímacím čipům věnuje tento článek.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
velký snímací čip velikost světlocitlivých buněk obvykle progresivní nebo plošné vyčítání (sken) čipu obvykle větší dynamický rozsah nízký šum i při vyšší citlivosti ISO rychlé zpracování čipu přesnější informace úrovně signálu na jednom pixelu vícebitový AD převodník čip pracuje jen při snímání |
malý čip umožňuje získat dlouhá ohniska ekvivalentní kinofilmu i s menším kratším objektivem nízká cena čipu živý náhled na LCD při komponování digitální zvětšení natáčení videa |
nízká cena čipu živý náhled na LCD při komponování digitální zvětšení natáčení videa někdy velký počet megapixelů a tím větší rozlišení |
Minusy (negativa) |
obvykle energeticky náročnější čip díky velikosti vyšší cena čipu crop faktor (prodloužení ohniskové vzdálenosti oproti kinofilmovému fotoaparátu u čipů menších než políčko kinofilmu) čip obvykle neumožňuje obvykle živý náhled na displeji (výjimkou jsou zrcadlovky s Live View) čip je díky výměnným objektivům snadněji zranitelný prach může proniknout přímo k čipu a je pak viditelný na snímcích (některé modely mají protiprachovou ochranu) |
malý snímací čip většinou prokládané vyčítání (sken) čipu při vyšších citlivostech ISO obvykle vysoký šum méně přesná hodnota signálu na jednom pixelu obvykle horší dynamický rozsah AD převodník obvykle méně přesný nebo není plně využit někdy pomalejší zpracování snímku vzhledem k živému náhledu je čip pod napětím a při komponování se zahřívá |
malý snímací čip většinou prokládané vyčítání (sken) čipu při vyšších citlivostech ISO obvykle vysoký šum méně přesná hodnota signálu na jednom pixelu obvykle horší dynamický rozsah AD převodník obvykle méně přesný nebo není zcela využit někdy pomalejší zpracování snímku vzhledem k živému náhledu je čip pod napětím a při komponování se zahřívá |
3. Objektiv
Hlavní rozdíl mezi digitální zrcadlovkou a kompaktem či ultrazoomem je ve výměnném a větším objektivu a také těle. Velikost objektivu je do jisté míry daná velikostí čipu a také ohniskovou vzdáleností, která udává úhel záběru a tedy zvětšení oproti lidskému zraku (odpovídající asi 50 mm ohniskové vzdálenosti ekv. kinofilmu). Čím větší čip, tím je nutná větší reálná ohnisková vzdálenost a tedy delší objektiv. Navíc prakticky každý objektiv vytváří zhruba kruhový obraz, zatímco čip je obdélníkový a podává tedy jen výřez z obrazu vytvořeného objektivem. Z těchto důvodů jsou ohniskové vzdálenosti objektivu se stejně velkým výřezem obrazu menší u kompaktů či EVF ultrazoomů a větší u zrcadlovek. Abychom věděli, jak velký výřez a úhel obrazu na snímku bude, přepočítávají se reálné ohniskové vzdálenosti objektivu na jejich efektivní hodnoty ekvivalentní kinofilmu.
Na ohniskové vzdálenosti závisí nejen velikost obrazu, ale také hloubka ostrosti, což je vlastně vzdálenost mezi dvěma zobrazovanými body, které se budou na snímku zobrazovat ještě ostře. Hloubka ostrosti klesá s rostoucí ohniskovou vzdáleností, menší clonou (clonovým číslem) a kratší zaostřovanou vzdáleností. Pro vysokou hloubku ostrosti je tedy třeba použít co nejkratší ohniskovou vzdálenost (zkráceně ohnisko), největší clonu a zaostření na velkou vzdálenost, pro nejmenší hloubku ostrosti pak dlouhé ohnisko a nejmenší (nejvíce otevřenou) clonu a zaostření na blízko. U zrcadlovek navíc pomáhá i případné přesné ruční ostření prstencem a někdy též ruční volba clony s kontrolou hloubky ostrosti pomocí tlačítka.
Jelikož hloubka ostrosti závisí na reálné ohniskové vzdálenosti, nejvíce se dá měnit u digitálních zrcadlovek, které nabízejí největší rozsah skutečných ohniskových vzdáleností objektivu. Také mají největší rozsah clon, čímž se dá také hodně ovlivnit, jak ukazuje obrázek dole.
EVF ultrazoomy obsahují středně velký objektiv, mají velký rozsah zoomu (obvykle 10 až 18-násobný), čímž umožňují také změnu hloubky ostrosti. Na zrcadlovky to však nestačí. Pro snížení hloubky ostrosti je u nich třeba použít maximální zvětšení.
Kompakty s malým rozsahem zoomu však mají hloubku ostrosti velkou téměř ve všech případech (snad s výjimkou makra foceného na pozadí) a nehodí se příliš pro tvůrčí fotografie, kde je právě hra s hloubkou ostrosti nejdůležitější.
Hloubka ostrosti v závislosti na cloně u digitální zrcadlovky Samsung GX10 při 200 mm ohniskové vzdálenosti (300 mm ekv. kinofilmu), větší náhled zde.
Hloubka ostrosti při zaostření na blízko a nejkratším ohnisku ekv. 28 mm kinofilmu u digitální zrcadlovky Nikon D40x při cloně F3,5, větší náhled zde.
Hloubka ostrosti při zaostření na blízko a nejkratším ohnisku ekv. 28 mm kinofilmu u digitální zrcadlovky Nikon D40x při cloně F22, větší náhled zde.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
výměnný objektiv (možnost výběru nejvhodnějšího pro danou scénu) velký rozsah clon dobré možnosti ovlivnění hloubky ostrosti (velký rozsah reálných ohniskových vzdáleností a clon) rychlé a přesné zoomování a ostření pomocí prstence na objektivu u některých objektivů ruční volba clony objektivem projde více světla možnost náhledu hloubky ostrosti |
dobré rozměry a hmotnost objektivu vzhledem k rozsahu zoomu velký rozsah zoomu objektivu velký rozsah ostření vhodné i pro makro (někdy i 0 cm od přední čočky) občas přítomen i zoomovací nebo ostřící prstenec hloubku ostrosti lze ovlivnit díky velkému rozsahu ohniskové vzdálenosti často možnost osazení filtrů, adaptéru, sluneční clony nebo předsádek |
kapesní rozměry a hmotnost často dobré makro výjimečně ostřící prstenec |
Minusy (negativa) |
větší rozměry a hmotnosti objektivů dražší objektivy vyšší nároky na kvalitu objektivu horší rozsah hloubky ostrosti (třeba více clonit) minimální ostřící vzdálenost je většinou příliš velká (méně vhodné pro makro snímky) při výměně objektivu hrozí zanesení prachu dovnitř ke snímači |
zoomování a ostření obvykle méně přesné pomocí motůrků clona nelze volit ručně obvykle poměrně malý rozsah clon většinou pomalejší zoomování a také ostření větší množství optických vad (zejména barevná vada, vinětace a zkreslení) |
velmi málo ovlivnitelná hloubka ostrosti (většinou příliš vysoká) většinou méně přesné a pomalejší zoomování i ostření jen pomocí motůrků clona se většinou mění jen v malém rozsahu a krocích |
4. Hledáček
Hledáček slouží ke sledování, komponování a panoramování snímaného záběru a zároveň kontrole správné kompozice, zaostření či expozice. Na hledáčky jednotlivých tříd se nyní podíváme podrobněji.
Hledáček digitálních zrcadlovek je optický, relativně velký a stejně jako u jejich klasických kolegů ukazuje skutečný obraz, jak je viděn přes objektiv. Výhodou je přehlednost a přesnost zobrazení. Oproti výslednému snímku většinou mírně oříznutý, neboť nezobrazuje celý záběr. Často je mírně zmenšený ve srovnání s viděním pouhýma očima. Navíc ukazuje základní informace o expozičních parametrech, ostřících bodech apod. Pomocí speciálního tlačítka lze zjistit míru hloubky ostrosti, jaká bude na snímku. Matnice je často výměnná a stejně tak očnice. Nevýhodou je, že hledáček zrcadlovky neukazuje reálný histogram a při zmáčknutí spouště se zatmí a obraz na chvíli zmizí.
EVF ultrazoomu slouží jako hledáček miniaturní elektronický LCD displej, na něž se díváte přes okénko s čočkami. Často umožňuje dioptrickou korekci. Obraz v něm je bohužel dosti malý a zmenšený. Výhodou však je, že nabízí prakticky stejné informace a menu jako hlavní barevný LCD displej. Potěší také reálný histogram. Obraz nemusí být zcela plynulý v překreslování a rozlišení dostačující, ale EVF hledáčky se v těchto parametrech stále vylepšují.
Hledáček u kompaktů někdy chybí úplně a pokud je osazen, tak je většinou malý, optický a průhledový. Zobrazuje však pouze zmenšený obraz a ještě často jen malý výřez. Hlavní nevýhodou je posunutí vůči obrazu z objektivu, což je nejvýraznější při snímání na blízko. Také neukazuje žádné informace. Od optických hledáčků se postupně ustupuje. Většina kompaktů je již nemá. Nahradil je velký barevný LCD displej s dobrým rozlišením a antireflexivními vrstvami pro lepší viditelnost na přímém slunečním světle.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
velký a detailní hledáček s reálným obrazem velká často výměnná očnice i matnice dioptrická korekce obrazu informace při snímání jako např. ostřící body a expoziční parametry se zobrazují v hledáčku možnost sledování hloubky ostrosti v hledáčku, jak se jeví přes objektiv nejvhodnější pro ruční ostření |
elektronický EVF hledáček ukazuje téměř stejný obraz a informace jako LCD displej umožňuje reálný obraz většinou se stoprocentním pokrytím v hledáčku je možné zobrazit mnoho informací i prohlížet menu apod. oproti LCD displeji je úspornější neruší přímé sluneční světlo dioptrická korekce hledáčku někdy dobré rozlišení většinou ukazuje reálný histogram |
průhledový hledáček přítomen jen někdy úspora baterií oproti LCD displeji zoomování optického hledáčku s objektivem základní informace LED kontrolek o blesku, ostření, expozici atd. |
Minusy (negativa) |
obvykle mírně zmenšený obraz v hledáčku oproti očím obvykle neúplný obraz, ořez skutečného obrazu na snímku obraz v hledáčku může být někdy dosti tmavý omezené množství informací v hledáčku při zmáčknutí spouště obraz zmizí díky sklopení zrcátka neukazuje reálný histogram |
obvykle malé zvětšení hledáčku (pohled jako do tunelu) malý hledáček omezené rozlišení obrazu překreslování obrazu nemusí být zcela plynulé obraz občas zašumělý, pixelizovaný nebo barevně nevěrný |
optický průhledový hledáček často chybí úplně malý optický hledáček obraz je v hledáčku příliš malý obraz je oproti snímanému posunutý zejména při snímání zblízka díky paralaxe obvykle jen malé pokrytí snímku, velký ořez většinou není dioptrická korekce neukazuje žádné detailnější informace |
5. LCD displej
LCD displej slouží ke kontrole obrazu, prohlížení snímků a nastavení různých parametrů.
U digitálních zrcadlovek až na výjimky (Olympus E330, E410, E510 ad.) neumožňuje LCD displej živý náhled. Nezobrazuje se tak ani reálný histogram. Využít je ho možné jen na nastavování parametrů či prohlížení snímků. Na druhou stranu digitální zrcadlovky někdy obsahují ještě černobílý úsporný displej se základními informacemi nastavených parametrů, stavu baterií, počtu zbývajících snímků apod. Stavový černobílý LCD displej šetří energii a je ho možné často i podsvítit. Nejlevnější zrcadlovky ho však již obvykle nemají, neboť byl nahrazen zadním barevným LCD displejem, který zobrazuje patřičné informace místo něho.
Na druhou stranu některé kompakty mají na kontrolu snímání pouze LCD displej, což má za nevýhodu vysokou spotřebu energie. Displeje jsou většinou pevné a zabudované na zádi těla. Některé můžete dokonce vyklápět a jsou tu i speciality v podobě dotykových nebo otočných displejů. Velikosti displejů stále rostou a běžně dosahují 2,5" a občas dokonce 3", výjimečně i více. Stejně tak se zvyšuje rozlišení a zlepšuje viditelnost na slunečním světle díky antireflexivnímu povrchu. Při snímání se kromě mnoha informací může zobrazovat i reálný histogram, který pomůže při volbě správné expozice.
U EVF ultrazoomů jsou také většinou velké LCD displeje podobně jako u kompaktů, nabízejí však EVF hledáček, který poskytuje prakticky stejný obraz a je úspornější.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
obvykle dva displeje obvykle malý monochromatický LCD displej se základními informacemi monochromatický displej šetří energii zadní LCD slouží někdy i pro informace o parametrech při snímání vzácně Live View LCD displej s živým reálným náhledem (Olympus E330, E410, E510 a některé modely Panasonic, Leica či Canon) |
někdy velký displej s dobrým rozlišením občas dokonce výklopný LCD displej obvykle stoprocentní pokrytí snímku na displeji obvykle reálný histogram stejné informace na displeji jako v EVF hledáčku |
občas velký displej s dobrým rozlišením občas dokonce výklopný LCD displej obvykle stoprocentní pokrytí snímku na displeji někdy reálný histogram |
Minusy (negativa) |
obvykle chybí živý náhled a neumožňuje tak sledovat snímaný obraz na displeji někdy displej příliš malý a s malým rozlišením i přes dostatek místa chybí reálný histogram |
vysoká spotřeba energie horší čitelnost displeje na přímém slunečním světle |
LCD displej často jako jediná kontrola komponování snímku vysoká spotřeba energie horší čitelnost displeje na přímém slunečním světle |
6. Ovládání a ergonomie
Ovládání a částečně i ergonomie závisí na fotografových zvyklostech. Obecně však platí, že větší rozměry fotoaparátu poskytují obvykle lepší ergonomii.
Navrch zde mají digitální zrcadlovky, které obsahují velký grip pro pevné uchopení. Nejlépe odolávají chvění rukou díky větší hmotnosti a tím i větší setrvačnosti. Stabilizace obrazu tak není tak nezbytná a hodí se více u ultrazoomových objektivů, které jsou někdy osazeny optickým stabilizátorem. Také několik modelů obsahuje zabudovaný stabilizátor, který je založený na posuvu snímače. Zrcadlovky nabízejí velké množství přímých tlačítek a ovládacích prvků s přímou kontrolou bez nutnosti zapínat LCD displej, což šetří energii. Dražší modely obsahují též vertikální grip pro lepší fotografování na výšku a dokonce s vestavěnou vertikální spouští. U levnějších modelů je někdy možné bateriový grip dokoupit. Nevýhodou je větší hmotnost a tím horší uschovatelnost a přenositelnost. Do kapsy ji prostě nestrčíte, i když už se objevily opravdu malé modely zrcadlovek jako např. Olympus E400/E410. Ovládání dále usnadňují a zrychlí velké množství dostupných a přímých tlačítek funkcí, možnosti ruční volby na objektivu pak jeden až tři prstence sloužící k zoomování, ostření a ruční volbě clony.
Horší ergonomii nabízí fotoaparáty s EVF hledáčkem, které mají různou úroveň přímo ovladatelných funkcí a poněkud menší grip než zrcadlovky. Nejlépe jsou na tom ty, u nichž lze ovládat téměř vše podobně jako u zrcadlovek (např. ostřící prstenec a zoomování), na opačné straně jsou to spíše poloautomaty, což jsou nižší řady ultrazoomů, jež mají téměř všechny funkce ukryté v menu a někdy neumožňují ani ruční ostření nebo nastavení všech režimů expozice. Ovládání v menu je vhodné spíše pro začátečníky, jinak pokročilého fotografa brzdí a omezují v práci. Hmotnost ultrazoomu je obvykle někde mezi hmotností zrcadlovek s objektivem a kompakty. Proti chvění rukou je méně odolný, nabízí však většinou kvalitní optický stabilizátor, který umožní za určitých podmínek fotografovat ostrý snímek i při delších expozičních časech.
Kompakty jsou na tom s ergonomií nejhůře, až na vyspělé typy s přímým ovládáním je obvykle nutné většinu funkcí volit v menu. Ovládání je tak nejpomalejší. Také držení postrádá větší grip, úchop je tak méně jistý a díky nízké hmotnosti se s kompaktem při snímání snadno pohne. To má za následek za delších časů rozmazaný snímek. Proto výrobci i do kompaktů osazují stále častěji optické, digitální či marketingové stabilizátory, které se s různou úspěšností snaží zachránit ostrý snímek.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
nejlepší ergonomie držení díky velkému gripu odolnost proti otřesům velké množství přímých ovládacích prvků funkcí rychlé a pohotové ovládání pro pokročilejší fotografy občas i vertikální spoušť při focení na výšku |
poměrně dobrá ergonomie díky středně velkému gripu ideální kompromis mezi velikostí a rozměry obvykle několik přímých ovládacích prvků občas ruční ovládání zoomu a ostření či dalších funkcí prstencem |
malé rozměry a hmotnost někdy se dobře drží výjimečně ruční ovládání funkcí a více přímých tlačítek |
Minusy (negativa) |
větší hmotnost a rozměry při delším držení může bolet ruka někdy nutný stativ pro držení optický stabilizátor je spíše vzácností (mají ho některé objektivy nebo u některých modelů je přímo u snímače) |
velké množství funkcí je nutné hledat v menu některé modely jsou těžké vzhledem k velkému zoomu větší náchylnost na otřesy a rozmazání |
obvykle málo přímých ovládacích prvků většinu funkcí je třeba volit v menu méně pevně se drží v ruce při snímání malá odolnost vůči otřesům a rozmazání |
7. Blesk
Blesk je důležitá součást fotoaparátu. Pomáhá osvětlit scénu nebo snímaný předmět za nedostatečného světla nebo při tvůrčí práci.
Digitální zrcadlovky obsahují poměrně silný výklopný vestavěný blesk nebo ho nemají vůbec. Dá se totiž nahradit mnohem lepším vnějším (externím) bleskem, který je výkonnější, obsahuje rozptylku, rychlé synchronizační časy, nabízí někdy i stroboskopické efekty a mnoho jiných funkcí, o nichž se internímu zabudovanému blesku ani nezdá. Také umožňuje často natáčení a naklánění, čímž lze docílit optimálních odrazů světla. Hodit se může i možnost spojení s různými dalšími externími blesky apod. Tvůrčí možnosti jsou tedy u digitální zrcadlovky maximální. Připravte se však na vyšší energetickou náročnost úměrnou výkonu blesku.
EVF ultrazoomy obsahují též vestavěný blesk poměrně solidního výkonu, jen v některých případech však umožňují osazení výkonnějšího externího blesku pomocí sáněk na blesk. Nevýhodou může být stínění záblesku objektivem při fotografování makra.
Na posledním místě se opět umisťují kompakty s malým, málo výkonným bleskem, který je navíc blízko optické osy objektivu, čímž ještě více zesiluje nepříjemný efekt přímého odrazu a červených očí. Možnost osazení externího blesku je u nich spíše výjimkou.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
někdy poměrně kvalitní a výkonný interní blesk možnost korekce intenzity a expozice záblesku více funkcí blesku možnost osazení výkonných a dobře vybavených externích blesků možnost připojení dalších speciálních blesků |
poměrně výkonný a výklopný interní blesk často možnost korekce expozice nebo intenzity záblesku občas možnost osazení externího blesku |
obvykle nízký výkon interních blesků blesk blízko objektivu způsobuje červené oči a silné osvícení výjimečně možnost osazení externího blesku občas možnost korekce expozice nebo intenzity záblesku |
Minusy (negativa) |
záblesk interního blesku může být stíněn objektivem u makra velká hmotnost a rozměry externích blesků energetická náročnost externích blesků |
ne vždy je možné osadit externí blesk méně funkcí blesku než u zrcadlovek záblesk je často stíněn objektivem při makru či supermakru |
většinou bez možnosti osazení externího blesku interní blesk často nedostačuje výkonem obvykle málo funkcí blesku |
8. Příslušenství a rozšiřitelnost
Příslušenství a rozšiřitelnost zlepšuje možnosti využití fotoaparátu a zvyšuje jeho užitnou hodnotu.
Digitální zrcadlovky nabízejí nebohatší příslušenství v podobě externích blesků, gripů s bateriemi, výměnných očnic, matnic zrcátka, objektivů, filtrů, konvertorů, expozimetrů, studií, pouzder a dalších tvůrčích a rozšiřujících prvků. Nabídka je tedy velice bohatá a téměř každý si vybere. Díky těmto rozšířením je i morální životnost zrcadlovky vyšší než u dalších tříd.
EVF ultrazoomy také nabízejí poměrně bohaté příslušenství, obvykle možnost rozšíření o širokoúhlou nebo tele předsádku pro změnu rozsahu ohniskových vzdáleností v obou koncích zoomu, filtry, externí blesky, pouzdra, nabíječky, baterie apod. Oproti zrcadlovkám je však nabídka příslušenství výrazně menší.
Nejhůře jsou na tom obvykle kompakty, kde často chybí možnost osazení předsádek, přímo nasazovaných filtrů a externích blesků. K dispozici jsou tak většinou jen různá pouzdra, nabíječky, baterie apod. Pozitivní je častá nabídka podvodních pouzder, která jsou však poměrně drahá a někdy převýší i cenu vlastního kompaktu.
Double zoom kit digitální zrcadlovky Samsung GX10 přináší také dva objektivy a sluneční clony, větší náhled zde.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
široké možnosti rozšíření a nabídka příslušenství delší morální životnost díky rozšiřitelnosti největší možnosti pro tvůrčí práci optimálně volitelné objektivy, blesky atd. pro danou situaci |
obvykle poměrně solidní nabídka přislušenství často možnost osazení sluneční clony, filtrů a předsádek |
obvykle podvodní pouzdra a netradiční příslušenství občas možnost filtrů, předsádek nebo externího blesku |
Minusy (negativa) |
obvykle drahé příslušenství často těžké příslušenství většinou špatně dostupná podvodní pouzdra |
některé příslušenství chybí často není možné osadit externí blesk rychlejší morální zastarávání |
často malá nabídka dalšího příslušenství obvykle malé možnosti dalšího rozšíření často krátká morální životnost |
9. Rychlost provozu
Rychlost provozu je důležitý parametr a nepřímo ovlivňuje i kvalitu snímků. Do rychlosti provozu se zahrnuje rychlost zapnutí a vypnutí do různých režimů, doba potřebná na vysunutí a zasunutí objektivu mezi konci zoomu v celém rozsahu, dále pak rychlost pořízení snímku prvního od zapnutí a druhého v sledu, doba pořízení snímku při namáčknutí spouště a bez namáčknutí přímým stiskem a také rychlost sériového snímání. To vše závisí na rychlosti fotografa, mechaniky, čipu, zpracování obrazu a některé z nich na expozičních světelných podmínkách a nastavených parametrech expozice. Ukládání pak závisí na rychlosti paměťové karty či vnitřní paměti. Také je hodnoceno načítání snímků pro prohlížení a délka nabíjení blesku apod. Rychlost výrazně zpomaluje zapnutá redukce šumu a další zpracování, takže u dlouhých expozičních časů to chce větší trpělivost.
Obecně se dá říci, že digitální zrcadlovky jsou opravdu rychlé, zapínají a vypínají se téměř okamžitě od stisku tlačítka, zoomování je ruční a rychlé, ostření závisí na objektivu a také patří k rychlejším, stejně tak měření expozice nebo vyčítání čipu. Z toho důvodu je pořízení prvního a druhého snímku obvykle rychlé. Snímek bez namáčknutí má velmi malé zpoždění a s namáčknutím je neměřitelný. Pokud jde o sériové snímání, tak to se mění dle typu zrcadlovky, nejrychlejší jsou reportážní a nejpomalejší amatérské modely, přesto dosahuje několika snímků za sekundu v plném rozlišení a maximální kvalitě. Vše je také podpořeno rychlým ukládáním na kartu nebo do vnitřní vyrovnávací paměti.
Ultrazoomy jsou obvykle znatelně pomalejší než zrcadlovky, déle jim trvá zapínání i vypínání a také zoomování, neboť objektiv ovládaný motůrky se musí vysunout a to brzdí. První a druhý snímek také nedostanete okamžitě od zapnutí a musíte pár sekund počkat, nicméně vlastní snímky už mají obvykle malé zpoždění nebo střední a po namáčknutí exponuje téměř okamžitě. Série jsou středně rychlé, obsahují však často velmi rychlé režimy při nižším rozlišení a nastavených pevných parametrech expozice a zoomu.
Kompakty bývají na tom obvykle nejhůře, ale záleží na modelu. Jsou mezi nimi rychlejší i pomalejší. Zapnutí i vypnutí je obvykle pomalejší, některé modely však překvapí a mají ho rychlé, podobně tak vypnutí. Zoomování bývá díky menšímu rozsahu obvykle rychlejší než u ultrazoomů. Série snímků patří spíše pomalejším a snímek bez namáčknutí mívá občas znatelné zpoždění a někdy ani po namáčknutí nedostanete snímek okamžitě.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
velmi rychlé zapnutí a vypnutí velmi rychlé snímání i bez namáčknutí zoomování je ruční a závisí na rychlosti rukou dobrá a pohotová použitelnost pro všechny situace rychlé ukládání do vnitřní paměti i na vysokorychlostní paměťové karty rychlé sériové snímání |
obvykle rychlé pořízení snímku bez namáčknutí někdy režim rychlého sériového snímání |
někdy rychlé zapnutí i vypnutí občas i režim poměrně rychlého sériového snímání obvykle rychlé pořízení snímku bez namáčknutí |
Minusy (negativa) |
výměna objektivu zdržuje ráz zrcátka může vadit (dobré předsklopení) |
pomalejší zapnutí a vypnutí pomalejší zoomování pomalejší zpracování snímku pořízení prvního snímku trvá déle snímání bez namáčknutí není okamžité |
znatelnější prodleva při pořízení snímku (většinou bez namáčknutí) obvykle pomalejší zpracování snímku obvykle pomalejší sériové snímání obvykle pomalejší ukládání snímku |
10. Výdrž
Energetická výdrž fotoaparátu závisí na velikosti dodané energii ze zdroje, kterým může být elektrická síť, baterie nebo akumulátory a spotřebě energie. Největší vliv na spotřebu má použití blesku a velkého LCD displeje, svou roli hraje také časté vyčítání čipu a zoomování nebo ostření. Všechna elektronika i motůrky totiž také něco spotřebují. Napájení ze sítě je samozřejmě možné jen v místnostech, takže musíte počítat spíše s bateriemi nebo akumulátory. V zásadě se používají baterie tužkové alkalické (zřídka) typu AA nebo AAA nebo lithiové, poslední dobou však převládají NiMH akumulátory v podobě AA tužkových baterií po 2 nebo 4 kusech. Stále více se však uplatňují také Li-Ion případně Li-Pol akumulátory, které nabídnou poměrně solidní výdrž, nehodí se však pro výměnu a do terénu na delší cesty, neb se hůře vyměňují díky vyšší ceně jednotlivých kusů.
Digitální zrcadlovky jsou obvykle napájeny Ni-MH nebo Li-Ion akumulátory, často obsahují také bateriový grip, který obsahuje další sadu Ni-MH akumulátorů a umožňuje tak výrazně rozšířit energetickou výdrž, případně je ho většinou možné dokoupit. Ve výdrži tedy patří zrcadlovky k nejlepším, neb se nemusí omezovat v počtu baterií, na které je celkem dostatek místa a také neplýtvají tolik energie v LCD displeji, který není nutné tolik zapínat.
EVF ultrazoomy mají buď Li-Ion nebo tužkové NiMH AA akumulátory. První typ má výhodu menších rozměrů, dodávané nabíječky a obvykle vyšší kapacity, nevýhodu v podobě vyšší ceny, druhý zase ve snadné výměně na cestách a nízké ceně a také větší univerzalitě jednotlivých článků. Druhý typ je vhodný na častější výměnu a cesty. LCD displej lze nahradit elektronickým hledáčkem a snížit výdrž.
Kompakty dnes obsahují nejčastěji Li-Ion, Li-Pol, Ni-MH AA/AAA akumulátory a někdy se dodávají jen s bateriemi na jedno použití. Je pak třeba dokoupit dobíjecí sadu nebo dobíječku. Výdrž u nich je obvykle nejmenší. Pokud obsahují optický průhledový hledáček, je možné ho využít pro snímání, aby se ušetřila energie, na druhou stranu je však jeho použití nepohodlné díky malým rozměrům, velkému ořezu a posunutí obrazu.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
obvykle vysoká kapacita baterií v základu obvykle možnost využití bateriového gripu s akumulátory nižší spotřeba díky možnosti nepoužívání LCD displeje a motůrku ostření a zoomování čip je vyčítán a pod napětím jen při a těsně po snímání |
obvykle poměrně dobrá kapacita akumulátorů u dodávaných Li-Ion akumulátorů je obvykle i nabíječka lepší mobilita a rozšiřitelnost v případě AA baterií možnost úspory energie využitím EVF hledáčku |
někdy nízké energetické nároky někdy lehký Li-Ion akumulátor možnost osazení AA nebo AAA akumulátorů při použití NiMH tužkových akumulátorů snazší výměna optický hledáček může ušetřit energii úspornější blesk zabudované objektivy se jen málo pohybují a šetří energii |
Minusy (negativa) |
někdy energeticky náročnější elektronika větší hmotnost akumulátorů zvyšuje dále hmotnost interní i externí blesk mají vysokou spotřebu energie |
výdrž díky náročnému displeji a EVF není vysoká při komponování se spotřebovává energie díky živému náhledu čip je pod napětím i při komponování energeticky náročné vysouvání zoomu motůrky energeticky náročnější interní či případný externí blesk |
malá kapacita akumulátorů velký a žravý LCD displej často nutnost komponovat jen pomocí LCD displeje čip je pod napětím i při komponování |
11. Kvalita obrazu
Kvalita obrazu je závislá na několika objektivních faktorech: kvalitě objektivu, snímacího čipu a zpracování obrazu a poté samozřejmě podmínek snímání (zejména světelných). Nemalý podíl na kvalitě má také subjektivní vliv vlastního fotografa. Ani sebelepší přístroj v rukou nešikovného fotografa nezaručí dobré snímky. Zde se budeme zabývat jen objektivními faktory.
Mezi hodnotící parametry kvality patří ostrost, kresba, rozlišení, přítomnost různých vad (barevná vada, zkreslení soudkovité nebo poduškovité či vlnkovité, kulová vada, moiré, vinětace, zklenutí, astigmatismus, koma ad.), dále jsou tu vlivy správného nastavení vyvážení bílé, zaostření, expozice, kontrastu, ostrosti, jasu, saturace nebo barevnosti. Na závěr je tu samozřejmě zpracování obrazu (vyvolání a komprese obrazových dat u formátu JPEG). Při zpracování obrazu jsou někdy použity vyhlazovací algoritmy pro redukci šumu apod. Ohled je tedy třeba brát i na šum při různých světelných podmínkách, expozici a citlivosti čipu. Objektivně tedy hodnotit kvalitu je velmi obtížné, neb není možné zajistit naprosto shodné podmínky testování pro všechny přístroje a hodně záleží také na nastavení nebo zpracování obrazu u každého modelu, které se liší.
A. Úroveň šumu
Úroveň šumu souvisí velikostí světlocitlivých buněk. Čím jsou větší, tím více pojmou světla a tím je šum obvykle menší a naopak. Jejich velikost je přímo úměrná velikosti snímacího čipu a nepřímo rozlišení snímače (počtu pixelů), přičemž se musí brát v úvahu efektivní plocha světlocitlivé části buňky (fotodioda). Kromě vlivu samotné buňky má na šum vliv také vyčítání čipu (čtecí šum), elektronika, AD převodník, zpracování obrazu ad. Šum přímo závisí na expoziční době a teplotě. S rostoucí délkou expozice jeho úroveň roste a objevují se tzv. horké pixely, což jsou buňky, u nichž došlo k přetečení náboje. K přetečení dochází, pokud buňky přesáhnou maximální hladinu (úroveň) signálu, kdy ještě dokáží sledovat intenzitu světla. Také s rostoucí teplotou je šum vyšší a výraznější. Dolní hladina zase udává úroveň, kdy se informace o intenzitě ztrácí v šumu. Šum je tedy relativně vyšší v tmavších částech snímku než ve světlejších. Jeho znatelnost tedy závisí aktuálních světelných podmínkách, za horšího světla se stane relativně výraznější. Nejvíce však roste se zvyšující se citlivostí čipu (tedy zesílením signálu), neboť ten zesiluje také šum a je-li úroveň signálu nízká, šum se pak negativně a viditelně rušivě projeví na snímku.
Šum lze rozdělit na jasový, typické nepravidelné zrnění jednotlivých pixelů a dále na barevný šum v jednotlivých barevných kanálech (většinou RGB), které se mohou navzájem lišit. Právě barevný šum je nejvíce rušivý a kromě zkreslení a ztráty informace dává navíc někdy i špatný barevný nádech celého snímku (neplést si se špatným vyvážením bílé). Obvykle nejvíce zašumělý je modrý kanál, neboť CCD čip je nejméně citlivý a tedy nejvíce náchylný na šum v modré barvě. Dále je to šum pixelizační, vzniklý zpracováním obrazu a jeho redukcí. Jde tedy o jakýsi zbytkový šum, který nelze zcela odstranit. Výrobci na obranu před šumem používají redukci šumu, tedy dodatečné firmwarové odstranění šumu, které funguje relativně dobře u horkých pixelů. Na druhou stranu celoplošná redukce šumu většinou značně vyhlazuje detaily a kazí kresbu.
Digitální zrcadlovky mají poměrně velké snímací čipy a tím také velké světlocitlivé buňky, které pojmou více světla a jsou méně náchylné na šum. Informace z jednoho pixelu je tak relativně dobrá. Šumem na nízkých citlivostech a za dobrých světelných podmínek téměř netrpí, šum se výrazněji projevuje až u delších expozičních časů nebo při vysokých citlivostech snímacího čipu. Většinou má podobu méně rušivého jasového šumu a spíše výjimečně se vyskytne i výraznější barevný šum. Nicméně úroveň šumu je opravdu přijatelná a není velkým problémem využít i vyšších citlivostí ISO s mírnými omezeními kvality snímku.
Hůře jsou na tom EVF ultrazoomy a digitální kompakty, které mají malý čip a malé světlocitlivé buňky. Tím zachytí méně světla než buňky u zrcadlovek. Informace z pixelu je tak méně přesná a trpí obecně vyšším šumem. Při nízké citlivosti a za dobrých světelných podmínek bývá úroveň šumu dobrá, s rostoucí citlivostí však šumu silně přibývá a působí značně rušivě. Navíc je často použita nešetrná redukce šumu, která sice vyhladí šum, ale s ním i detaily, čímž se také sníží ostrost snímku. I po redukci stále zůstává ne moc příjemný pixelizační šum. Použití vysokých citlivostí je díky nekvalitnímu obrazu u těchto fotoaparátů dosti omezené.
Srovnání šumu mezi digitálním kompaktem Canon PowerShot G7 a digitální zrcadlovkou Nikonem D40x s 10 Mpx čipem (zvětšení na 1:1 zde).
Srovnání šumu mezi digitálním kompaktem Panasonic Lumix DMC-LX2 a digitální zrcadlovkou Samsung GX10 s 10 Mpx čipem (zvětšení na 1:1 zde).
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
obvykle velmi nízký šum na malých citlivostech ISO přijatelný šum i na vyšších citlivostech ISO šum je obvykle méně rušivý barevný šum je často méně patrný většinou není nutná agresivní redukce šumu úroveň kompresního šumu se dá lépe ovlivnit díky formátu RAW |
většinou přítomná redukce šumu pro delší časy a vyšší citlivosti někdy přijatelný nízký šum na nízké citlivosti ISO a za dobrých světelných podmínek |
většinou přítomná redukce šumu po delší časy a vyšší citlivosti někdy přijatelný nízký šum na nízké citlivosti ISO a za dobrých světelných podmínek |
Mínusy (negativa) |
někdy viditelný barevný šum u vyšších citlivostech ISO |
šum roste s rostoucí citlivostí většinou skokovitě u delších expozičních časů se někdy objevují horké pixely někdy agresivní redukce šumu silně vyhlazuje detaily, narušuje kresbu a tvoří artefakty vyšší citlivosti jsou někdy k dispozici jen v nižším rozlišení |
šum roste s rostoucí citlivostí většinou skokovitě u delších expozičních časů se někdy objevují horké pixely někdy agresivní redukce šumu silně vyhlazuje detaily, narušuje kresbu a tvoří artefakty vyšší citlivosti jsou někdy k dispozici jen v nižším rozlišení |
B. Dynamický rozsah
Dynamický rozsah udává rozdíl mezi úrovní horní hladiny nasycení a dolní šumové hladiny světlocitlivých buněk, tedy množství jednotlivých úrovní informace o intenzitě signálu daného pixelu, jež přímo závisí na hladině osvícení. Vyjadřuje, jaké úrovně jasu a stínů dokáže zachytit daný fotoaparát na jednom snímku. Nedostatečný dynamický rozsah se projevuje přeexponovanými (přepálenými) pixely, jež již nenesou žádnou rozumnou informaci a podexponovanými pixely, jež ztrácejí informaci v šumu.
Větší čipy mají při stejném počtu pixelů také větší světlocitlivé buňky a fotodiody, čímž dokáží zachytit více světla a dosáhnout vyšší úrovně rozsahu světel a stínů. Jejich rozsah je třeba podložit dostatečným AD (analogově-digitálním) převodníkem, který převede jednotlivé úrovně z pixelů (světlocitlivých buněk) na číselné hodnoty hladiny pro každý pixel.
Digitální zrcadlovky obsahují největší snímací čipy a tím i světlocitlivé buňky, čímž obvykle mají také největší dynamický rozsah. Jsou tedy méně náchylné k podexpozicím či přeexpozicím.
EVF ultrazoomy a kompakty s malými čipy a světlocitlivými buňkami nabídnou tak dynamický rozsah často nižší, což se někdy projeví na snímku podexponovanými nebo přepálenými oblastmi. Problémem je zejména protisvětlo a kontrastní scény s hlubokými stíny a výraznými světly.
Korekce expozice u digitální zrcadlovky Nikon D40x do mínusu ukazuje dynamický rozsah, větší náhled zde.
Korekce expozice u digitální zrcadlovky Nikon D40x do plusu ukazuje dynamický rozsah, větší náhled zde.
Korekce expozice u kompaktu Canon PowerShot G7 ukazuje dynamický rozsah, větší náhled zde.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
relativně velké světlocitlivé buňky kvalitní AD převodníky obvykle relativně dobrý dynamický rozsah |
někdy softwarové zvýšení dynamického rozsahu |
někdy softwarové zvýšení dynamického rozsahu |
Minusy (negativa) |
někdy dynamický rozsah není dostačující dynamický rozsah klesá s rostoucí citlivostí čipu |
malé světlocitlivé buňky AD převodníky většinou nedosahují kvality u zrcadlovek obvykle menší dynamický rozsah občasný výskyt přepalů a podexponovaných míst dynamický rozsah klesá s rostoucí citlivostí čipu |
malé světlocitlivé buňky AD převodníky většinou nedosahují kvality u zrcadlovek obvykle menší dynamický rozsah občasný výskyt přepalů a podexponovaných míst dynamický rozsah klesá s rostoucí citlivostí čipu |
C. Optické vady
Optické vady (aberace, odchylky) jsou dány převážně kvalitou objektivu.
1. Kulová vada (sférická aberace)
Mezi hlavní vady či nedostatky patří kulová vada, která se projevuje neostrostí zejména v rozích snímku, které jsou nejdále od středu. Její příčinou je odlišná ohnisková vzdálenost pro různě vzdálené paprsky od optické osy, která vede středem objektivu. Rovnoběžný paprsek po průchodu optickou soustavou se neprotíná přesně v ohnisku. Paprsky blíže optické ose mají ohnisko dále, než paprsky procházející okrajem optické soustavy. Obraz bodu předmětu mimo optickou osu nebude bodový, ale zobrazí se jako neostře ohraničená ploška. Pokud tedy fotoaparát ostří na střed tak, aby obraz na čipu byl ostrý, tak díky odlišnému ohnisku je obraz z okrajů snímku rozmazaný. Výrazněji je vidět u větších a levnějších objektivů digitálních zrcadlovek, neboť tam je rozdíl optických drah paprsků a vzdálenost ohnisek největší. Vada je výraznější pro lepší světelnost (nižší clonové číslo) a tedy větší efektivní průměr objektivu, kudy může procházet světlo. Dá se tedy do jisté míry odstranit nebo zmírnit pomocí asférických členů (čoček), vhodnou kombinací spojných a rozptylných čoček v objektivu nebo větším zacloněním (zvýšením clonového číslo), čímž se zamezí průchodu paprsků více vzdálených od optické osy.
2. Barevná vada
Barevná vada vzniká na základě různého indexu lomu pro různé barvy a tedy i různé vlnové délky světla (fialová má nejkratší vlnou délku a červená naopak nejdelší). Index lomu udává, jak moc se paprsek láme na rozhraní mezi skleněnou čočkou a vzduchem. Platí, že fialové světlo má větší index lomu a více se láme než červené světlo, které se láme nejméně. Tím také dostáváme odlišné ohniskové vzdálenosti pro jednotlivé barvy a obraz v červené barvě je posunutý vůči modré. Projevuje se jako barevná kontura (obvykle červená, modrá nebo zelená či žlutá) a většinou na kontrastních přechodech a u tmavých hran oproti světlejšímu okolí. Její odstranění je obtížné a lze řešit opět asférickými členy nebo ještě lépe speciálními čočkami ze skla s nízkou disperzí (tzv. ED členy nebo Super ED členy). Objektivy, které mají barevnou vadu téměř odstraněnou pak nazýváme apochromáty. Nejvíce se projevuje u ultrazoomů a ultrazoomových objektivů zrcadlovek s velkým rozsahem ohniskových vzdáleností, kde je také většinou nejvíce optických členů a lomných ploch. Nejméně jí trpí většinou objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností (tzv. pevná skla).
Barevná vada u EVF ultrazoomu Sony Cyber-shot DSC-H9, výřez 1:1 v plném 8 Mpx rozlišení.
Barevná vada digitálního kompaktu Canon PowerShot G7, výřez 1:1 z plného 10 Mpx rozlišení.
Barevná vada u digitálního kompaktu Panasonic Lumix DMC-LX2, výřez 1:1 v plném 10 Mpx rozlišení.
Barevná vada u okraje snímku se setovým objektivem AF-S Nikkor 18-55 mm u Nikonu D40x, výřez 1:1 při plném 10 Mpx rozlišení.
3. Astigmatismus
Astigmatismus je optická vada, projevuje se opět rozmazáním, kdy se body v navzájem kolmých osách, rovinách a směrech zobrazí v různé vzdálenosti (mají různá ohniska). To má za následek, že obraz bodu se nezobrazí jako bod, ale jako protažená čára a celkově dochází k rozmazání a zkreslení obrazu. Příčinou je nepřesnost optických ploch nebo jejich špatné vzájemné vycentrování. Odstranit se dá použitím vhodné kombinace čoček a téměř zcela odstranit ji umí anastigmát. Nejvíce se projevuje při fotografování objektů pod velkým úhlem vůči optické ose objektivu. Do jisté míry ji trpí téměř každý objektiv, nicméně je obvykle většinou malá a není tak patrná.
4. Koma (asymetrická aberace)
Pro rovnoběžný svazek paprsků šikmých vůči optické ose se může projevit vada zvaná koma. Její název vychází z tvaru bodových objektů, které pozorujeme u okraje snímku či objektivu. Projevují se jako protažené a zkreslené kapky, což trochu připomíná komety. Jde vlastně o speciální typ astigmatismu. Tuto vadu spatříte na snímcích pouze u okrajů, kde mohou být body protažené někdy až v krátké čárky a trochu rozmazané. Má to vliv na kresbu, rozlišení a ostrost u okrajů snímku. Oprava se zajišťuje správným centrováním optiky vůči středové rovině, tak aby byla symetrická. Soustava, která má korigovánu sférickou i asférickou vadu říkáme aplanatická. Koma se projevuje vzácně zejména u velkých průměrů objektivů a při otevřené cloně.
5. Zkreslení obrazu
Tato vada je většinou dobře patrná a pozorovatelná. Vzniká odlišným zvětšením vnějších částí obrazu oproti vnitřním. Pokud jsou vnější části obrazu zvětšeny více než vnitřní je zkreslení poduškovité (připomíná v rastru čar polštář či podušku) a v případě většího zvětšení vnitřních částí soudkovité (připomíná v rastru čar soudek). Někdy se objevuje dokonce vlnkovité zkreslení. Soudkovitost se obvykle projevuje na širokoúhlém konci a nejkratší ohniskové vzdálenosti objektivu a poduškovitost naopak na opačném konci s nejdelším ohniskem. Typická je zejména pro zoom objektivy a ultrazoomy. Její eliminace je možná opět vhodnou kombinací a tvarem čoček a soustavu bez zkreslení nazýváme ortoskopickou. Běžně se s minimálním zkreslením setkáme u objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností.
Zkreslení na nejkratší ohniskové vzdálenosti objektivu 18 mm (27 mm ekv.) u digitální zrcadlovky Samsung GX10, větší náhled zde.
Zkreslení na nejdelší ohniskové vzdálenosti objektivu 55 mm (82,5 mm ekv.) u digitální zrcadlovky Samsung GX10, větší náhled zde.
Zkreslení na nejkratší ohniskové vzdálenosti objektivu 5,2 mm (31 mm ekv.) u EVF ultrazoomu Sony Cyber-shot DSC-H9, větší náhled zde.
Zkreslení na nejdelší ohniskové vzdálenosti objektivu 78 mm (465 mm ekv.) u EVF ultrazoomu Sony Cyber-shot DSC-H9, větší náhled zde.
Zkreslení na nejkratší ohniskové vzdálenosti objektivu 7,4 mm (35 mm ekv.) u digitálního kompaktu Canon PowerShot G7, větší náhled zde.
Zkreslení na nejdelší ohniskové vzdálenosti objektivu 44,4 mm (210 mm ekv.) u Canon PowerShot G7, větší náhled zde.
6. Zklenutí (Sklenutí) zorného pole
Vada souvisí s tím, že obraz roviny kolmé k optické ose se zobrazí na zakřivené ploše, čímž dochází k rozmazání a neostrosti. Opět je obvykle odstraněna u anastigmátu, protože souvisí s astigmatismem.
7. Difrakční vady, moiré
Kromě těchto čistě optických vad se projevují ještě vady vlivem difrakce (ohybu) světla, které mají za následek vznik soustavy tzv. interferenkčních maxim a minim za hlavním obrazem a projevují se zejména při vysokých clonách a malém průměru apertury, přes kterou proniká světlo a na níž může docházet k ohybu. Z toho důvodu není možné pro maximální hloubku ostrosti clonit příliš. Bude to mít za následek negativní difrakční obrazce, jež způsobí rozmazání a někdy tzv. moiré. Obrana je použitím větších průměrů objektivu a malých clonových čísel, aby k ohybu docházelo co nejméně.
8. Vinětace
Vlivem většího pohlcení a ztrátě světla na okrajích objektivu dochází v obraze k tmavnutí jednolitě osvícené plochy k okrajům snímku, obvykle se projevuje v rozích jako mírně tmavší rohy. Touto vadou trpí prakticky skoro všechny objektivy a zabránit se ji dá úpravou čoček, objektivu a jejich uspořádáním. Nejvýrazněji se objevuje u ultrazoomů a levných objektivů kompaktů a také levných setových objektivů zrcadlovek. Většinou je patrnější na širokém a nejkratším ohnisku a při otevřené cloně. S vyšší clonou je méně patrná.
9. Odlesky, parazitní odrazy
Boční světlo a protisvětlo nebo přímé světlo zepředu má za následek vznik odlesků a různých parazitních obrazů a odrazů na čočkách objektivu. Tomu se dá zabránit částečně vyšší clonou, sluneční clonou nasazenou na objektiv a antireflexivním povrchem na sklech objektivu.
Protisvětlo u digitální zrcadlovky Nikon D40x, větší náhled zde.
Protisvětlo u digitálního kompaktu Canon PowerShot G7, větší náhled zde.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
kvalitní objektivy mají obvykle vyvážené vady, dobrou ostrost i kresbu možnost zvolit optimální objektiv pro danou situaci a snímek velké objektivy pojmou největší množství světla a tím nejvíce informace |
obvykle částečná eliminace barevné vady často ED skla s nízkou disperzí někdy součástí asférická skla občas dobře světelné objektivy |
někdy částečná eliminace vad objektivu někdy dobré rozlišení i kresba vzhledem k ceně |
Minusy (negativa) |
levné setové objektivy trpí obvykle velkým zkreslením, kulovou i barevnou vadou či vinětací vysoká cena kvalitních objektivů vyšší nároky na kresbu a ostrost v rozích |
velké množství optických vad jako daň rozsahu zoomu obvykle viditelné zkreslení na obou koncích zoomu často znatelná barevná vada často viditelná vinětace patrná ztráta kresby, rozlišení a ostrosti v rozích |
obvykle viditelná barevná vada levné objektivy často nemají dobrou kresbu obvykle levné objektivy trpí optickým zkreslením občas patrná vinětace ztráta kresby v rozích občas špatné vycentrování optiky |
D. Zpracování obrazu
Na kvalitu obrazu má kromě šumu a optických vad způsobených zejména objektivem také celkové zpracování obrazu. Použitý AD převodník, zesilovač, procesor a algoritmy s filtry apod.
Obvykle platí, že nejrychlejší a nejlepší zpracování obrazu mají opět zrcadlovky. Navíc se u nich dá toto zpracování nejvíce ovlivnit fotografem. Nabízí výstup ve formátu RAW a sofistikované programy na jeho vyvolání a úpravy, tím se přenáší na kvalitu obrazu také vliv samotného fotografa. Ultrazoomy a kompakty mají odlišný systém zpracování dle výrobce a modelu. V současnosti některé modely používají vysoké citlivosti a nešetrné a necitlivé redukce šumu, která ničí detaily a celkové rozlišení, ostrost i kvalitu snímku. Problémem je, že je nelze často nijak vypnout a těmto degradacím zamezit. Snímek s vyhlazeným šumem pak vypadá rozmytě, mírně neostře a hlavně mu chybí detaily a někdy i barevná věrnost. To má za následek, že informace jednoho pixelu zrcadlovky je obvykle mnohem přesnější skutečnosti než u ultrazoomu nebo kompaktu.
Vyvážení bílé a použitý barevný prostor (souhrn možných odstínů barev) má za úkol podat co nejvěrnější barevný obraz lidským očím nebo takový, aby se jevil vhodně k danému snímku. Z toho důvodu fotoaparáty obsahují automatické, volitelné nebo ruční či jemné vyvážení bílé. To je obvykle nejlepší u zrcadlovek a to po stránce výsledku i nastavení, občas se však najdou výjimky.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
citlivé zpracování obrazu pro detaily rychlé zpracování obrazu možnost ukládání dat ve formátu RAW mnoho parametrů pro zpracování obrazu lze volit uživatelem obvykle barevně věrné snímky |
obvykle obsahuje redukci šumu často různé filtry a vylepšené zpracování pro lepší vzhled snímku občas možnost úprav ve fotoaparátu někdy možné detailnější nastavení kvality výjimečně dostupný RAW formát někdy možnost editace snímku ve fotoaparátu |
obvykle obsahuje redukci šumu někdy různé barevné filtry a vylepšené zpracování občas možnost úprav ve fotoaparátu někdy možné detailnější nastavení kvality výjimečně dostupný RAW formát někdy možnost editace snímků ve fotoaparátu |
Minusy (negativa) | občas mírné barevné posunutí u žárovkového světla |
obvykle agresivní redukce šumu často barevné posunutí zejména u žárovkového světla pomalejší zpracování obrazu |
obvykle agresivní redukce šumu často barevné posunutí zejména u žárovkového světla pomalejší zpracování obrazu |
12. Přídavné funkce
Funkce fotoaparátu jsou zaměřené na cílovou skupinu uživatelů a zákazníků, kteří si je zakoupí. Jsou tedy mířeny do různých oblastí použití, čímž se také musí hodnotit. Každý totiž od fotoaparátu vyžaduje a očekává něco jiného a potřebuje jiné množství funkcí.
Digitální zrcadlovky jsou zaměřené na fotografování s maximální kvalitou obrazu a použitelností za téměř všech podmínek, nabízejí vysokou univerzalitu a možnosti nastavení snímání, filtrů, ručních nastavení apod., na druhou stranu jim chybí jiné zejména multimediální funkce. Naopak ultrazoomy a kompakty nabízejí digitální zvětšení, natáčení videosekvencí a některé kompakty mají dokonce multimediální funkce jako přehrávání videa, mp3, prohlížení textů apod.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
nejpestřejší možnosti nastavení fotografických funkcí bohatá nabídka voleb |
obvykle bohaté možnosti nastavení fotografických funkcí digitální zoom natáčení videosekvencí u většiny modelů kvalitní optický stabilizátor obrazu funkce vhodné pro amatéry (scénické režimy, face detection atd.) |
digitální zoom natáčení videosekvencí někdy optický stabilizátor u některých modelů přehrávač videa a MP3 souborů funkce vhodné pro amatéry (scénické režimy, face detection atd.) |
Minusy (negativa) |
neumí natáčet videosekvence chybí přehrávač MP3 souborů a videa |
chybí přehrávač videa a MP3 souborů volby parametrů jsou více omezené (menší rozsah clon apod.) |
často chybí přehrávač videa a MP3 souborů obvykle nejméně fotografických funkcí a voleb parametrů |
13. Cena
Cena je jeden z hlavních argumentů pro koupi. I zde je třeba si za kvalitu většinou připlatit.
Nejdražší jsou digitální zrcadlovky, i když samotná amatérská těla se již dostala ve výprodejích dokonce pod cenu 10 000 Kč, příslušenství jako objektivy, externí blesky atd. je však tradičně drahé a nezřídka platí, že kvalitní objektiv převýší svoji cenou tělo fotoaparátu. Z toho důvodu se prodávají přímo kity s objektivy, kde je objektiv již v ceně a oproti zakoupení těla a objektivu zvlášť dosti ušetříte. Na druhou stranu je třeba říci, že tzv. kitové nebo setové objektivy kvalitou obrazu moc neoplývají, mají levnější často plastovou konstrukci a trpí mnoha vadami obrazu nebo horší kresbou. Některým fotografům však na začátku bez problémů vyhovují, někdy se dokonce nabízí i sety s více objektivy či příslušenstvím. Časem je však třeba počítat s další investicí do dalších objektivů (zejména kvalitnějších), externího blesku, filtrů, bateriového gripu apod. Počáteční náklady jsou tedy jen začátek a rozšiřování si vynese další nemalé peníze. Na druhou stranu tak rychle morálně nezastará a rozumná použitelnost zrcadlovek je obvykle možná i několik let po pořízení, kdy již kompakty a ultrazoomy značně zastarají. Amatérské zrcadlovky lze tedy pořídit v kategorii okolo 20 000 Kč i se základním objektivem, poloprofesionální stojí zhruba o polovinu více až dvakrát tolik, obsahují někdy i lepší objektiv. Profesionální koupíte pak spíše za cenu okolo 100 000 Kč za tělo a ještě více si připlatíte za kvalitní objektivy a příslušenství.
Ultrazoomy s EVF hledáčkem s cenou začínají již na 5 000 Kč. V této cenové hladině jsou však určeny spíše amatérům, pokročilejší koupíte kolem 10 000 Kč a více, občas je u určitých modelů cena ještě vyšší. Velký tlak konkurence však ceny hodně snížil, takže je z hlediska univerzality použití a možností velmi oblíbenou koupí mnoha amatérů. Její morální životnost však nedosahuje životnosti zrcadlovky a také s kvalitou obrazu za danou cenu se musíte vyrovnat, není nijak oslňující. Je to daň za velký rozsah zoomu a univerzálnost.
Poslední jsou kompakty, nejlevnější za cenu okolo 2 000 Kč ohrožují fotomobily, běžné amatérské modely s pestrými funkcemi a velkými displeji najdete většinou v cenách od 5 000 do 10 000 Kč, nad 10 000 Kč najdete několik stylových kousků, kde platíte spíše za design a kvalitu provedení, než bohaté funkce a také pár vyspělých kompaktů s pestrými funkcemi a možnostmi rozšíření, které nabídnou mnohdy i rozumnou kvalitu obrazu. Zrcadlovkám se však přesto nevyrovnají.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Plusy (pozitiva) |
dlouhá morální životnost zrcadlovky velmi dobrý poměr cena/kvalita i cena/univerzalita použití u levných amatérských modelů levné objektivy a příslušenství zakoupené v kitu nebo setu |
nízké ceny nejlevnějších modelů velmi dobrý poměr cena/univerzalita použití |
velmi nízká cena u nejlevnějších modelů nejpestřejší nabídka dostupných modelů různých typů většinou levnější příslušenství |
Minusy (negativa) |
vysoká cena poloprofi a profi zrcadlovek drahé kvalitnější objektivy a příslušenství (blesky atd.) dodatečné náklady za lepší příslušenství i po zakoupení |
horší poměr cena/kvalita obrazu poměrně drahé příslušenství (předsádky ad.) |
horší poměr cena/kvalita obrazu i cena/univerzalita použití někdy vysoká cena jen díky kvalitnímu marketingu občas předražené modely |
Shrnutí hlavních rozdílů
V následující tabulce jsou přehledně shrnuty rozdíly v hlavních parametrech a vlastnostech.
Kategorie fotoaparátu | Digitální zrcadlovka (DSLR) | EVF ultrazoom | Kompakt |
Velikost snímacího čipu (") |
od 1" výše |
1/3 až 2/3", výjimečně větší |
1/3 až 2/3", výjimečně větší |
Rozlišení snímacího čipu (Mpx) |
4 až 16 Mpx |
3 až 10 Mpx |
2 až 12 Mpx |
Formát snímacího čipu | obvykle 3:2, 4:3 (Olympus, Panasonic, Leica) | 4:3 | obvykle 4:3, vzácně 3:2 a 16:9 |
Typ snímacího čipu | většinou progresivní, plošný CCD či CMOS | většinou prokládaný CCD | většinou prokládaný CCD, vzácně CMOS |
Objektiv | výměnný, od rybích ok po telezoomy, pevná ohniska, zoomy, automatické i manuální ostření | pevný ultrazoomový | pevný většinou se zoomem |
Ovládání zoomu | ruční prstencem na objektivu | většinou motorické ovladačem (nejčastěji kolébkou, páčkou) nebo vzácně ruční prstencem na objektivu | většinou motorické ovladačem (nejčastěji kolébkou, páčkou) nebo výjimečně ruční prstencem na objektivu |
Zaostřování | automatické nebo ruční pomocí prstence na objektivu | automatické, občas ruční v menu nebo vzácněji pomocí prstence na objektivu | automatické, občas ruční v menu nebo výjimečně pomocí prstence na objektivu |
Rozsah zaostřování | od několika desítek cm, na lepší makro jsou třeba speciální objektivy | v makro nebo supermakro režimu umožňuje někdy snímat už od 0 cm od přední čočky | makro většinou od několika cm |
Rozsah zoomu objektivu relativní | 1 až 15 dle objektivu | 1 až 10/12/15/18 | 1 až 10, obvykle 3 |
Rozsah zoomu ekv. kinofilmu (mm) | 8 mm až 1000 mm, výjimečně i více | od 24 do 504 mm | od 24 do 380 mm |
Digitální zoom | ne | ano | ano |
LCD displej | barevný pevný nebo výklopný, někdy i malý černobílý informační | barevný pevný nebo výklopný, jen vzácně další | barevný pevný nebo výklopný, jen vzácně další |
Druh hledáčku | velký optický s matnicí | malý barevný elektronický EVF hledáček | malý průhledový optický či žádný |
Natáčení videosekvencí | ne | ano, většinou i se zoomem a zvukem | ano, často i se zoomem a zvukem |
Náhled na snímek při komponování | hledáček s informacemi, na LCD displeji pouze u Live View (Olympus E330, E410, E510 ad.) | na displeji i v EVF hledáčku živý náhled se stejnými informacemi | někdy průhledový hledáček, téměř vždy na LCD displeji živý náhled |
Obraz v hledáčku | velký,optický, detailní, pohled přes objektiv, obvykle mírný ořez | malý elektronický ze záznamu na čipu, většinou plný bez ořezu | malý, posunutý relativně vůči reálnému obrazu přes objektiv, obvykle velký ořez |
Obvyklý rozsah clon | dle objektivu, většinou velký, od 1 až do 50 | obvykle menší, od 2 do 8/11/16 | obvykle menší, od 2 do 8/11/16 |
Hloubka ostrosti | malá až velká dle clony, ohniskové a ostřené vzdálenosti | střední až velká, závisí hlavně na ostřené a ohniskové vzdálenosti | obvykle velká, příliš se nemění |
Rychlost | vysoká | střední až nízká | střední až nízká |
Odolnost | střední až vysoká | obvykle střední | nízká (levné plastové) až vysoká (outdoor) |
Využitelnost | vysoká až střední | střední | střední až nízká |
Rozšiřitelnost | vysoká | střední | střední až nízká |
Příslušenství | objektivy, externí blesky, filtry a mnoho dalšího vybavení | předsádky, filtry a někdy i externí blesky či podvodní pouzdra atd. | občas podvodní pouzdra, vzácněji předsádky, filtry, externí blesky atd. |
Kvalita obrazu | vysoká až střední | střední až nižší | střední až nižší |
Hmotnost | od 300 g do několika kg | od 250 g do téměř 1 kg | od desítek g do stovek g |
Velikost, rozměry | střední až větší | střední | malé až střední |
Blesk | výkonný interní, rozšiřitelný o výkonnější a vybavenější externí | středně výkonný často výklopný interní, někdy možnost výkonnějšího externího | nízko až středně výkonný interní, jen vzácně možný výkonnější externí |
Rozsah cen | 10 000 až 200 000 Kč za základ (tělo, sada) | 5 000 až 20 000 Kč, výjimečně více | 2 000 až 15 000 Kč, výjimečně více |
Závěr
Pokud se rozhodujete, zda si koupit zrcadlovku, ultrazoom nebo kompakt, musíte si předně ujistit, k jakému účelu si fotoaparát pořizujete a jaké jsou vaše finanční možnosti.
Zrcadlovka
Pro nejlepší kvalitu, ovládání, možnosti použití a rozšíření je jasnou volbou zrcadlovka. Větší rozměry umožní dobrou ergonomii a ovládání. Díky velkému čipu a rozumnému rozlišení má nízký šum, vysoký dynamický rozsah a dobře ovlivnitelnou hloubku ostrosti pro tvůrčí práci. Vyznačuje se obvykle také velmi dobrou provozní rychlostí a solidní výdrží na akumulátory. Do budoucna oceníte i velmi široké možnosti rozšíření a příslušenství. Navíc ceny značně poklesly, takže základní kity lze zakoupit již v ceně okolo 15 000 Kč. Musíte zde však počítat s horší kvalitou provedení těla i objektivů (plastové a méně odolné a ergonomické tělo, plastové objektivy s horší kresbou a více optickými vadami), také funkce jsou mírně osekané. Zůstane Vám však kvalitní čip a možnosti rozšíření o lepší objektiv, externí blesk, filtry apod. Tím je možné i s amatérskou zrcadlovkou pořídit skutečně kvalitní a špičkové snímky. Zvyknout si musíte na méně automatické ovládání, chybějící živý náhled na displeji (umí jen některé digitální zrcadlovky Olympus, Leica nebo Panasonic) a také nemožnost natáčet video nebo použít multimediální funkce, dávat se musí pozor také na prach, který je na snímcích vidět, čemuž zabraňují protiprachová opatření některých modelů. Ne vždy je rozumné ji tahat s sebou, neb se pronese a nejde snadno strčit do kapsy. Pokud však je pro Vás kvalita obrazu a nejširší možnosti použití prioritou volte zrcadlovku. Dlouhodobě vyjde nejdráž, nejvíce se však dlouhodobě vyplatí.
Doporučení: pro tvůrčí, reportážní, uměleckou a vážnou fotografii s ohledem na kvalitu obrazu, možnosti ovládání a univerzálnost použití
EVF ultrazoom
EVF ultrazoom je určen spíše méně náročným, kvalita obrazu je u něj velký kompromis, trpí často mnoha optickými vadami a obsahuje pouze malý čip s větší hloubkou ostrosti, vyšším šumem a menší dynamickým rozsahem. Na druhou stranu se Vám odmění skutečně úctyhodným rozsahem zoomu v poměrně kompaktním těle, velkou univerzalitou použití, možností kontroly záběru na velkém displeji, režimem videa, kdy částečně nahradí i videokameru a dalšími zajímavými funkcemi. V zásadě si můžete vybrat mezi dvěma typy těchto ultrazoomů, jedny nabízejí ovládání zoomu i ostření také ručně pomocí prstence (některé modely FujiFilm, Panasonic atd.), na druhou stranu s ovládáním motůrky a zoomováním pomocí kolébky, které je méně přesné a rychlé, nicméně většině lidí též postačí.
Doporučení: pro rodinné foto, dovolenou, do přírody a tam, kde využijete široký rozsah zoomu, nabídku funkcí a kvalita obrazu je pro dané snímky a použití pro vás většinou dostačující
Kompakt
Kompakty jsou určeny spíše pro běžné použití (levné digitály s nejčastějšími funkcemi), najdou se tu i výjimky určené do terénu (outdoorové modely), pro styl (slouží spíše jako šperky nebo pro image) a univerzálnější modely či téměř poloprofesionální až profesionální kousky, které si v něčem nezadají ani s digitální zrcadlovkou, limitující je pro ně většinou velikost snímacího čipu. Kvalitou obrazu jsou tedy na tom podobně jako ultrazoomy s EVF hledáčky. Nabídka zoomu je tu velice rozdílná a funkcí též.
Doporučení: pro běžné rodinné fotografie a jednotlivé druhy pak lze volit dle způsobu použití a kvality obrazu a ceny, výhodou jsou zejména malé rozměry a snadnost použití většiny modelů, v této kategorii je třeba velmi pečlivě volit a vybírat